1 / 27

Romský etnolekt češtiny

Romský etnolekt češtiny. Máša Bořkovcová. Romský etnolekt češtiny. Produkt neukončeného procesu jazykové směny Počátek se váže k příchodu slovenských Romů do českých zemí po 2WW Původními jazyky jsou romština a slovenština

devon
Télécharger la présentation

Romský etnolekt češtiny

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Romský etnolekt češtiny Máša Bořkovcová

  2. Romský etnolekt češtiny • Produkt neukončeného procesu jazykové směny • Počátek se váže k příchodu slovenských Romů do českých zemí po 2WW • Původními jazyky jsou romština a slovenština • (Mnohé prvky jsou shodné i s olašským romským etnolektem češtiny.)

  3. Sociální vymezení etnolektu • Sociální hranice etnolektu se kryjí s hranicemi romských enkláv či komunit. • Ty v různé míře vykazují • Nečetné přesahy sociálních sítí • Vnitřní kohezi (sociální uzavřenost) • Kulturní specifika • Zde etnolekt, byť v slabší míře, přetrvává i u 3. a 4. generace poválečných imigrantů

  4. Případová studie na pražském Smíchově • Zaměřena • na popis jazykové struktury • důvody reprodukce etnolektu • Míra etnolekticity jednotlivých mluvčích vzhledem • Ke generaci • Ke kompetenci v původních jazycích • K sociálním sítím

  5. Etnolekt je z formálního hlediska: • Varietou češtiny, jejíž specifika jsou způsobena vlivem původních jazyků • romštiny (R) • Slovenštiny (Sl) • R: dominující jazyk v původní diglosii • Sl: komunikační jazyk Romů s českými gadži • Popis etnolektní struktury: pouze odchylky od obecné češtiny (v gramatičnosti a frekvenci), které jsou rozšířené u daného řečového společenství

  6. Fonetické a fonologické prvky • Přízvuk – na předposlední slabice fonetického celku • Fonetika: • ou→u(kupit), j (v muzeju), ě→e(pet) • ř→r, tl→kl(klustý), ps→pc(pcaníčka) • hř →ř(řeben), chř→kř(křipka), asimilace sykavek (Šaša)

  7. Lexikální a slovotvorná specifika • Přejímky z romštiny • šun, de, ma phen, (te merav) • čhaje, móre • bokhalo, čóro, dilino, šukar, máto • bala, muj, čuča, mindž, pele, kar • bóri, rom, gadžo, piráno • džuva, kamukeri • phenďom, phenav • love, šil • Šuki, Phuri, Chindi, Kaľi

  8. Přejímky • Ze slovenštiny: • abo, aj, lebo (nebo z r.) • hamižnej, lenivej, nebožskej • cigán, cigánský • Miľo, Ňofi, Julo • domlátit, počarovat, zaspat • dochtor, počúvať…

  9. Sémantické kalky • rodina, manžel, mrtvola, nevěsta • suchej, poctivá, chudej • znát, říct, zustat, přijít, hodit, bejvat, černat • vzít/sebrat (Tatinka chtěli vzít.) • Až (=dokonce) (Já jsem se potom přestala až malovat!)

  10. Gramatické kalky • Pouštět strach, pouštět spaní, dávat nervy, dělat práci, jít do snů, jít nervy (do), pít cigaretu • Absence zvratných zájmen: • Zastávat koho, pamatovat, lehnout, sednout (nesedej!) • Jít do rodiny (být po kom)

  11. Autonomní Pojmenovací jednotky • simplifikací: • dávat strach na koho← pouštět strach • dostávat/ dávat šoky/ záchvaty ← dostávat/ dávat nervy • kombinací: • pažernej ← č. pažravý + etn. napasnej • nedodržlivej ← nedržící (slovo) + nespolehlivý

  12. skloňování • 1. a 4. pád mn. č. m. r. (Voni pozabíjeli Židi. Vy taky nemáte rádi komunisti?) • Rozšíření nom. tvaru v paradigmatu cizích slov (za komunizmus, dem do centrum) • Vychýlení v gram. rodě (ten prase, ten dveře) • Přechýlení typu př. jm. (hromadní, srandovná) • -ovci

  13. Časování • Rozšíření středního, resp. mužského rodu (To bylo konec! [Máma] vzal tátovi.) • Užití druhého slovesa z vidové opozice, i u participia (Chtěli věšet [pověsit] všechny. Já sem napínavá [napnutá]. Rasizmus nebyl tak rozvíjenej [rozvinutý]!)

  14. Morfosyntax • 1. pád • po číslovkách (Tolik složenky! Tam bylo plno banány) • Po předložkách (byl u psycholožka) • 2. pád • Místo přivlastňovacích zájmen n. adj. (v báby peřinách) • 3. pád • Von je komu/koho rodina? • 4., 6., 7. u příslovečných určení místa

  15. Užití předložek • od + 2. pád (byl vod něho mladší) • s + 7. pád/ 7. pád (Šla s oknem, palívka haluškama) • do/v a k/u viz příslovečné určení místa • širší význam za(brečet/ stejskat/ šílet/ bejt smutnej/ umírat + za)

  16. Příslovečné určení směru a místa • U příslovců (Dej to tady!/ Chodila, kde vona ukazovala./ Jí nedostaneš venku!) • U předložek (Oslavuje do práce na Hlavák./ Přijde u nás) • U pádů (Byl jsi tátovi na pohřeb?/ Co na tebe uvidíme?)

  17. Syntax • Specifické slovesné vazby (zdál se mi sen s/ brečet na/ říkat na/ chápat z, bejt lakomej na) • Oslabená síla slovesných valencí (str. 90) • Souvisí s distribuci to/tam • předmětu u předmětných sloves (No, tak si schovej!/ Ona neumí.) • podmětu (Tam nebylo možný!/ Normálně bylo v televizi.) • Příslovečného určení místa (Mam nervy, že sem včera nebyla! Jak předtim šla s náma na Žižkov. Já a Lucka sme šly.)

  18. Specifické větné konstrukce • spona v neutru (To bylo konec! To bylo hrůza!) • Týna je celá táta/ Milan, to byl celej máma. • Konstrukce s počítanými objekty (str. 95) • Součástí přísudku (Sme doma deset děti/dětí./ Ale sme hodně! Teď sou hodně problémů na ty rodiny.) • Přívlastkem (My šest můžem dělat. Kolik lidí demonstrujou!) • Příslovečným určením (Anebo ty karty schovej a potom vyndej, protože ti potom vyletěj plno, víš!) • Běž přines lopatku!/ Di kup malinovku!

  19. Spojovací výrazy • bo/ abo/ lebo/ nebo • Vylučovací (… tomu musíš rozumět, bo tě zavřou!/ Roztrhejte ty papíry nebo já se naštvu!) • Odporovací – bo/nebo(A: Ten je hnusnej! B: Bo ty si hezká!) • Příčinný – bo/ lebo/ nebo/ že (Já mam až punčocháče černý, bo sem nemohla najít tamty!) • Bo jako nevětná spojka + pods. Jm. (Bo klíče!)

  20. SOCIOLINGVISTICKÁ ČÁST VÝZKUMU • otázka po příčinách reprodukce etnolektu • otázka po zdrojích etnolektu, resp. vlivu kompetence v původních jazycích • diskurzivní kontext etnolektu – a jeho společenské funkce

  21. Sociolingvistická část výzkumu • Výzkum v rámci jedné sociální sítě sobě příbuzných či spřízněných starousedlých smíchovských romských rodin žijících po generace v blízkém sousedství • Etnolekt je zde relativně slabý • Etnolekticita u mluvčích velmi různá

  22. sociální sítě • Nejstarší generace • Pár ročníků slovenské ZŠ • Práce na nízkých pozicích v průmyslu a službách • Střední generace • Téměř všichni české ZŠ, nejmladší ZvŠ, pár ročníků SoU • Lepší pozice v průmyslu a službách • Individuální rozdíly v míře integrace do okolní společnosti • Nejmladší generace • Od. Pol. 90. let více dětí do ZŠ (Grafická) • Pracovali v partách svých starších příbuzných

  23. Jazyková situace • Nejstarší • Romština, slovenština – diglosie • Čeština – v interetnické komunikaci • Střední • Romština ustupuje, slovenština zaniká • Čeština - v rámci formálního vzdělání • Nejmladší • Romština dále ustupuje i z generačních part • Čeština – ve vzdělání i ekonomickém životě nárůst izolace • Výzkum v době „ekonomického volna náctiletých“

  24. Míra etnolekticity • Etnolekticita klesá mezi 1. a 2. generací, v rámci níž je diferencovaná. • Tento rozdíl se přenáší v nižší míře do gen. 3. • 3. gen. používá některé prvky, které nepoužívá gen. 2. • To koreluje s rozsahem sociálních sítích u jednotlivých generací, resp. rodin. Naopak – korelace s užíváním romštiny se nepotvrdila.

  25. Proměny soc. funkcí etnolektu • Mezi 1. a 2. gen. klesá etnolekticita plošně – na všech jazykových rovinách • U 3. gen. se vyskytují etnolektní prvky, které nepoužívá 2. gen., často jako markery (přejímky z rom.). • Celkově v etnolektu přetrvávají etnolektní prostředky pojmenovávající spec. kulturní realitu (emoce, mule, skupinová příslušnost, sociální vlastnosti,…)

  26. Proměny soc. funkcí etnolektu • Etnolekt byl pro první gen. dorozumívacím kódem pro styk s majoritou • Etnolekt spolu s ústupem romštiny v intraetnické komunikaci přebírá částečně její funkce. • Příslušníci 2. generace umí volit mezi etnolektními a česky nepříznakovými prvky. Užívají to funkčně.

  27. Postoj k etnolektu • Souvisí s mezigenerační změnou postoje k vlastní skupinové příslušnosti, společenským a ekonomickým ambicím • 1. gen. byla ochotnější se asimilovat, přijala postoj ke své etnicitě s hodnotícími kategoriemi „zaostalost“, „asociálnost“, „pověrčivost“ 2. generace – varíruje, 3. gen. je laxnější. • S ambicemi na integraci

More Related