1 / 19

Vytváření a realizace algoritmů Algoritmy a datové struktury

Vytváření a realizace algoritmů Algoritmy a datové struktury. Ivan Kolomazn ík kat. M-Dg místnost A851. Programování. Programování je činnost, která zahrnuje tvorbu algoritmu a programu . Algoritmem rozumíme obecný postup řešení dané úlohy.

avalon
Télécharger la présentation

Vytváření a realizace algoritmů Algoritmy a datové struktury

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript

  1. Vytváření a realizace algoritmů Algoritmy a datové struktury • Ivan Kolomazník • kat. M-Dg • místnost A851

  2. Programování • Programování je činnost, která zahrnuje tvorbu algoritmu a programu. • Algoritmem rozumíme obecný postup řešení dané úlohy. • Program je zápis algoritmu ve zvoleném programovacím jazyce. • Programem (algoritmem) nemusí být nutně počítačový program — programy jsou např. i návody k použití, recepty v kuchařkách apod.

  3. Otázky • Proč se učit programovat? • V jakém programovacím jazyce?

  4. Proč se učit programovat • v minulosti byly počítače vybaveny jen operačním systémem • dnes řada uživatelských programů umožňuje programovat – CAD systémy (Autocad, Microstation), Matlab, Office,Corel, … • pochopení fungování počítače a programů, navazující studium – numerické metody

  5. Proč se učit programovat • komunikace s programátorem, zadávání úkolů • rozvoj logického myšlení

  6. Typy programovacích jazyků Dle míry abstrakce: • nižší programovací jazyky - strojové instrukce - jazyk symbolických adres - assembler (překladač) • vyšší programovací jazyky (většina jazyků) - jednomu příkazu odpovídá více instrukcí

  7. Typy programovacích jazyků Dle způsobu překladu a spuštění: • kompilované programovací jazyky (např. Fortran, Pascal, C) - před spuštěním jsou nejprve kompletně přeloženy kompilátorem, výsledkem je větší rychlost • interpretované programovací jazyky (např. BASIC, Perl, Python) – překlad při každém spuštění

  8. Přehled nejrozšířenějších programovacích jazyků • Fortran - v 50. letech 20. století navrhla firma IBM pro vědecké výpočty a numerické aplikace. • C - programovací jazyk, který vyvinuli Ken Thompson a Dennis Ritchie pro potřeby operačního systému Unix. Nejčastější pro psaní systémového softwaru. • C++ - objektově orientovaný programovací jazyk, vznikl rozšířením jazyka C

  9. Přehled nejrozšířenějších programovacích jazyků • Java - objektově orientovaný programovací jazyk, který vyvinula firma Sun Microsystems (1995). • C# (C Sharp) objektově orientovaný programovací jazyk vyvinutý firmou Microsoft zároveň s platformou .NET Framework, vychází z C++ a Javy • BASIC je rodina programovacích jazyků vysoké úrovně, která byla zavedena jako jednoduchý nástroj pro výuku programování

  10. Přehled nejrozšířenějších programovacích jazyků • Pascal - původně určen k výuce programování, používá se i k programování reálných aplikací. Nejrozšířenější kompilátory od firmy Borland, dnes vývojové prostředí pro windows programy postavené na objektovém rozšíření pascalu – Delphi.

  11. Proč se učit programovat právě v Pascalu ? • Jazyk vhodný pro výuku programování a algoritmizace • Jednoduchý a přehledný zápis algoritmů • Velké množství informací a příkladů • Řada kvalitních programovacích nástrojů • Snadný přechod k vizuálnímu programování v Delphi • Rozsáhé knihovny komponent do programů

  12. Niklaus E. Wirth • profesor informatiky na Curyšském ETH • vedoucí návrhář programovacích jazyků Algol W, Pascal, Modula, Modula-2 a Oberon • Algorithms + Data Structures = Programs, Prentice-Hall, New Jersey, 1975, ISBN 0-13-022418-9

  13. Dějiny počítačů • Nultá generace - elektromechanické počítače využívající většinou relé - Konrad Zuse – Z1,2,3 (1934-1941) • První generace (1945 až 1951) - charakteristická použitím elektronek - ENIAC - obsahoval 17 468 elektronek, 7200 krystalových diod, 1500 relé, 70 000 odporů, 10 000 kondenzátorů, okolo 5 miliónů ručně pájených spojů, vážil 27 tun, zabíral 63 m² (2,6 m × 0,9 m × 26 m), spotřebovával 150 kW elektrické energie a jeho vývoj stál 500 000 dolarů.

  14. Dějiny počítačů • Druhá generace (1951 až 1965) - použití tranzistorů • UNIVAC byl v roce 1951 prvním sériově vyráběným komerčním počítačem a byl zkonstruován tvůrci počítače ENIAC • Třetí generace (1965 až 1980) - je charakteristická použitím integrovaných obvodů, sálové počítače - Cray-1 (1976) - známý a úspěšný superpočítač - IBM System 360 - nejznámější počítač třetí generace

  15. UNIVAC 1 (1951)

  16. Cray - 1

  17. Dějiny počítačů • Čtvrtá generace (od roku 1981) je charakteristická mikroprocesory a osobními počítači. Nastává ústup střediskových počítačů (mainframe) ve prospěch pracovních stanic - IBM PC 1981, DOS, grafické uživatelské rozhraní – Windows - rozvoj počítačových sítí, internet, distribuované systémy, clustery, multiprocesory.

More Related