1 / 73

ASIE Přírodní podmínky

ASIE Přírodní podmínky. Geologický vývoj Reliéf Klima Hydrologie Půdy Vegetace. Geologický vývoj. Složitý vývoj Základem je Eurasijská tektonická deska Na východní Sibiři odkryty nejstarší horniny Další t. desky: Arabská, Indická, Filipínská, Ochotská Prahorní pevninské štíty:

brant
Télécharger la présentation

ASIE Přírodní podmínky

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript

  1. ASIEPřírodní podmínky

  2. Geologický vývoj • Reliéf • Klima • Hydrologie • Půdy • Vegetace

  3. Geologický vývoj • Složitý vývoj • Základem je Eurasijská tektonická deska • Na východní Sibiři odkryty nejstarší horniny • Další t. desky: Arabská, Indická, Filipínská, Ochotská • Prahorní pevninské štíty: • Sibiřský (Sibiřská tabule) • Středosibiřská vysočina, Zabajkalí • Východočínský (Čínská tabule) • Mezi Koreou, Zadní Indií a Tarimskou pánví • 7 dílčích masívů (Korejský, Šantungský, Sičuanský, Jihočínský, Tarimský, Ordoský, Indočínský) • Indická t. deska: Indický štít • Arabská t. deska: Arabský štít • S Euroasijskou deskou spojeny až počátkem třetihor

  4. Tektonické desky

  5. Tektonické desky II

  6. Horotvorné pohyby • Kaledonské vrásnění • Starší prvohory • Sajany, Altaj • Peneplenizovány, ale ve třetihorách opět z části vyzdviženy • Hercynské vrásnění • Perm, trias • Ural, Altaj • Janšanské (tichomořské) vrásnění • Druhohory • Verchojanský hřbet, Kolymské pohoří, Sichote Aliň, Malajský poloostrov, Kalimantan • Alpínské vrásnění • Třetihory, z geosynklinály Tethys • Nejvyšší horské soustavy na Zemi

  7. Alpínské vrásnění • 2 pásma: • alpínsko-himálajské • Kavkaz, Pamír, Himáláj, … • tichooceánské • Korjacký hřbet, Kamčatka, Japonské ostrovy, Filipíny, Nová Guinea… • Zmlazení reliéfu • Oddělení Asie od Severní Ameriky a Afriky • Horotvorné pohyby dosud pokračují • Obě pásma tektonicky neklidná • zemětřesení • vulkanická činnost • 130 aktivních vulkánů

  8. Aktivní zlomy • Místa častých zemětřesení • Severoanatolský zlom • severním Tureckem (cca 40º s. š.) • Izmit 1999 • Velké riftové údolí • Rudé moře, Akabský záliv, Mrtvé moře • Zlom Nojima • Honšú • Kóbe 1995 (6,9 stupňů Richterovy stupnice)

  9. Aktivní sopky • Nejčastěji stratovulkány • Ključevskaja (4 750m) • Fudži (3 776m) • poslední erupce 1707 (považována za vyhaslou) • Unzen (1 500m) • Honšú, poslední erupce 1996 • Pinatubo (1 780m) • Luzon, poslední erupce 1993 • Tambora (2 850m) • o. Sumbawa, Malé Sundy • erupce r. 1815 považována za největší zaznamenanou v historii

  10. Ibu(ostrov Halmahera, Moluky)

  11. Krakatau

  12. Reliéf • Výrazná členitost (horizontální i vertikální) • Nejvýše i nejníže položená místa na Zemi • Střední nadmořská výška: 960m n. m. • nejvíce po Antarktidě • do 200m n. m.: 26% rozlohy • nad 2000m n. m.: 14% rozlohy (nejvíce mezi kontinenty)

  13. Pohoří – Malá Asie • Pontské pohoří • Kaçkar, 3931 m • Taurus (Toros Daĝlari) • Erciyeş Daĝi, 3916 m • Antitaurus • Arménská vysočina • vrásno-zlomový systém • Ararat (Büyük Aĝri Daĝi), 5165 m • Malý Kavkaz • Gjamyš, 3 728 m

  14. Kavkaz • vrásno – zlomové pohoří, vulkanická činnost • 2 rovnoběžná pásma • Elbrus, 5 643 m • Kazbeg, 5 047 m • Oba vyhaslé vulkány • Dychtau, 5 204 m • Silné pleistocénní zalednění • dnes cca 1 400 ledovců • nejdelší Ullu-čiran, 19 km

  15. Zágros LANDSAT image

  16. Zágros • tlak Arabské desky na Eurasijskou • antiklinály • délka pohoří 1200 km • Zardkúh 4 547m

  17. Pohoří – Írán • Elborz • Damávand (Demávend) 5671 m • sopka, v historické době žádná erupce • Íránská vysočina • Vrásová i kerná pohoří, prostoupená vulkanickými formacemi • Kúhe Teftán 4 042 m • Kopet Dag

  18. Vysoká Asie: Hindúkuš • „zabiják Indů“ • Avesta: „vodní hory“ • Složitá vrásno-zlomová struktura • Tirič Mir 7 708m Nošak 7 492m • Kulturní předěl • Dopravní bariéra • Kotal i Salang (3878m) - Tunel (1964)

  19. Vysoká Asie: Pamír • Horský uzel • „střecha světa“ • antiklinální stavba • 3. nejvyšší na světě • Kongur Tagh 7639m • Muztagata 7506m • Ismail Somoni (Pik Kommunisma) 7495m • silně zaledněn • Fedčenkův ledovec 71km“

  20. Ťan Šan • délka 2600 km • základem hercynská vrásná soustava • složitý vrásno – zlomový vývoj • Navazují další pohoří: • Džungarslý Alatau • Altaj • Sajany • Tannu Ola • Nejvyšší část: Kokšaal-Tau • Pik Pobědy (Tomur) 7439m • Chan Tengri 7005 m • Zalednění: ledovec Inylček

  21. Karákoram • 2. nejvyšší pohoří na Zemi • Nejvíce zaledněná oblast na Zemi (mimo polární oblasti): plocha ledovců: 50 000 km2 • Ledovec Baltoro 57 km • 4 vrcholy přes 8000m: • K2/Čhokori (Mt. Godwin Austen) 8 611m • Hidden Peak (Gašerbrum I) 8 068m • Broad Peak (Phalčan Kangri) 8 047m • Gašerbrum II 8 035m

  22. Himálaj • Nejvyšší a nejmohutnější pohoří na Zemi • 4 horská pásma: • Siválik (max 1500m) • Mahábhárat (max 3500m), Paňdžal (max 4500m) • Vysoký Himálaj • Transhimálaj - Ladákh • Vysoký Himálaj • 10 vrcholů nad 8 000 m Sagarmátha/Čomolungma (Mt. Everest) 8 848m Káčaňdžunga 8 598m Lhoce 8 511m Makalu 8 481m Dhaulágiri 8 172m • Není rozvodím

  23. Himálaj

  24. Tichooceánské horské pásmo • Korjacké pohoří • Ledjanaja 2 562 m • Kamčatka: Středokamčatské pohoří, Východní pohoří • Ključevskaja 4 750 m • Kurily • Sachalin • Japonské ostrovy • Složitá struktura – vrásno-zlomová, aktivní vulkanismus • 58 činných sopek • Fudžisan 3 776 m • Tchajwan • Filipíny • Kalimantan/Borneo • Sulavesi • zde se tichooceánské pásmo spojuje s pásmem alpsko-himálajským

  25. Klima • Velká rozloha = vysoká rozmanitost podnebí • Převládá kontinentální charakter podnebí • Mírný pás: převládá západní proudění • Atlantský vzduch se vysušuje, stává se kontinentální • Vliv tichooceánského vzduchu jen na úzkém pásu pobřeží • Sever: • otevřený pronikání arktického vzduchu do střední Asie • v zimě rozsáhlá oblast vysokého tlaku vzduchu (stacionární anticyklóna) • Nejnižší teploty na severní polokouli (Omjakon, Verchojansk, -70ºC) • Jih: • oblast tropického vzduchu • silné sezónní změny atmosférické cirkulace • monzuny

  26. Letní monzun mausim (arab.) = sezóna • Stacionární cyklóna nad jižní Sibiří a Mongolskem • Pevnina se ohřívá rychleji než oceán • Další oblast nízkého tlaku vzduchu nad Paňdžábem a Rádžastánem • Níže nasávají tropický oceánský vzduch • z Indického i Tichého oceánu • Na východě se vlhký tropický vzduch na styku s cyklonami polární fronty ochlazuje a způsobuje vlhké a mlhavé počasí • Japonsko, Korea

  27. Povodně (Bangladéš)

  28. Zimní monzun • Nad jižní Sibiří a Mongolskem rozsáhlá oblast vysokého tlaku vzduchu (stacionární anticyklóna) • jasné a mrazivé počasí • Po jejím východním obvodu vanou chladné a suché větry – zimní monzun • Další tlaková výše nad Paňdžábem

  29. Kalkata, 22,5º s. š. • Indie: ve třech letních měsících ¾ ročního úhrnu srážek • Na včasném příchodu monzunu závisí úroda

  30. Hohhot, Čína, 41º s. š.

  31. Srážky • Maxima: horské svahy obrácené k moři • Čerápundží 11 674 mm (roční průměr), maximum 22 900 (r. 1861) • Denní maximum 924 mm • Mt. Kinabalu 11 000 mm • oblasti tropických monzunů: > 1000 mm • subtropy, mírný pás: 600 – 1000 mm • východní Sibiř: < 350 mm • mezihorské kotliny, Turanská nížina, Sindh: 150 – 200 mm • pouště, polopouště: < 100 mm

  32. Klimatické typy (podle W. Köppena) • Tropické vlhké (Af) – tropický deštný les • Velké a Malé Sundy, Moluky, Nová Guinea • Tropické monzunové (Aw) – střídání období deště a sucha • Indie, Zadní Indie • Tropické suché (BW) – pouště • Arabský poloostrov, Balúčistán, Thár, Taklamakan… • Mírné suché (BS) – stepi • Pás stepí od Kaspického moře po severní Čínu • Mediteránní (Cs) – křoviny • Pobřeží Středozemního a Černého moře, Kypr

  33. Klimatické typy (podle W. Köppena) II • Mírné vlhké (Cf) – listnaté lesy • Dolní tok Jang-c-ťiangu, Korea, Japonsko (mimo Hokkaidó) • Boreální klima (Df) – tajga • Východní Sibiř, severní a severovýchodní Čína, náhorní plošiny v Malé Asii • Klima tundry (E) – tundra • Sever střední a západní Sibiře, ostrovy • Vysokohorské klima (H) – alpínské louky • Tibet, horské oblasti

  34. Klimatické typy (podle W. Köppena) II

  35. Písečná bouře nad oblastí Sístánu

  36. Hydrologie • Průměrné množství vody proteklé za rok: 12 850 km3 • Průměrná odtoková výška: 286 mm • Méně než v Evropě, více než v Severní Americe a Africe • 40% rozlohy tvoří bezodtoké pánve • střední Asie • jihozápadní Asie • Řeky: 5 typů (podle vodního režimu) • Řeky Sibiře • Řeky suchých bezodtokých oblastí • Monzunové řeky • Tropické řeky • Středomořské řeky

  37. Řeky Sibiře • Maxima na jaře (tání sněhu), minima na podzim a v zimě • Větší část roku zamrzlé • Na dolním toku rozmrzají později než na horním - záplavy • Ob – Irtyš 5 410 km, 12 600 m3s-1 • Jenisej 4 092 km, 19 600 m3s-1 • Lena 4 400 km, 16 400 m3s-1 • Kolyma 2 129 km, 4 060 m3s-1 • Chatanga, Jana, Indigirka, Anadyr,… • Amur (Hei-long-ťiang) – přechodný typ

  38. Řeky suchých bezodtokých oblastí • Pramení v horských oblastech • Ústí do bezodtokých jezer nebo končí v poušti suchou deltou • Velkou část vody ztrácejí výparem • Řeky zásobované z ledovců • Dvě maxima: léto (tají ledovce) a zima (zimní monzun) • Amudarja (Pjandž) 2 600 km, 1 330 m3s-1 • Syrdarja 2 991 km, 430 m3s-1 • Tarim 2 090 km • Ili 1 439 km • Zeravšan, Murgab, Hilmand • Řeky zásobované jen srážkami • Maximum na jaře, v létě často vysychají • Řeky bezodtokých oblastí Íránu (Karasu/Qareh Su, Šúr)

  39. Monzunové řeky • Maxima v době letního monzunu • Velmi nevyrovnaný průtok • s výjimkou řek napájených ledovcem • Řeky čínské, indické, japonské, korejské • Jang-c-ťiang (Čchang-ťiang) 5 500 km, 31 900 m3s-1 • Chuang Che 4 845 km, 2 500 m3s-1 • Si ťiang(Xi Jiang)/Perlová řeka 2 129 km, 10 600 m3s-1 • Mekong 4 500 km , 15 900 m3s-1 • Salwin 2 815 km • Iravadí 2 092 km , 14 000 m3s-1 • Brahmaputra 2 960 km, 14 900 m3s-1 • Ganga 2 700 km, , 11 100 m3s-1 • společné ústí Gangy a Brahmaputry – Méghna – největší na světě (52 000 km2)

  40. Čchang-ťiang – soutěska Xiling

  41. Delta Perlové řeky (Xi Jiang)

  42. Tropické řeky • Zásobovány srážkovou vodou celý rok • Kratší toky – na ostrovech • Kalimantan: Kapuas, Mahakam • Sumatra: Hari • Filipíny: Cagayan Středomořské řeky • Maxima v zimě v době dešťů • v létě někdy vysychají • Řeky Malé Asie • Kizilirmak, Sakarya, Seychan • Jordán

  43. Jezera • Asie: největší, nejhlubší, nejníže i nejvýše položené… • Množství genetických typů jezer: • Reliktní • Tektonická • Ledovcová • Pozůstatek pevninského zalednění • Karová, morénová jezera • Vulkanická (kráterová, kalderová, hrazená lávovým proudem) • Hrazená sesuvem • Limanová - laguny • Fluviální • Termokrasová

  44. Reliktní jezera • Velmi stará – pozůstatek moře před vyzdvižením oblasti • Kaspické moře • Spojení s oceánem ztratilo před 5,5 mil. lety • Největší jezero na světě • 371 000 km2 • Slaná voda • 80% vody přitéká Volhou • Aralské jezero • Stáří 5 mil. let • Původně 66 500 km2 • čtvrté největší jezero na světě • Bohaté na ryby • Rybolov živil 60 000 lidí

  45. Kaspické moře • 28metrů pod hladinou oceánu • Výška hladiny nepravidelně kolísá • hloubka 1025m • Jezero nebo moře? • politický a ekonomický význam debaty • problém znečištění Snímek MODIS, 11. června 2005

  46. Aralské jezero 1950 - 2000

More Related