Fiskální politika

1. Fiskální politika 12

2. O čem to bude? • Minule • Měnová politika • Monetární expanze a restrikce • Funkce centrální banky • Dnes • Fiskální politika • Státní rozpočet • Státní dluh

3. Fiskální politika • Fiskální politiku provádí vláda, a to prostřednictvím příjmové a výdajové stránky veřejných rozpočtů (hlavní složkou je státní rozpočet). • Cílem fiskální politiky je zajistit makroekonomickou stabilitu, tj. stabilní ekonomický růst, nízkou nezaměstnanost, stabilní cenovou hladinu, vnější rovnováhu (tzv. magický čtyřúhelník).

4. Funkce rozpočtu • Alokační(Soustřeďuje finanční prostředky k zabezpečení produkce veřejných statků jako je obrana, bezpečnost apod. a k řešení externalit.) • Redistribuční, tj. přerozdělovací(Je nástrojem regulace nerovností v důchodech.) • Stabilizační, tj. fiskální (Je využívána k usměrňování makroekonomického vývoje prostřednictvím příjmové i výdajové stránky státního rozpočtu.)

5. Veřejné finance • Státní rozpočet (SR) • Finance státních podniků (např. pošt, železnic, ČEZ apod.) • Centrální finanční fondy (např. fond dopravy, bydlení, zdravotního pojištění aj.) • Rozpočty obcí, měst a krajů • Státní pokladna (shromažďuje příjmy a provádí výdaje SR)

6. Státní rozpočet „Státní rozpočet je celostátní bilance (rozvaha) předpokládaných příjmů a výdajů státu za jeden rok“

7. Příjmy státního rozpočtu • Daně (přímé a nepřímé) • Cla • Sociální pojištění (důchodové, nemocenské, příspěvky na politiku zaměstnanosti atd.) • Příjmy z dříve poskytnutých úvěrů, příjmy z pronájmu majetku apod. • Příjmy z prodeje státního majetku (privatizace) • Přijaté úvěry a emise státních obligací

8. Výdaje státního rozpočtu • Sociální (sociální transfery vlády domácnostem) • Vládní nákupy (běžné a investiční výdaje ve školství, zdravotnictví, ve veřejné správě, pro armádu, policii, soudy apod.) • Transferové platby podnikům (subvence dopravy, zemědělství, bankovnictví, těžebního průmyslu, k podpoře exportu apod.) • Splátky úvěrů a vyplácený úrok z veřejného dluhu

9. Výdaje státního rozpočtu (dle účelu) • Sociální zabezpečení • do ekonomiky (např. dotace podnikům aj.) • nakulturu • na školství • naobranu a bezpečnost • na zdravotnictví • nastátní správu a řízení • na splácení státního dluhu

10. Daňová soustava ČR 1/2 I. Přímé daně: A. Daně z důchodu (příjmu) • Fyzických osob • Právnických osob B. Daně z majetku • Daň z nemovitostí včetně půdy • Daň z dědictví • Daň darovací • Daň z převodu nemovitostí • Daň silniční • Daň k ochraně životního prostředí

11. Daňová soustava ČR 2/2 II. Nepřímé daně • Daň spotřební • z uhlovodíkových paliv a maziv • z lihu a destilátů • z piva a vína • z tabáku a tabákových výrobků • Daň z přidané hodnoty • Cla (dovozní, vývozní, tranzitní)

12. Celkové daňové zatížení • Souhrnným ukazatelem daňového zatížení v určité zemi je tzv. složená daňová kvóta, která vyjadřujepodíl celkových daňových výnosů (včetně příspěvků na sociální a zdravotní pojištění) na HDP.

13. Deficit státního rozpočtu, státní dluh a veřejný dluh 1/2 • Přebytek SR (aktivní saldo) vzniká při převaze příjmů státního rozpočtu nad výdaji. • Deficit (schodek, pasivní saldo) SR je způsoben vyššími výdaji, než jsou příjmy. • Státní dluh je součtem všech deficitů SR v minulosti. • Veřejný dluh zahrnuje státní dluh a deficity rozpočtů orgánů místní správy. SR = státní rozpočet

14. Deficit státního rozpočtu, státní dluh a veřejný dluh 2/2 • Deficit SR není možné obecně považovat za nežádoucí a vyrovnaný SR či jeho přebytek za pozitivní . • Deficit SR a veřejný dluh, který vznikl v důsledku vyšších výdajů státu např. na urychlení výstavby infrastruktury (dálnic, bytů aj.), modernizaci a restrukturalizaci výroby, podporu exportu, vědy, vzdělání apod. vede k multiplikovanému růstu celé ekonomiky. SR = státní rozpočet

15. Nežádoucí důsledky veřejného dluhu • Úspory odčerpávané vládou k financování vládních výdajů nemůže využít soukromý sektor k financování nákupu kapitálových statků (soukromý kapitál je nahrazován veřejným dluhem). • Omezuje to ekonomický růst (podobně jako efekt vytěsňování). Musíme však vzít v úvahu, že řada výdajů vlády nebo transferů podnikům má investiční povahu.

16. Nástroje (formy)fiskální politiky • Automatické (vestavěné) stabilizátoryfungují samočinně (např. progresivní daňový systém vede v recesi s poklesem důchodu k poklesu míry zdanění, a tedy k poklesu C, ale současně se mění hodnota výdajového multiplikátoru, a tím i účinnost autonomních výdajů). Dále sem patří pojištění a podpory v nezaměstnanosti, sociální dávky apod. • Diskreční politika (fiskální politika s volným rozhodováním) je spojena s rozhodnutím vlády či parlamentu o použití určitého nástroje (např. vládní výdaje na investice do dálnic, změna daňových sazeb aj.).

17. Expanzivní fiskální politika • V krátkém období vede expanzivní fiskální politika (např. snížení daní,růst výdajů) kposunu AD vpravo nahoru,k růstu reálného produktu Y, k poklesu nezaměstnanosti a k růstu cenové hladiny.

18. Expanzivní fiskální politika P SRAS E2 E1 AD2 AD1 Y2 Y1 Y* Y

19. Dlouhodobý efekt fiskální expanze • V případě dlouhodobé expanzivnífiskální politiky dochází k neustálému navracení zaměstnanosti na úroveň tzv. plné zaměstnanosti a produktu na úroveň Y*.Výsledkem je pouze růst cenové hladiny. • S růstem cenové hladiny pracovníci požadují vyšší mzdy, rostou výrobní náklady (křivka SAS se posouvá vlevo nahoru, Y se vrací na Y*). • Současně vzniká popř. narůstá rozpočtový deficitu.

20. E2 LRAS P2 P AD2 E1 P1 AD1 Y* Y Dlouhodobý efekt fiskální expanze

21. Restriktivní fiskální politika • V krátkém období vede restriktivní fiskální politika (posun AD vlevo dolu) k poklesu reálného produktu Y, k růstu nezaměstnanosti a k poklesu cenové hladiny. • Z hlediska dlouhého období dochází pouze k poklesu celkové cenové hladiny. (S růstem nezaměstnanosti klesají nominální mzdy, klesají náklady firem, křivka SAS se posouvá vpravo dolů, Y se vrací na Y*.)

22. Skutečný, strukturální a cyklický rozpočet (saldo) • Skutečný rozpočet jsou skutečné naměřené příjmy, výdaje a saldo. • Strukturální rozpočet jsou příjmy, výdaje a saldoza předpokladu tzv. plné zaměstnanosti (vyjadřuje opatření aktivní, diskreční fiskální politiky). • Cyklický rozpočet = Skutečný rozpočet - strukturální rozpočet (vliv cyklického vývoje a působení automatických stabilizátorů na rozpočet) • Skutečné saldo = Strukturální + Cyklické

23. Lafferova křivka • Růst sazbyt vede ke zpomalení růstuY, a tím i ke zpomalení růstu daňového výnosu. • Po překročení určité hranice (tzv. zakázaná zóna) vysoké zdanění odrazuje od ekonomické aktivity (investic, úspor a práce), vede k poklesuY, a tím i k poklesu objemu vybraných daní. • Pokles daňové sazby krátkodobě vede k poklesu sumy vybraných daní, ale dlouhodobě stimulací růstu Y vede k růstu daňového výnosu. • Závislost mezi snižováním daňového zatížení a růstem daňových výnosů se v praxi nepotvrdila.

24. Daňový výnos 0 % míra zdanění (T) X 100 % Lafferova křivka- závislost daňového výnosu na míře zdanění

25. Problémy uplatňování fiskální politiky – vytěsňovací efekt • Efekt vytěsňování spočívá v tom, že důsledky expanzivní fiskální politiky v podobě růstu nominálního produktu se projeví též na peněžním trhu v podobě růstu poptávky po penězích, a tedy i v růstu úrokové sazby. V důsledku růstu klesají i plánované výdaje (především I, ale i C, G financované úvěrem popř. čistý export při prosazení změny i do pohyblivých měnových kurzů). I = investice, G = výdaje státu, C = výdaje domácností

26. Úplný vytěsňovací efekt • Předpokládáme peněžní trh s nulovou nebo nízkou citlivostí poptávky po penězích na úrokovou míru (křivka MD je vertikální nebo silně strmá). Růst cenové hladiny vede k růstu poptávky po penězích, a to má za následek silné zvýšení úrokové míry a pokles výdajů na úrokovou míru citlivých (poklesne podíl I a vzroste podíl G). • Daný model předpokládá takový růst i, při kterém probíhá úplné nahrazení investic vládními nákupy (tzv. úplný vytěsňovací efekt). Růst G vede k růstu W a P, ale ve stejném rozsahu se W a P snižuje vlivem poklesu I. P se nezmění a AD zůstane ve své původní poloze. MD = poptávka

27. Problémy uplatňování fiskální politiky – časové zpoždění • Časová zpoždění způsobují nejistotu v účincích fiskální politiky (např. při financování investiční výstavby z rozpočtu, při daňových reformách apod.). • Fiskální expanze tak může začít působit až v době, kdy je recese již překonána a to povede k inflaci.

28. Fiskální politika v systému fixního měnového kurzu • Růst G vede k růstu AD a produktu Y. • Roste úroková mírai a příliv kapitálu. • Růst poptávky po korunách tlačí na zhodnocování domácí měny . • Centrální banka intervenuje.Nakupuje devizy a zvyšuje nabídku CZK. • Roste peněžní zásoba, investice I a produkt Y. • V systému fixního měnového kurzu je fiskální politika v malé otevřené ekonomice účinná.

29. Fiskální politika v systému flexibilního měnového kurzu • Růst G vede k růstu AD a produktu Y. • Roste úroková míra i a příliv kapitálu. • Růst poptávky po korunáchvede kezhodnocování domácí měny. • Centrální banka neintervenuje. • Klesá export a roste import. • Produkt klesá na výchozí úroveň. • V systému flexibilního měnového kurzu je fiskální politika v malé otevřené ekonomice zcela neúčinná. G = výdaje vlády

30. Koordinace měnové a fiskální politiky (policy mix) • Vychází z následujících kritérií: • Makroekonomická regulace je zaměřena naovlivňování AD, a to její stimulací, kdy je cílem růst zaměstnanosti a produktu nebo jeho omezování (v případě stlačování inflace). Např. účinnost fiskální expanzivní politiky může být zesílena expanzivní měnovou politikou. AD = agregátní poptávka

31. Koordinace měnové a fiskální politiky (policy mix) • Makroekonomická regulace je zaměřena na strukturu produktu. (Např. při expanzivní politice měnová politika stimuluje výdaje citlivé na úrokovou sazbu, zejména I. Naopak fiskální politika se zaměřuje na růst úrokové sazby, a tím omezení výdajů.) • Expanzivní měnová politika spolu s restriktivní fiskální politikou umožní pokles úrokové sazby, a tím i růst soukromých investičních výdajů.

32. Shrnutí 1/3 • Cílem fiskální politiky je dosažení makroekonomické stability v podobě nízké míry nezaměstnanosti, stabilního růstu reálného produktu a stabilní cenové hladiny • Deficit rozpočtu vzniká pokud výdaje převýší příjmy. Přebytek je naopak • Deficity státního rozpočtu vedou k růstu stát. dluhu. Úroky z vládních dluhopisů vydaných na krytí stát. dluhu zpětně negativně působí na saldo stát. rozpočtu. • Veřejné rozpočty v sobě vedle stát. rozpočtu zahrnují zejména rozpočty měst a obcí, rozpočty krajů, mimorozpočtových fondů a rozpočty zdravotních pojišťoven. 32

33. Shrnutí 2/3 • Vestavěné stabilizátory automaticky zmírňují cyklické výkyvy ekonomiky. Vestavěnými stabilizátory jsou zejména podpory v nezaměstnanosti a progresivní míra zdanění. • Progresivní míra zdanění znamená, že přírůstky příjmu jednotlivce jsou zdaňovány vyšší sazbou. • Diskreční politika je politikou volného rozhodování vlády ohledně vládních výdajů a příjmů. • Fiskální expanze povede v krátkém období k růstu reálného produktu, cenové hladiny a k poklesu nezaměstnanosti. • Fiskální restrikce povede v krátkém období k poklesu reálného produktu, cenové hladiny a k růstu nezaměstnanosti. 33

34. Shrnutí 3/3 • Skutečné saldo rozpočtu je dáno součtem strukturálního a cyklického salda rozpočtu. • Strukturální saldo rozpočtu je dosaženo, pokud ekonomika pracuje na potenciálním produktu. Výše ovlivněna diskreční politikou. • Cyklické saldo vzniká z důvodu cyklického kolísání ekonomiky. Jeho výše je ovlivněna působením vestavěných stabilizátorů. • Lafferova křivka udává závislost daňového výnosu na míře zdanění. Daňový výnos roste pouze do určité výše míry zdanění. • Vytěsňovací efekt znamená, že vládní výdaje prostřednictvím zvýšení úrokové míry vytlačují soukromé investice. 34