Obchod s biopotravinami

1. Obchod s biopotravinami • Ing. Petra Šánová, Ph.D • e-mail: sanova@pef.czu.cz • Zápočet: test • Literatura: Moodle (heslo:EUE35Z)

2. Rámcový přehled předmětu • podstata EZ – důvody vzniku • zákon o ekologickém zemědělství • produkce biopotravin • kontrola a označování bioproduktů • obchod v ČR, ve světě • marketingová podpora • dotace

3. Zemědělství a znečištění životního prostředí • Aplikace hnojiv a přípravků na ochranu rostlin • Po r. 1990 výrazný pokles, od r. 1994 opětovný nárůst Ochrana rezervoárů podzemní vody, snížení znečištění povrchové vody • Aplikace živin v minerálních hnojivech nárůst o 10,6% (06/07) • Aplikace Ca hmot 229.000 t (103.000 t/2006) • Aplikace čistých živin 106,1 kg/1ha z.p. (celkem - 436114 t) • Aplikace statkových hnojiv – 53,7 kg/ha • Ovlivnění půdních vlastností nepříznivé hodnoty pH a obsah přístupných živin (P,K,Mg,Ca) • Aplikace pesticidů • Pokles biologických přípravků • 2007: celkový nárůst roční aplikace pesticidů o 8,6% • Herbicidy a desikanty 59,6%, fungicidy 23,4%, regulátory růstu 8%, insekticidy a rodenticidy 60,7%.

4. Aplikace přípravků na ochranu rostlin dle kategorií v období 2000-2007

5. Zemědělství a znečištění životního prostředí • Produkce amoniaku • Zemědělství nejvýznamnějším producentem – acidifikace půd a eutrofizace vody. (Podíl na celkových emisích 95 %) • 2007: Celkové emise NH3 ze zemědělství– 60,13 kt. • Produkce skleníkových plynů • 2007: emise CH4 (metan), N2O a CO2 – 6 tis kt. • Chov hospodářských zvířat, nakládání s odpady, používání pesticidů v RV a kompostování. • Spotřeba energie • 2007: spotřeba více než 17 770 TJ (podniky >20 pracovníků) • motorová nafta 55,2% (418,1 mil. l) , el. energie 25,3%, zemní plyn 14,6% a ostatní 4,9%

6. Zemědělství a znečištění životního prostředí • Spotřeba vody • 2007: spotřeba zemědělství 29,8 mil m3 (1,5% celkové spotřeby) • Z celkem 181 ekologických havárií na vodách (r. 2007) bylo 7havárií způsobeno zemědělskou výrobou.

8. Příklady vznikuekologických rizik v zemědělství: • hnojiva • odpady • materiál • energie • ovzduší • voda • krajina • hodnocení z hlediska závažnosti a rozsahu dopadu • zjistitelnost hodnot a jejich evidence

9. Příklad stanovení environmentálních aspektů: • Oblast dopadu:ovzduší (dále: voda, půda, produkce odpadu, biodiverzita, krajina) • Aspekt způsobující riziko: únik amoniaku, oxidu uhličitého, síry, pesticidy, pach • Příčina a místo vzniku:ŽV, malé spalovací zdroje, zrání hnoje, výpary • Měrná hodnota: t/rok • Zjistitelnost: odhad, autorizované měření

10. EZ a biodiverzita • Biodiverzita = biologická rozmanitost • (od 80-tých let 20. stol.) • suchozemské, mořské a jiné vodní ekosystémy a ekologické komplexy • počet, různorodost, genetická rozmanitost • organizmy, které se podílejí na: • opylení, • regulaci chorob a škůdců, • koloběhu živin, • udržení úrodnosti půd a minimalizaci eroze • udržování a ochraně biotopů s planě rostoucími druhy rostlin a živočichy

11. EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍcíle a metody • Definice EZ = Systém zemědělského hospodaření, které: • spočívá na filozofii holostického chápání přírody; • dbá na životní prostředí a jeho jednotlivé složky stanovením omezení či zákazů používání látek a postupů, které zatěžují, znečišťují nebo zamořují životní prostředí, nebo zvyšují rizika kontaminace potravního řetězce, a který zvýšeně dbá na vnější životní projevy a chování a na pohodu chovaných hospodářských zvířat; • odpovídá principům trvale udržitelného rozvoje zemědělství (mimoprodukční funkce). • Argumenty pro ekologické zemědělství

12. EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍuzavřený koloběh

13. Hlavní cíle EZ • produkce kvalitních potravin • zdravé udržení celého koloběhu • souhra mezi půdou, rostlinou, zvířetem a člověkem.

14. založení farem s uzavřeným koloběhem; co nejmenší zatěžování prostředí; mnohostranná produkce; udržení a zlepšení úrodnosti půdy; vyvarovat znečištění ze zemědělského podnikání; uzavřený systém, využití místních zdrojů, minimalizace ztrát; podporovat druhy rostlin a zvířat s ohledem na rezistenci vůči škodlivým činitelům; minimalizace použití neobnovitelných zdrojů energie; způsob chovu musí zvířatům umožnit přirozené chování; ekonomický a sociální rozvoj zemědělců a jejich rodin; udržení osídlení venkova a tradiční ráz kulturní zemědělské krajiny Dílčí cíle EZ:

15. PozitivaEZ a jejich mezioborové souvislosti: • Ekonomická výhodnost z dlouhodobého hlediska • Ochrana životního prostředí a biodiverzity • Ochrana rezervoárů podzemní vody, snížení znečištění povrchové vody • Úspora energie a neobnovitelných zdrojů surovin a energie • Snížení nadprodukce • Zlepšení kvality potravin a zdravotního stavu populace • Zavedení nového perspektivního produktu (biopotraviny) pro náš i zahraniční trh • Udržení přírodního rázku krajiny a stability osídlení

16. Metody ekologického zemědělství • přírodní zemědělství • biologicko-dynamické zemědělství a • organicko-biologické zemědělství.

17. Přírodní zemědělství • E. Könemann, počátek 20. stol. • zásady: • hospodaření bez chovu dobytka, případně jen s nízkým zatížením půdy dobytkem; • zajištění vysoce kvalitních zemědělských produktů; • porozumění půdní úrodnosti a z toho vycházející hospodaření s humusem.

18. Biologicko - dynamické zemědělství • Dr. Rudolfa Steiner: „Duchovně vědecké základy k zemědělské prosperitě“. • zásady: • uzavřenost podniku; • podniková individualita; • biodynamické preparáty při péči o půdu; • pěstování rostlin dle obecných předpisů pro ekologické zemědělství; • chov zvířat - přirozená plemenitba; • sociální úkoly – práce s půdou, rostlinami a zvířaty slouží jako terapie mentálně postižených lidí, učební podniky apod. • Německo, Švýcarsko, Skandinávie, Holandsko • (svaz Deméter)

19. Organicko - biologické zemědělství • H. P. Ruschov a manželéM. a H. Müllerovi, v 50-tých letech • Motto: „zdravá půda – zdravé potraviny – zdraví lidé“ • Požadavky na hnojení a zpracování půdy, např.: • plošné kompostování, zelené hnojení • organická hnojiva se nezapravují • půda se zpracovává bez obracení • organický odpad z městských domácností se vrací zpět na venkov a do půdy • V německy hovořících zemích a ve Skandinávii. • (svazy jako např. Bioland, Naturland, Bio Ernte aj.)

20. Historie a současnost EZ – svět • období po první světové válce • romantické přírodní přístupy a vědecké poznatky • 70-tá léta:IFOAM (International Federation of Organic Agriculture Movements) • IFOAM je celosvětová zastřešující organizace se sídlem v Německu pro instituce zabývající se ekologickým zemědělstvím. • sdružuje více než 750 organizací ze 108 zemích světa. • aktivně se podílí na mezinárodních diskusích o životním prostředí a zemědělství v OSN a dalších institucích, aby zvýšila celosvětové povědomí o ekologickém zemědělství vůbec. • Zavedení principů ekologického zemědělství a přijetí IFOAM mezinárodními institucemi bylo a je pro další vývoj ekologického zemědělství velmi významné.

21. Historie a současnost EZ – svět • IFOAM EU Group je regionální evropská skupina Mezinárodní federace hnutí ekologického zemědělství. Sdružuje více než 340 organizací, svazů a podniků z EU-27, EFTA a kandidátských zemí. Cílem IFOAM je celosvětové zavedení ekologicky, sociálně a ekonomicky zdravého systému založeného na principech ekologického zemědělství.

22. Historie a současnost EZ – svět • 90-tá léta: • Nařízení Rady EHS č. 2092/91 o ekologickém zemědělství a označování zemědělských produktů a potravin(první zákonná norma definující produkční postupy, kontrolu, certifikaci a označování. Výhradního používání označení „bio“ a „eko“. • Nařízení Rady EHS č. 2078/92 pro subvencování ekologického zemědělství • postupně profesionalizace struktur EZ; setření rozdílů metod; synonyma dle zemí: ekologické – organické - biologické zemědělství

23. Historie a současnost EZ – svět • 2009: • Nová legislativa (od 1.1.2009): • Nařízení Rady (ES) č. 834/2007 ze dne 28. června 2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení (EHS) č. 2092/91 • Nařízení Komise (ES) č. 889/2008 ze dne 5. září 2008 , kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 834/2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů, pokud jde o ekologickou produkci, označování a kontrolu

24. Historie a současnost EZ – svět • 2009: • Nová legislativa - pokračování: • Nařízení Komise (ES) č. 1254/2008 ze dne 15. prosince 2008, kterým se upravuje nařízení (ES) č. 889/2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 834/2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů, pokud jde o ekologickou produkci, označování a kontrolu • Nařízení Komise (ES) č. 1235/2008 ze dne 8. prosince 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 834/2007, pokud jde o opatření pro dovoz ekologických produktů ze třetích zemí

25. Historie a současnost EZ – svět • 2010: • Nové logo (platné od 1.7.2010) bude přijato zřejmě v březnu 2010: • Původní logo (platné do 1.7.2010):

26. Historie a současnost EZ – Česká republika • počátek 80-tých let: orientace na zdravou výživu; vycházejí 1. publikace o „nechemizovaných potravinách“ a „ekozahradě“. • 1989: • vyhlášeno přechodné období na ekologické zemědělství ve třech podnicích (ZD Dubicko – Leština, Nové Losiny - Hanušovice, Starý Hrozenkov) • první Bulletin alternativního zemědělství(PROBIO - dodnes) • 1990 – 1991: první svazy (PRO-BIO Šumperk, Libera Praha, Biowa Chrudim, Naturvita Třebíč a Altervin Velké Bílovice). • 1991: • první vlna nových podniků EZ, svazy - vlastní směrnice, svazové kontroly, certifikace, svazové známky. • založena Nadace rytíře F. Horského pro podporu rozvoje EZ v ČR a Nadace FOA Praha (Foundation for Organic Agriculture) se stejným účelem

27. Historie a současnost EZ – Česká republika • 1993: dohoda svazů EZ ČR na společných směrnicích - Metodický pokyn pro EZ (MZe ČR). • 1994: dohoda na celostátní kontrole a certifikaci; zavedení jednotné ochranné známky „BIO“ pro označování biopotravin. • 1994 až 1998: stabilizace situace v EZ, rozvoj národního trhu s biopotravinami, obnovení státní podpory (přímé dotace) • 1999:založení kontrolní organizace KEZ o.p.s. (zakladatelé: Svaz PRO-BIO, Epos – Spolek poradců a kontrolorů EZ v ČR a nadační fond FOA . • 2000 - 2001: od 1.1.2001 nabyl účinnosti zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích. • 2004: 810 podnikůhospodaří na 254 995 ha (téměř 6 % půdního fondu ČR). Registrováno 100 výrobců a zpracovatelů potravin a na 190 distributorů.

28. SWOT analýza – Česká republika - 2004 • Silné stránky Silné stránky reprezentují „vnitřní“ faktory sektoru ekologického zemědělství, na nichž je možné stavět při podpoře rozvoje EZ. • Slabé stránky Slabé stránky reprezentují „vnitřní“ faktory sektoru ekologického zemědělství, z nichž je nezbytné vytvořit silné stránky pro podporu rozvoje EZ. • Příležitosti Příležitosti reprezentují „vnější“ faktory sektoru ekologického zemědělství, jichž je potřebné využít pro podporu rozvoje EZ • Ohrožení (rizika) Rizika reprezentují „vnější“ faktory, které ohrožují rozvoj sektoru ekologického zemědělství a jimž je potřebné čelit.

29. Silné stránky • fungující systém kontroly • stabilní skupina zpracovatelů suchých produktů • zavedeny podpory ekologického zemědělství jako platby na plochu • zákon o ekologickém zemědělství • Slabé stránky • nedostatečný stupeň spolupráce a koordinace • propagace a reklama • výzkum, vzdělávání a poradenství v počátcích • zpracování a odbyt • komunikace se spotřebiteli x vztah k životnímu prostředí • ekonomická životaschopnost farem • podpora politických nástrojů - nestabilita

30. Příležitosti • aplikace zahraničních zkušeností • spolupráce s médii • regionální speciality • stabilita politiky (ČR i EU) • rostoucí vnímání hodnot ekologických produktů • Ohrožení • bioskandály • nízká koupěschopnost obyvatelstva. • nedořešené vlastnické vztahy k půdě • klamavé označení produktů EZ • stále nízké ekologické vědomí populace • negativní přírodní a klimatické jevy

31. Historie a současnost EZ – Česká republika • 2006: k 31.12.2006 zde hospodaří 963 ekofarem + 9 přihlášeno od 1.1.2007 na celkové výměře 271.535 ha, což představuje 6,61% z celkové výměry. Přihlášeno 152 podniků jako zpracovatelů a producentů biopotravin. Od r. 2006 nepodléhají registraci MO prodejny, které pouze uvádí do oběhu biopotraviny ve spotřebním balení. • Dochází k úpravě právních předpisů: • Od data vstupu ČR do EU (1.5.2004) platí v ČR přímo nařízení Rady (EHS) 2092/91 o ekologickém zemědělství (dále jen „nařízení“). Zákon č. 242/2000 Sb. proto upravuje pouze ty oblasti, které nejsou v nařízení upraveny a EU je ponechává na národní úpravě jednotlivých členských zemí (viz. zákon č. 30/2006 Sb. – úplné znění zákona, vyhláška 16/2006 Sb.). • Zákon ani nařízení neřeší otázku státní podpory ekologického zemědělství, nebo poskytování dotací pro ekologické zemědělství. • Biopotraviny musí současně splňovat požadavky zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích v aktuálním znění.

32. Historie a současnost – Česká republika 2006: • nárůst ekozemědělců na orné půdě, sadů, vinic; celkový nárůst ploch; přesto nevyhovující struktura ploch; • dosažení většiny cílů ekol. zemědělců, stát je uznává a podporuje • EZ je doménou převážně horských a podhorských podniků na TTP (údržba krajiny); • bioproduktů je stále málo, chybí hotové výrobky, zelenina i ovoce; • dovozy tvoří 60% (nevyužitý potenciál) • neschopnost dodávat větší množství produktů např. řetězcům, omezení i zpracovatelskými kapacitami; • rozvoj výzkumu v EZ nedostatečný, chybí specializované poradenství, není zajištěna dostatečná propagace a osvěta; • zjednodušení legislativy; • konkurenční prostředí v oblasti certifikace a kontroly; • mezi kandidátskými zeměmi jsme byli v oblasti EZ v době vstupu do EU na prvním místě v rozsahu ploch zařazených do EZ a v rozvoji domácího odbytu.

33. Historie a současnost EZ – Česká republika • 2009:Dochází k úpravě právních předpisů: • Nařízení Rady (ES) č. 834/2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení (EHS) č. 2092/91 • Nařízení Komise (ES) č. 889/2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 834/2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů, pokud jde o ekologickou produkci, označování a kontrolu • Dále platí zákon č. 242/2000 Sb. v aktuálním znění (rok 2010 významnější novela)

34. Historie a současnost EZ – Česká republika • 2010:počet ekologických zemědělců - k 31.12. 2009 jich hospodařilo již 2689 a to na výměře téměř 400 000 ha, což představuje podíl 9,38% z celkové výměry zemědělské půdy. Stabilně se zvyšuje výměra orné půdy, zvyšuje se výměra vinic a sadů v ekologickém zemědělství, do režimu EZ se dostaly první chmelnice. Počet výrobců biopotravin již přesáhl 500 provozoven. • Platí evropská legislativa pro ekologické zemědělství a biopotraviny, která je stejná pro všechny členské státy EU. • Ekozemědělci jsou stabilně podporováni státem prostřednictvím Programu rozvoje venkova, a to formou dotací na plochu (Osa II) i formou bodového zvýhodnění při hodnocení investičních projektů v některých opatřeních (Osa I a III). Bodové zvýhodnění platí i pro výrobce biopotravin v potravinářském opatření osy I. • Již třetím rokem běží státní kampaň na zvýšení informovanosti spotřebitelů. V posledních letech dochází k rozvoji domácího trhu s biopotravinami, spotřebitelé biopotraviny stále více kupují, čímž se zvyšuje počet výrobců biopotravin a nabídka českých biopotravin na trhu, začíná klesat podíl biopotravin z dovozu. Zvyšuje se tak i poptávka po surovinách z ekofarem.

35. Akční plán, rozvoj a financování EZ • reforma Společné zemědělské politikyEU – dotační polititka • kvalita produkce upřednostněna nad její kvantitou • plnění standardů na ochranu životního prostředí, bezpečnosti potravin a pohody zvířat • EK (2002) vydala dokument „Analýza možnosti vzniku evropského akčního plánu rozvoje ekologického zemědělství“ – zpracování národních akčních plánů • Akční plán ČR (Mze) - strategický dokument ČR v oblasti rozvoje ekologického zemědělství na období do roku 2010. • Na zpracování se podíleli: MZe, MŽP, VÚZE a ÚZPI a dále zástupci: • svazů ekologických zemědělců (PRO-BIO, Libera); • KEZ o.p.s.; • zemědělských univerzit a výzkumných ústavů; • samotní ekozemědělci, výrobci a obchodníci s biopotravinami.

36. Akční plán • Hlavním cílem je především: • posílit postavení ekologického zemědělství v ČR; • zajistit životaschopnost ekologických farem; • zvýšit konkurenceschopnost českého zemědělství v EU; • zvyšovat důvěru veřejnosti v ekologické zemědělce; • propagovat životaschopná venkovská hospodářství; • zlepšovat životní podmínky a welfare zvířat chovaných na farmách EZ; • zajistit ochranu produktů EZ před kontaminací GMO; • přispět prostřednictvím ekologické produkce k ochraně zájmů spotřebitelů; • posilovat pozitivní vnímání kvality biopotravin u spotřebitelů; • rozšiřovat trh s biopotravinami, s rostoucím trhem zefektivňovat produkci a zpracování produktů EZ; • zlepšit odborné poradenství, vzdělávání a výzkum v EZ; • dosáhnout v roce 2010 podíl cca 10% zemědělské půdy v EZ na celkové výměře zemědělské půdy.

37. Akční plán • 3 kapitoly: • kapitola „A“ - uvedena hlavní východiska pro zpracování Akčního plánu a hlavní argumenty k přijetí Akčního plánu. • kapitola „B“ - popsán současný stav EZ v ČR, základní statistika a problematika legislativy, kontroly a certifikace EZ. • kapitole „C“ jsou uvedeny hlavní cíle a priority Akčního plánu. • Priority jsou rozděleny do šesti okruhů: • Vztah EZ k životnímu prostředí a pohodě zvířat (welfare) • Posílení důvěry spotřebitele – propagace • Zpracování a marketing (návrh založení Bio fondu, Etického kodexu) • Schopnost podnikat a ekonomická životaschopnost(podnikatelské záměry, SWOT analýzy, využití regionální dimenze) • Výzkum, vzdělávání, poradenství • Nástroje politiky, politická řešení

38. Akční plán • Současný Akční plán končí na konci roku 2010. V roce 2003 bylo cílem dosáhnout do konce roku 2010 podíl 10% z celkové výměry zemědělské půdy – konec r. 2009: 9,24%. • Hlavní cíle nového akčního plánu již nebudou orientovány pouze na dosažení konkrétního podílu EZ, ale půjde také o cíle v produkci českých biopotravin, rozvoje domácího trhu s biopotravinami a v oblasti celkového zkvalitnění systému EZ. • Nový Akční plán MZe připravuje již od začátku ve spolupráci s ÚZEI a nevládními organizacemi a v průběhu roku 2010 bude přijat vládou ČR. • Prvotní snahou již není co nejvyšší počet ekofarmářů a co největší plochy zemědělské půdy v režimu EZ, ale je třeba klást důraz na kvalitu již vybudovaného systému. • Z tohoto pohledu jsou důležité dva následující aspekty. • První je kvalita kontrolního systému EZ, protože kontrola je zásadní pro udržení dosavadní důvěry spotřebitele v celý systém EZ. • Druhým aspektem je stanovení strategie rozvoje EZ v dalších letech, a to prostřednictvím nového Akčního plánu na roky 2011-2015.

39. Finanční podpora ekologického zemědělství • Česká republika: 1990 - první finanční podpora EZ, až do roku 1992 (nárůst ploch až na cca 15 000 ha). V letech 1993-1997 státní podpora pro ekologické zemědělství nebyla poskytována. Od roku 1998 poskytována na základě nařízení vlády, kterým se stanoví podpůrné programy k podpoře mimoprodukčních funkcí zemědělství. • Sazby pro rok 2003 (Kč/ha): • TTP 1000,- (tj. cca 33 Euro) • orná půda 2000,- (tj. cca 66 Euro) • zelenina, ovoce 3500,- (tj. cca 116 Euro) • trvalé kultury 350,- (tj. cca 12 Euro) • Po vstupu do EU je vyplácení podpor vázáno na ochranu životního prostředí, bezpečnost potravin a welfare zvířat.

40. Finanční podpora ekologického zemědělství • Příklady (cca 2003): • Rakousko: program OePUL; Státní podpora/ha činí: • orná půda 327 EUR • TTP 250 EUR • produkční zahrady 508 EUR • vinice, ovoce, zelenina, školky dřevin, chmel 800 EUR • Německo: Jednotlivé federální státy mohou centrální podporu snížit až o 20% nebo zvýšit až o 40%, v závislosti na možnostech regionálního rozpočtu. • orná půdaatrvalé travní porosty125 Euro/ha v konverzi a 100 Euro/ha pro EZ • víceleté kultury 600 Euro/ha v konverzi a 500 Euro/ha pro EZ.

41. Finanční podpora ekologického zemědělství • Příklady (cca 2003): • Itálie:osvěta a informační kampaň ekologického zemědělství ze strany státu, podpora ekologické produkce píce s chovem hospodářských zvířat až do výše 45 Euro/ha.Zemědělství je dotováno z národního agro-environmentálního programu. • Velká Británie:Ekologičtí farmáři dostávají státní podporu po dobu 5 let v rámci národního programu Organic farming scheme (TTP - 1. rok 280 Eur, 5. rok 24 Euro) Navíc dodatečné platby v prvních třech letech ekohospodaření, 480 Euro v 1 roce, 320 Euro ve druhém roce a 160 Euro ve třetím roce (určeny např. na vzdělávání nebo na náklady spojené s kontrolou a certifikací produkce). • Nizozemí:Během pětiletého období farmář obdrží na 1 ha: • orné půdy 1 136 EUR • zeleniny (na poli i ve sklenících) 5 682 EUR • ovoce 11 364 EUR.

42. Srovnání podpor 2006

43. Finanční podpora ekologického zemědělství • Současnost: • Ekozemědělci jsou stabilně podporováni státem prostřednictvím Programu rozvoje venkova, a to: • formou dotací na plochu (Osa II) a i • formou bodového zvýhodnění při hodnocení investičních projektů v některých opatřeních (Osa I a III). Bodové zvýhodnění platí i pro výrobce biopotravin v potravinářském opatření osy I.

44. Dotace v ekologickém zemědělství (zdroj:Ing. Petr Konvalina) • Jednotná platba na plochu (SAPS)

45. Dotace v ekologickém zemědělství – SAPS • Podmínkou je minimální výměra 1 ha. • Půda musí být obhospodařována žadatelem v souladu s dobrými zemědělskými a environmentálními podmínkami: • Nerušení krajinných prvků • Vyloučení pěstování širokořádkových plodin na pozemcích se • svažitostí nad 12° • Zapravování statkových hnojiv v tekuté formě do půdy do 24 hodin • na pozemcích se svažitostí nad 3° • Vyloučení změny kultury travní porost na kulturu orná půda • Nepálení rostlinných zbytků na půdních blocích (obiloviny, olejniny, luskoviny).

46. Vyrovnávací příspěvek v LFA • Podpora LFA je poskytována pouze na kulturu travní porost obhospodařovanou v následujících méně příznivých oblastech a oblastech s ekologickými omezeními: • horské oblasti (oblast typu HA a HB) • ostatní méně příznivé oblasti (oblast typu OA a OB) • oblasti se specifickými omezeními (oblast typu S) • oblasti s ekologickými omezeními (oblast typu E)

47. Vyrovnávací příspěvek v LFA • Alespoň 1 ha zemědělské půdy v LFA, jde-li o hospodaření v systému ekologického zemědělství, • Žadatel musí hospodařit v méně příznivých oblastech, případně v oblasti s ekologickými omezeními nejméně po dobu 5 kalendářních let • Zaváže se dodržovat zásady správné zemědělské praxe • Žadatel nesmí být v konkursu nebo likvidaci

48. Agroenvironmentální programy České republiky • Cíle opatření: • Zamezení zrychlenému odtoku vody z krajiny • Snížení eroze půdy • Podpora ekologické stability krajiny • Zachování a zvýšení přírodní rozmanitosti na zemědělsky využívané půdě. • Podmínky • Smluvní závazek 5 let • Hospodaření dle zákona o EZ • Intenzita ekologického chovu býložravců se pohybuje 0,2-1,5 VDJ/ha • Výše plateb: • Orná půda 3250 Kč/ha • Travní porosty 1 100 Kč/ha • Trvalé kultury 12 235 Kč/ha • Zelenina a byliny 11 050 Kč/ha

49. Agroenvironmentální programy České republiky • Podmínky • Při využití těchto dotačních titulů je zemědělci hrazen ušlý příjem, který vzniká zvýšenými náklady plynoucími ze závazku na dodržení příslušného způsobu hospodaření. • Dotace lze poskytovat pouze na pozemky, které jsou uživateli nahlášené v registru půdy (LPIS). • Přihlášky, projekty k těmto programům se podávají na příslušných pobočkách MZe, tj. Zemědělských agenturách-Pozemkových úřadech = SZIF.