Vymírání hmyzu v Čechách a na Moravě

1. Vymírání hmyzu v Čechách a na Moravě Analýza Červené knihy bezobratlých ČR Čížek L., Konvička M., Fric Z., Beneš J. Červený seznam ohrožených druhů České republiky Bezobratlí JAN FARKAČ, DAVID KRÁL & MARTIN ŠKORPÍK 2005

2. Vymírání hmyzu v ČR • V ČR cca 25 – 30 000 druhů hmyzu • „Oficiálně“ EX 626 druhů Jenže: • mnoho skupin chybí např. většina blanokřídlých – nejpočetnější skupiny) • ne všechny skupiny udělány stejně

3. Vymírání hmyzu v ČR Efekt prozkoumanosti - vymřeníčastěji udáváno v populárních skupinách

4. Vymírání hmyzu v ČR Efekt „dědkovitosti“ – starší autoři udávají méně vymřelých, ale více ohrožených druhů

5. Vymírání hmyzu v ČR a Bavorsku

6. Vymírání hmyzu v Německu

7. Vymírání hmyzu v ČR Motýli – nejlépe prozkoumaná skupina Vymřely hlavně druhy nelesních až holých a vysoce heterogenních stanovišť Vymřely hlavně druhy suchých stanovišť Nejvíce vymřelo nížinných druhů

8. Vymírání hmyzu v ČR Kolik a jakých druhů skutečně vymřelo? Paraziti „Rozumně“ prozkoumané skupiny: Paraziti Paraziti Paraziti Paraziti Paraziti

9. Vymírání hmyzu v ČR Jaké druhy vymírají? holá půda a nelesní biotopy dravé a saprobiontní

10. Vymírání hmyzu v ČR Jaké druhy vymírají? nížinné suchomilné

11. Vymírání hmyzu v ČR Srovnání 4 skupin (Saltatoria, vosy, včely, denní motýli) ze 4 srovnatelně velkých území • motýli nejsou žádnou výjimkou • území srovnatelná s ČR ztratily okolo 10% hmyzích druhů • většina nezpracovaných druhů jsou parazitoidi a paraziti, zvláště rizikové trofické kategorie

12. Vymírání hmyzu v ČR 10% ztrát jsou až 3000 druhů!!! Přestože: • v ČR pracují sta až tisíce profesionálních ochranářů • v ČR má ochrana přírody nejméně půl století tradice • dnes se vynakládá nejvíce prostředků • asi 15% rozlohy ČR je chráněno • veřejnost se o ochranu přírody zajímá Co za to může? • útlum pastvy • zalesňování • ochrana přírody • preferuje lesy • zaměřená na kytky (=entomologové málo aktivní) • rezervace malé, nevhodný management A co s tím? • přiznat zásadní problém • vzdělat ochranáře i veřejnost (les NENÍ jediná příroda) • začít restaurace biotopů – extinkční dluh

13. Vymírání hmyzu v ČR Jaké druhy nám vymřely? Druhy závislé na holé půdě a nelesních biotopech A které jsou na řadě teď?

14. Vymírání hmyzu v ČR Vyhynulé nelesní druhy doplatily na změnu hospodaření (=intenzifikace zemědělství) V lesích – také zásadní změny hospodaření –intenzifikace dnes jediná ekonomická fce lesa – prům. zpracovatelné dřevo Strom – dlouhověký organizmus, změny se projevují pomaleji = velký extinkční dluh tvorů závislých na stromech

15. Polopřirozený – struktura i/nebo druhové složení blíže přirozenému stavu Co je to přirozený les? Téměř přirozený –struktura i druhové složení téměř odpovídá přirozenému stavu (vzásadě klimax) Plantáž – umělá struktura i druhové složení Přirozený –struktura i druhové složení shodné s původním stavem, neovlivněno člověkem Slovní ekvilibristika, záleží na tom, jak rozumíme slovům „původní“ a „přirozený“

16. Porost -stejnověký -jednoetážový - hustý (vysoké zakmenění) -jednodruhový (monokultura) Cílový tvar většiny lesních porostů u nás Biodiverzita = 0 Intenzivní lesnictví = zemědělství Co není přirozený les? PLANTÁŽ (forest plantation)

17. Les přirozený – prales? Lužní pralesy u soutoku Dyje a Moravy -vysoká diverzita dřevin -více etážové a různověké • spousta mrtvého dřeva • vysoká biodiverzita JENŽE - Slovanské osídlení • kosti dropa aj., pylové analýzy ↓ v roce 800 n.l. neexistovaly původně otevřená krajina lesostep Přirozený vs. nepřirozený les Les nepřirozený – plantáž apod. – máme jasno

18. Přirozený vs. nepřirozený les Pralesy nížin Doubravy např. Ranšpurk Cahnov -Soutok dříve -vysoký podíl dubu, jilmu dnes • dub nezmlazuje • převládá jasan, habr • ↓ - mizení biodiverzity

19. Přirozený vs. nepřirozený les Pralesy středních a vyšších poloh Buko-jedlové např. Mionší dříve -vysoké zastoupení jedle dnes • jedle nezmlazuje • převládá buk • ↓ - mizení biodiverzity

20. Změny v bezzásahových lesích Pralesy v ČR – lesy s přirozenou skladbou dřevin - bez přímých zásahů člověka - delší čas pod ochranou, můžeme sledovat vývoj porostů Dochází k jasné změně ve složení porostů - mizí hlavní dřeviny - dub, jedle neschopné zmlazovat ve stínu - nastupují jiné - habr, jasan, buk ve stínu zmlazují výborně -zvyšuje se zakmenění (=větší zástin) oproti historickým hodnotám Zarůstají nám pralesy?!

21. Změny v bezzásahových lesích ??Mají nám tyto změny vadit, nebo ne?? Nemají, protože: – jde přece o pralesy, tam človek nemá co zasahovat - les se vrací do původního stavu, nakonec vznikne krásný a bohatý klimax -sledujeme přirozené přírodní procesy, dub ani jedle nevyhynou, prostě počkejme, co se stane

22. Změny v bezzásahových lesích ??Mají nám tyto změny vadit, nebo ne?? Mají, a tedy je třeba proti nim zasáhnout, protože: - s houstnutím (zarůstáním) lesa a změnou složení dřevin mizí velké procento “lesní“ biodiverzity = vymírají nám živočišné a rostlinné druhy „klimax“, „prales“, „původní les“, „přirozený proces“ = mentální konstrukce, lidské „výmysly“, mění se s vývojem vědních disciplín X druhy - na naší mysli (téměř) nezávisle existující entity

23. Co nepřežije v bezzásahových lesích Motýli – hnědásek osikový • okáč jílkový ale i jasoň dymnivkový a desítky dalších druhů potřebují světliny, rozvolněné lesy, ranná sukcesní stadia lesů v hustém lese přežijí vlastně jen batolci a okáč pýrový

24. Co nepřežije v bezzásahových lesích Xylofágní hmyz – tesařík obrovský - páchník hnědý - krasec Eurythyrea quercus většina tesaříků a krasců potřebuje osluněné dřevo, často větších průměrů = nežijí v korunách a v „pralesích“ nejsou dub a jilm hostí více druhů než habr a jasan (a mnohem více specialistů)

25. Co nepřežije v bezzásahových lesích Nejde jen o hmyz mandelík hajní lelek lesní

26. Co nepřežije v bezzásahových lesích Otázka: Byl-li na našem území téměř všude hustý prales, kde žili všichni tihle živočichové??? Odpověď: Buď tu nebyli (ale oni byli), nebo tu alespoň místy nebyl hustý prales, jaký dnes najdeme v bezzásahových rezervacích

27. Jak udělat z hustého lesa řídký? Před příchodem člověka: katastrofy - oheň, škůdci – frekvence neznámá býložravci -teorie pastevní savany(Vera 2000) Příchod člověka moc nezměnil: oheň – pračlověk zřejmě lovilohněm - v Evropě se neví, ale spíš ano, indiáni, Aboriginies, Papuanci i Afričani vypalovali o 106 pastva – vyměnil pratura za kravku, kozy, ouce, prasata páslo se všude klučení – spíš menší dřevo na otop, velké stromy těžko zpracovat pařezina – stromy obrůstají z pařezů pollarding (ořezávání) – hlavaté vrby – taky pařez, ale vysoký Střední les – pařezina s výstavky (vzrostlé stromy)

28. Tradiční formy hospodaření Oheň – ideální, když chci zahubit křoví a nechat větší stromy (dříve kvůli lovu a pastvě) př. Rumunsko V Severní Americe běžně praktikovaný management CHÚ, u nás se ochranáři bojí, přitom tam rostou stejné stromy a žijí stejná zvířata Restaurace savany v Minnesote Dostanu velmi řídký les (=savanu), kde žije tesařík obrovský, nosorožík kapucínek, jasoň dymnivkový, mandelík ale i kobylka sága Ponecháno “přirozenému“ vývoji, vznikne husty les, kde nežije celkem nic Před Po - restaurovana savana Při – těžba, pak oheň

29. Tradiční formy hospodaření Lesní pastva – vede k potlačení náletu, bují křoviny (trnité) nejlépe snad v kombinaci s občasným vypalováním (potlačujekřoví), vede ke vzniku tzv. parkové krajiny (parkland) -u nás dříve široce rozšířená, v době osvícenství zakázána -zákaz platí dodnes –pastevní les zůstal vlastne v oborách (tam zase často naopak trvale přezvěřeno, stavy zvěře kolísaly)

30. Tradiční formy hospodaření Výmladkové hospodaření – pařezina -dříve široce rozšířené - dřevo na topení -výborná pro hmyz – ořezaný pařez nabízí živé i mrtvé dřevo, i osluněné, vznikají dutiny

31. Tradiční formy hospodaření Výmladkové hospodaření – pollarding – ořezávání - dřevo na topení-výborná pro hmyz – ořezaný kmen nabízí živé i mrtvé dřevo, i osluněné, vznikají dutiny • náhrada starých stromů v intenzivně využívané krajině – vrbovny • pollarding snesou i jilmy, topoly, lípy a mnoho dalších stromů Páchník hnědý – v dutinách stromů, nejlépe osluněné, ohrožený Dutinu má málo stromů, ale ořezávané stromy téměř všechny

32. Tradiční formy hospodaření Střední les – pařezina s výstavky -výhody pařeziny, ale i savany (osluněné starší stromy) • ideální management pro chráněná území nemusí daňového poplatníka stát ani korunu (Bavorský příklad) - žije tam všechno (skoro)

33. Extinkční dluh v našich lesích K vymření organizmu nedochází ihned po změně podmínek Prodleva – záleží na intenzitě změn a vlastnostech druhu přestane se množit – vymře rychle začne ubývat – vymře po delší době, ale stejně to má spočtené Ke změnám hospodaření došlo před 200-80 lety stromy žijí staletí, změna může být vidět až po delší době mnohé druhy přežívají dočasně, v rámci ext. dluhu Příklad: Tesařík obrovský (Cerambyx cerdo) v osluněných dubech na pomezí živého a mrtvého dřeva dříve pařeziny nížin a pahorkatin v celé ČR dnes pouze JM a Třeboňsko Na Břeclavsku v obrovských starých dubech (300-450let) Tak velké stromy v lese nevyrostou Pozůstatek pastevního a středního lesa Dnes dožívají, ale není mladší generace

34. Extinkční dluh v našich lesích Solitérní jilmy vazy (Ulmus laevis) na Břeclavsku – jediné útočiště těchto brouků: krasec Scintilatrix mirifica krasec Anthaxia hackeri krasec Anthaxia tuerki krasec Anthaxia deaurata plus těžiště výskytu dalších dvou jilmových specialistů Populace 4 druhů kriticky ohrožených brouků přežívá na méně než 20 stromech

35. Závěr • Přirozený les – bez velkých býložravců a ohně nemůže existovat • Ikdyž člověk někde třeba 200let netěžil, les není přirozený • Sledovat vývoj porostu v oplocených malých rezervacích – podobná zpozdilost jako nekosit louku, protože na ní rostou orchideje • Oheň i pratura lze nahradit – pastva, výmladkové hospodaření Nejvyšší čas opustit koncept bezzásahovosti http://www.entu.cas.cz/~cizek/