Regulace rizik jaderných elektráren

1. Regulace rizik jaderných elektráren Dana Drábová Státní úřad pro jadernou bezpečnost

2. O čem bude řeč? • Rizika a přínosy jaderných technologií • Regulace rizik • Mezinárodní kontext • Základní principy • Legislativní a dozorný rámec v ČR

3. Radioaktivita je všudypřítomná, je součástí našeho života, ať chceme nebo ne, jsme stále ozařováni Stávající radioaktivita prvků přítomných v Zemi (U, Th, K, ....) i kosmické záření, které nás ozařuje jsou výsledkem stavu vývoje vesmíru po několika miliardách let

5. Příklad - Jaderná elektrárna ( normální provoz - únik radioaktivity) V elektrárně cca 1019 Bq Únik radioaktivity ventilačním komínem - za rok celkem … 106 Bq (aerosoly I, Cs,..) 1010 Bq vzácné plyny (kr, Xe,..) (v komíně zlomky Bq/m3 ..až stovky Bq/m3) Porovnání: Lékařské ozáření Diagnostika (Nucl.Med) 1 000 000 - 100 000 000 Bq Terapie štítné žlázy 10 000 000 000 Bq (I-131) Dávka hypotetické kritické skupině za plotem elektrárny vč tritia < 0,040 mSv

7. Záření vědomě využíváme již více než sto let Ionizující záření a jeho účinky na organismus jsou známy přibližně sto let a možnost využívat jadernou energii byla objevena ještě o několik desítek let později. Z hlediska stavu poznání problematiky a vývoje jejích vazeb hospodářských i společenských jde o velmi krátkou dobu. Jadernou energii člověk využívá v mnoha oborech své činnosti, především v energetice, ve zdravotnictví, v průmyslu, v zemědělství, ve výzkumu. Činnosti spojené s využíváním ionizujícího záření přinášejí velký společenský přínos, jsou však stejně jako kterákoliv jiná lidská aktivita spojeny s riziky.

8. Aplikace jaderné a subjaderné fyziky Energetické aplikace 1) Radioizotopové zdroje 2) Klasické jaderné reaktory 3) Rychlé (množivé) reaktory 4) Urychlovačem řízené transmutory? 5) Termojaderné reaktory? Medicínské aplikace 1) Diagnostika - využití metody značených atomů 2) Pozitronová emisní tomografie 3) Radiační terapie 4) Ozařování pomocí částic i jader Jaderná elektrárna Darlington Průmyslové aplikace a aplikace v jiných vědních oborech 1) Aktivační analýza 2) Zkoumání povrchů 3) Implantace atomů 4) Radioaktivní datování 5) Radiační konzervace Ozařovací pracoviště kliniky v Heidelbergu

9. Příklady použití zdrojů ionizujícího záření Průmysl zlepšování účinnosti měření a dalších procesů zajištění a zlepšení kvality aktivační analýza zkoumání povrchů radioaktivní datování radiační konzervace Výzkum široká škála aplikací a analytických metod Hladinoměr Analytický rentgen

10. Příklady použití zdrojů ionizujícího záření Řada dalších aplikací: Bezpečnost (zavazadla, náklad) Celní kontrola

11. Příklady použití zdrojů ionizujícího záření Medicína(diagnostika,terapie, intervenční radiologie) kvalita života; záchrana života. Počítačový tomograf pro diagnostiku Lineární urychlovač pro radioterapii

16. SCRAM = Safety Control Rod Axe Man

17. Experimental Breeder Reactor I (1951)

19. Faktory ovlivňující osud jaderné energetiky • Ekonomické parametry • Úroveň bezpečnosti • Nakládání s vyhořelým palivem • Možnost vojenského zneužití • Veřejné mínění, přístup politiků • Legislativní požadavky, předvídatelnost regulace

20. Silné a slabé stránky jaderné energetiky

21. Udržitelná jaderná energetika Safety Security Safeguards Dostupnost, Disponibilita, Akceptovatelnost

22. Prvky globální scény jaderné bezpečnosti

23. Rizika a přínosy • Ionizující záření a jaderná energie přináší rizika pro zdraví a bezpečnost osob a životního prostředí, tato rizika je třeba pečlivě řídit. Na druhou stranu jsou tu přísliby významných přínosů v řadě oborů od medicíny po energetiku. • Činnost s nulovým přínosem přinášející pouze rizika je nutno zakázat, nikoli regulovat. • Máme tu tedy základní rys atomového práva, duální zaměření na rizika a přínosy.

24. Charakter rizika • Neexistuje děj s nulovým rizikem. • Jakkoliv nízké riziko může přispět ke vzniku následků. • Osobní riziko se může významně lišit od průměrného. • Ve vztahu k riziku je nutné zvážit jeho tři souvislosti: • Příhoda, ke které se riziko vztahuje. • Pravděpodobnost výskytu a průběhu události. • Následky příhody • Původní deterministický přístup k hodnocení rizika vycházel z analýz velkých havárií. Moderní metody jsou statisticko analytické.

25. Výsledky rizikové analýzy • Riziková analýza může dojít ke zjištění, že riziko je: • nepřijatelně velké, takže rizikový jev je nutné zcela zamítnout, • přijatelné vzhledem k očekávanému přínosu i absolutně a lze ho kontrolovat případně redukovat, • tak nízké, že omezování ani kontrola nejsou nutné. • Tolerovat riziko neznamená bezvýhradně přijímat. Vypovídá o ochotě žít s rizikem pro zajištění jistého přínosu v dobré víře, že ohrožení je přijatelné a vhodně regulované. • I když je riziko přijímáno, jsou hledány cesty jak ho redukovat nebo vyloučit.

26. Potenciální riziko jaderných elektráren • spočívá v možnosti ztráty kontroly nad řízením štěpné řetězové reakce a v množství radioaktivních látek nahromaděných v aktivní zóně reaktoru během jeho provozu, zejména v souvislosti s jejich možnou disperzí do životního prostředí v důsledku nedovoleného úniku.

27. Co je to, když se řekne jaderná bezpečnost? • Stav a schopnost jaderného zařízení a osob obsluhujících jaderné zařízení zabránit nekontrolovatelnému rozvoji štěpné řetězové reakce nebo nedovolenému úniku radioaktivních látek nebo ionizujícího záření do životního prostředí a omezovat následky nehod.

31. Ochrana do hloubky

32. Ochranná obálka Ocel 5 cm Ochranná obálka Předepnutý beton 1,5m Stavební konstrukce okolo reaktoru Biologické stínění ocel Reaktorová nádoba Ocel 20 cm Palivové články Bezpečnost je součástí projektuochrana do hloubky, bariéry

33. Izolaci radioaktivních látek obsažených v aktivní zóně energetického reaktoru a zamezení jejich úniku do životního prostředí zajišťuje systém čtyř ochranných technických bariér, jimiž jsou: • palivová matrice, • pokrytí paliva, • primární okruh reaktoru • systém ochranné obálky. Integrita těchto bariér je základním předpokladem bezpečnosti jaderné elektrárny.

34. Základní požadavky na bezpečnost

35. Úrovně rizika kromě mimořádných situací nelze zdůvodnit nepřípustné riziko přípustné pouze pokud nelze snížit nebo náklady jsou neúměrné dosaženému zlepšení přípustné riziko je podstupováno pouze existuje-li čistý přínos přípustné jestliže náklady na snížení převyšují dosažené zlepšení široce akceptovatelné, nemělo by být předmětem detailní regulace, pouze kontroly, zda zůstává na dané úrovni zanedbatelné riziko

36. Úrovně rizika Kategorie rizika Roční pravděpodobnost úmrtí Příklad Nepřípustné riziko 1 ze 100 Rakovina kromě mimořádných situací nelze zdůvodnit Srdeční choroby 1 z 1000 Připouštěné riziko Motorismus pokud nelze snížit nebo náklady jsou neúměrné dosaženému zlepšení 1 z 10000 Bezpečné pracoviště pouze existuje-li čistý přínos Utopení 1 ze 100000 Široce akceptované riziko Civilní letectví 1 z 1000000 Zanedbatelné, přehlížené riziko Úder blesku 1 z 10000000

37. Regulace • soubor rozmanitých nástrojů, pomocí nichž vlády stanovují požadavky kladené na podniky a občany • zákony, oficiální nařízení a podzákonné normy vydávaná na všech úrovních státní správy • pravidla vydávaná nevládními popř. dalšími orgány, na které vlády delegovaly regulační pravomoci.

38. Regulace • Ekonomická regulace • přímo zasahuje do tržních rozhodnutí, jako například ohledně cenové struktury, hospodářské soutěže, vstupu na trh nebo odchodu z něj. • Sociální regulace • Chrání takové veřejné zájmy, jako je například zdraví, bezpečnost, životní prostředí a sociální stabilita. • Ekonomické účinky sociální regulace mohou mít také sekundární dopady nebo dokonce být neočekávané, ale rozhodně mohou být podstatné.

39. Regulace v jaderné oblasti • Základním cílem právní úpravy je vytvořit rámec pro ochranu zdraví každého jednotlivce, jeho potomků a lidské populace jako celku, ochranu majetku a životního prostředí před škodlivými účinky ionizujícího záření nyní i v budoucnu, bez přemrštěných omezení přínosů z činností, při kterých se ionizující záření využívá • Právní úprava musí stimulovat obezřetnost a prozíravost v předcházení škod • Důsledná aplikace principu předběžné opatrnosti (předcházení předvídatelné újmě) • Regulační rámec musí stanovit požadavky souměřitelné s velikostí regulovaného rizika • Je třeba, aby plnění těchto cílů vycházelo z jednotné koncepce

40. Regulace v jaderné oblasti • všechny zdroje záření zařízení a činnosti s nimi • ve všech etapách jejich života: • záměr • umístění • projekt • výroba • výstavba • spouštění • provoz • vyřazování z provozu • přepravy, nakládání s radioaktivním odpadem

41. Čtyři klíčové prvky • Jako soustava speciálních norem je atomové právo součástí obecné legislativy, zároveň obsahuje odlišná pravidla vyžadovaná specifickým charakterem technologie. • Zvažování přínosu a rizika • Speciální normy se vztahují k chování právnických osob (obchodní, akademické, vědecké, státní instituce) i osob fyzických • Radioaktivita: určující, zdůvodňující speciální právní úpravu.

42. Pro zajištění vysoké úrovně bezpečnosti (= nízkého rizika) je třeba: • mít pod kontrolou ozáření lidí a výpusti radioaktivních látek do životního prostředí • omezovat pravděpodobnost událostí, které by mohly vést ke ztrátě kontroly nad zdrojem záření, jaderným reaktorem, štěpnou reakcí ... • zmírňovat následky takových událostí, pokud by nastaly

43. Základní principy • Bezpečnost, prevence a ochrana • Zabezpečení zdrojů záření (security) • Odpovědnost • Povolovaní činností • Státní dozor • Trvalá kontrola • Kompenzace za škody • Udržitelný rozvoj • Transparentnost • Mezinárodní spolupráce

44. Bezpečnost, prevence a ochrana • Činnost musí být zdůvodněná • Ochrana a bezpečnost musí být optimalizovány • Dávky osobám vystaveným ozáření nesmí překročit stanovené limity • Musí být přijata veškerá rozumná opatření pro zabránění nehod a/nebo zmírnění jejich důsledků a vytvořen sytém havarijní připravenosti

45. Zabezpečení • Vojenský původ, možnost zneužití • Ztráta kontroly nad zdrojem • Zlovolný akt • Radioaktivní látky a jaderné materiály musí být evidovány, pod kontrolou a chráněny před okolím

46. Odpovědnost • Prvotní a nedělitelná odpovědnost za ochranu a bezpečnost spočívá na osobě nebo organizaci zodpovědné za provádění dané činnosti, která má pro tuto činnost příslušné povolení • Pro zajištění ochrany a bezpečnosti musí být vytvořen, realizován a udržován odpovídající systém řízení • Přiměřenost opatření pro ochranu a bezpečnost musí být prokazována systematickým a pravidelným hodnocením

47. Odpovědnost • Držitel povolení zodpovídá za: • dostatečnou úroveň kvalifikace svých pracovníků • jejich výcvik a dostatečnou informovanost v otázkách bezpečnosti • vytvoření postupů a opatření pro zajištění bezpečnosti • verifikaci projektu a odpovídající kvalitu zařízení a procesů • bezpečné nakládání s radioaktivním materiálem, který používá, produkuje, skladuje nebo přepravuje • bezpečné nakládání s radioaktivními odpady

48. Úloha státu • Stát musí vytvořit, realizovat a udržovat právní a regulační infrastrukturu, která zahrnuje i nezávislý státní dozor • nezávislé monitorování radiační situace, výpustí radionuklidů do ŽP, konečné uložení radioaktivních odpadů • programy ke snižování radiačních rizik, včetně havarijní připravenosti • péče o „osiřelé“ zdroje záření a „staré zátěže“

49. Udržitelný rozvoj • Způsob využití neobnovitelného zdroje • Uzavření palivového cyklu • Nakládání s radioaktivními odpady • Při nakládání s radioaktivním odpadem musí být zvažovány možné důsledky pro současníky i budoucí generace • Množství radioaktivních odpadů vznikající při libovolné činnosti musí být minimalizováno

50. Národní legislativa • Zákon by měl zřídit nezávislou instituci vykonávající státní dozor a dát jí zodpovědnost za tvorbu standardů a dohled nad všemi zdroji ionizujícího záření a s nimi spojenými činnostmi • Tento zákon musí být v souladu se zavedenými právními principy a postupy, tak je zajištěno, že dozor může vykonávat účinnou regulaci prostřednictvím inspekce a vymáhání shody • V ideálním případě by národní legislativa měla být komplexní a pokrývat všechny aspekty bezpečného využívání zdrojů ionizujícího záření (ochrana zdrojů před zneužitím, proliferace, odpovědnost za jaderné škody atd.)