1 / 26

Kvalita vnitřního prostředí budov v době aktivních domů

Kvalita vnitřního prostředí budov v době aktivních domů. MUDr. Ivana Holcátová, CSc.

adair
Télécharger la présentation

Kvalita vnitřního prostředí budov v době aktivních domů

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Kvalita vnitřního prostředí budov v době aktivních domů MUDr. Ivana Holcátová, CSc.

  2. Range of the maximum 1-minute, 1-hour, and 24-hour average NO2 concentration and of the mean NO2 concentration (mg/m3) in twelve Dutch homes (taken from COST Project 613 no.3, 1989; modified from Lebret et al., 1987)

  3. Nízkoenergetický dům • Norma ČSN 73 0540 • Charakterizován potřebou tepla na vytápění • Otopná soustava o nižším výkonu • Dobře zateplené konstrukce • Využití obnovitelných zdrojů • Řízené větrání • Potřeba tepla na vytápění menší než 50 kWh/m2a

  4. Pasivní dům • Pouze teplovzdušné vytápění s rekuperací tepla • Vynikající parametry tepelné izolace • Velmi těsná konstrukce • Potřeba tepla na vytápění menší než 15 kWh/m2a • Celková potřeba primární energie (vytápění, ohřev TUV, el. energie pro všechny spotřebiče) menší než 120 kWh/m2a

  5. Nulový dům • Dům s nulovou potřebou energie (!) • Dosahuje se větším podílem obnovitelných zdrojů energie, především fotovoltaických panelů na budově • Potřeba tepla je menší než 5 kWh/m2a

  6. Aktivní dům • Dům s přebytkem tepla/energie • Výroba energie z obnovitelných zdrojů v rámci domu přesahuje jeho potřebu

  7. Direktiva EU 2010/31/EU • Do roku 2020 by se měla energetická spotřeba budov snížit o 20% • Od roku 2018 všechny (nové) státní budovy mají mít pasivní standard/nulovou spotřebu • Od roku 2020 všechny (nové) budovy mají mít pasivní standard/nulovou spotřebu

  8. Vyhláška 6/2003, kterou se stanoví hygienické limity chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb. Vyhláška 343/2009 o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých Jsme jeden z mála států, který má vyhlášku týkající se kvality vnitřního prostředí v budovách

  9. Z hlediska energeticky úsporných budov (nulových/pasivních/aktivních) jsou ve vyhláškách údaje o: - Výměně vzduchu- Teplotě vzduchu- Relativní vlhkosti vzduchu

  10. Od dob Maxe von Pettenkofera, tedy od konce 19.století, se doporučované množství a výměna vzduchu v místnosti řídí počtem osob a celosvětově se doporučují hodnoty kolem 30m3 /hodinu na osobu (při běžné činnosti). V prostředí zatíženém znečištěním (např. kouřením) stoupá tato potřeba až na několikanásobek. Indikátorem nedostatečné výměny vzduchu je zvyšování koncentrace oxidu uhličitého a relativní vlhkosti vzduchu. Výměna vzduchu

  11. Návrat k pevným palivům? • Jaká je kvalita používaných paliv • V domech s těsnou konstrukcí NELZE POUŽÍVAT OTEVŘENÝ OHEŇ žádným způsobem, tedy žádné plynové spotřebiče, natož spotřebiče na pevná paliva, pokud není dům opatřen nucenou/mechanickou ventilací/klimatizací • Riziko otravy CO při nedokonalém spalování • Riziko zvýšeného výskytu nádorových onemocnění

  12. Nadměrná vlhkost může vést k množení některých biologických agens….

  13. Onemocnění dolních cest dýchacích Existují epidemiologické důkazy o tom, že děti žijící ve vlhkých budovách resp. budovách se známkami chronického zatékání, prosakování či jinými známkami vlhkosti na zdech mají častěji onemocnění dolních cest dýchacích (bronchitidy apod.) a alergie.

  14. Vlhkost v interiérech • Zdrojem vlhkosti jsou lidé (vodní pára ve vydechovaném vzduchu) • Špatné základy budov (vzlínání vody, pronikání do sklepních prostor, možné šíření do dalších částí budovy) • Zatékání, prosakování apod. z důvodů stavebních problémů

  15. Vlhkost v interiérech • Při nedostatečné výměně vzduchu se vodní pára sráží na místech, kde je nejdříve dosaženo rosného bodu (chladný povrch oken, venkovních zdí) • Růst plísní je možný i v prostředí, kde nejsou zjevné známky vlhkosti (např. voda se vsákla do podkladu)

  16. Vlhkost v interiérech • Nedostatečná vlhkost rovněž představuje riziko – suchý vzduch dráždí dýchací cesty zvláště lidí s chronickým onemocněním dýchacích cest včetně alergiků • V suchém prostředí stoupá riziko vzniku statické elektřiny

  17. plísně Hydrofilní, vyhovuje jim vlhko, šíří se vodou a pomocí hmyzu (Fusarium, Stachybotrysatd….) – pro člověka pravděpodobně představují riziko spíše jejich toxiny (dráždění dýchacích cest, apod.) Hydrofobní, vyhovuje jim relativně sucho, šíří se větrem (Penicilium, Aspergilus, Cladosporium, Alternaria) – velmi významné alergeny

  18. Plísně: zdroj mykotoxinů

  19. Dráždivé látky produkované plísněmi Těkavé organické látky produkované plísněmi dráždí sliznice očí a dýchacích cest, mohou vyvolat bolesti hlavy Jsou příčinou nepříjemných zápachů Mohou být příčinou tzv. syndromu nemocné budovy (SickBuilding Syndrom)

  20. Pevné částice (PM – particulate matters) =nosič znečištění chemického, biologického Částice < 2.5 mm (PM2.5) Depozice v dolních cestách dýchacích Submikronové částice < 1 mm Pronikají do dolních cest dýchacích, plicní depozice Částice < 0.1 mm (nanočástice) Zachycují se v horních cestách dýchacích Do dolních cest pronikají částice o velikosti 0.2 – 0.3

  21. Lisowska et al.: LungCancerand IndoorPolutionfromHeating and Cookingwith Solid Fuels. Am J Epidemiol 2005 • OR pro karcinom plic 1.22(95% CI: 1.04, 1.44) u osob celý život užívajících k vaření či topení pevná paliva • OR pro karcinom plic u osob celý život užívajících k vaření pevná paliva byl1.80 (95% CI:1.35, 2.40).

  22. Sapkota et al.: Indoor Air Pollution from Solid Fuels and Risk of Upper Aerodigestive Tract Cancers in Central and Eastern Europe. (ENVIRONMENTAL RESEARCH, JAN 2013) • OR pro nádory hltanu 4.05(95% CI: 1.30, 12.68) u osob celý život užívajících k vaření a topení dřevo • OR pro nádory jícnu 2.71(95% CI: 1.21, 6.10) u osob celý život užívajících k vaření a topení dřeva • OR pro nádory hrtanu 5.37(95% CI: 2.39, 12.04) u osob celý život užívajících k vaření a topení uhlí • OR pro nádory hlavy a krku 4.13(95% CI: 1.99, 8.55) u osob celý život užívajících k vaření a topení uhlí

  23. Děkuji vám za pozornost….

More Related