Uhlík nám dává:

1. Uhlík nám dává: • Nejpevnější a nejtvrdší materiál –diamant a lonsdaleit • Nejlepší lubrikant –grafit • Nejlepší adsorbent plynů –aktivní uhlí • Nejpevnější vlákna –vlákna uhlíková • Nové objevy jako jsou molekuly fullerenů, nanotrubice atd.

2. Modifikace uhlíku Grafit- (starší název tuha) Struktura grafitu se skládá z vrstev, které jsou tvořeny uhlíky navázanými do šestiúhelníků Diamant - je tvořen uhlíkem krystalizujícím v soustavě krychlové a je nejtvrdším a velmi cenným přírodním nerostem Lonsdaleit- též zvaný "šesterečný diamant", je velmi řídce se vyskytující modifikací uhlíku. Fullereny- označují nově objevené sférické molekuly, složené z pěti nebo častěji šestičlenných kruhů atomů uhlíku

3. Uhlíkové nanotrubice -jsou uměle vyrobené mikroskopické trubičky složené z atomů uhlíku o tloušťce pouhých několika nanometrů.Grafen- je forma uhlíku podobná grafitu. Tvoří jej rovinná síť několika vrstev vzájemně propojených atomů uhlíku uspořádaných do tvaru šestiúhelníků. Nanopěna - Mikrostruktura, jež se vytvořila po zahřátí na teplotu 10 000 °C, připomíná jakési vzájemně pospojované sítě uhlíkových trubiček, 5 nm dlouhých.

4. Grafit • http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:GraphiteUSGOV.jpg http://web.natur.cuni.cz/ugmnz/mineral/mineral/gifv/grafit_1.gif

5. Použití grafitu •  Grafit se používá jako tuha v psacích potřebách. • Z grafitu se vyrábí elektrody, žáruvzdorné zboží a kluzné plochy ložisek. • Grafit se používá i jako moderátor do jaderných reaktorů.

6. Diamant

7. Použití diamantu • Nejznámější je využití diamantů ve šperkařství. • Velmi významné je využití diamantů v průmyslu. Vyrábějí se z nich řezné, vrtné a brusné nástroje, prášky a pasty. Pro tento účel se využívají diamanty pro šperkařství bezcenné (špatná barva, špatná čistota), diamantový prach a průmyslově vyráběné diamanty.

8. Lonsdaleit

9. Lonsdaleit • Lonsdaleit někdy vzniká při dopadu uhlíkových meteoritů na zemský povrch, nitridoborový wurtzit se může vytvořit za extrémních podmínek sopečných erupcí. • Tvrdší než běžný diamant , uhlík krystalizující v hexagonální soustavě. • Mohl by se tedy uplatnit pro výrobu hrotů řezných a vrtných nástrojů. 

10. Fullereny http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/7/76/Fullereny.jpg http://fulleren.navajo.cz/fulleren-4.jpg

11. Použití fullerenů • Mezi nejdůležitější vlastnosti patří jejich supravodivost. • Ukázalo se, že je možno vytvářet sloučeniny C60 s alkalickými kovy, které jsou supravodivé při teplotách 18 K i vyšších. • Dalším perspektivním oborem, kde se dá předpokládat jejich využití, je lékařství. Např. by je šlo využít jako léčiva na AIDS.

12. Uhlíkové nanotrubice

13. Použití nanotrubic • Uhlikové nanotrubice se využívají např. v elektrotechnice. • Mohou sloužit jako výborné vodiče, neboť se v nich mohou elektrony pohybovat téměř volně, odpor nanotrubic je velmi malý a téměř nezávisí na její délce.

14. Grafen

15. Použití grafenu • Kromě elektrické vodivosti je také grafen propustný pro světlo, takže se dá využít při výrobě displejů a fotovoltaických článků. Může tak nahradit stávající zařízení z tenkých vrstviček oxidů kovů. Displej z grafenu je navíc pevnější než doposud vyráběné z oxidu india a cínu. • Díky polovodivosti a tloušťce síťky pouhý jeden atom je možné z grafenu vyrobit tranzistory, které jsou teoreticky schopné pracovat až do frekvence 1 THz. Navíc je lze skládat do velice kompaktních celků. Díky těmto vlastnostem se do budoucna počítá s využitím grafenu v mikroprocesorech a pamětech.

16. Nanopěna

17. Použití nanopěny • Na nanopěně jsou nejzajímavější její magnetické vlastnosti. Je totiž přitahována magnety. Zvláštní také je, že po několika hodinách při pokojové teplotě své magnetické vlastnosti ztratí. Je polovodivá a vzhledem ke své nízké hustotě (pouze 0,02 g/cm3 také velmi špatně vede teplo. • Tyto vlastnosti by údajně mohly být vhodně využity v medicíně. Vstříknutím nanopěny no krevního oběhu by se dosáhlo zvýraznění míst kudy proudí krev při magnetické rezonanci. 

18. Nobelovy ceny • Za objev a studium vlastností fullerenů byla v roce 1996 udělena Nobelova cena za chemii Robertu F. Curlovi a Richardu E. Smalleymu a Haroldu W. Krotoovi. • Nobelova cena za fyziku 2010 patří vědcům Andremu Geimovi a Konstantinu Novoselovovi za objev a bádání spojená s grafenem

19. Uhlík je prostě všude