1 / 18

VÝVOJ ČESKÉHO STAVEBNICTVÍ

Dopravní infrastruktura jako podmínka rozvoje regionu, EU a financování dopravní infrastruktury v období 2014+ petr zahradník , e konom , kancelář brusel duben 2014, připraveno pro Moravské dopravní fórum, olomouc. VÝVOJ ČESKÉHO STAVEBNICTVÍ.

chase-lyons
Télécharger la présentation

VÝVOJ ČESKÉHO STAVEBNICTVÍ

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Dopravní infrastruktura jako podmínka rozvoje regionu, EU a financování dopravní infrastruktury v období 2014+ petrzahradník, ekonom, kancelář bruselduben 2014,připraveno pro Moravské dopravní fórum, olomouc

  2. VÝVOJ ČESKÉHO STAVEBNICTVÍ • V posledních 4 letech nejvíce ztrácející odvětví v rámci ekonomiky České republiky; vývoj je velmi úzce propojen s poklesem investic (klíčový problém na poptávkové straně české ekonomiky), zavedením úsporných opatření a pouze sub-optimálním využíváním možností fondů EU při zapojení stavebních firem a na ně navazujících aktivit

  3. VÝVOJ ČESKÉHO STAVEBNICTVÍ - STRUKTURA • Radikální pokles výkonnosti nastal nejprve v oblasti pozemního stavitelství jak pro bytové, tak podnikatelské účely; díky zejména podpoře z fondů EU se po přechodnou dobu pokles poptávky nedotkl inženýrského stavitelství, jež prudce pokleslo až v roce 2010 v souvislosti s redukcí rozpočtu SFDI a problémy v evropských projektech

  4. POKLES AKTIVIT V DOPRAVNÍ INFRASTRUKTUŘE V MINULÉM OBDOBÍ BYLO MAKROEKONOMICKY VÝZNAMNÉ • Makroekonomický dopad vyvolaný poklesem aktivit v oblasti výstavby dopravní infrastruktury počínaje rokem 2010 lze kumulativně odhadnout až na přibližně 5% HDP; oblasti poklesu zaměstnanosti od roku 2009 ve výši přibližně 40.000 osob; • Zaměření se na prioritu obnovení výstavby dopravní infrastruktury v zemi ve středu Evropy tak nepředstavuje pouze překonávání handicapu, který vůči západním sousedům máme a projev využití polohové renty, kterou nám naše geografická lokace nabízí (a kterou nevyužíváme); cestování po důstojné dálnici či využívání odpovídajícího a komfortního železničního spojení by mělo být stejně samozřejmé, jako dostupnost internetu, datových služeb, nejmodernějších ICT; jestliže v oblasti využívání výpočetní techniky a informačních technologií registrujeme dvouciferné meziroční nárůsty, v oblasti inženýrského stavitelství v průměru téměř dvouciferné poklesy

  5. INŽENÝRSKÉ STAVITELSTVÍ • Co může vláda učinit v oblasti stimulace inženýrského stavitelství ? • Mít ujasněnou, zdůvodněnou a v čase stabilní strategii rozvoje infrastruktury –dominantně dopravní, ale též energetické, vodohospodářské, informační a komunikační; • Kvalitně připravený, na prioritách založený OP Doprava a jeho implementační strukturu; • Vytvoření zázemí pro využívání Nástroje pro propojení Evropy (CEF) a nalezení synergií mezi CEF, OP D a dalšími OP s přesahem na rozvoj infrastruktury; • Dlouhodobě stabilizovat zdrojovou bázi SFDI; • Vytvořit legislativní a institucionální předpoklady pro rozvoj finančních nástrojů v této oblasti (možnost doplnění téměř 4,7 mld. EUR v OP D a alikvotní částky v rámci CEF pro CZ – až 1 mld. EUR o další zdroje prostřednictvím pákového efektu finančních nástrojů; využít potenciál projektových dluhopisů); • Podpora konceptů Smart Cities • Velmi podstatná je i potřeba změny legislativy, jež vytvoří spravedlivou podobu vztahů mezi investory a zastánci parciálních zájmů (potenciálními odpůrci těchto aktivit)

  6. ROZVOJ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY ÚZCE SOUVISÍ I S UVAŽOVANÝMI INVESTIČNÍMI ZÁMĚRY • Klíčovým předpokladem je obnovení investiční aktivity, jež je samozřejmě zejména záležitostí cyklickou, které však může vláda citlivým způsobem pomoci: • Obnovením investičních pobídek přizpůsobených podmínkám nadcházející dekády; • Vytvořením cíleného programu na revitalizaci brownfields; • Podporou projektů zaměřených na zvýšení kvality standardů budov pro podnikání (energetická efektivnost apod.); • Identifikace regionálních rozvojových potřeb s ohledem na lokalizaci podpořených aktivit

  7. EU A MOŽNOSTI FINANCOVÁNÍ V OBDOBÍ 2014 - 2020 • Kohezní politika – strukturální fondy: EU – cca 366 mld. EUR; alokace 21,6 mld. EUR pro Českou republiku v rámci vlastní kohezní politiky (oproti stále jsoucím téměř 27 mld. EUR); řada nových prvků na úrovni EU i CZ; EU: kondicionality, tematická koncentrace, integrovaný územní přístup, vyšší důraz na konkurenceschopnost, lepší identifikace dopadů a měřitelnost výsledků, nové finanční nástroje, současně však vyšší podíl projektů financovaných z ESF; CZ: podstatná redukce počtu OP (především zrušení ROPů a jejich nahrazení IROPem); poprvé největší kapitola Víceletého finančního rámce; • Dohoda o partnerství obsahově propojuje nástroje Kohezní politiky (ERDF, ESF a Kohezní fond) s nástroji na podporu zemědělství, rozvoje venkova a rybářství; přes 312 mld. EUR

  8. EU A MOŽNOSTI FINANCOVÁNÍ V OBDOBÍ 2014 - 2020 • Základní strategický dokument pro využívání významné části prostředků Víceletého finančního rámce 2014 – 2020 v podmínkách České republiky (stejný nástroj využívají samozřejmě i ostatní členské státy); • Měl by být nástrojem pro rozvoj priorit každé jednotlivé členské země EU, jež jsou kompatibilní s pravidly, danými nařízeními o využívání jednotlivých fondů a obecným nařízením; měla by tedy na jedné straně reflektovat sadu klíčových, přirozených priorit v našem případě České republiky, přizpůsobených možnostem financování a podpory ze zdrojů EU; • V období specifickém (2014 = 10 let od našeho vstupu do EU, neutěšený stav nerostoucí české ekonomiky, potřeba nalézání efektivních stimulů jejího oživování, atd.) by Dohoda o partnerství měla současně znamenat i primární strategickou rozvojovou doktrínu České republiky se všemi svými náležitostmi: důslednou strategickou analýzou, vyúsťující ve SWOT, na ni navazující výčet národních rozvojových priorit, formulace cílů jak s těmito prioritami naložit a jaké jsou jejich hodnoty na konci sledovaného období (2020), nástroje jejich dosažení, finanční alokace, management obsahu Dohody, implementace, kontrola, zpětná vazba, ukazatele, jimiž budeme měřit její (ne)úspěšnost

  9. EU A MOŽNOSTI FINANCOVÁNÍ V OBDOBÍ 2014 - 2020 • Vzniká v období post-krizovém, kdy se ekonomika EU jen pozvolna oživuje; • V období, kdy EU přijala celou řadu opatření a reakcí na krizi v řadě oblastí hospodářské politiky, jež jsou explicitně i implicitně s Dohodou spojeny (buď je obsah Dohody musí respektovat: Strategie Evropa 2020, ale též opatření v oblasti koordinace hospodářských a fiskálních politik, jejichž nedodržování může vést k sankcím při využívání fondů EU, či téma kondicionalit anebo zde sice přímá institucionální provázanost neexistuje, ale obsahová ano, především vůči jiným typům transferů a redistribucí spojených s řešením krize)

  10. EU A MOŽNOSTI FINANCOVÁNÍ V OBDOBÍ 2014 - 2020 • České ekonomice se navíc proces oživování příliš nedaří a potřebuje významný poptávkový stimul: 21,6 mld. EUR pro kohezi + cca 6 mld. EUR pro zemědělství, venkov a rybářství = celkem cca 20% HDP České republiky celkem, kumulativně = téměř 3% HDP České republiky ročně; • Žádný další podobný poptávkový stimul z jednoho zdroje, bez významného zatížení domácích veřejných financí, neexistuje; • Může mít ambice nejen momentálně poptávkově stimulovat, ale též opatřeními na nabídkové straně (dlouhodobější horizont) povznést strukturu a kvalitativní parametry české ekonomiky (odpovídající kvalita a struktura dopravní sítě, výzkum a vývoj, inovativní prostředí pro podnikání, šetrné nakládání se zdroji, energetická efektivnost)

  11. DOHODA O PARTNERSTVÍ A PROSTŘEDÍ, VE KTERÉM VZNIKÁ: ČESKÁ REPUBLIKA A JEJÍ ZKUŠENOSTI Z OBDOBÍ 2007 - 2013 • Čistá pozice; významný rozvojový kontributor české ekonomice – v roce 2012: 73,8 mld. Kč; 2013: 84,1 mld. Kč; na vytvořené čisté pozici se ze 73,5% podílely prostředky z koheze + dalších téměř 25% prostředky ze zemědělství, rybářství a rozvoje venkova → obsahové vymezení Dohody o partnerství = téměř veškerá suma, kterou ČR má z Rozpočtu EU k dispozici; ALE … • Mohla by být ještě o něco vyšší zejména v kohezních oblastech; vůbec nevyužíváme prostor pro větší a velké mezinárodní projekty v kapitole 1a. • V kohezních aktivitách: problémy – silná decentralizace systému, jež se poté obtížně koordinoval, personální nestabilita, nedostatečná institucionální kapacita, prohřešky na straně příjemců

  12. DOHODA O PARTNERSTVÍ A PROSTŘEDÍ, VE KTERÉM VZNIKÁ: POTŘEBA KOMPLEMENTARITY S OSTATNÍMI KAPITOLAMI VÍCELETÉHO FINANČNÍHO RÁMCE • Strategie a koncepce Dohody o partnerství by měla implicitně předpokládat propojení a komplementaritu aktivit do Dohody spadající (koheze, zemědělství, venkov, rybářství) s: • ostatními kapitolami VFR (především programy HORIZON 2020, COSME, CEF) • národními veřejnými zdroji, jež umožní zvýšit absorpční kapacitu • soukromými zdroji, zejména v oblastech s přímou finanční návratností

  13. NA CO ? • Nabídková strana: • OP Doprava - zaměřený primárně na rozvoj dopravní infrastruktury v souladu se Strategií Evropa 2020 a Doprava 2050 • 21,7% celkové alokace České republiky (4,7 mld. EUR; v období 2007 – 2013 21,8%, ovšem z částky o čtvrtinu vyšší)

  14. NA CO ? • Nabídková strana: • Integrovaný regionální OP – v oblasti dopravy zaměřený na zaměřený primárně na rozvoj regionální mobility (celý OP = 22,5% celkové alokace České republiky; příslušná prioritní osa = 40% alokace IROP, z toho doprava zamýšlena na přibližně 75% objemu PO 1 = velmi hrubý odhad 6,7% alokace České republiky na tento účel = 1,5 mld. EUR)

  15. NA CO ? • Nabídková strana: • OP D + IROP – v součtu z nástrojů kohezní politiky stále velkorysá alokace pro dopravu; odhad 28,4% alokace = 6,2 mld. EUR; poměrně zásadní změna účelu, zaměřená primárně na páteční komunikace a následnou návaznost • Mimo kohezní politiku - Nástroj pro propojení Evropy (ConnectingEuropeFacility; CEF): pro infrastrukturní projekty společného zájmu (článek 172 SFEU) v oblasti dopravy (26,3 mld. EUR, včetně 11,3 mld. EUR z Kohezního fondu), energetiky (5,85 mld. EUR) a ICT (1,1 mld. EUR) – pro infrastrukturní propojení členských států celkem 33,2 mld. EUR – prostor pro využití nástroje projektového dluhopisu

  16. SHRNUTÍ • Navržené oblasti, v nichž by se měl stát angažovat, by v žádném případě neměly být „hladové zdi“, nýbrž zdůvodněné a nejlépe do sebe zapadající projekty, jež jsou zjevně potřebné a jež zjevně představují dlouhodobé posílení nabídkové strany ekonomiky; jejich pořízení v současné fázi hospodářského cyklu však současně znamená významný poptávkový stimul pro oblast stavebnictví, projekčních a inženýrských aktivit, jež doznala v uplynulém období nejvýznamnější redukci; • V uplynulém období prošlo stavebnictví radikální početní očistou co se počtu firem a zejména pracovníků týče; daná opatření by vedla k podpoře odvětví a aktivit, jež má v České republice dlouholetou tradici a k podpoře zaměstnanosti prostřednictvím tržně konformních nástrojů; • Tato opatření však budou vždy opatřeními doplňkovými, která mohou pouze stimulovat či urychlit, nikoliv nahradit přirozený tržní vývoj

  17. SHRNUTÍ • Kohezní podpora v oblasti dopravy bude nadále velkorysá; navíc se otevírá značný prostor pro využití CEF; v relativním vyjádření Česká republika ve výši podpory neztrácí, v absolutní částce ano; • Jistá obsahová změna zejména v podpoře rekonstrukce místních komunikací, jež nenavazují na tepny nejvyššího řádu; • Potřeba poučit se ze zkušeností končícího se programovacího období a negativní zkušenosti neopakovat

  18. Děkuji velmi za Vaši pozornost ! • PETR ZAHRADNÍK • Ekonom, Kancelář Brusel, ČEZ, a.s. • petr.zahradnik@cez.cz

More Related