Download
1 / 17
230 likes | 744 Vues
Zrak. Zrak. Nejdůležitější lidský smysl (až 80% informací vnímáme zrakem) Zaznamenává intenzitu a barvu dopadajícího světla Zrakem vnímáme okolní prostředí, předměty, prostorové uspořádání, pohyb Orgánem zraku je oko. Řez okem. Řez okem. Řez okem. Anatomie oka (boční řez). Bělima
E N D
Zrak • Nejdůležitější lidský smysl (až 80% informací vnímáme zrakem) • Zaznamenává intenzitu a barvu dopadajícího světla • Zrakem vnímáme okolní prostředí, předměty, prostorové uspořádání, pohyb • Orgánem zraku je oko
Bělima vnější vrstva oka, vazivová blána vpředu přechází v rohovku Cévnatka střední vrstva oka, vyživuje oko, vpředu přechází v duhovku Sítnice vnitřní vrstva oka, obsahuje světločivné buňky (tyčinky a čípky), umožňuje vidění Sklivec průhledná rosolovitá hmota, vyplňuje vnitřní prostor oka Anatomie oka
Duhovka – barva duhovky závisí na množství pigmentu, uprostřed je otvor zornice. Zornice – stahováním svalů duhovky se mění velikost zornice, tím se řídí množství světla dopadajícího na sítnici Čočka – průhledná dvojvypuklá pružná čočka změnou svého tvaru zaostřuje obraz (akomodace), průměr asi 10 mm. Rohovka – průhledná vypuklá vrstva, pokrývá přední část oční koule. Anatomie oka
Okohybné svaly – umožňují pohyb oční koulí, např. při pozorování pohybujícího se předmětu. Žlutá skvrna – místo na sítnici, obsahuje velké množství čípků, je zde nejostřejší vidění , velikost asi 5 mm. Slepá skvrna – místo na sítnici, odkud vystupuje zrakový nerv, neobsahuje tyčinky ani čípky. Zrakový nerv – přenáší informace ze sítnice do zrakového centra mozkové kůry. Anatomie oka
Kost čelní a lícní – oční koule je uložena v očnici mezi nadočnicovým obloukem a lícní kostí, chráněna tukovou tkání. Řasnaté tělísko – vazivové tělísko připojené na čočku svým stahem mění tvar čočky. Spojivka – vnitřní sliznice víček připojená k okraji rohovky, do spojivkové štěrbiny ústí slzné žlázy. Oční komora – prostor mezi rohovkou a čočkou, vyplněný tekutinou. Anatomie oka
Sítnice • Sítnice je vnitřní vrstvou oční koule. • Pokrývá zadní 2/3 její plochy s výjimkou míst, kde z oční koule vychází zrakový nerv. Toto místo se nazývá slepá skvrna. • V sítnici jsou uloženy vlastní receptorové buňky pro vnímání světla: • Tyčinky – rozlišují pouze odstíny šedi. Jsou citlivější na světlo, umožňují vidění za šera. Základem je barvivo rodopsin, které absorbuje světlo a převádí ho na nervový vzruch. Nenacházejí se ve žluté skvrně. • Čípky – buňky umožňující barevné vidění (modrá, zelená a červená). Největší hustota čípků je asi 4 mm od slepé skvrny, ve žluté skvrně (místo nejostřejšího vidění).
Vlnová délka světla, na kterou jsou citlivé tyčinky a čípky Světločivné buňky lidského oka jsou citlivé na světelné vlny v rozsahu 400 – 760 nm.
Zorný úhel oka Celkový zorný úhel oka ve vodorovné rovině je asi 140°. Ve svislé rovině ve směru dolů je zorný úhel asi 50°, směrem nahoru, kde brání víčko, o trochu méně.
Optická soustava oka Díky optické soustavě oka (rohovka, oční komora, čočka, sklivec) dopadá na sítnici zmenšený, převrácený obraz.
Optická soustava oka • Ohnisková vzdálenost čočky odpovídá přibližně její vzdálenosti od sítnice - asi 1,6 cm. • Optická mohutnost oka je 62,5D. • Rozsah vzdáleností, na které se může oko akomodovat, je určen dvěma body: 1. vzdálený bod oka - největší vzdálenost, při které se pozorovaný předmět zobrazí ostře. Pro zdravé oko se nachází v nekonečnu. 2. blízký bod oka - nejmenší vzdálenost pozorovaného předmětu, při níž se daný předmět zobrazí ostře. Pro zdravé oko je tato vzdálenost maximálně 25 cm. • Poloha blízkého bodu se s rostoucím věkem člověka posouvá dál od oka. Mění se totiž optická mohutnost oka, schopnost akomodace, složení a množství bílkovin v oku. • Pokud budou dva body od sebe vzdálené méně než 0,072 mm, rozeznáme je pouze jako bod jeden.
Změna tvaru čočky – akomodace Při pozorování vzdálených předmětů se čočka zploští. Při zaostření oka na velmi blízké předměty je čočka vypouklá.
Duhovka je tvořena z hladkého svalstva, uprostřed je kruhový otvor zornice. Paprsčitě nebo kruhovitě uspořádaná svalovina rozšiřuje nebo zužuje zornici. K rozšíření zornice dochází reflexivně při malém osvětlení a při stresové situaci. K zúžení zornice dochází při vysokém osvětlení nebo pod vlivem některých drog. Zornicový reflex – adaptace
