PŘEMYSLOVCI

1. PŘEMYSLOVCI • Prvním historicky doloženým Přemyslovcem byl Bořivoj, který se nechal pokřtít na velkomoravském dvoře knížete Svatopluka. Zprvu sídlil na hradišti Levý Hradec, kde se nachází nejstarší dochovaný kostel v Čechách. Později přesídlil do Prahy. Bořivojova manželka Ludmila se stala jednou z prvních českých svatých, neboť svého vnuka Václava, budoucího patrona českých zemí, vychovávala v křesťanské víře a pro úřad panovníka, který pro jeho mládí zastávala jeho matka Drahomíra. Té se však vliv Ludmily nelíbil, a tak ji roku 921 nechala zardousit závojem.Vnuk Ludmily a Bořivoje Václav vstoupil do dějin jako jeden z nejslavnějších Přemyslovců. Žil v letech 907 - 935. Po prohrané válce se saským králem Jindřichem I. se zavázal odvádět vítězi poplatek. U něj si také vyžádal rámě sv. Víta, původně uložené v Saint Dennis, aby mohl nad jeho ostatky založit na Pražském hradě kostel sv. Víta. Jeho mladší bratr Boleslav, nespokojený s Václavovou politikou a toužící po knížecí moci, nechal Václava zavraždit dne 28. září 935 na svém hradišti ve Staré Boleslavi. Ujal se vlády jako Boleslav I., středověkými kronikáři později zvaný Ukrutný. I jeho válčení se saským králem Ottou I. skončilo porážkou.

2. Přemyslovci • Česká knížecí a královská dynastie, úzce spjatá s počátky českého státu. Podle rodové přemyslovské pověsti, která představovala státní ideologii českého knížectví v raně feudálním období, byli zakladateli rodu Přemysl Oráč a Libuše.Kolem roku 868 se stal knížetem kmene Čechů první historicky doložený Přemyslovec Bořivoj I., od roku 874 nebo 875 manžel Ludmily, dcery knížete Pšovanů. V letech 882 až 884 se Přemyslovci podřídili Velkomoravské říši, Bořivoj I. přijal od Metoděje křest, založil Pražský hrad a rozšířil jako exponent Velké Moravy svou moc v Čechách. Před lety 890 až 894 vládl v Čechách velkomoravský Svatopluk, v roce 895 získali opět vládu Přemyslovci (Spytihněv I.).V 10. století upevnili Přemyslovci své bezprostřední panství v Čechách (Václav I., Boleslav I., Boleslav II.) a za pomoci velké státní družiny ovládli větší část území bývalé Velkomoravské říše (Krakovsko, Slovensko, Moravu). Na přelomu 10. a 11. století dobyli většinu tohoto území polští Piastovci, ale Přemyslovci si udržeti vládu v Čechách (s výjimkou let 1002-1003).

3. ...PŘEMYSLOVCI... • krále Český kníže 1192 až 1193 a 1197 - 98. Král 1198 - 1230 (korunován 1203); syn Vladislava I. Mládí prožil v době politického úpadku českého státu, kdy časté střídání členů přemyslovského rodu na trůně poskytovalo německým panovníkům příležitost k zásahům do poměrů v Čechách. Knížecí hodnost poprvé získal 1192 za podpory pražského biskupa Jindřicha Břetislava. 1193 se však zradou šlechty biskup zmocnil vlády sám, 1197 po smrti Jindřicha Břetislava čeští předáci zvolili knížetem mladšího Přemyslova bratra Vladislava Jindřicha. Přemysl I. Otakar se však svého nároku na trůn nevzdal. 6. 12. 1197 zabránila rozhodující bitvě dohoda; Přemysl I. Otakar se stal českým knížetem a Vladislav Jindřich získal Moravu. Dohoda ukončila spory mezi Přemyslovci a položila základ upevňování českého státu. 1197 - 1218 vstoupil Přemysl I. Otakar do sporů o nástupnictví v říši mezi Štaufy a Velfy. Podporou jednotlivých kandidátů na trůn (postupně podporoval všechny uchazeče: Filipa Švábského, Otu Brunšvického a Friedricha II.) posílil suverenitu českého státu a zvýšil jeho mezinárodní prestiž. 1198 získal od Filipa Švábského privilegium, jež zaručovalo dědičný královský titul pro české panovníky a upravovalo poměr českého státu k říši. Tytéž zásady potvrzovali listiny Oty Brunšvického z 1202 a Zlatá bula sicilská Friedricha II. z 1212. Spor mezi Přemyslem I. Otakarem a pražským biskupem Ondřejem 1216 - 21 ukončen 1222 uznáním práv české církve. První manželku Adlétu Míšeňskou zapudil 1198 po dvacetiletém manželství a syna Vratislava zbavil nástupnických práv. S druhou chotí, Konstancií Uherskou uzavřel sňatek 1199. Z tohoto svazku vzešel jeho nástupce Václav I. a Anežka Přemyslovna.

4. Přemyslovci • Podle tradice, zachycené na přelomu 11. a 12. století v KosmověKronice Čechů, byl zakladatelem rodu Přemyslovců Přemysl Oráč z kmene Lemuzů, pocházející ze Stadic, kterého si vyvolila za manžela Krokova dcera Libuše z kmene Čechů. Jejich následníky měli být dle pověstí Nezamysl, Mnata, Vojen, Vnislav, Křesomysl, Neklan a Hostivít. Hostivítovým synem měl být první historicky doložený český kníže Bořivoj I. Tuto legendární posloupnost sestavil Kosmas na základě údajného vypravování bájných starců. • Přemyslovci v Čechách vládli nejméně 434 let (historicky doložení panovníci), na trůně se jich vystřídalo pravděpodobně 30, z toho sedm králů (dědičný královský titul pro své potomky zajistil roku 1212Přemysl Otakar I.). Ke konci 10. století svedli Přemyslovci rozhodující boj o vrchní vládu nad Čechami s mocným rodem Slavníkovců, který skončil vyvražděním Slavníkovců na Libici28. září995. Otázka vztahů těchto dvou rodů je dodnes diskutovaná, Slavníkovci možná pro Přemyslovce nepředstavovali mocenskou hrozbu..

5. Poslední Přemyslovci na českém trůně • 11. století • představy obyvatel českých zemi měly ještě archaický ráznositel veřejné moci zůstával český knížeúzká propojenost duchovní a světské moci symbolizovala přestavba rotundy sv. Víta na románskou baziliku Spytihněvem I.od Vratislava II. - kult svatého Václava - jednotící symbol českého státudal vytvořit ku příležitosti své korunovace tzv. Kodex vyšehradskýpřesídlil z Hradu na Vyšehrad (sídlo do poloviny 12. stol.)rozšiřuje se románský slohdo tohoto století se pěstovalo staroslovenské písemnictví a obřadyod 2. pol. začali stále ve větší míře kanoníci českých a moravských kapitul posílat své syny na studia do Německa a Francie, ti pak byli obsazováni na klíčová místa v církevní správě i ve službách panovníka - 1. Česká inteligencepol. tohoto století - probíhaly zde živé hospodářské a společenské změny

6. Přemyslovci • Česká knížecí a královská dynastie, úzce spjatá s počátky českého státu. Podle rodové přemyslovské pověsti, která představovala státní ideologii českého knížectví v raně feudálním období, byli zakladateli rodu Přemysl Oráč a Libuše.Kolem roku 868 se stal knížetem kmene Čechů první historicky doložený Přemyslovec Bořivoj I., od roku 874 nebo 875 manžel Ludmily, dcery knížete Pšovanů. V letech 882 až 884 se Přemyslovci podřídili Velkomoravské říši, Bořivoj I. přijal od Metoděje křest, založil Pražský hrad a rozšířil jako exponent Velké Moravy svou moc v Čechách. Před lety 890 až 894 vládl v Čechách velkomoravský Svatopluk, v roce 895 získali opět vládu Přemyslovci (Spytihněv I.).V 10. století upevnili Přemyslovci své bezprostřední panství v Čechách (Václav I., Boleslav I., Boleslav II.) a za pomoci velké státní družiny ovládli větší část území bývalé Velkomoravské říše (Krakovsko, Slovensko, Moravu). Na přelomu 10. a 11. století dobyli většinu tohoto území polští Piastovci, ale Přemyslovci si udržeti vládu v Čechách (s výjimkou let 1002-1003). Za Oldřicha a Břetislava I. se upevnila panovnická moc a došlo k pokusu o novou expanzi východním a severovýchodním směrem (dočasné ovládnutí Pováží a Slezska). Trvalým ziskem pro Přemyslovce byla Morava, která od té doby spolu s Lechami tvořila základ českého státu.

7. Přemyslovci Vláda posledních přemyslovců • V osmdesátých letech 12. století probíhaly mezi Přemyslovci boje o moc, čehož využili římští císařové k zasahování do českých záležitostí. Na trůn usedl Přemysl Otakar I., který vládl od konce 12. století do třicátých let 13. století. Začal řídit stát v období úpadku a využil bojů o moc k posílení své moci. Spory řešili taky Filip Švábský a Ota Brunšvický. Přemysl nejprve podporoval Filipa a v roce 1198 za to získal královskou korunu. Na naléhání papeže Inocence III. přešel na stranu Oty a byl mu za to potvrzen královský titul a získal také nové výsady pro český stát. Boje o moc pokračují a Přemysl Otakar I. se nakonec přidal na stranu Friedricha II. Sicilského a v roce 1212 od něho získal Zlatou bulu sicilskou. Znamenalo to, že český král může jmenovat biskupy a území státu se stává nedělitelným. Přemysl Otakar I. zemi vzpamatoval z úpadku a stát získal větší sílu.

8. Přemyslovci • S vytvářením státu bylo žádoucí vybudovat samostatnou církevní správu. Proto bylo v Praze roku 973 založeno biskupství, které bylo podřízeno arcibiskupství v Mohuči. Prvním pražským biskupem se stal Sas Dětmar. Po něm byl v roce 982 v kostele na Levém Hradci ustanoven pražským biskupem Vojtěch, příslušník mocného rodu Slavníkovců, kteří se svým významem mohli měřit s Přemyslovci. Ti ale nechtěli své vládnutí nechat ohrozit a roku 995 přepadlo přemyslovské vojsko slavníkovské hradiště Libici. Všichni jeho obyvatelé byli povražděni. Vojtěch se dvěma bratry tou dobou pobýval v cizině. Odešel pak do Pruska šířit křesťanství a dne 23. dubna 997 byl pohany při šíření křesťanské víry zabit.Vojtěchovy slávy a síly jeho legendy využil český kníže Břetislav v roce 1039 k tažení do Hvězdna. Město dobyl a Vojtěchovy ostatky nechal přenést do Prahy. Břetislav ve snaze předejít zmatkům a mocenským bojům mezi Přemyslovci určil pravidla nástupnictví. Zavedl tzv. seniorátní princip, kdy na trůn usedal vždy nejstarší žijící Přemyslovec. Později se uplatnila primogenitura, zásada nástupnictví prvorozeného syna vládnoucího panovníka.

9. Přemyslovci-Počátky českého státu • Přemysl Otakar I. musel při svém nástupu na český trůn překonat roztříštěnost a krizi českého státu. Přemysl upevnil moc českého státu, čemuž napomohl problematický vývoj v okolních zemích (v Polsku a Německu). Přemysl zasahuje do vývoje v Německu, kde jsou rozpoutány boje o trůn. Sám podporuje Fridricha II. (vnuka Fridricha Barbarossy). Když se Fridrich II. stal císařem, odvděčil se Přemyslovi udělením Zlaté buly sicilské (1212) • - opatřena pečetí sicilského krále (Fridrich ještě neměl císařskou pečeť)- vymezovala vztah mezi Čechami a Říší (potvrzovala vzniklý stav)- zaručovala dědičný královský titul (o volbě českého krále rozhodují čeští stavové a německý císař toto jen formálně potvrzuje)- určeny závazky vůči říši: český král se zúčastní říšského sněmu, bude-li se konat blízko hranic (v Řezně), český král dělá ve sněmu císaři číšníka • Za vlády Přemysla Otakara I. se také změnil znak českého státu z plamenné orlice na českého lva. Přemysl zavel primogenituru (právo prvorozenectví), tj. vládnout má vždy prvorozený syn dosavadního panovníka (proti možným sporům). Za jeho vlády postupně vzrůstá moc církve (biskupa) v Čechách. Po jeho smrti nastupuje jeho syn Václav I.

10. ZDROJE • seznam.cz • dejepis.com • ucivo.wz.cz • referaty-cz.estranky.cz