1 / 39

Biologický monitoring – toxické prvky

Biologický monitoring – toxické prvky. V.Spěváčková, M.Černá, M.Čejchanová, A. Batáriová, Státní zdravotní ústav, Praha. Jaké jsou pravdy?. Sdělovací prostředky mají rády senzace „ Poslanci mají 33 cizorodých látek v těle!“ „Těhotné ženy nesmí jíst ryby!“ „Kuřata obsahují arsen!“

callum
Télécharger la présentation

Biologický monitoring – toxické prvky

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Biologický monitoring – toxické prvky V.Spěváčková, M.Černá, M.Čejchanová, A. Batáriová, Státní zdravotní ústav, Praha

  2. Jaké jsou pravdy? • Sdělovací prostředky mají rády senzace • „Poslanci mají 33 cizorodých látek v těle!“ • „Těhotné ženy nesmí jíst ryby!“ • „Kuřata obsahují arsen!“ • „Našli mi ve vlasech 1 µg/g arsenu, ale ve Spojených státech mají povolený limit pouze 10 ppm!“ • „ Kepler otrávil Tycha de Brahe rtutí!“ • Rovněž problém staré zátěže v Neratovicích lze uvádět velice akčně

  3. Biologický monitoring • Celostátní monitoring Projekt Ministerstva zdravotnictví „Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí“ (od roku 1994 doposud) • Cíl monitoringu Stanovení referenčních hodnot populačních skupin v ČR Určit normální hodnoty v populaci ČR Najít časové trendy

  4. NORMÁLNÍ HODNOTY • hodnoty nesignalizující onemocnění • hodnoty, které se běžně vyskytují v populaci LIMITNÍ HODNOTY • stanovené Komisí pro biologický monitoring v Německu • odvozené z výsledků epidemiologických a toxikologických studií • mají 2 stupně(<1. stupeň – riziko velmi nízké, není zapotřebí dalších vyšetření.Mezi 1. a 2. stupněm – nepředpokládá se zdravotní riziko, tvorba preventivních opatření, kontrola jedinců, pohybujících se ve stejných podmínkách.>2. stupeň – zvýšené riziko u vnímavých jedinců, další kontrolní měření, preventivní opatření ke snížení expozice

  5. REFERENČNÍ HODNOTA • koncentrace látky, která může být přítomna u populace bez profesionální expozice (neexponovaná populace) • charakterizuje horní hranici aktuální expozice dané látce • za referenční hodnotu můžeme považovat 90% nebo 95% percentil (kvantil) koncentrace dané látky v měřeném médiu (krev, moč, vlasy…….)

  6. REFERENČNÍ HODNOTY • jsou platné pro určitou část populace v určitém čase a dané geograf. oblasti • mohou být definovány pro různé populační skupiny (dospělí-děti, muži-ženy, chlapci-dívky, apod.), nebo pro podskupiny (např. věkové)

  7. Jak stanovit „normální“ a „referenční“ hodnoty? • vhodně zvolená matrice je důležitou podmínkou pro správné určení referenčních hodnot • k analýze se nejčastěji využívá krev, krevní sérum, moč, dále mléčné zuby, mateřské mléko, vlasy či nehty

  8. Stanovení toxických prvků v tělních tkáníchHlavní biomarkery • krev – poločas vylučování několik hodin, tj. ukazatel akutní expozice • moč – poločas vylučování dny až roky, tj. ukazatel nedávné i chronické expozice • vlasy – pevná vazba na keratin, tj. ukazatel dlouhodobé expozice

  9. Odběr vzorků • Motto – analýza špatně odebraného vzorku je ztráta času analytika • Krev – jehly a odběrové nádobky jen pro „metal analysis“ • Moč – u 24 hodinové moči nebezpečí kontaminace ranní moč

  10. Důležité i místo a čas Vlasy Odebíráno a myto podle doporučení WHO+IAEA do PE nebo papírových sáčků Mateřské mléko významné změny v obsahu některých sledovaných prvků s dobou laktace, „ustálení“ až v druhé či třetí dekádě Krev a moč u profesionální expozice se může měnit i během dne

  11. K odběru vzorku vždy připraven

  12. Metody stanovení toxických prvků v klinických vzorcích Nejčastěji • Atomová absorpční spektrometrie (AAS) • Hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP MS) Méně často • Spektroskopie UV VIS • INAA, PIXE, RTGF • Elektrochemické metody

  13. Příklady koncentračních možností • INAA - > 0,01 µg/l • AAS –plamenová technika > 10 µg/l • bezplamenová technika > 0,01 µg/l • hydridová technika > 0,01 µg/l • ICP – OES > 0,5 µg/l • ICP –MS > 0,001 µg/l to jsou pouze příklady, pro některé prvky mohou být i řádové změny

  14. Podprojekty celostátního monitoringu Ovzduší Voda Dietární expozice Biologický monitoring Hluk Zdravotní stav a demografie Hygiena práce Půda

  15. Dietární expozice • Typy potravin – výběr na základě jejich spotřeby, definované „spotřebním košem potravin“ • Vzorky odebírané v oblastech, reprezentujících různá zatížení – 195 druhů potravin ročně v podobě 2340 individuálních vzorků • Příprava vzorků – kompozitní vzorky kulinárně upravené, mineralizace v µ-vlnném systému • Analýza – metoda atomové absorpční spektrometrie (AAS)

  16. Oblasti odběrů vzorků potravin a biologického materiálu

  17. Obsah biologického monitoringu • Co se všechno sleduje v biologickém monitoringu? • Esenciální prvky – Cu, Se, Zn • Toxické prvky – As, Cd, Hg, Pb • Organické polutanty – PCB, dioxiny, ochratoxin • cytogenetická analýza

  18. Rtuť a methylrtuť • Problémy s MeHg se ukázaly v 50. až 70. letech, kdy byly zjištěny otravy rybářů lovících ryby v Minamatě a Niigatě, kam byly vypouštěny odpady s vysokými obsahy rtuti • Konzumace ryb v přímořských státech je vysoká (až 3 kg ryb na osobu za týden) • Obsah methylrtuti v rybách závisí na čistotě vod a typu ryb (dravé ryby mají vyšší obsahy)

  19. Spotřeba ryb v Evropě a v ČR(FAOSTAT 2004, Ruprich, Řehůřková, 2004) ČR - g/osobu/týden Evropa - g/osobu/den

  20. Vlasy a MeHg • Výbor pro potraviny – 2004 rozhodl o sledování MeHg • Jednou zabudovaná MeHg ve vlasech nemění svou formu dobrý indikátor expozice MeHg v potravě Metody pro stanovení MeHg – separace chemické formy a následné měření některou z výše uvedených metod Česká specialita – AMA 254

  21. Rozdělení Hgtotpodél vlasu • dobrovolnice(20 žen), věk 20-30 let

  22. Závislost poměru MeHg/Hgtotna konzumaci ryb • dobrovolníci, 20-60 let, 20 žen, 10 mužů

  23. Závislost Hginorgna počtu amalgamových plomb • Dobrovolníci, věk 20-60let, 20 žen, 10 mužů

  24. Porovnání obsahů forem Hg ve třech oblastech (vlasy-děti, 1995)

  25. Rtuť - shrnutí • Projevy konzumace ryb – ze zahraničních pozorování významnější od četnosti 4x týdně (1 porce ~ 150 g), tj. 600 g týdně • U nás (údaj z dietárního monitoringu – konzumace ca 80 g týdně – obsahy vyhovují limitům (4% expozičního limitu) • Limitní hodnota pro celkovou rtuť v krvi (SRN) 5 µg/l, u nás nalezené hodnoty v rozmezí let 1996-2006 medián <1 µg/l • Ženy > muži, u dětí žádný rozdíl

  26. Arsen - zdroje arsenu • ovzduší – do 0,007 µg/m3 • pitné vody – ve většině případů < 1 µg/l, limit 10µg/l • potraviny – mezi 10-2 až 10-3 mg/kg. • Výjimku tvoří ryby, kde obsahy mohou být až o řád vyšší – vázán v „netoxických“ sloučeninách (arsenobetain, arsenocholin) – snížuje se, vyhovuje limitům (3,5% expozičního limitu) • půda – obsahy v průměru do 20 mg/kg, mohou být i vyšší

  27. Hlavní zdroje pro člověka • neprofesionální • dietární expozice – zejména ryby, případně drůbež • pitná voda • profesionální • otravy • zvláštní případy

  28. Arsen v moči • arsen toxikologicky významný • vázaný v anorganických formách As (III,V) • metabolity detoxifikačních procesů v organismu – monometyl a dimetyl- arseničné kyseliny • LD50 mezi 3 až 50 mg/kg (platí pro potkany) • arsen toxikologicky nevýznamný • arsenobetain, arsenocholin • LD50 > 10 000 mg/kg (pro potkany)

  29. Proč stanovovat As toxikologicky významný jako sumu? • vypovídá o celkové zátěži toxickými formami sloučenin arsenu • jednoduchá metoda, dostupná ve většině laboratoří, stanovujících stopové prvky v klinických vzorcích metodou AAS • nevyžaduje separaci jednotlivých forem

  30. Reálné vzorky – celkový vs. toxikologicky významný

  31. Výsledky biologického monitoringu děti – různé oblasti - µg As/g kreat.

  32. Kadmium (Cd) • Ovzduší – většinou <0,001 µg/m3, limit 0,005 µg/m3 nebyl překročen • Pitná voda –čerpání 0,8% přijatelného přívodu, překročení limitu v 0,3%, • Potraviny – čerpání 19 % expozičního limitu • Půda – obsahy kolísají, většinou < 1 mg/kg

  33. Olovo (Pb) • Ovzduší – limit 0,5 µg/m3 nebyl překročen, hodnoty se pohybovaly mezi 0,001 – 0,066 µg/m3 • Pitná voda – překročení limitu v 0,55%, čerpání 2,3% tolerovaného přívodu • Potraviny – čerpání 6% expozičního limitu • Půda – 20-120 mg/kg

  34. Porovnání hodnot v krvi dospělé populace s dietární expozicí

  35. Cd kuřáci vs nekuřáci

  36. Cd - REFERENČNÍ A NORMÁLNÍ HODNOTY – SROVNÁNÍ - µg/l

  37. Pb - REFERENČNÍ A LIMITNÍ HODNOTY - SROVNÁNÍ - µg/l

  38. Mezilaboratorní přesnost (W. Horwitz 7500 výsledků v období 1915 – 1995) • je funkcí koncentrace • je více-méně nezávislá na analytu, metodě, matrici a době • RSD(%)=2*exp(1-0,5log10(C))

  39. Děkuji za pozornost www.szu.cz

More Related