Interpretace neuměleckého textu Prostěsdělovací styl I.

1. Interpretace neuměleckého textuProstěsdělovacístylI.

2. Vyberte z uvedených možností tu, která postihuje hlavní téma, o němž úryvek vypovídá; podtrhněte ty části textu, které vaši volbu potvrzují Údolí řeky Úpy od České Skalice nese od přelomu 19. a 20. století pojmenování podle osoby, jež je ústředním prvkem povídky Babička, zasazené do okolí České Skalice. Stezka provází návštěvníky od všech českoskalických muzejních expozic přes ratibořické památky až k rýzmburskému altánu. Na trase dlouhé sedm kilometrů zahrnuje 24 zastavení v klidném prostředí parků, lesů a luk, která zájemcům osvětlují nejen historii dotčeného území, ale i její přírodní zajímavosti. Krajinu táhnoucí se od České Skalice podél řeky Úpy k severu nazval Babiččiným údolím poprvé roku 1878 smiřický lékař spisovatel Otakar Jedlička, trvalo však léta, než se toto pojmenování obecně vžilo. Upadlo v zapomnění, že nedlouho po vzniku první republiky se místní samospráva pokusila vyvolat znárodnění Ratibořic s cílem vyhlásit v údolí národní park a ze zámku vytvořit útulek pro zestárlé spisovatele. Výsledkem těchto snah však byla pouze regulace rozvoje území. Znárodnění zastihlo údolí i s jeho památkami až v padesátých letech 20. století v jiných politických podmínkách. To mělo své výhody i nevýhody! Příroda i památky postupně spadaly pod různé stupně právní ochrany, formální rámec zákona však často nedokázal zabránit devastaci některých objektů v údolí. A. Autor informuje čtenáře o vývoji pojmenování Babiččina údolí B. Autor informuje čtenáře o Babiččině údolí C. Autor informuje čtenáře o historii Babiččina údolí

3. Vyberte z uvedených možností tu, která postihuje hlavní téma, o němž úryvek vypovídá; podtrhněte ty části textu, které vaši volbu potvrzují Údolí řeky Úpy od České Skalice nese od přelomu 19. a 20. století pojmenování podle osoby, jež je ústředním prvkem povídky Babička, zasazené do okolí České Skalice. Stezka provází návštěvníky od všech českoskalických muzejních expozic přes ratibořické památky až k rýzmburskému altánu. Na trase dlouhé sedm kilometrů zahrnuje 24 zastavení v klidném prostředí parků, lesů a luk, která zájemcům osvětlují nejen historii dotčeného území, ale i její přírodní zajímavosti. Krajinu táhnoucí se od České Skalice podél řeky Úpy k severu nazval Babiččiným údolím poprvé roku 1878 smiřický lékař spisovatel Otakar Jedlička, trvalo však léta, než se toto pojmenování obecně vžilo. Upadlo v zapomnění, že nedlouho po vzniku první republiky se místní samospráva pokusila vyvolat znárodnění Ratibořic s cílem vyhlásit v údolí národní park a ze zámku vytvořit útulek pro zestárlé spisovatele. Výsledkem těchto snah však byla pouze regulace rozvoje území. Znárodnění zastihlo údolí i s jeho památkami až v padesátých letech 20. století v jiných politických podmínkách. To mělo své výhody i nevýhody! Příroda i památky postupně spadaly pod různé stupně právní ochrany, formální rámec zákona však často nedokázal zabránit devastaci některých objektů v údolí. A. Autor informuje čtenáře o vývoji pojmenování Babiččina údolí B. Autor informuje čtenáře o Babiččině údolí C. Autor informuje čtenáře o historii Babiččina údolí

4. Odhadněte, jaké informace text přináší před textem samotného úryvku, navrhněte, čím by mohl text pokračovat Údolí řeky Úpy od České Skalice nese od přelomu 19. a 20. století pojmenování podle osoby, jež je ústředním prvkem povídky Babička, zasazené do okolí České Skalice. Stezka provází návštěvníky od všech českoskalických muzejních expozic přes ratibořické památky až k rýzmburskému altánu. Na trase dlouhé sedm kilometrů zahrnuje 24 zastavení v klidném prostředí parků, lesů a luk, která zájemcům osvětlují nejen historii dotčeného území, ale i její přírodní zajímavosti. Krajinu táhnoucí se od České Skalice podél řeky Úpy k severu nazval Babiččiným údolím poprvé roku 1878 smiřický lékař spisovatel Otakar Jedlička, trvalo však léta, než se toto pojmenování obecně vžilo. Upadlo v zapomnění, že nedlouho po vzniku první republiky se místní samospráva pokusila vyvolat znárodnění Ratibořic s cílem vyhlásit v údolí národní park a ze zámku vytvořit útulek pro zestárlé spisovatele. Výsledkem těchto snah však byla pouze regulace rozvoje území. Znárodnění zastihlo údolí i s jeho památkami až v padesátých letech 20. století v jiných politických podmínkách. To mělo své výhody i nevýhody! Příroda i památky postupně spadaly pod různé stupně právní ochrany, formální rámec zákona však často nedokázal zabránit devastaci některých objektů v údolí.

5. Odhadněte, kdo by mohl být uvažovaným autorem textu Údolí řeky Úpy od České Skalice nese od přelomu 19. a 20. století pojmenování podle osoby, jež je ústředním prvkem povídky Babička, zasazené do okolí České Skalice. Stezka provází návštěvníky od všech českoskalických muzejních expozic přes ratibořické památky až k rýzmburskému altánu. Na trase dlouhé sedm kilometrů zahrnuje 24 zastavení v klidném prostředí parků, lesů a luk, která zájemcům osvětlují nejen historii dotčeného území, ale i její přírodní zajímavosti. Krajinu táhnoucí se od České Skalice podél řeky Úpy k severu nazval Babiččiným údolím poprvé roku 1878 smiřický lékař spisovatel Otakar Jedlička, trvalo však léta, než se toto pojmenování obecně vžilo. Upadlo v zapomnění, že nedlouho po vzniku první republiky se místní samospráva pokusila vyvolat znárodnění Ratibořic s cílem vyhlásit v údolí národní park a ze zámku vytvořit útulek pro zestárlé spisovatele. Výsledkem těchto snah však byla pouze regulace rozvoje území. Znárodnění zastihlo údolí i s jeho památkami až v padesátých letech 20. století v jiných politických podmínkách. To mělo své výhody i nevýhody! Příroda i památky postupně spadaly pod různé stupně právní ochrany, formální rámec zákona však často nedokázal zabránit devastaci některých objektů v údolí. A. Autorem je historik B. Autorem je popularizátor daného teritoria C. Autorem je návštěvník daného teritoria

6. Rozhodněte, zda by mohl být text doplněn i obrazovým materiálem, případně navrhněte jakým Údolí řeky Úpy od České Skalice nese od přelomu 19. a 20. století pojmenování podle osoby, jež je ústředním prvkem povídky Babička, zasazené do okolí České Skalice. Stezka provází návštěvníky od všech českoskalických muzejních expozic přes ratibořické památky až k rýzmburskému altánu. Na trase dlouhé sedm kilometrů zahrnuje 24 zastavení v klidném prostředí parků, lesů a luk, která zájemcům osvětlují nejen historii dotčeného území, ale i její přírodní zajímavosti. Krajinu táhnoucí se od České Skalice podél řeky Úpy k severu nazval Babiččiným údolím poprvé roku 1878 smiřický lékař spisovatel Otakar Jedlička, trvalo však léta, než se toto pojmenování obecně vžilo. Upadlo v zapomnění, že nedlouho po vzniku první republiky se místní samospráva pokusila vyvolat znárodnění Ratibořic s cílem vyhlásit v údolí národní park a ze zámku vytvořit útulek pro zestárlé spisovatele. Výsledkem těchto snah však byla pouze regulace rozvoje území. Znárodnění zastihlo údolí i s jeho památkami až v padesátých letech 20. století v jiných politických podmínkách. To mělo své výhody i nevýhody! Příroda i památky postupně spadaly pod různé stupně právní ochrany, formální rámec zákona však často nedokázal zabránit devastaci některých objektů v údolí.

7. Určete modalitu textu Údolí řeky Úpy od České Skalice nese od přelomu 19. a 20. století pojmenování podle osoby, jež je ústředním prvkem povídky Babička, zasazené do okolí České Skalice. Stezka provází návštěvníky od všech českoskalických muzejních expozic přes ratibořické památky až k rýzmburskému altánu. Na trase dlouhé sedm kilometrů zahrnuje 24 zastavení v klidném prostředí parků, lesů a luk, která zájemcům osvětlují nejen historii dotčeného území, ale i její přírodní zajímavosti. Krajinu táhnoucí se od České Skalice podél řeky Úpy k severu nazval Babiččiným údolím poprvé roku 1878 smiřický lékař spisovatel Otakar Jedlička, trvalo však léta, než se toto pojmenování obecně vžilo. Upadlo v zapomnění, že nedlouho po vzniku první republiky se místní samospráva pokusila vyvolat znárodnění Ratibořic s cílem vyhlásit v údolí národní park a ze zámku vytvořit útulek pro zestárlé spisovatele. Výsledkem těchto snah však byla pouze regulace rozvoje území. Znárodnění zastihlo údolí i s jeho památkami až v padesátých letech 20. století v jiných politických podmínkách. To mělo své výhody i nevýhody! Příroda i památky postupně spadaly pod různé stupně právní ochrany, formální rámec zákona však často nedokázal zabránit devastaci některých objektů v údolí. A. Text vyjadřuje jistotu mluvčího vzhledem k platnosti obsahu výpovědi, MODALITA JISTOTNÍ B. Text vyjadřuje autorův zájem na uskutečnění zobrazované skutečnosti, MODALITA VOLNÍ C. Mluvčí vyjadřuje osobní hodnocení zobrazení skutečnosti, MODALITA HODNOTÍCÍ

8. Najděte v textu místa, kde je porušena koherence textu, kde je narušena; pokuste se o opravu Údolí řeky Úpy od České Skalice nese od přelomu 19. a 20. století pojmenování podle osoby, jež je ústředním prvkem povídky Babička, zasazené do okolí České Skalice. Stezka provází návštěvníky od všech českoskalických muzejních expozic přes ratibořické památky až k rýzmburskému altánu. Na trase dlouhé sedm kilometrů zahrnuje 24 zastavení v klidném prostředí parků, lesů a luk, která zájemcům osvětlují nejen historii dotčeného území, ale i její přírodní zajímavosti. Krajinu táhnoucí se od České Skalice podél řeky Úpy k severu nazval Babiččiným údolím poprvé roku 1878 smiřický lékař spisovatel Otakar Jedlička, trvalo však léta, než se toto pojmenování obecně vžilo. Upadlo v zapomnění, že nedlouho po vzniku první republiky se místní samospráva pokusila vyvolat znárodnění Ratibořic s cílem vyhlásit v údolí národní park a ze zámku vytvořit útulek pro zestárlé spisovatele. Výsledkem těchto snah však byla pouze regulace rozvoje území. Znárodnění zastihlo údolí i s jeho památkami až v padesátých letech 20. století v jiných politických podmínkách. To mělo své výhody i nevýhody! Příroda i památky postupně spadaly pod různé stupně právní ochrany, formální rámec zákona však často nedokázal zabránit devastaci některých objektů v údolí.

9. Najděte v textu místa, kde je porušena koherence textu, kde je narušena; pokuste se o opravu Údolí řeky Úpy od České Skalice nese od přelomu 19. a 20. století pojmenování podle osoby,jež je ústředním prvkem povídky Babička, zasazené do okolí České Skalice. Stezka provází návštěvníky od všech českoskalických muzejních expozic přes ratibořické památky až k rýzmburskému altánu. Na trase dlouhé sedm kilometrů zahrnuje 24 zastavení v klidném prostředí parků, lesů a luk, která zájemcům osvětlují nejen historii dotčeného území, ale i její přírodní zajímavosti. Krajinu táhnoucí se od České Skalice podél řeky Úpy k severu nazval Babiččiným údolím poprvé roku 1878 smiřický lékař spisovatel Otakar Jedlička, trvalo však léta, než se toto pojmenování obecně vžilo. Upadlo v zapomnění, že nedlouho po vzniku první republiky se místní samospráva pokusila vyvolat znárodnění Ratibořic s cílem vyhlásit v údolí národní park a ze zámku vytvořit útulek pro zestárlé spisovatele. Výsledkem těchto snah však byla pouze regulace rozvoje území. Znárodnění zastihlo údolí i s jeho památkami až v padesátých letech 20. století v jiných politických podmínkách. To mělo své výhody i nevýhody! Příroda i památky postupně spadaly pod různé stupně právní ochrany, formální rámec zákona však často nedokázal zabránit devastaci některých objektů v údolí.

10. Najděte v textu místa, kde je porušena koherence textu, kde je narušena; pokuste se o opravu Údolí řeky Úpy od České Skalice nese od přelomu 19. a 20. století pojmenování podle osoby,jež je ústředním prvkem povídky Babička, zasazené do okolí České Skalice. Stezka provází návštěvníky od všech českoskalických muzejních expozic přes ratibořické památky až k rýzmburskému altánu. Na trase dlouhé sedm kilometrů zahrnuje 24 zastavení v klidném prostředí parků, lesů a luk, která zájemcům osvětlují nejen historii dotčeného území, ale i její přírodní zajímavosti. Krajinu táhnoucí se od České Skalice podél řeky Úpy k severu nazval Babiččiným údolím poprvé roku 1878 smiřický lékař spisovatel Otakar Jedlička, trvalo však léta, než se toto pojmenování obecně vžilo. Upadlo v zapomnění, že nedlouho po vzniku první republiky se místní samospráva pokusila vyvolat znárodnění Ratibořic s cílem vyhlásit v údolí národní park a ze zámku vytvořit útulek pro zestárlé spisovatele. Výsledkem těchto snah však byla pouze regulace rozvoje území. Znárodnění zastihlo údolí i s jeho památkami až v padesátých letech 20. století v jiných politických podmínkách. To mělo své výhody i nevýhody! Příroda i památky postupně spadaly pod různé stupně právní ochrany, formální rámec zákona však často nedokázal zabránit devastaci některých objektů v údolí.

11. Najděte v textu místa, kde je porušena koherence textu, kde je narušena; pokuste se o opravu Údolí řeky Úpy od České Skalice nese od přelomu 19. a 20. století pojmenování podle osoby,jež je ústředním prvkem povídky Babička, zasazené do okolí České Skalice. Stezka provází návštěvníky od všech českoskalických muzejních expozic přes ratibořické památky až k rýzmburskému altánu. Na trase dlouhé sedm kilometrů zahrnuje 24 zastavení v klidném prostředí parků, lesů a luk, která zájemcům osvětlují nejen historii dotčeného území, ale i její přírodní zajímavosti. Krajinu táhnoucí se od České Skalice podél řeky Úpy k severu nazval Babiččiným údolím poprvé roku 1878 smiřický lékař spisovatel Otakar Jedlička, trvalo však léta, než se toto pojmenování obecně vžilo. Upadlo v zapomnění, že nedlouho po vzniku první republiky se místní samospráva pokusila vyvolat znárodnění Ratibořic s cílem vyhlásit v údolí národní park a ze zámku vytvořit útulek pro zestárlé spisovatele. Výsledkem těchto snah však byla pouze regulace rozvoje území. Znárodnění zastihlo údolí i s jeho památkami až v padesátých letech 20. století v jiných politických podmínkách. To mělo své výhody i nevýhody! Příroda i památky postupně spadaly pod různé stupně právní ochrany, formální rámec zákona však často nedokázal zabránit devastaci některých objektů v údolí.

12. Najděte v textu místa, kde je porušena koherence textu, kde je narušena; pokuste se o opravu Údolí řeky Úpy od České Skalice nese od přelomu 19. a 20. století pojmenování podle osoby,jež je ústředním prvkem povídky Babička, zasazené do okolí České Skalice. Stezka provází návštěvníky od všech českoskalických muzejních expozic přes ratibořické památky až k rýzmburskému altánu. Na trase dlouhé sedm kilometrů zahrnuje 24 zastavení v klidném prostředí parků, lesů a luk, která zájemcům osvětlují nejen historii dotčeného území, ale i její přírodní zajímavosti. Krajinu táhnoucí se od České Skalice podél řeky Úpy k severu nazval Babiččiným údolím poprvé roku 1878 smiřický lékař spisovatel Otakar Jedlička, trvalo však léta, než se toto pojmenování obecně vžilo. Upadlo v zapomnění, že nedlouho po vzniku první republiky se místní samospráva pokusila vyvolat znárodnění Ratibořic s cílem vyhlásit v údolí národní park a ze zámku vytvořit útulek pro zestárlé spisovatele. Výsledkem těchto snah však byla pouze regulace rozvoje území. Znárodnění zastihlo údolí i s jeho památkami až v padesátých letech 20. století v jiných politických podmínkách. To mělo své výhody i nevýhody! Příroda i památky postupně spadaly pod různé stupně právní ochrany, formální rámec zákona však často nedokázal zabránit devastaci některých objektů v údolí.

13. Najděte v textu místa, kde je porušena koherence textu, kde je narušena; pokuste se o opravu Údolí řeky Úpy od České Skalice nese od přelomu 19. a 20. století pojmenování podle osoby,jež je ústředním prvkem povídky Babička, zasazené do okolí České Skalice. Stezka provází návštěvníky od všech českoskalických muzejních expozic přes ratibořické památky až k rýzmburskému altánu. Na trase dlouhé sedm kilometrů zahrnuje 24 zastavení v klidném prostředí parků, lesů a luk, která zájemcům osvětlují nejen historii dotčeného území, ale i její přírodní zajímavosti. Krajinu táhnoucí se od České Skalice podél řeky Úpy k severu nazval Babiččiným údolím poprvé roku 1878 smiřický lékař spisovatel Otakar Jedlička, trvalo však léta, než se toto pojmenování obecně vžilo. Upadlo v zapomnění, že nedlouho po vzniku první republiky se místní samospráva pokusila vyvolat znárodnění Ratibořic s cílem vyhlásit v údolí národní park a ze zámku vytvořit útulek pro zestárlé spisovatele. Výsledkem těchto snah však byla pouze regulace rozvoje území. Znárodnění zastihlo údolí i s jeho památkami až v padesátých letech 20. století v jiných politických podmínkách. To mělo své výhody i nevýhody! Příroda i památky postupně spadaly pod různé stupně právní ochrany, formální rámec zákona však často nedokázal zabránit devastaci některých objektů v údolí.

14. Najděte v textu místa, kde je porušena koherence textu, kde je narušena; pokuste se o opravu Údolí řeky Úpy od České Skalice nese od přelomu 19. a 20. století pojmenování podle osoby,jež je ústředním prvkem povídky Babička, zasazené do okolí České Skalice. Stezka provází návštěvníky od všech českoskalických muzejních expozic přes ratibořické památky až k rýzmburskému altánu. Na trase dlouhé sedm kilometrů zahrnuje 24 zastavení v klidném prostředí parků, lesů a luk, která zájemcům osvětlují nejen historii dotčeného území, ale i její přírodní zajímavosti. Krajinu táhnoucí se od České Skalice podél řeky Úpy k severu nazval Babiččiným údolím poprvé roku 1878 smiřický lékař spisovatel Otakar Jedlička, trvalo však léta, než se toto pojmenování obecně vžilo. Upadlo v zapomnění, že nedlouho po vzniku první republiky se místní samospráva pokusila vyvolat znárodnění Ratibořic s cílem vyhlásit v údolí národní park a ze zámku vytvořit útulek pro zestárlé spisovatele. Výsledkem těchto snah však byla pouze regulace rozvoje území. Znárodnění zastihlo údolí i s jeho památkami až v padesátých letech 20. století v jiných politických podmínkách. To mělo své výhody i nevýhody! Příroda i památky postupně spadaly pod různé stupně právní ochrany, formální rámec zákona však často nedokázal zabránit devastaci některých objektů v údolí.

15. Najděte v textu konektory lexikální - opakování pojmenování Údolí řeky Úpy od České Skalice nese od přelomu 19. a 20. století pojmenování podle osoby, jež je ústředním prvkem povídky Babička, zasazené do okolí České Skalice. Stezka provází návštěvníky od všech českoskalických muzejních expozic přes ratibořické památky až k rýzmburskému altánu. Na trase dlouhé sedm kilometrů zahrnuje 24 zastavení v klidném prostředí parků, lesů a luk, která zájemcům osvětlují nejen historii dotčeného území, ale i její přírodní zajímavosti. Krajinu táhnoucí se od České Skalice podél řeky Úpy k severu nazval Babiččiným údolím poprvé roku 1878 smiřický lékař spisovatel Otakar Jedlička, trvalo však léta, než se toto pojmenování obecně vžilo. Upadlo v zapomnění, že nedlouho po vzniku první republiky se místní samospráva pokusila vyvolat znárodnění Ratibořic s cílem vyhlásit v údolí národní park a ze zámku vytvořit útulek pro zestárlé spisovatele. Výsledkem těchto snah však byla pouze regulace rozvoje území. Znárodnění zastihlo údolí i s jeho památkami až v padesátých letech 20. století v jiných politických podmínkách. To mělo své výhody i nevýhody! Příroda i památky postupně spadaly pod různé stupně právní ochrany, formální rámec zákona však často nedokázal zabránit devastaci některých objektů v údolí.

16. Najděte v textu konektory lexikální - opakování pojmenování Údolí řeky Úpy od České Skalice nese od přelomu 19. a 20. století pojmenování podle osoby, jež je ústředním prvkem povídky Babička, zasazené do okolí České Skalice. Stezka provází návštěvníky od všech českoskalických muzejních expozic přes ratibořické památky až k rýzmburskému altánu. Na trase dlouhé sedm kilometrů zahrnuje 24 zastavení v klidném prostředí parků, lesů a luk, která zájemcům osvětlují nejen historii dotčeného území, ale i její přírodní zajímavosti. Krajinu táhnoucí se od České Skalice podél řeky Úpy k severu nazval Babiččiným údolím poprvé roku 1878 smiřický lékař spisovatel Otakar Jedlička, trvalo však léta, než se toto pojmenování obecně vžilo. Upadlo v zapomnění, že nedlouho po vzniku první republiky se místní samospráva pokusila vyvolat znárodnění Ratibořic s cílem vyhlásit v údolí národní park a ze zámku vytvořit útulek pro zestárlé spisovatele. Výsledkem těchto snah však byla pouze regulace rozvoje území. Znárodnění zastihlo údolí i s jeho památkami až v padesátých letech 20. století v jiných politických podmínkách. To mělo své výhody i nevýhody! Příroda i památky postupně spadaly pod různé stupně právní ochrany, formální rámec zákona však často nedokázal zabránit devastaci některých objektů v údolí.

17. Najděte v textu konektory lexikální - opakování pojmenování Údolí řeky Úpy od České Skalice nese od přelomu 19. a 20. století pojmenování podle osoby, jež je ústředním prvkem povídky Babička, zasazené do okolí České Skalice. Stezka provází návštěvníky od všech českoskalických muzejních expozic přes ratibořické památky až k rýzmburskému altánu. Na trase dlouhé sedm kilometrů zahrnuje 24 zastavení v klidném prostředí parků, lesů a luk, která zájemcům osvětlují nejen historii dotčeného území, ale i její přírodní zajímavosti. Krajinu táhnoucí se od České Skalice podél řeky Úpy k severu nazval Babiččiným údolím poprvé roku 1878 smiřický lékař spisovatel Otakar Jedlička, trvalo však léta, než se toto pojmenování obecně vžilo. Upadlo v zapomnění, že nedlouho po vzniku první republiky se místní samospráva pokusila vyvolat znárodnění Ratibořic s cílem vyhlásit v údolí národní park a ze zámku vytvořit útulek pro zestárlé spisovatele. Výsledkem těchto snah však byla pouze regulace rozvoje území. Znárodnění zastihlo údolí i s jeho památkami až v padesátých letech 20. století v jiných politických podmínkách. To mělo své výhody i nevýhody! Příroda i památky postupně spadaly pod různé stupně právní ochrany, formální rámec zákona však často nedokázal zabránit devastaci některých objektů v údolí.

18. Najděte v textu konektory lexikální - opakování pojmenování Údolí řeky Úpy od České Skalice nese od přelomu 19. a 20. století pojmenování podle osoby, jež je ústředním prvkem povídky Babička, zasazené do okolí České Skalice. Stezka provází návštěvníky od všech českoskalických muzejních expozic přes ratibořické památky až k rýzmburskému altánu. Na trase dlouhé sedm kilometrů zahrnuje 24 zastavení v klidném prostředí parků, lesů a luk, která zájemcům osvětlují nejen historii dotčeného území, ale i její přírodní zajímavosti. Krajinu táhnoucí se od České Skalice podél řeky Úpy k severu nazval Babiččiným údolím poprvé roku 1878 smiřický lékař spisovatel Otakar Jedlička, trvalo však léta, než se toto pojmenování obecně vžilo. Upadlo v zapomnění, že nedlouho po vzniku první republiky se místní samospráva pokusila vyvolat znárodnění Ratibořic s cílem vyhlásit v údolí národní park a ze zámku vytvořit útulek pro zestárlé spisovatele. Výsledkem těchto snah však byla pouze regulace rozvoje území. Znárodnění zastihlo údolí i s jeho památkami až v padesátých letech 20. století v jiných politických podmínkách. To mělo své výhody i nevýhody! Příroda i památky postupně spadaly pod různé stupně právní ochrany, formální rámec zákona však často nedokázal zabránit devastaci některých objektů v údolí.

19. Najděte v textu konektory lexikální - opakování pojmenování Údolí řeky Úpy od České Skalice nese od přelomu 19. a 20. století pojmenování podle osoby, jež je ústředním prvkem povídky Babička, zasazené do okolí České Skalice. Stezka provází návštěvníky od všech českoskalických muzejních expozic přes ratibořické památky až k rýzmburskému altánu. Na trase dlouhé sedm kilometrů zahrnuje 24 zastavení v klidném prostředí parků, lesů a luk, která zájemcům osvětlují nejen historii dotčeného území, ale i její přírodní zajímavosti. Krajinu táhnoucí se od České Skalice podél řeky Úpy k severu nazval Babiččiným údolím poprvé roku 1878 smiřický lékař spisovatel Otakar Jedlička, trvalo však léta, než se toto pojmenování obecně vžilo. Upadlo v zapomnění, že nedlouho po vzniku první republiky se místní samospráva pokusila vyvolat znárodněníRatibořic s cílem vyhlásit v údolí národní park a ze zámku vytvořit útulek pro zestárlé spisovatele. Výsledkem těchto snah však byla pouze regulace rozvoje území. Znárodnění zastihlo údolí i s jeho památkami až v padesátých letech 20. století v jiných politických podmínkách. To mělo své výhody i nevýhody! Příroda i památky postupně spadaly pod různé stupně právní ochrany, formální rámec zákona však často nedokázal zabránit devastaci některých objektů v údolí.

20. Najděte v textu konektory lexikální - opakování pojmenování Údolí řeky Úpy od České Skalice nese od přelomu 19. a 20. století pojmenování podle osoby, jež je ústředním prvkem povídky Babička, zasazené do okolí České Skalice. Stezka provází návštěvníky od všech českoskalických muzejních expozic přes ratibořické památky až k rýzmburskému altánu. Na trase dlouhé sedm kilometrů zahrnuje 24 zastavení v klidném prostředí parků, lesů a luk, která zájemcům osvětlují nejen historii dotčeného území, ale i její přírodní zajímavosti. Krajinu táhnoucí se od České Skalice podél řeky Úpy k severu nazval Babiččiným údolím poprvé roku 1878 smiřický lékař spisovatel Otakar Jedlička, trvalo však léta, než se toto pojmenování obecně vžilo. Upadlo v zapomnění, že nedlouho po vzniku první republiky se místní samospráva pokusila vyvolat znárodnění Ratibořic s cílem vyhlásit v údolí národní park a ze zámku vytvořit útulek pro zestárlé spisovatele. Výsledkem těchto snah však byla pouze regulace rozvoje území. Znárodnění zastihlo údolí i s jeho památkami až v padesátých letech 20. století v jiných politických podmínkách. To mělo své výhody i nevýhody! Příroda i památky postupně spadaly pod různé stupně právní ochrany, formální rámec zákona však často nedokázal zabránit devastaci některých objektů v údolí.

21. Najděte v textu konektory gramatické - koncovky přísudku, spojky, mluvnicky vyjádřené vztahy Údolí řeky Úpy od České Skalice nese od přelomu 19. a 20. století pojmenování podle osoby, jež je ústředním prvkem povídky Babička, zasazené do okolí České Skalice. Stezka provází návštěvníky od všech českoskalických muzejních expozic přes ratibořické památky až k rýzmburskému altánu. Na trase dlouhé sedm kilometrů zahrnuje 24 zastavení v klidném prostředí parků, lesů a luk, která zájemcům osvětlují nejen historii dotčeného území, ale i její přírodní zajímavosti. Krajinu táhnoucí se od České Skalice podél řeky Úpy k severu nazval Babiččiným údolím poprvé roku 1878 smiřický lékař spisovatel Otakar Jedlička, trvalo však léta, než se toto pojmenování obecně vžilo. Upadlo v zapomnění, že nedlouho po vzniku první republiky se místní samospráva pokusila vyvolat znárodnění Ratibořic s cílem vyhlásit v údolí národní park a ze zámku vytvořit útulek pro zestárlé spisovatele. Výsledkem těchto snah však byla pouze regulace rozvoje území. Znárodnění zastihlo údolí i s jeho památkami až v padesátých letech 20. století v jiných politických podmínkách. To mělo své výhody i nevýhody! Příroda i památky postupně spadaly pod různé stupně právní ochrany, formální rámec zákona však často nedokázal zabránit devastaci některých objektů v údolí.

22. Najděte v textu konektory gramatické - koncovky přísudku, spojky, mluvnicky vyjádřené vztahy Údolí řeky Úpy od České Skalice nese od přelomu 19. a 20. století pojmenování podle osoby, jež je ústředním prvkem povídky Babička, zasazené do okolí České Skalice. Stezka provází návštěvníky od všech českoskalických muzejních expozic přes ratibořické památky až k rýzmburskému altánu. Na trase dlouhé sedm kilometrů zahrnuje 24 zastavení v klidném prostředí parků, lesů a luk, která zájemcům osvětlují nejen historii dotčeného území, ale i její přírodní zajímavosti. Krajinu táhnoucí se od České Skalice podél řeky Úpy k severu nazval Babiččiným údolím poprvé roku 1878 smiřický lékař spisovatel Otakar Jedlička, trvalo však léta, než se toto pojmenování obecně vžilo. Upadlo v zapomnění, že nedlouho po vzniku první republiky se místní samosprávapokusila vyvolat znárodnění Ratibořic s cílem vyhlásit v údolí národní park a ze zámku vytvořit útulek pro zestárlé spisovatele. Výsledkem těchto snah však byla pouze regulace rozvoje území. Znárodněnízastihlo údolí i s jeho památkami až v padesátých letech 20. století v jiných politických podmínkách. To mělo své výhody i nevýhody! Příroda i památky postupně spadaly pod různé stupně právní ochrany, formální rámec zákona však často nedokázal zabránit devastaci některých objektů v údolí.

23. Najděte v textu konektory anaforické, kataforické, exoforické a konektory kontaktové Údolí řeky Úpy od České Skalice nese od přelomu 19. a 20. století pojmenování podle osoby, jež je ústředním prvkem povídky Babička, zasazené do okolí České Skalice. Stezka provází návštěvníky od všech českoskalických muzejních expozic přes ratibořické památky až k rýzmburskému altánu. Na trase dlouhé sedm kilometrů zahrnuje 24 zastavení v klidném prostředí parků, lesů a luk, která zájemcům osvětlují nejen historii dotčeného území, ale i její přírodní zajímavosti. Krajinu táhnoucí se od České Skalice podél řeky Úpy k severu nazval Babiččiným údolím poprvé roku 1878 smiřický lékař spisovatel Otakar Jedlička, trvalo však léta, než se toto pojmenování obecně vžilo. Upadlo v zapomnění, že nedlouho po vzniku první republiky se místní samospráva pokusila vyvolat znárodnění Ratibořic s cílem vyhlásit v údolí národní park a ze zámku vytvořit útulek pro zestárlé spisovatele. Výsledkem těchto snah však byla pouze regulace rozvoje území. Znárodnění zastihlo údolí i s jeho památkami až v padesátých letech 20. století v jiných politických podmínkách. To mělo své výhody i nevýhody! Příroda i památky postupně spadaly pod různé stupně právní ochrany, formální rámec zákona však často nedokázal zabránit devastaci některých objektů v údolí.

24. Najděte v textu konektory anaforické, kataforické, exoforické a konektory kontaktové Údolí řeky Úpy od České Skalice nese od přelomu 19. a 20. století pojmenování podle osoby, jež je ústředním prvkem povídky Babička, zasazené do okolí České Skalice. Stezka provází návštěvníky od všech českoskalických muzejních expozic přes ratibořické památky až k rýzmburskému altánu. Na trase dlouhé sedm kilometrů zahrnuje 24 zastavení v klidném prostředí parků, lesů a luk, která zájemcům osvětlují nejen historii dotčeného území, ale i její přírodní zajímavosti. Krajinu táhnoucí se od České Skalice podél řeky Úpy k severu nazval Babiččiným údolím poprvé roku 1878 smiřický lékař spisovatel Otakar Jedlička, trvalo však léta, než se toto pojmenování obecně vžilo. Upadlo v zapomnění, že nedlouho po vzniku první republiky se místní samospráva pokusila vyvolat znárodnění Ratibořic s cílem vyhlásit v údolí národní park a ze zámku vytvořit útulek pro zestárlé spisovatele. Výsledkem těchto snah však byla pouze regulace rozvoje území. Znárodnění zastihlo údolí i s jeho památkami až v padesátých letech 20. století v jiných politických podmínkách. To mělo své výhody i nevýhody! Příroda i památky postupně spadaly pod různé stupně právní ochrany, formální rámec zákona však často nedokázal zabránit devastaci některých objektů v údolí.

25. Formulujte závěr zkoumání: • připravenost výpovědi, její forma: • monologická, předem připravená výpověď • odhad komunikační situace: • poučený autor přináší informaci o historii dané lokality • modalita výpovědi: • výpověď je vedena jistotní modalitou • koherence a koheze textu: • text není vždy koherentní, autor porušuje větné vztahy a porušuje větnou stavbu, text je spjat s výchozí komunikační situací, textová koherence je dána především gramaticky; porušení koherence patrně vzniklé nepozorností i dodatečnými úpravami textu