1 / 45

Pracovní paměť a kognitivní remediace

Pracovní paměť a kognitivní remediace. Pavel Škobrtal Centrum duševního zdraví Jeseník, Česká republika Pedagogická fakulta OSU Katedra pedagogické a školní psychologie Ostrava, Česká republika. Co je pracovní paměť?. Pracovní paměť je definována jako součást dlouhodobé paměti.

dutch
Télécharger la présentation

Pracovní paměť a kognitivní remediace

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript

  1. Pracovní paměť a kognitivní remediace Pavel Škobrtal Centrum duševního zdraví Jeseník, Česká republika Pedagogická fakulta OSU Katedra pedagogické a školní psychologie Ostrava, Česká republika

  2. Co je pracovní paměť? • Pracovní paměť je definována jako součást dlouhodobé paměti. • Pracovní paměť uchovává pouze aktivovanou část dlouhodobé paměti. • Pracovní paměť je kognitivní systém, jehož funkcí je dočasně uchovávat informace, které jedinec aktuálně používá. • V pracovní paměti probíhá aktuální mentální aktivita.

  3. Co je pracovní paměť? … je schopnost udržet v mysli informaci na krátkou chvíli (sekundy) a tuto informaci použít při myšlení

  4. Úlohy specificky využívající pracovní paměť Číselný rozsah Stimul: 8… 5… 2 Odpověď: “8… 5… 2” Porozumění textu Bylo jednou jedno království. Bylo pouze jednou, protože takové království se nedá dvakrátopakovat. Král měl několik synů, ale nevěděl přesně kolik, protožebyl líný se zeptat královny, pokud byla naživu, teď byl líný jepočítat, a cizích lidí se ptát nechtěl. Matematika 73 - 7 + 2 = ??? Řešení problémů Prostorový rozsah

  5. Pracovní paměť je nezbytná pro • Ovládání pozornosti • Porozumění textu • Matematické myšlení • Plánování a organizování aktivit • Zapamatování si instrukcí • Odolání rozptylování • Řešení problémů a fluidní inteligenci

  6. Vývoj konceptu pracovní paměti • Jako pracovní paměť označujeme tu část paměti, pro kterou se dříve používalo označení krátkodobá paměť (viz Atkinsonův-Shiffrinův model). • Tento model přestal vyhovovat, neodpovídal klinickým pozorováním.

  7. Baddeleyho model pracovní paměti • Baddeley a Hitch (1974) navrhli integrující model paměti. • Pracovní paměť má tři hlavních komponenty: • Centrální výkonnou složku • Fonologická smyčka (dříve artikulační okruh) • Vizuálně-prostorový skicář • V roce 2000 Baddeley rozšiřuje svůj model pracovní paměti o tzv. epizodickou vyrovnávací paměť (tzv. buffer).

  8. Centrální výkonná složka • Velice se v určitých aspektech podobá pozornosti. • Je předpokladem pro selekci relevantních informací a odfiltrování irelevantních informací – kontroluje pozornost. • Jedná se o nejdůležitější a nejuniverzálnější část pracovní paměti. • Zahrnuje komplexní strategickou selekci, plánování a kontrolu.

  9. Centrální výkonná složka • Centrální výkonná složka kontroluje a reguluje kognitivní procesy a má následující funkce: • změna plánů pro vybavení informace • spojuje informace z různých zdrojů do souvislých epizod • koordinuje činnost podřízených složek • přepíná mezi strategiemi pro řešení úkolů a strategiemi pro získávání informací • má na starost selektivní pozornost • přechodná aktivace dlouhodobé paměti atd.

  10. Fonologická smyčka • Fonologická smyčka se skládá ze dvou částí: • pasivní fonologické paměti • artikulačních řídících procesů • Sluchově prezentovaná slova jsou zpracovávána jinak, než slova prezentovaná vizuálně. • Sluchová prezentace slov zprostředkovává přímý přístup do fonologické smyčky • V případě vizuální prezentace slov je přístup k pasivní fonologické paměti jen nepřímý, skrze tzv. subvokální artikulaci.

  11. Vizuálně-prostorový skicář • Slouží k dočasnému uskladnění prostorových a vizuálních informací a k manipulaci s nimi. • Je důležitý pro geografickou orientaci a pro plánování prostorových úloh. • Vizuálně-prostorový skicář koreluje s výsledky v subtestu WMS-III „Prostorový rozsah“. • Vizuálně prostorový skicář se dále dělí na: • zrakovou vyrovnávací paměť • vnitřního zapisovatele

  12. Epizodická vyrovnávací paměť • Paměťový subsystém o limitované kapacitě, který má schopnost integrovat informace pocházející z různých zdrojů. • Slouží k propojení napříč s ostatními subsystémy a podílí se na formování integrovaných, chronologicky uspořádaných vizuálních a zvukových informací. • Epizodická vyrovnávací paměť je propojena s dlouhodobou pamětí.

  13. Biologické koreláty pracovní paměti • PET přinesl důkazy, že na činnosti jednotlivých komponent pracovní paměti se podílejí různé oblasti mozku. • Činnost fonologické smyčky aktivuje oboustranně čelní a temenní laloky mozku. • Vizuo-prostorový skicář aktivuje dle délky retence buď týlního a pravého čelního laloku, nebo některé oblasti temenních laloků a levého čelního laloku. • Činnost centrální výkonné složky je spojena především s aktivací čelních laloků.

  14. Lze pracovní paměť zdokonalit tréninkem? Pokud ano, ovlivní zlepšení pracovní paměti: - ostatní kognitivní funkce? - symptomy onemocnění?

  15. Klingbergovy studie • V první metodě tvořilo výzkumný soubor celkem 14 dětí s ADHD ve věku 7 – 15 let, rozdělených do dvou skupin – kontrolní a testová – po 7 dětech. • Obě tyto skupiny prodělali trénink pracovní paměti v podobě počítačového programu.

  16. Klingbergovy studie

  17. Klingbergovy studie

  18. Klingbergovy studie

  19. Klingbergovy studie

  20. Klingbergovy studie • Při druhé metodě byl výzkumný soubor tvořen zdravými muži bez psychiatrické anamnézy.

  21. Klingbergovy studie

  22. Klingbergovy studie • Výzkumný vzorek: • 53 ne-medikovanýchdětí (9 děvčat, 44 chlapců) - Náhodně rozdělených do experimentální a kontrolní skupiny • 7-12 let (průměr 9.9 let) • 15 ADHD s převahou nepozornosti • 38 ADHD kombinovaný typ

  23. Klingbergovy studie • Kritéria výsledku: • Zhodnotit exekutivní funkce • Úloha na prostorový rozsah (Wechsler) posuzující vizuálně-prostorovou PP • Úloha na číselný rozsah (Wechsler) měřící verbální PP • Stroopůvtest interference měřícíschopnost inhibice odpovědi • Ravenovy barevné progresivní matrice měřícíúroveň neverbální myšlení • Zhodnotit ADHD symptomy • 18 položek DSM-IV bylo použito jako posuzovací škála • Connersovyposuzovací škály prorodiče/učitele

  24. Klingbergovy studie Tréninková skupina • 5 týdnů tréninku • Cvičení na verbální a vizuálněprostorovou paměť • Automaticky se přizpůsobující stupeň obtížnosti - Rozsah PP přizpůsobený každému jednotlivému úkolu Kontrolní skupina • 5 týdnůtréninku • Stejná cvičení, ale bez pohyblivého prahu obtížnosti • Po celou dobu na iniciální úrovni - Rozsah PP dítěte se nepřizpůsoboval úkolům

  25. Experimentální Kontrolní Závěrečné výsledky

  26. Závěr Klingbergových studií Pracovní paměť lze zlepšit, spolu se zlepšením: • schopnosti udržet pozornost • schopnosti ovládat impulzy • komplexního uvažování

  27. Pracovní paměť po mozkové mrtvici • Deficit PP jsou častým problémem při poranění mozku. • Deficity PP po mozkové mrtvici vedou k oslabení profesní výkonnosti a sociálního fungování • Stupeň postižení PP je rozhodující pro predikci zotavení se a možnosti návratu do zaměstnání (Robertson et al., 1999; Van Zomeren et al., 1985; Brooks, 1987). • Kapacita PP a pozornost jsou základní funkce, na nichž záleží rehabilitace ostatních funkcí (Robertson et al., 1999; Malouin, 2004).

  28. Pilotní studie Westerbergové • Výzkumný vzorek: 18 pacientů (12 mužů) ve věku 34 – 65 let

  29. Pilotní studie Westerbergové

  30. Pilotní studie Westerbergové Kritéria výsledku • Zhodnotit exekutivní funkce: • Úloha na prostorový rozsah (Wechsler) měřící vizuálně-prostorovou PP • Úloha na číselný rozsah (Wechsler) měřící verbální PP • Stroopůvtest interference měřícíschopnost inhibice odpovědi • Claeson-Dahlův test měřící schopnost učení a deklarativní paměť • Ravenovy barevné progresivní matrice měřícíúroveň neverbální myšlení • PASAT a RUFF 2&7 měřící PP a pozornost • Claeson-Dahlův test – odálené vybavení Zhodnocení kognitivního selhávání v běžném životě: • CFG sebeposuzovací 25 položková škála

  31. Pilotní studie Westerbergové Tréninková skupina • 5 týdnů tréninku Kontrolní skupina • neprobíhal žádný trénink

  32. Pilotní studie Westerbergové

  33. Pilotní studie Westerbergové Pracovní paměť se zlepšila, spolu se zlepšením: • schopnosti udržet pozornost • prostorovým rozsahem • statisticky signifikantně se snížily symptomy kognitivního selhání měřené CFG

  34. Neurokognitivní rehabilitace • Léčebná metoda používající škálu ruzných postupů s cílem napravit, nebo zmírnit kognitivní deficit. • Podle přístupu se dělí na • kognitivní remediaci – pomocí opakovaného nácviku a osvojování si kompenzačních strategií posiluje specifické funkce • kognitivní adaptace – pomáhá nemocným překonat deficit modifikace prostředí

  35. Kognitivní remediace • Vede od pouhého tréninku k učení se novým strategiím jak uspořádat informace. • Trénink PP je jednou z metod kognitivní remediace. • Je založena na dvou základních myšlenkách: • Narušené kognitivní funkce je možné zlepšit pomocí psychologických metod • Kognitivní zlepšení má přímý dopad na každodenní fungování. • Cílem kognitivní remediace je poškozené funkce napravit, nikoliv je vrátit do premorbidního stavu.

  36. Kognitivní remediace • Cílem kognitivní remediace je zvýšit rychlost, flexibilitu a efektivitu zpracování informací. • Postupuje se od nácviku exekutivních dovedností k řešení problémů. • Strategie kognitivní remediace: • restorativní strategie • kompenzační strategie • směrem shora-dolu • směrem zdola-nahoru

  37. Kazuistika • Pacientka se narodila v roce 1989. • Po dokončení ZŠ se vyučila v oboru prodavačka. • V dubnu 2006 u ní došlo k intrakraniálnímu krvácení po prasklém aneurysmatu. • Převezena do FN Olomouc. • CT vyšetřením diagnostikovalo subarachnoidální krvácení ve všech bazálních cisternách a hemocefalus II. a IV. komory. • Provedena dekompresní kraniotomie. • Až do začátku června 2006 (tj. cca 3 měsíce) byla v kómatu.

  38. Kazuistika • Při propuštění z FN Olomouc u pacientky konstatována expresivní fatická porucha, fatická hemiparéza s kontrakturou na horní končetině. • Po propuštění z nemocnice absolvovala několik pobytů v rehabilitačním ústavu. • Od listopadu 2007 dochází rovněž k ambulantní léčbě na naše pracoviště v Centru duševního zdraví Jeseník.

  39. Kazuistika • Zpráva logopeda: „Těžký stupeň expresivní amnestické afázie, alexie, agrafie. Verbální komunikace omezená, s využitím neverbálních prostředků a dopomocí okolí. Výrazný defekt především ve výbavnosti paměti. Slovní zásoba 3 slova. Značně nízká tenacita pozornosti - při logopedické intervenci vydrží 15 minut.“

  40. Kazuistika • Od listopadu 2007 do 2009 docházela pacientka na naše pracoviště na EEG biofeedback. • Absolvovala přes 120 sezení se zlepšením pozornostního beta/theta indexu z 3,4 na dnešních 1,7. • Po 90 sezeních se však již dále nezlepšovala. • Slovní zásoba se mezitím zlepšila na zhruba 200 slov. • Pacientka začala trénink pracovní paměti v dubnu roku 2009.

  41. Kazuistika • Verbální úlohy byly omezeny pouze na jedinou, protože verbální úlohy jí obecně činily obtíže. • Lucas (2008) poukázala na větší efektivitu tréninku vizuálně prostorových úloh na pracovní paměť, než verbálních. • Měsíc po dokončení tréninku jsme provedli kontrolní vyšetření. • Logoped konstatoval výrazné zlepšení výbavnosti paměti, zvýšení slovní zásoby na zhruba 500 slov a prodloužení tenacity pozornosti - při logopedické intervenci na 45 minut.

  42. Kazuistika • Před tréninkem a měsíc po jeho ukončení (cca po 3 měsících) jsme provedli kontrolní neuropsychologické vyšetření. • V testové baterii byla perforační část WAIS-R, WMS spolu se subtestem Prostorový rozsah (Span-board) z WMS-III, dále Bentonův vizuálně retenční test, Rey-Ostereithova figura a Ravenovy progresivní matice. • Ve všech zkoumaných testech klientka dosáhla určitého zlepšení. • Nejzávažnější změnou při retestu byla výrazně bohatší verbalizace odpovědí, zejména u WAIS-R.

  43. Literatura • Baddeley, A.D., Hitch, G. (1974). Workingmemory. In G.H. Bower (Ed.), The psychology oflearningandmotivation: Advances in researchandtheory (Vol. 8, pp. 47--89). New York: AcademicPress. • Daneman, M., Merikle, P.M. (1996). Workingmemoryandlanguagecomprehension: A meta-analysis, Psychonomic Bulletin andReview, 3, 422-433. • De Fockert, J.W., Rees, G., Frith, C.D., & Lavie, N. (2001). The role ofworkingmemory in visualselectiveattention. Science, 291, 1803-1806. • Desimone, R. (1996). Neuralmechanismsforvisualmemoryandtheir role in attention. PNAS. November 26, 1996 vol. 93 no. 24 13494-13499. • Engle, R.W. (2002). Workingmemorycapacity as executiveattention. CurrentDirections in Psychological Science, 11, 19-23. • Lucas, Ch., Abikoff, H., Petkova, E. etal. (2008) A RandomizedControlled Trial ofTwoFormsofComputerizedWorkingMemoryTraining in ADHD. Poster: Meeting oftheAmericanPsychiatricAssociation, May 2008 • Olesen P, Westerberg H, Klingberg T (2004), Increasedprefrontalandparietalbrainactivityaftertrainingofworkingmemory. NatureNeurosci7:75-79. • Westerberg, H, Brehmer, Y, D’Hondt, N, Söderlund, D, Bäckman, L (2007a) Computerizedtrainingofworkingmemory – A newmethodforimprovingcognition in aging. AgingResearchConference. Sidney. • Westerberg H, Jacobaeus H, Hirvikoski T, Clevberger P, Ostensson J, Bartfai A, Forssberg H, Klingberg T (2007b). Computerizedworkingmemorytrainingafterstroke – a pilot study. BrainInjury

  44. Děkuji za pozornost  pavel.skobrtal@email.cz

More Related