Euro a reformní příležitosti

1. Euro a reformní příležitosti Národní výzvy a regionální příležitosti Ostrava, 6.12.2006 Jan Frait

2. Klademe si správné otázky? Dosavadní otázky: • Euro – ano či ne? • Když ano, tak kdy? „Správné“ otázky: • Za jakých podmínek bude euro přínosem? • Jaké reformy je nutno provést pro vytvoření adekvátních podmínek?

3. Měna a pojetí regionů • S rostoucí integrací světové ekonomiky a s postupem měnové integrace pravděpodobně roste význam národních politik z hlediska schopnosti slabších regionů konvergovat: • Země schopné nastolit správné politiky jsou schopny jít rychle nahoru i po delším období potíží (Irsko, Finsko). • Naopak země s problematickými politikami rychle ztrácí konkurenceschopnost (Portugalsko, Itálie). • Z hlediska teorie optimálních měnových oblastí lze na českou ekonomiku pohlížet na region, který by se měl ve smyslu přijetí eura stát homogenním ve vztahu k eurozóně, zejména jeho úspěšným zemím.

4. Struktura prezentace I. Strategie přijetí eura: je třeba měnit tu současnou? II. Jaké reformní kroky jsou nutné k urychlení konvergence? • Názory obsažené v prezentaci jsou mé vlastní a nemusí nezbytně odrážet pozici České národní banky.

5. I.Strategie přijetí eura: je třeba měnit tu současnou?

6. Je třeba měnit strategii? • Proces zavádění eura v ČR vychází ze „Strategie přistoupení České republiky k eurozóně“ z října 2003. • Její základní premisou je přesvědčení o dlouhodobé výhodnosti nahrazení české měny eurem: • to ale platí pouze po splnění určitých podmínek; • česká ekonomika musí být na euro dostatečně připravena. • Připravenost je hodnocena pomocí dvou sad kriterií: • nominální konvergence (maastrichtská kritéria); • sladěnost české ekonomiky s eurozónou (ČNB): • cyklická a strukturální sladěnost, • kvalita přizpůsobovacích mechanismů.

7. Je třeba měnit strategii? • Přijetí eura je zásadní změnou režimu měnového kursu: • nyní operuje česká ekonomika v režimu plovoucího kursu, • přijetí eura znamená přechod k režimu fixního kursu, v němž nelze stanovenou hodnotu kursu měnit devalvací či revalvací. • Najdeme příklady ekonomik, které dlouhodobě úspěšně fungovaly či fungují s fixním a neměnným kursem: • k tomu ale musí být splněny určité předpoklady, které ekonomové shrnují pod pojem „pružnost“ ekonomiky; • pružná ekonomika je taková, která se dokáže vypořádat například se ztrátou cenové konkurenceschopnosti i bez změny nominálního měnového kursu; • takovou ekonomiku v současné době nemáme a bez zásadních reforem ji prostě mít nebudeme.

8. Je třeba měnit strategii? • „Strategie“ hovoří jasně: • pro hladké budoucí fungování ekonomiky po zavedení eura je klíčová dostatečná sladěnost české ekonomiky s ekonomikami eurozóny v reálné a finanční sféře, akceschopná fiskální politika a dobře fungující trh práce; • k dosažení dalšího pokroku v těchto oblastech je třeba prohloubit strukturální reformy zaměřené na zvýšení flexibility české ekonomiky a provést druhou fázi konsolidace systému veřejných financí založenou na jejich strukturálních reformách • posílení adaptačních mechanismů na trhu práce pak také vyžaduje realizaci kroků posilujících flexibilitu trhu práce a pružnost reálných mezd a to nejen v institucionální oblasti, ale také v oblastech jako jsou dopravní infrastruktura a zvýšení flexibility na trhu s byty.

9. 2006 - Na euro dosud nejsme připraveni • Dílčí zlepšení převážena vývojem fiskálu, nízkou pružností trhu práce, slabou cyklickou a strukturální sladěností. • Problémem je kombinace relativně slabých výsledků v řadě oblastí.

10. Je třeba měnit strategii? • Jaký strategický postup do budoucna? • „Nová“ strategie potřebuje nejméně ze všeho nový „finální“ termín přijetí eura. • Potřebuje spíše přesnější a podrobnější specifikaci reforem včetně kontrolních mechanismů. • Hladné přijetí eura by mělo být vedlejším produktem hospodářských reforem. • Jinými slovy, konečný vstup do eurozóny by měl být přirozenou záležitostí, nejlépe „nudnou“ jako současná měnová politika ČNB – dobrodružství a dramata do měnové oblasti nepatří.

11. II.Reformy urychlení konvergence - kde se nacházíme?

12. Pokrok směrem k podobnosti české ekonomiky eurozóně je pomalý • Strukturální hledisko: • kladem je vysoká obchodní a vlastnická provázanost, • rizikem je specifická struktura produkce: • Landesmannův index pro ČR je nejvyšší ze všech srovnávaných zemí (nejmenší podobnost, příliš moc průmyslu, málo služeb)

13. Pokrok směrem k podobnosti české ekonomiky eurozóně je velmi pomalý • Další restrukturalizace české ekonomiky přinese velké výzvy: • Mzdy vyjádřené v eurech porostou, což povede ke ztrátě konkurenceschopnosti části průmyslové produkce. • K udržení celkové dynamiky bude nutný adekvátní nárůst kapacit v „novém“ průmyslu a ve službách. • K posunu do vyšší ligy však bude nutno splnit řadu podmínek (lépe vyškolení zaměstnanci, vyšší efektivnost výzkumu, elity připravené na permanentní změnu …). • Státem podporované investice do „low-wage“ kapacit se mohou ukázat problematickými. • Trh práce se stává z hlediska pokroku kritickým.

14. Stav trhu práce je výrazným rizikem • Flexibilita českého trhu práce je v evropském srovnání průměrná. • V některých oblastech je ale výrazně nižší než ve srovnávaných zemích (v analýzách sladěnosti ČNB) a nedochází k výraznějšímu zlepšení. • Institucionální pravidla nevytvářejí dobré podmínky pro zaměstnávání nezaměstnaných, osob s nízkou kvalifikací a mladých uchazečů. • Rizikovými faktory jsou zejména nevhodná kombinace zdanění práce, sociálních dávek, minimální mzdy a nákladů na propouštění z pracovních poměrů na dobu neurčitou: • snižuje možnost zaměstnanců s nízkou produktivitou najít si práci a získávat kvalifikaci.

15. Stav trhu práce je výrazným rizikem • Dlouhodobá nezaměstnanost chytá „restrukturalizující“ regiony do pasti: • redukuje kapacitu a potenciální produktivitu, • tlačí na „nežádoucí“ migraci směrem ven z regionu. • Nadměrně silná právní ochrana zaměstnanců: • snižuje poptávku po práci zejména mladých osob, • omezuje schopnost restrukturalizovat, • vytváří duální trh práce. • O přetrvání vážných problémů na českém trhu práce podává svědectví dynamický příliv zahraničních pracovníků v posledních dvou letech.

16. Dlouhodobá nezaměstnanost je průměrná, ale roste

17. Vysoký podíl dlouhodobě nezaměstnaných navíc výrazně vzrostl podíl dlouhodobě nezaměstnaných=počet nezaměstnaných déle než 1 rok / počet nezaměstnaných

18. Dlouhodobá nezaměstnanost je průměrná, ale roste • Existuje tendence ke zlepšení z hlediska motivace? • Systém daní a dávekzřejmě neobsahuje dostatečně motivační prvky v oblasti hledání zaměstnání, i když v předchozích letech došlo k mírnému zlepšení. • Reforma životního minima od ledna 2007 naopak povede ke zhoršení zejména u nízkopříjmových domácností s dětmi. • Co má stát při rešení dlouhodobé nezaměstnanosti podporovat? • Podpora firem může vytvářet nadměrné kapacity v nízkopříjmovém sektoru. • Stojí za to naučit se podporovat přímo zaměstnance, cesta k tomu není jednoduchá.

19. Podíl dlouhodobé nezaměstnanosti a regionální rozdíly • Oba indikátory jsou vysoké, to naznačuje strukturální problémy trhu práce, nízkou mobilitu a neúspěšnost dosavadních snah o zlepšení.

20. Míra nesouladu v zaplňování volných míst je vysoká • Agregátní fixní efekty párovací funkce odráží změny strukturální nezaměstnanosti: • výrazné zhoršení nesouladu mezi volnými pracovními místy a nezaměstnanými v období po roce 2001, • zlepšení v roce 2006 může mít souvislost s uplatňováním sankcí při nehlášení volných míst na úřadech práce, • nahlášená volná pracovní místa však nejsou snadno zaplňována.

21. Právní ochrana zaměstnanců vytváří duální trhu práce • Stupeň ochrany zaměstnanosti patří v oblasti stálých zaměstnání v porovnání s ostatními zeměmi k vyšším, v oblasti dočasných k nižším. • Kombinace vysokých nákladů na propouštění zaměstnanců ve stálých zaměstnáních a nízké regulace dočasných zaměstnání: • vytváří duální trh práce - posiluje pozici zaměstnanců ve stálých zaměstnáních vůči pracovníkům v dočasných zaměstnáních, u kterých se tímto snižuje šance získat stálá zaměstnání; • snižuje toky na trhu práce a vede k nižší tvorbě pracovních míst především pro absolventy a mladistvé.

22. Právní ochrana zaměstnanců vytváří duální trhu práce

23. Právní ochrana zaměstnanců vytváří duální trhu práce Pramen: OECD

24. Právní ochrana zaměstnanců vytváří duální trhu práce Pramen: OECD

25. Závěr • Předpoklady úspěšné restrukturalizace a konvergence slabších regionů: • Deregulace trhů zboží a služeb • Dobře fungující státní administrativa • Nízká administrativní zátěž podnikání • Pružnost trhu práce • Efektivní vzdělávací systém • Prostředí podporující inovace • Navzdory zlepšování v některých oblastech je ČR stále většinou významně vzdálena od nejlepších standardů. • Ignorování doporučení postavených na základě těchto nejlepších standardů představuje významné riziko.