1 / 37

Úvod do sociální politiky

Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014 Michael Martinek. ČSSZ vyplatila v roce 2013 přes 2,5 milionu dávek nemocenského pojištění. Praha 12. 3. 2014

baris
Télécharger la présentation

Úvod do sociální politiky

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Úvod do sociální politiky Jabok, ETF 2014 Michael Martinek

  2. ČSSZ vyplatila v roce 2013 přes 2,5 milionu dávek nemocenského pojištění • Praha 12. 3. 2014 • Do působnosti České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) patří kromě důchodů také dávky nemocenského pojištění. V roce 2013 ČSSZ vyplatila celkem 2 503 648 těchto dávek. Objem výdajů na všechny dávky nemocenského pojištění v roce 2013 činil 20,1 miliardy Kč. Největší podíl činily výdaje na nemocenské (60 %) a na peněžitou pomoc v mateřství (36 %). Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014. Michael Martinek

  3. Dávky nemocenského pojištění, a to • nemocenské, • ošetřovné, • peněžitá pomoc v mateřství • a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, • vyplácejí okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ). 90 % všech dávek nemocenského pojištění je zpracováno do 10 dnů, v průměru se jedná o 200 tisíc dávek, které OSSZ každý měsíc zpracují. • Na peněžitou pomoc v mateřství mají nárok také muži, v uplynulém roce tvořil jejich podíl na výplatě této dávky 0,43 %, u ošetřovného to bylo 22 %. • Podle zákona o nemocenském pojištění je lhůta pro výplatu dávek do jednoho měsíce od data, kdy příslušná OSSZ obdržela doklady potřebné k výplatě dávky. Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014. Michael Martinek

  4. Tabulka: Počet případů vyplacených dávek nemocenského pojištění Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014. Michael Martinek

  5. 6. Česká sociální reforma po roce 1989 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014. Michael Martinek

  6. Reforma • Reforma: úprava, změna nebo přeměna směřující ke zlepšení nějakého stavu, instituce apod. • Ve vývoji velkých institucí (stát, církev apod.) je reformní proces kontinuální, nepřetržitý (v soc. politice evropských států probíhají drobné změny každý rok, jednou asi za 8 – 15 let dochází k systémovým změnám). • Opakem reformy je revoluce (převrat): nahrazení jednoho politického systému jiným, často násilnou formou (u nás 1948, 1989). Proč se převrat v roce 1989 označuje jako „sametová revoluce“? Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014. Michael Martinek

  7. Politická a sociální reforma • Politická reforma: plánovitá, zákonodárnou cestou prováděná přeměna státního zřízení nebo kterékoli oblasti státního, společenského či církevního života. • Sociální reforma: reforma sociálních systémů, struktur, procedur a postupů změnou jejich pravidel (právních předpisů, statutů, stanov) či sociálních norem. • Systémová: nahrazení systému jiným systémem, příp. zrušení systému bez náhrady • Parametrická: mění jednotlivé prvky existujících soustav (podmínky vzniku či trvání nároku, výšku dávky, organizaci správy apod.) Reformace??? Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014. Michael Martinek

  8. Sociální politika v době komunismu Poskytoval socialistický stát sociální a zdravotní služby skutečně ZDARMA? • Opuštění evropských tradic sociálního pojištění a zavedení sovětského modelu zabezpečení. • Zákon č. 99/1948 Sb. o národním pojištění - jednotná soustava nár. pojištění, zvýšení všech dávek, zrovnoprávnění nároků dělníků a ostatních zaměstnanců, rozšíření důchodového zabezpečení i na samostatně hospodařící rolníky. • 1950: národní pojištění plně převzal stát. Soustavy sociálního zabezpečení byly znárodněny a jejich fondy rozpuštěny ve státním rozpočtu. • 1952: zrušeno Ministerstvo soc. péče • 1956: přijat zákon č. 54/1956 o nemocenském pojištění zaměstnanců (platný do r. 2008) • 1968: založeno Ministerstvo práce a soc. věcí • Základní rysy: • a) vysoce paternalistický stát: stát má monopol v sociální politice • b) oslabení odpovědnosti jedinců za své životní podmínky, oslabení občanských aktivit • c) plošné poskytování sociálních jistot: bez ohledu na zásluhovost a potřebnost • d) neprůhledné přerozdělování zdrojů: vše přes rozpočet • Zákon č. 100/1988 Sb. o sociálním zabezpečení, jehož část platí doposud Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014. Michael Martinek

  9. Ústava ČSSR 1960 • Čl.23 • (1) Všichni pracující mají právo na ochranu zdraví a na léčebnou péči, jakož i právo na hmotné zabezpečení ve stáří a při nezpůsobilosti k práci. • (2) Tato práva jsou zajištěna péčí státu a společenských organizací o předcházení vzniku nemocí, celou organizací zdravotnictví, sítí léčebných a sociálních zařízení, stále se rozšiřující bezplatnou léčebnou péčí, jakož i organizovanou péčí o bezpečnost při práci, nemocenským pojištěním a důchodovým zabezpečením. Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014. Michael Martinek

  10. Sociální politika v době komunismu – pracující • Znárodnění všech podniků: jediným zaměstnavatelem byl stát. Ten zavedl princip povinné plné zaměstnanosti. Všem pracujícím zaručoval mzdu a všem nepracujícím (ze zákonem uznaných důvodů) sociální dávky. • Centrální plánování mezd bez ohledu na produktivitu konkrétních podniků; tělesně pracující (dělníci, nejvíce horníci) mzdově zvýhodňováni – deformace vztahu mezi výkonem a příjmem, ztráta motivace pro studium a intelektuální práci. • Dotování cen: vzhledem k nízké produktivitě práce a vysokým výrobním nákladům musel stát subvencovat základní zboží, služby a nájemné – tím se zvyšoval státní dluh. • Rodinná politika: dávky koncipovány na podporu porodnosti (vyšší přídavky na třetí a další dítě, podpora jeslí a mateřských škol, dřívější odchod žen do důchodu) • Zdravotnictví: zákon č. 103/1951 o jednotné léčebně-preventivní péči zestátnil všechna zdravotnická zařízení, zrušil systém zdravotního pojištění, celé zdravotnictví bylo financováno ze státního rozpočtu Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014. Michael Martinek

  11. Sociální politika v době komunismu – nepracující • Zákonem uznané sociální události, které byly důvodem nemožnosti pracovat: • Mateřství, včetně těhotenství a výchovy dětí • Nemoc a invalidita • Věk – nezletilost a stáří • Oddělení nemocenského pojištění od důchodového pojištění: • Důchodové pojištění (1957): • Státní úřad důchodového zabezpečení, v roce 1968 se stal součástí nově zřízeného Ministerstva práce a sociálních věcí. • Nemocenské pojištění (1957): • Dávky se platily i za první tři dny nemoci • Organizace: okresní a krajské správy nemocenského pojištění, Česká správa NP, Ústřední správa NP (po federalizaci); vrcholný orgán: Ústřední rada odborů (ÚRO). Proč se nezaměstnanost a chudoba neuznávaly jako sociální události? Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014. Michael Martinek

  12. Sociální politika v době komunismu – státní dotace na potraviny • V posledních letech komunismu vláda dotovala potraviny částkou 27 miliard Kč ročně, tj. 1800 Kč na osobu. • Státní rozpočet 1989: cca 150 mld. Kčs • Od 1. 7. 1990 došlo k deregulaci cen, státní subvence potravin byla zrušena, místo ní byl zaveden státní vyrovnávací příspěvek ve výši 140 Kč / měs. na osobu. Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014. Michael Martinek

  13. Česká sociální reforma po roce 1989 • Zásadní změna, kvalitativní zlom – nový systém musí být postaven na • demokratickém uspořádání společnosti • tržní ekonomice • etice lidských práv • Reformní proces sleduje tři základní cíle: • Demokratizace: odklon od centrálního direktivismu a vytváření decentralizované správy • Privatizace: odstranění státního monopolu na sociální služby (podpora nestátních subjektů, liberalizace sociálních aktivit občanů) • Pluralizace: opuštění státního paternalismu a nastolení principu občanské odpovědnosti a participace Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014. Michael Martinek

  14. Petr Miller • První ministr práce a sociálních věcí ve federální vládě ČSFR: • 10.12.1989, 27.6.1990 – 1.7.1992 (2.7. – 31.12.1992 Miroslav Macek). • manželka: Martina – ing., děti: Marek, Petr, Barbora • Vzdělání • 1968 – 1970 VŠE - zahraniční obchod (nedokončeno z důvodů normalizace) • 1965 – 1968 SVVŠ s maturitou • 1955 – 1958 vyučen - obor kovář • Zaměstnání • 1962 – 1989 ČKD - kovář • 1989 – 1992 federální ministr práce a sociálních věcí ČSFR • 1989 – 1992 poslanec Federálního shromáždění • 1992 – dosud jednatel Masarykova institutu pro zaměstnanost a sociální politiku, s.r.o. • 1993 – 1995 EkotransMoravia, a.s., různé manažerské funkce • 1995 – 1997 Chemapol Group, a.s. - HRM ředitel • 1995 – 1997 Penzijní fond Koruna - člen představenstva • 1997 – 1999 C. H. Educa, a.s., - ředitel společnosti a předseda představenstva • 1999 – 2000 ČEZ, a. s., - HRM ředitel • 2002 – 2003 generální ředitel EMPIRIE spol. s r.o. (letecké práce v lesním hospodářství) • 2002 – 2003 poradce pro personalistiku ředitele Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových • 2004 důchodce Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014. Michael Martinek

  15. Igor Tomeš • Profesní životopis:  • 1955 absolvování Právnické fakulty UK v Praze • 1966 CSc., obor: pracovní právo a sociální zabezpečení na UK PF v Praze • 1966 docent • 1991 profesor • Praxe: • 1955-1959 odborný asistent na katedře pracovního práva a sociálního zabezpečení PF UK v Praze • 1959-1963 mezinárodní úředník, Mezinárodní organizace práce (sociální politika a zabezpečení), • 1963-1966 odborný asistent • 1967-1970 docent v na UK PF v Praze (katedra pracovního práce a sociálního zabezpečení). • 1971-1989 sociální pracovník a výzkumník Technickoekonomický výzkumný ústav hutnictví železa • 1989-1991 první náměstek Federálního ministra práce a sociálních věcí, • 1993-dosud profesor Katedry sociální práce Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze • Přednášky a publikace: • Úvod do sociální politiky, • Teorie sociální politiky, • Obory sociální politiky a sociální správa. • Několika přednáškami přispívá do kursu Řízení regionální sociální politiky a Úvod do práva) Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014. Michael Martinek

  16. Česká sociální reforma po roce 1989 • Sociální reforma musí probíhat souběžně s ekonomickou transformací. • První krok: scénář sociální reformy vyhlášený vládou ČSFR v roce 1990 • Tři etapy: • 1) od konce r. 1989-1992 → vypracován koncept záchranné sociální sítě - zajištěn právními instituty - zejména minimální mzdou a životním minimem • 2) po vzniku samostatné ČR 1993 – 1998: neoliberální tendence → zavedeno pojistné jako zvláštní platba mimo daňový systém; významný rok 1995: přijat z. č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění a z. č. 117/1995 o státní sociální podpoře • 3) od poloviny r. 1998 - nástup soc. dem. vlády – do r. 2006: novelizace významných právních předpisů, zákon o sociálních službách Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014. Michael Martinek

  17. Záchranná sociální síť (socialsafetynet) • Systém státem garantovaného a institucionálně zajištěného sociálního zabezpečení, který integruje • sociální pojištění • sociální podporu • sociální pomoc • Má zajistit, aby se žádný občan nedostal do stavu neúnosné nouze ani v dobách společenské transformace nebo ekonomické krize. Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014. Michael Martinek

  18. Základní programové pilíře • Politika zaměstnanosti: • Pomoci občanům v naplnění jejich práva na ekonomickou aktivitu (aktivní politika zaměstnanosti, podpora podnikání, kvalifikační programy) • Zabezpečit je v době nezaměstnanosti (podpora v nezaměstnanosti) • Mzdová politika: • Odstranit centrální mzdovou regulaci • Uvolnit trh s pracovní silou • Zaručit minimální příjem z práce • Rodinná politika: • Podpořit základní sociální a kulturní funkce rodiny • Zajistit potřeby členů rodiny ve všech fázích životního cyklu • Politika sociálního zabezpečení: • Vytvořit jednotný veřejnoprávní systém soc. zabezpečení, poskytující povinné zdravotní, nemocenské a důchodové pojištění a státní soc. podporu a pomoc (sociální síť) Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014. Michael Martinek

  19. Nejvýznamnější změny • Mezi nejvýznamnější změny v celkovém rámci fungování sociálně politických opatření po roce 1989 počítáme: • zrušení povinnosti pracovat a zároveň zrušení práva na práci ve starém pojetí, zřízení úřadů práce, uzákonění minimální mzdy, • zrušení státního monopolu v organizaci a poskytování sociálních služeb, • reformu systému sociálního zabezpečení, postupný přechod na systém tří pilířů sociálního zabezpečení, • budování systému péče o zdraví na bázi povinného pojištění. Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014. Michael Martinek

  20. Období 1990 – 1992 (ČSFR) • První významné období sociálních reforem • Politika zaměstnanosti – Zákon o zaměstnanosti (1991, později 435/2004): • Vytvoření sítě úřadů práce • Poskytování dávek v nezaměstnanosti • Aktivní politika zaměstnanosti nedostatečná • Mzdová politika: • Vznik Federální rady ekonomické a sociální dohody (nevládní orgán): mzdy v nestátní oblasti se vytváří dohodou tripartity, nikoli státním předpisem • Zákon o kolektivním vyjednávání (1991) a novela Zákoníku práce (později 262/2006) • Generální dohoda tripartity pro rok 1991 a 1992 • Úprava regulačního zdanění mezd a náhrad spojených s výkonem práce • Rodinná politika: • Zákon o rodičovském příspěvku a pravidla jeho valorizace (později součást zákona 117/1995) • Politika sociálního zabezpečení: • Valorizace (indexace) důchodů a nemocenských dávek (později součást zákona 155/1995) • Zákon o životním minimu (později součást zákona 110/2006) Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014. Michael Martinek

  21. Tripartita • Společný orgán představitelů vlády (reprezentant celospolečenského zájmu), podnikatelů (zaměstnavatelé) a odborů (zaměstnanci). Tripartita projednává nejdůležitější předpisy, které ovlivňují podnikání a zaměstnanost. U nás se tripartitní orgán nazývá Rada hospodářské a sociální dohody. • Principy kolektivního a tripartitního systému jsou zakotveny v právním systému naprosté většiny zemí. Vývoj tripartitního systému je spojen s činností Mezinárodní organizace práce, která od samého počátku fungovala na tripartitním principu. Je tvořena z delegátů vlád, delegátů zaměstnanců a delegátů zaměstnavatelů. Každý rok zasedá vrcholný orgán - Mezinárodní konference práce, jehož vrcholový orgán představuje Správní rada. • Institucionální vývoj tripartity v řadě evropských zemích započal již mezi světovými válkami. V České republice nebyl po druhé světové válce z politických důvodů umožněn. Tento proces byl možný teprve po změně politického a ekonomického systému v roce 1989. Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014. Michael Martinek

  22. Role odborů v době transformace a vzestup ČSSD • V prvních letech transformace u nás neexistovala opoziční politická síla levicového směru. Její místo vyplňovaly odbory. Premiér Klaus je nepovažoval za partnera jednání a snažil se snížit jejich vliv. • V roce 1993 se stal Miloš Zeman předsedou ČSSD, která se ve volbách 1996 stala druhou nejsilnější parlamentní stranou. Tím byl dokončen proces vytváření klasické stranické demokracie. • V předčasných volbách 1998 ČSSD zvítězila, čímž se otevřel prostor pro sociálně vstřícnější politiku. Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014. Michael Martinek

  23. Rada hospodářské a sociální dohody ČR • Vznikla v roce 1990 jako institucionalizovaná platforma pro vedení sociálního dialogu mezi vládou, odbory a zaměstnavateli. • Vzhledem k tomu, že jde o třístrannou dohodu, používá se též název „tripartita“. • Působí, dle schváleného statutu, jako společný dobrovolný, dohadovací a iniciativní orgán vlády, odborů a zaměstnavatelů pro tripartitní vyjednávání, • Sídlo: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, • Cíl: dosáhnout shody v zásadních otázkách hospodářského a sociálního rozvoje. • Vzájemná jednání a konzultace sociálních partnerů jsou jedním z charakteristických rysů Evropského sociálního modelu. • Plenární schůzi RHSD ČR - nejvyšší orgán tripartity - tvoří předseda vlády ČR a 7 zástupců vlády, 7 zástupců odborů a 7 zástupců zaměstnavatelů. • V současné době jsou sociálními partnery vlády za odbory Českomoravská konfederace odborových svazů a Asociace samostatných odborů, za zaměstnavatele Svaz průmyslu a dopravy České republiky a Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů České republiky. Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014. Michael Martinek

  24. Seznam členů předsednictva RHSD ČR • DELEGACE VLÁDY • Mgr. Bohuslav SOBOTKApředseda RHSD ČRpředseda vlády ČRMgr. Michaela MARKSOVÁvýkonná místopředsedkyně RHSD ČRministryně práce a sociálních věcí • DELEGACE ODBORŮ • Mgr. Václav PÍCLmístopředseda RHSD ČRmístopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů • DELEGACE ZAMĚSTNAVATELŮ • Ing. Jaroslav HANÁKmístopředseda RHSD ČRprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014. Michael Martinek

  25. Sociální program ČR 1992 – 1996 • Pravicová vláda vedená Václavem Klausem, ministr práce a soc. věcí Jindřich Vodička • Dobudování záchranné sociální sítě (1993): • Novela zákona o sociální potřebnosti • Zvýšení částek životního minima a sociálních dávek • Jednorázový příspěvek na nezaopatřené děti • Vytvoření dvou základních zákonů v oblasti sociálního zabezpečení – druhé významné období sociálních reforem : • Zákon č. 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře • Zákon č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění Proč v letech 1992 – 1993 sociální reforma stagnovala? Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014. Michael Martinek

  26. Sociální politika 1996 – 1998 • Menšinová pravicová vláda vedená Václavem Klausem, opoziční smlouva; 1998: úřednická vláda Josefa Tošovského • Novely zákonů o zdraví lidu a o zdravotním pojištění • Zákony o sociálním příspěvku k vyrovnání cen tepelné energie a nájemného – důsledek deregulace cen. • Tošovského vláda připravila výchozí podklady pro sociální reformy realizované následujícími vládami sociální demokracie. Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014. Michael Martinek

  27. Vlády ČSSD 1998 – 2006 • Ministři práce a soc. věcí • Vladimír Špidla (1998 – 2002) • Zdeněk Škromach (2002 – 2006) Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014. Michael Martinek

  28. Vlády ČSSD 1998 – 2006 • Zvýšený důraz na sociální politiku, částečná parametrická reforma sociální sféry – třetí významné období sociálních reforem. Byla v něm dovršena realizace třípilířového systému sociálního zabezpečení v ČR. Zákony: • 118/2000: o ohraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatelů • 435/2004: o zaměstnanosti • 108/2006: o sociálních službách • 110/2006: o životním a existenčním minimu • 111/2006: o pomoci v hmotné nouzi • 187/2006: o nemocenském pojištění • 272/2006: zákoník práce • 276/2006: o úrazovém pojištění • Dopady na kvalitu života občanů nevýrazné, opatření nebyla systémově propojena a dostatečně cílena na skutečné soc. potřeby – důsledek: přílišné zatížení veřejných financí (navzdory hospodářskému růstu začalo vysoké zadlužování státu). Co to je „parametrická reforma“? Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014. Michael Martinek

  29. Systém sociálního zabezpečení v ČR • Povinné sociální pojištění: řeší sociální situace, na které se občan může připravit formou odložení části své dnešní spotřeby (pojištění); kryje dávky v době • nemoci (nemocenské pojištění), • nezaměstnanosti (příspěvek na státní politiku zaměstnanosti) • Důchodu (starobní, vdovský-sirotčí, invalidní – důchodové pojištění). • Státní sociální podpora: tou se stát podílí na krytí nákladů na výživu a ostatní základní osobní potřeby dětí a rodin; devět základních sociálních dávek, financovány z daní. • Sociální pomoc: je poskytována občanům ve stavu hmotné a sociální nouze, který jim brání v uspokojování jejich potřeb v nezbytném či přiměřeném rozsahu; základní formy: • sociální služby (poskytují NNO, obce a kraje) • sociálněprávní ochrana (poskytuje stát prostřednictvím pověřených obecních úřadů) • dávky sociální pomoci (poskytuje stát prostřednictvím pověřených obecních úřadů) Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014. Michael Martinek

  30. Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014. Michael Martinek

  31. Pravicová vláda 2006 - 2009 • Premiér Mirek Topolánek, ministr práce a soc. věcí Petr nečas. • Příprava penzijní reformy • Změny v sociálním systému povzbuzující k větší motivaci k práci • Položení základů flexibilní rodinné politiky • Řada záměrů nesplněna kvůli předčasnému skončení mandátu (vyslovení nedůvěry v březnu 2009) • Úřednická vláda Jana Fischera (2009 – 2010) žádné zásadní kroky v soc. politice neuskutečnila. Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014. Michael Martinek

  32. Sociální politika od roku 2010 • Z důvodu snižování zadlužení státu byla sociální štědrost státu redukována: • Zmrazení valorizace důchodů • Zavedení druhého důchodového pilíře • Zmrazení minimální mzdy • Omezení porodného (testovaná dávka, jen 1. dítě) • Snížení příspěvku na péči v 1. stupni • Omezení financování sociálních služeb • Zavedení a zrušení S-karty Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014. Michael Martinek

  33. Přehled • 1. etapa sociální reformy, leden 1990 – prosinec 1992 (ČSFR, transformační vláda) • 2. etapa sociální reformy, červenec1992 – červenec 1998 (ČR, pravicová vláda, premiér Václav Klaus) • 3. etapa sociální reformy, 1998 – 2006 (levicová vláda) • 4. etapa sociální reformy, 2006 – 2013 (pravicová vláda) Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014. Michael Martinek

  34. Přehled zákonů Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014. Michael Martinek

  35. Od 1. ledna 2013 dávky pěstounské péče přestávají být dávkami státní sociální podpory. Právní úpravu dávek pěstounské péče obsahuje zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů. Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014. Michael Martinek

  36. Programové prohlášení vlády: Ministerstvo práce a sociálních věcí • Vláda připraví novelu zákona o důchodovém pojištění týkající se úpravy podmínek pro zvyšování důchodů od roku 2015. Vláda ukončí platnost pravidla snížené valorizace důchodů a zajistí, že důchody budou od ledna 2015 opět zvyšovány o 100 % nárůstu spotřebitelských cen a o jednu třetinu nárůstu reálné mzdy. • Vláda připraví detailní návrh na ukončení důchodového spoření při respektování vlastnických práv jeho účastníků a dále komplexní a vzájemně provázaný souhrn konkrétních návrhů na změny v důchodovém systému, které přinesou jeho dlouhodobě stabilní uspořádání a přiměřenost poskytovaných dávek. • Vláda připraví návrh na úpravu minimální mzdy a zvýší minimální mzdu po projednání se sociálními partnery tak, aby zajišťovala důstojný život zaměstnanců nezávislý na sociálních dávkách. Její úroveň bude dostatečně motivační a měla by se postupně s ohledem na ekonomické a sociální souvislosti přiblížit 40 % průměrné mzdy. • Vláda vytvoří transparentní, efektivní a spravedlivý systém financování sociálních služeb, zejména v souvislosti s přechodem financování sociálních služeb na kraje od 1. ledna 2015. Vláda zajistí dostatečný objem finančních prostředků ze státního rozpočtu pro oblasti sociálních služeb, který nebude nižší než v roce 2014 a bude zohledňovat míru inflace. Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014. Michael Martinek

  37. Vláda stabilizuje a personálně posílí pobočky Úřadu práce ČR s ohledem na zajištění činností v oblasti politiky zaměstnanosti a výplaty nepojistných sociálních dávek včetně nezbytného sociálního šetření. Rozvine aktivní politiku zaměstnanosti se zaměřením na zvláště ohrožené skupiny, jako jsou ženy s malými dětmi, mladí lidé do 30 let, lidé v předdůchodovém věku, lidé s nízkou kvalifikací, lidé ohrožení sociálním vyloučením a lidé se zdravotním postižením. Zároveň zajistí efektivní kontroly v oblasti nelegální práce a v oblasti pracovněprávních vztahů (pracovních a mzdových podmínek). • Vláda navrhne dočasné osvobození od plateb na sociální pojištění po dobu 12 měsíců u těch zaměstnavatelů, kteří zaměstnají občany zvláště ohrožené na trhu práce. Za tyto zaměstnance bude pojistné hradit stát. Občan ohrožený na trhu práce bude definován způsobem, který v maximální možné míře omezí možnosti zneužití tohoto opatření a bude zahrnovat absolventy vysokých škol, osoby starší 50 let a rodiče po návratu z mateřské dovolené, kteří budou před uzavřením pracovního poměru evidováni jako nezaměstnaní. Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014. Michael Martinek

More Related