1 / 26

Patří subarachnoidální krvácení na kardiologii nebo akutní koronární syndrom na neurochirurgii?

Patří subarachnoidální krvácení na kardiologii nebo akutní koronární syndrom na neurochirurgii?. Pavel Lavička, Milan Hromádka * , Vladimír Přibáň, Richard Rokyta * Neurochirurgické oddělení FN Plzeň Kardiologické oddělení FN Plzeň *. Kasuistika I. Anaméza

Télécharger la présentation

Patří subarachnoidální krvácení na kardiologii nebo akutní koronární syndrom na neurochirurgii?

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Patří subarachnoidální krvácení na kardiologii nebo akutní koronární syndrom na neurochirurgii? Pavel Lavička, Milan Hromádka*, Vladimír Přibáň, Richard Rokyta* Neurochirurgické oddělení FN Plzeň Kardiologické oddělení FN Plzeň*

  2. Kasuistika I • Anaméza • 40 letá pacientka s anamnézou hypertenze, nedodržující léčbu, kuřačka • Náhle vzniklá zástava dechu a oběhu v restauraci, ihned zahájena laická resuscitace • První zaznamenaná srdeční aktivita: sinusový rytmus, četné ES, tachykardie • Na místě lapavé dechy, decerebrační reakce na algický podnět • Na místě intubována, řízeně ventilována, farmakologicky sedována

  3. Kasuistika I • EKG při přijetí: SR, TF 95/min., STE I, II, III, aVF, V3-6, STD V1-2 –obraz AIM přední a zadní stěny

  4. Kasuistika I • Laboratorní hodnoty • AST 0,47 • ALT 0,37 • CK 5,73 • Troponin 2,83 • Myoglobin 146

  5. Otázka • Kdo by diagnostikoval akutní koronární syndrom resp. kdo by indikoval přijetí na koronární JIP a koronarografii? • Kdo by indikoval CT vyšetření mozku?

  6. Kasuistika I – aneuryzma na ACM vlevo

  7. Kasuistika II • Anaméza • 43 letý muž do příhody zdravý, bez chronické medikace, kuřák • Během utkání v nohejbalu náhlá porucha vědomí • Ihned zahájena laická resuscitace, první zaznamenaná srdeční aktivita RLP – fibrilace komor • 1xdefibrilován • Na místě intubován, řízeně ventilován

  8. Kasuistika II • EKG při příjmu: sinus, STE aVR, aVL, V1-4, lehká V5 /obraz AIM přední stěny/

  9. Kasuistika II • Laboratorní hodnoty při přijetí: • AST 6,99 • ALT 5,02 • CK 4,71 • Myoglobin 343 • Troponin 0,08

  10. Otázka • Kdo by diagnostikoval akutní koronární syndrom resp. kdo by indikoval přijetí na koronární JIP a koronarografii? • Kdo by indikoval CT vyšetření?

  11. Kasuistika II – akutní koronární syndrom

  12. Kasuistika III • Anaméza • 53 letá pacientka s anamnézou hypertenze, mírně obézní • Nalezena rodinou sedící v chodbě bytu • První zaznamenaná srdeční aktivita RLP bradykardie 45/min, akcelerovaná hypertenze 240/100 mmHg, cílená obranná reakce na algický podnět

  13. Kasuistika III • EKG při přijetí na ER: SR, prodloužený PQ interval, STD I, II, V2-6 • EKG vývoj: běhy polymorfní komorové tachykardie až fibrilace komor

  14. Kasuistika III • Laboratorní hodnoty • AST 0,59 • ALT 0,45 • CK 5,05 • Troponin 3,00 • Myoglobin 160

  15. Otázka • Kdo by diagnostikoval akutní koronární syndrom resp. kdo by indikoval přijetí na koronární JIP a koronarografii? • Kdo by indikoval CT vyšetření mozku?

  16. Kasuistika III – gigantické aneuryzma na AcomA

  17. Kasuistika IV • Anaméza • 66 letá, hypertonička, v anamnéze palpitace, lehce obézní • FT: Vasocardin, Secatoxin • Náhle vzniklý kolapsový stav s křečemi • Při příjezdu RLP při vědomí, bledá, opocená, první zaznamenaná EKG křivka s těžkou bradykardií 30/min., akcelerace hypertenze 205/116 mmHg

  18. Kasuistika IV • EKG: vstupní s bradykardií není k dispozici • EKG při přijetí: nepravid.akce, SR, SVES, TF 67/min., PQ 0,16, ploše neg. T ve III

  19. Kasuistika IV • Laboratorní hodnoty • AST 0,48 • ALT 0,22 • CK 1,89 • Troponin pod 0,01 • Myoglobin 51

  20. Otázka • Kdo by diagnostikoval akutní koronární syndrom resp. kdo by indikoval přijetí na koronární JIP a koronarografii? • Kdo by indikoval CT vyšetření?

  21. Kasuistika V – dvě aneuryzmata: aneuryzma na AcomA a na ACI při odstupu ACM

  22. Výsledky • Kasuistika I: aneuryzma na ACM vlevo, koronarografie - bez průkazu stenóz v kardiálním řečišti • Kasuistika II: akutní koronární syndrom, koronarografie- nevýznamná ostiální stenóza RIA – přechodný spazmus, trombóza?, CT mozku negativní • Kasuistika III: gigantické aneuryzma na AcomA, koronarografie neprovedena, ECHO srdce s těžkou dysfunkcí LV, při propuštění s normální kinetikou a EF LKS • Kasuistika IV: aneuryzma na AcomA a na ACI vpravo při odstupu M1, koronarografie neprovedena, ECHO srdce původně s regionální poruchou kinetiky a dysfunkcí LV

  23. Subarachnoidální krvácení • Nejčastěji vzniká na podkladě ruptury aneuryzmatu mozkové tepny • Pro organizmus se jedná o těžkou stresovou reakci s postižením vzdálených orgánových systémů /srdce, plíce, cévy, hormonální systém, imunitní systém/

  24. Subarachnoidální krvácení a srdce • Patogeneze není zcela jasná – tři základní teorie • Mnohočetné spazmy koronárních tepen • Mikrovaskulární dysfunkce se snížením perfůze myokardu • Katecholaminová teorie • Prudké zvýšení ICP-ischemie hypothalamu, inzuly-aktivace sympatiku-masivní uvolnění katecholaminů (vrcholové hodnoty hladin do 48 hod., hladiny přetrvávají až 6 měsíců) • Histologické nálezy: myocardialcontraction band necrosis (CBN) • Neurogenně omráčený myokard (srdeční dysfunkce s normálním nálezem na koronarografii) • Neurogenní stresová kardiomyopatie (Neurogenic Stress Cardiomyopathy –NSC)

  25. Možné změny při SAK v oblasti srdce • Změny na EKG– nejběžnější • Arytmie ve smyslu brady či tachy arytmií- 35%, 5% život ohrožujících • Změny segmentu ST nebo vlny T - 46% • Prodloužení QT intervalu – 30% • Změny v srdečních enzymech • Hladina tropninuI zvýšena až u 68% pacientů • Vzácně hladina troponinu nad 3 ng/ml • Hladina troponinu má 100% senzitivitu s LV dysfunkcí • Změny na echokardiografickém vyšetření • Regionální poruchy kinetiky – 28% • Globální snížení kontraktility – 15% • Diastolická dysfunkce – 71% • Vzácně obraz leftventricleballoon syndrome

  26. Závěr • Poruchy srdeční činnosti jsou v souvislosti se SAK časté • Změny mohou imitovat akutní koronární syndrom, vést ke špatné diagnóze a reruptuře nepoznaného aneuryzmatu • Nejasná anamnéza s bolestí hlavy i při jasném EKG nálezu je indikací k vyloučení nitrolební komplikace • Při prodloužení QT intervalu nereagovat na tachyarytmickou změnu podáním bradykardizujícíchantiarytmik • Bradykardie u pacientů s postižením CNS obtížně reaguje na léčbu – neváhat s indikací dočasné stimulace

More Related