18.10.2011

1. Zdravotní politika (JSM601), ZS 2009 UK, Fakulta sociálních vědKatedra veřejné a sociální politikyPetr Hávapetr.hava@gmail.comkonzultační hodiny, středa 8,30-11,00Jinonice, budova B, místnost 3009http://samba.fsv.cuni.cz/~hava Téma ZP3.:Dlouhodobé proměny zdraví (Health transitions) v průběhu 20. století a diskuse možností dalšího vývoje v 21. století Péče o zdraví, etika politiky a spravedlnost.Souhrn vývoje souvisejících teoretických a empirických poznatků. 18.10.2011

2. Přehled témat celého kurzu ZP Nejprve zdraví Peníze až později

3. Oč běží v dnešní přednášce? Globální přístupy WHO Programy podpory zdraví Sociální změny, ekon. rozvoj Sociální epidemiologie Změny ve výživě Determinanty zdraví a nemoci Výzkum, nové poznatky/koncepty Omran (1971) Health transition - koncept Bygbjerg (2007) Determinanty zdraví a nemoci Výzkumy proměn zdraví (health transition) Proměny zdraví Statistická DATA: Demografie, registry nemocí Nerovnosti ve zdraví (EU) Nerovnosti ve vývoji úmrtnosti (health gaps) Gapminder (Rosling) WHO Health Data, Burden of Disease OECD indikátory (Fact books a další) Demographic transition

4. Struktura prezentace • Uvedení do problému – proměny zdravotního stavu a věkové struktury obyvatelstva ve vztahu k ekonomickým a sociálním změnám (health transition – základní popis a periody) (5-22) • Ukázky výsledků empirických studií (23-48) • „Health gap“ v Evropě • Celosvětové nerovnosti ve zdraví, globální rizika • Rozdíly zjišťované u determinant zdraví • Aplikace konceptu spravedlnosti (49-60) • Strategie a politiky, reagující na výzvy rozdílů ve zdraví (61-64)

5. Health transition – proměny zdraví v průběhu vývoje společností • Periodizace proměn vývoje zdraví (popisný koncept) • Éra morových onemocnění, středověká města • Průmyslová revoluce, urbanizace, rozvoj infekčních nemocí (tuberkulóza, cholera) – 18. a 19. stol. • Éra neinfekčních nemocí ve 20. století • Koncept „health transition“ se podobně jako obdobné demografické koncepty zabývají příčinami (scientific explanation), jejich společenským kontextem, diskusí a predikcemi budoucího vývoje (determinanty zdraví, nová rizika jako např. globalizace, vztahy k ekonomickému a sociálnímu vývoji)

6. Zdroj: D.Cutler, Production of Health, Manuscript 2002, data pro USA

7. Public health nursing made available through child welfare services in U.S 1930s Zdroj: http://en.wikipedia.org/wiki/Public_health

8. Veřejné zdraví (public health) • Public health is "the science and art of preventing disease, prolonging life and promoting health through the organized efforts and informed choices of society, organizations, public and private, communities and individuals." (1920, C.E.A. Winslow) • It is concerned with threats to the overall health of a community based on population health analysis. The population in question can be as small as a handful of people or as large as all the inhabitants of several continents (for instance, in the case of a pandemic). • Public health is typically divided into epidemiology, biostatistics and health services. Environmental, social, behavioral, and occupational health are also important subfields. Zdroj: http://en.wikipedia.org/wiki/Public_health

9. Public Health • There are 2 distinct characteristics of public health: 1. It deals with preventive rather than curative aspects of health 2. It deals with population-level, rather than individual-level health issues

10. Veřejné zdraví (public health) • The focus of public health intervention is to prevent rather than treat a disease through surveillance of cases and the promotion of healthy behaviors. In addition to these activities, in many cases treating a disease may be vital to preventing it in others, such as during an outbreak of an infectious disease. Hand washing, vaccination programs and distribution of condoms are examples of public health measures. • The goal of public health is to improve lives through the prevention and treatment of disease. • The United Nations' World Health Organization defines health as "a state of complete physical, mental and social well-being and not merely the absence of disease or infirmity. Zdroj: http://en.wikipedia.org/wiki/Public_health

11. Vývoj zdravotního stavu v kontextu ekonomických a sociálních změn • V ČR jsme svědky tendence nahlížet na změny ve zdravotním stavu odděleně od ekonomických a sociálních změn, tj. od jejich významných determinant (tyto vazby se neobjevují v mediálním, veřejném či politickém diskurzu v ČR) • Tyto změny jsou však ve skutečnosti jejich významnými příčinami (vliv v 19. století, transformační důsledky v CEE – především Ruská Federace v 90. letech 20 století) • Mezinárodní diskurz: Je evidentní, že potřebujeme podrobněji rozpracovat dosavadní popisně pojaté teorie health transition (Beaglehole 1997, str. 10)

12. Uvedení do problému • V průběhu čtyř desetiletí po roce 1945 docházelo, navzdory výrazně odlišným formám veřejné správy a společenskému uspořádání, téměř ve všech evropských zemích k obdobně výrazným zlepšením sociálních, environmentálních a ekonomických podmínek života lidí. • Na těchto pozitivních změnách se velkou měrou podílelo několik činitelů: • masová zaměstnanost a ekonomické zajištění rodin, • poskytování základního bydlení na dobré úrovni, • dostupné vzdělání, • dostatečného množství výživných potravin, • rozšíření systémů hromadné dopravy, • komplexní zdravotnické služby • rozšíření možností pro odpočinek a rekreaci.

13. Demographic transitionhttp://en.wikipedia.org/wiki/Epidemiological_transition POZOR, JDE O ZOBECŇUJÍCÍ MODEL, příklady dat z konkrétních států následují Demografická revoluce nebo též demografický přechod, je historický proces převratné změny demografických vlastností společnosti. Charakteristická je především poklesem hrubé míry porodnosti a hrubé míry úmrtnosti. Klesá také kojenecká úmrtnost a zvyšuje se naděje dožití.

14. Zdroj: http://en.wikipedia.org/wiki/Demographic_transition, 12.10.2009

15. Population pyramids for 4 stages of the model Zdroj: http://en.wikipedia.org/wiki/Demographic_transition, 12.10.2009

16. Zdroj: OMRAM, 1971

17. Epidemiologická proměna (epidemiologic transition)

18. Globální proměny zdraví (global transitions in health) Zdroj: Bygbjerg, 2007

19. Odstranitelné nerovnosti ve zdraví jako další současný trend • Přes obecný pozitivní trend vývoje – zlepšení zdravotního stavu v řadě států v průběhu minulého století, existují značné rozdíly (nerovnosti). • Jednou ze zásadních publikací, upozorňujících na tento problém byl: THE BLACK REPORT(edited by Peter Townsend and Nick Davidson), publikovaný v roce 1982 ve Velké Británie • Health Divide 1986/87 M.Whitehead, UK • World Development Report. Investing in Health. World Bank 1993 • Další novější publikace (Ruská Federace, WHO Bulletin, World Bank report 1993, Beaglehole 197, 2003; Detels et al. 2004)

21. Zdroj: Health Report, WB 1993

22. Úvod do problému • Zjištěné nerovnosti ve zdraví na nadnárodní úrovni, národní a regionální úrovni generovaly otázky ve vztahu k sociální,  politické a etické spravedlnosti. • Snahy o omezení nebo i redukci zdrojů pro financování samotných zdravotnických služeb a pro podporu zdraví nás nutí při volbě priorit (rationing) hledat principy a mechanismy jejich alokace při současném hodnocení důsledků přijatých rozhodnutí v rovině spravedlnosti.

23. Příklady nerovností ve zdraví a dalších ukazatelích se zdravím souvisejících (determinanty zdraví) • WiIkinson, R., Marmot, M.The Solid Facts: Social Determinants of Health. WHO Regional Office for Europe, Copenhagen 2003 • Tackling Health Inequalities: Status Report on the Programme for Action, Department of Hdealth, UK 2005 • HITs, Highlights (www.observatory.dk) • WHO Health Data (www.who.dk) • Články v British Medical Journal

24. Analýza vývoje celkové úmrtnosti v ČR a EU ČR Střední Evropa EU Skandinávské země Zdroj: WHO; Health data, (standardizováno na 100 000 obyvatel)

25. Mezinárodní srovnání vývoje střední délky života při narození po roce 1970

26. Rozdíly ve vývoji střední délky života u mužů a žen mezi EU15 a kandidátskými státy(Bulharsko, Česká republika, Estonsko, Maďarsko, Litva, Lotyšsko, Polsko, Rumunsko, Slovinsko a Slovensko)

28. Dětská úmrtnost

29. Srovnání vývoje celkové úmrtnosti

30. GAPMINDER, Human development TrendsHans Rosling HOME PAGE • http://www.gapminder.org/ TRENDY VÝVOJE, ukázky • http://www.gapminder.org/downloads/flash-presentations/human-development-trends-2005/ 200 let, které změnily svět • http://www.gapminder.org/videos/200-years-that-changed-the-world/

31. http://www.gapminder.org/GapminderMedia/wp-uploads/pdf_charts/GWM2010.pdfhttp://www.gapminder.org/GapminderMedia/wp-uploads/pdf_charts/GWM2010.pdf

34. Austria Czech Germany Greece Hungary Poland Slovak Spain Sweden Great Britain EU (15) Standardized death rates 1970-2005all causes, all ages, men and women Source: WHO/Europe, European HFA Database, July 2008

35. Austria Czech republic Germany Greece Hungary Poland Slovak Spain Sweden Great Britain EU (15) average Life expectancy from 45 (1970-2005) Source:: WHO/Europe, European HFA Database, July 2008

36. OECD: Heath status determinants. ECO/WKP(2008)35

38. Total health care expenditures (PPP US$ per capita), OECD Total health care expenditures (%GDP), OECD Health Data

46. Příklady zdravotních rizik jako důsledku globalizačních procesů • Existující a zvětšující se rozdíly v příjmové úrovnina mezinárodní úrovni, ale i uvnitř států (špatné podmínky pro rozvoj zdraví, spojené s chudobou) • Fragmentace a oslabení trhů prácejako důsledek globální mobility kapitálu (snižování standardů bezpečnosti a zdraví při práci, systémů zdravotního a nemocenského pojištění) • Environmentální změny(globální oteplování, přírodní katastrofy, zvětšování pouští, poškození půdy, znečištění ovzduší škodlivými látkami)

47. Více specifická rizika • Globalizace trhů s tabákem, nemoci způsobené či zhoršované kouřením tabáku (asi 20 nemocí) • Nadprodukce potravin, obezita, nemoci podmíněné obezitou (asi 20 chronických nemocí) • Automobilová doprava (jednostraná orientace na automobilovou dopravu, opomíjení železniční dopravy) • Mezinárodní obchod s drogami • Snadnější podmínky šíření infekčních nemocí • Růst prevalence depresí a dalších duševních nemocí ve stáří a u fragmentovaných městských populací • Zdravotní důsledky nezvládaného a neřešeného urbanismu

48. Potravinové války Obr. 4.4: Potravinové války [Zdroj: Lang, Rayner, 2004], viz Králová 2006 Bakalářská práce FSV UK Dětská obezita

49. Spravedlnost (ekvita) ve zdraví • Nespravedlivé nerovnosti ve zdraví jsou definovány jako rozdíly ve zdraví, kterým je možné předejít!! • Ekvita ve zdraví je etickým konceptem, založeným na principech distributivní spravedlnosti (Braveman,Gruskin, 2003: Defining Equity in Health, viz čítanka k3.přednášce). • Pro potřeby operacionalizace/měření je ekvita ve zdraví vymezena nepřítomností systematických rozdílů ve zdraví (nebo jeho sociálních a ekonomických determinantách) mezi sociálními skupinami (např. chudí, ženy, etnické skupiny, bezdomovci)

50. Úvod do problému • Před jiný problém nás postaví opačný pohled: jaké jsou naše současné empirické možnosti objektivizace vývoje spravedlnosti ve zdravotnictví/společnosti? • Jak chápeme spravedlnost? • Principy spravedlnosti • Vztah k hodnotám, morálce, právu, veřejné politice • Využití pro hodnocení vztahů a pravidel vztahů (institucí) ve společnosti?