Komplexní péče o nemocné v domácím prostředí, mezioborová spolupráce

1. Komplexní péče o nemocné v domácím prostředí, mezioborová spolupráce MUDr. Jurašková Božena, Ph.D Klinika gerontologická a metabolická FN v Hradci Králové Subkatedra geriatrie LF UK v Hradci Králové

2. Zdravotnická péče o seniory • 1. v nemocničním zařízení • 2. v léčebnách dlouhodobě nemocných • 3. v domech s pečovatelskou službou • 4. domovech pro seniory • 5. rodinném prostředí

3. Enabling model • Funkční systém jednotlivých na sebe navazujících typů péče • Akutní hospitalizace: nejdražší lůžko včasná diagnostika, intenzivní péče, s návratem ve stavu kompensace do domácího prostředí ( doba 3 týdnů) • Doléčení a rehabilitace: středně drahé lůžko-pac., neschopni po zvládnutí akutní fáze návratu domů, šetrné a dostatečně intenzivní doléčení s návratem do původního prostředí ( max. 3 měsíce)

4. Enabling model • Ošetřovatelská péče- tzv. levné lůžko Procento pacientů, kde stav se stabilizoval vlivem neúspěchu všech výše uvedených forem péče a vlivem povahy onemocnění ( progresivní neurologické stavy, demence apod.) doba pobytu několik měsíců a roků

5. Současný stav akutní péče o seniory • V případě akutního zhoršení zdravotního stavu, který nelze zvládnout v domácím prostředí- zajišťují nemocniční zařízení • Počet akutních geriatrických lůžek je ve srovnání s ostatními oborya s ohledem na počet stále narůstající stárnoucí populace zcela nedostatečný. Péče - hrazena na základě vykázaných výkonů a dále paušálem za lůžko a den, klesající s dobou hospitalizace. Pro vedení nemocnic - ekonomicky nevýhodné • V rámci transformace zdravotnictví dochází k redukci počtu lůžek akutní péče a zvyšování počtu lůžek tzv.následné péče • Akutní geriatrická péče nemá dosud oporu v legislativě. Záleží na jednotlivých regionech a na jejich vůli

6. Počet akutních geriatrických lůžek v jednotlivých nemocnicích ČR v roce 2007 • MístoPočet lůžekPrůměrná ošetřovací doba • Praha 54 27,9 • Střední Čechy 34 30,9 • Jižní Čechy 0 • Plzeň 54 33,7 • Hradec 34 8,9 • Pardubice 4 15,l • Jižní Morava 59 16,9 • Olomouc 90 2l,4 • Zlín 39 17,6 • Severní Morava 26 16,5

7. Klinické pracoviště • JIP- 12 lůžek- 8 intenzivních a 4 intermediární • Standartní lůžka 30 • příjem- spádová oblast Hradce Králové • od 78 let věku výše

8. Indikace k přijetí • JIP: nemocní z královehradeckého kraje a nemocní z klinik FN v HK • každá akutní koronární příhoda diagnostikovaná nebo susp. S poruchami srdeční činnosti a oběhu • (dysrytmie, kardiogenní šok, srdeční selhání, tromboembolická komplikace) • Jiný akutní a vážně ohrožující stav a porucha ( anafylaktický šok, septický šok, otok plic, akutní nebo komplikovaná srdeční dekompensace, plicní embolie, hemodynamicky závažné dysrytmie, akutní periferní tepenné trombosy a mebolie, závažné žilní trombozy)

9. Indikace k přijetí • Akutně zhoršená respirační insuficience včetně těžkého astmatického záchvatu • Dysrytmie vyžadující monitoraci, krátkodobé poruchy vědomí, křeče, komplikovaná léčba dysrytmií

10. Následná péče- trendy • Upřednostňování rodinného prostředí • (ztráta akomodace na vnější prostředí, při hospitalizacích nebezpečí depresivních rozlad, prohloubení AS změn apod.) • Zajištění následné péče ve spolupráci s rodinou a praktickými lékaři, na základě komplexního zhodnocení stavu pacienta

11. Formy péče v domácím prostředí • Domácí ošetřovatelské agentury • Denní stacionáře • Pečovatelské služby, charitativní služby

12. Efektivita a návaznost jednotlivých systémů péče o geriatrického pacienta. • Primární zdravotní péče o nemocné seniory - zajišťována PL pro dospělé.Péče - hrazena zdravotními pojišťovnami ze zdravotního pojištění formou kapitace (platbou za pacienta) a platbou za provedený výkon. • Negativní stránka - chronicky nemocný pacient z důvodů zvýšených nákladů na domácí zdravotní péči, léky, pomůcky pro inkontinentní apod. je ekonomicky příliš náročný.Pečující lékař je ve finančním hodnocení zdravotními pojišťovnami znevýhodňován. • Bonifikace PL zdravotními pojišťovnami -do doby, než lékař překročí limit. • Návštěvní služba je zahrnuta v kapitační platbě • Při přestěhování nenajde senior svého PL

13. Domácí zdravotní péče hrazena zdravotními pojišťovnami na základě vykázaných ošetřovatelských výkonů, indikace- praktický lékař nebo ošetřující lékař. • --poskytována kvalifikovanými všeobecnými sestrami, které mohou pracovat bez odborného dohledu na základě vystaveného osvědčení. • Jedná se např. o tyto úkony: odběry krve a ostatního biologického materiálu, měření tlaku, pulsu, teploty, příprava a podávání léků, aplikace injekcí, převazy ran, ošetřování a prevence dekubitů, podávání a kontrola předepsaných léků,  domácí rehabilitace, hygienická péče – koupání, promazávání.

14. Domácí péče • Dle údajů UZIS ČR 2006- • 488 pracovišť s více než 3 500 pracovníky (fyzické osoby) celkem. Z toho 73 % zdravotních sester. • Služeb domácí zdravotní péče využívá více než 141 tisíc klientů, z toho 77,5 % ve věku 65 a více let. • chroničtí pacienti 85 %, pacienti s hospicovou péčí 6 %.

17. Kód propuštění kód 1 kód 2 Kód 3 kód 4 kód 6 kód 7 kód 8 Počet 821 32 47 52 12 15 70 Kód 1 = propuštěni domů Kód 2 = propuštění do zařízení sociální péče Kód 3 = překlad do LDN Kód 4= překlad na jiné oddělení stejného zařízení Kód 6 = předčasné ukončení hospitalizace Kód 7 = zemřel(a) pitván(a) Kód 8 = zemřel(a) nepitván(a)

18. Četnost indikace domácí zdravotní péče vzhledem k jednotlivým diagnózám

19. Počet pacientů v péči domácí zdravotní agentury vzhledem k jednotlivým diagnózám

20. Indikace domácí zdravotní péče jednotlivými zdravotnickými subjekty

21. Nejčastější indikace péče domácích agentur • V případě péče o chronické rány • Monitorace TK • Hypohydratace • Rehabilitace- některé formy • Aplikace Insulinu, jiných léků, anodyn apod.

22. Pozitiva domácí péče • Rodinné prostředí • Eliminace rizika zhoršení psychického stavu nemocných • Snížení zatížení lůžkového fondu nemocničních zařízení a zařízení následné péče • Zabránění zbytečných rehospitalizací

23. Negativa v následné péči • Neinformovanost rodiny a nemocných o možnostech jak ve zdravotní , tak v sociální sféře, příčinou nedostatečná vzdělanost zdravotnických pracovníků, pregraduální i postgraduální výchova • Důraz na spolupráci zdravotní a sociální složky • Pacient dlouhodobě nemocný – „pinpongový pacient“ • Nedostatečná provázanost ( informovanost) mezi jednotlivými složkami péče • Přeceňování , ale i podcenění péče domácích agentur

24. Nedostatky z pohledu geriatra • Vzájemná nedostatečná informovanost • Návrh řešení: současně s propouštěcí zprávou rovněž souhrnný protokol z hlediska ošetřovatelské péče- tzv. výstupní protokol • V době působení ošetřovatelských organizací- přehled ošetřovatelské dokumentace k rukám PL, specialistů- součástí zprávy praktických lékařů při žádosti o hospitalizaci nemocných • Nedostatečnou péčí v jednotlivých složkách péče- nárůst počtu dlouhodobých pobytů

25. Specifika následné péče • Snížení porodnosti • Stagnace střední délky života • Zvyšování stárnoucí populace • S tím spojená zvýšená spotřeba zdravotnických služeb- ambulantních, nemocničních a dlouhodobých ústavních pobytů • do r. 2020 zvýšení počtu osob nad 65 let o 31%

26. Úspěch léčby • soběstačnost pacienta • zlepšení psychického či tělesného stavu ( zákl. choroba nemusí být vždy vyléčena) • zabránění tzv. sociální smrti • pacient zůstává členem společenství a pokračuje ve svých společenských rolích

27. Kvalita zdravotní péče • Stanovení a zavedení metod a procedur pro systematické monitorování kvality poskytované péče • Trvalé hodnocení a zpětná vazba-¨ součástí pravidelné činnosti zdravotnického personálu • Neustálé zdokonalování, edukace • Příjemci péče musí mít možnost podílet se na důležitých rozhodováních- dostatečná informovanost • Garance mechanismu ochrany příjemců péče, prevence před nákladným nadbytečným, nepříjemným postupům, lékům

28. Kvalita péče • Zlepšení stavu pacienta • Spokojenost pacienta • Ekonomická efektivita • Definice a zajištění významných indikátorů kvality- ranná infekce, nosokomiální infekce, doba hospitalizace po určitých operacích, rehospitalizace • Informační systémy- umožňující srovnání systémů péče

29. Principy poskytování služeb • Důstojnost • Nezávislost • Volba • Práva • Naplnění- realizace osobních aspirací a schopnosti ve všech aspektech denního života