1 / 40

Zánět

Zánět. Nespecifická reakce vyšších organismů na poškození Reakce vitální tkáně: reakce cév a reakce buněk zánětlivý exsudát. Zvláštní forma zánětu: alergický zánět. Makroskopické znaky zánětu (Celsus a Virchow). Zčervenání-rubor Bolest-dolor Teplota-calor Zduření-otok

erv
Télécharger la présentation

Zánět

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Zánět • Nespecifická reakce vyšších organismů na poškození • Reakce vitální tkáně: reakce cév a reakce buněk zánětlivý exsudát. • Zvláštní forma zánětu: alergický zánět

  2. Makroskopické znaky zánětu (Celsus a Virchow) • Zčervenání-rubor • Bolest-dolor • Teplota-calor • Zduření-otok • Porušená funkce-functio laesa

  3. Makroskopické znaky zánětu

  4. Mikroskopické znaky zánětu-vyskytují se u všech typů • Alterace: regresivní změny, obvykle na začátku procesu • Exsudace: výstup tekutin z dilatovaných cév s bílkovinami plasmy a zánětlivými elementy-souvisí s tvorbou exsudátu a infiltrátu • Proliferace: fáze hojení akutního zánětu. Proliferují fibroblasty, syntéza kolagenu, tvorba jizvy

  5. Mediátory zánětu • Řízení procesu a vzájemnou buněčnou komunikaci zprostředkovávají cytokiny: biologicky aktivní polypeptidy produkované makrofágy (monokiny), lymfocyty (lymfokiny) a dalšími buňkami • MIF (migration inhibinion factor)- inhibuje makrofágy • IL-2 (interleukin 2)-aktivace T lymfocytů • IL-1 (interleukin 1) a TNF (tumor necrosis factor)-produkovány aktivovanými makrofágy, řada funkcí-stimulace T-lymfocytů, zvýšení aktivity destičkových faktorů, fibroblastů, adhezivitu leukocytů,..

  6. Exsudace a tvorba zánětlivého exsudátu • Exsudace-výstup tekutiny z dilatovaných cév v místě zánětlivé hyperémie (rozšířené cévy s vyšší permeabilitou stěny) • Přestup tekutiny bohaté na plasmatické bílkoviny do tkání (albuminy, globuliny, fibrinogen) Zánětlivý edém Současně permeabilní stěny cév dovolí přestup buněk do tkání Zánětlivý infiltrát

  7. Exsudace a tvorba zánětlivého exsudátu

  8. Zánětlivý edém-stěna appendixu

  9. Buňky akutního zánětlivého infiltrátu

  10. Buňky akutního zánětlivého infiltrátu • Neutrofilní leukocyty: jsou přitahovány aktivně do ložiska tzv. leukotaxí (leukotaktický efekt mají pyogenní baktérie, frakce komplementu). Neu uvolňují proteolytické enzymy- kolikvace poškozené tkáně. Dále fagocytují jako mikrofágy v první části zánětu

  11. Buňky akutního zánětlivého infiltrátu • Eosinofilní leukocyty: souvisejí s parazitárními infekcemi, alergickou reakcí, vyskytují se ve fázi hojení • Lymfocyty: B-ll jsou prekurzory plasmatických buněk. T-ll mají hlavní funkci při cytotoxické destrukci poškozených buněk, produkují četné lymfokiny

  12. Buňky akutního zánětlivého infiltrátu • Plasmatické bb: vytvářejí imunoglobulíny, v akutní fázi mají omezený význam • Histiocyty: vyskytují se ve 2 podobách. V tkáních jako tkáňové histiocyty a v krvi jako monocyty, které jsou součástí zánětlivého exsudátu. Mají makrocytární funkci, produkují proteolytické enzymy, produkují cytokiny • Fibroblasty: uplatnění v proliferativní fázi, tvoří kolagen, produkují cytokiny

  13. Celkové projevy zánětu-horečka • Horečka: universální projev, je regulována hypothalamem, závisí na humorálních signálech z organismu (endokrinní a metabolické). Jde o proteiny akutní fáze (CRP= C-reaktivní protein; SAA=sérový prekurzor amyloidu; SAP=sérový prekurzor amyloidu P; složky komplementu), zvýšení sekrece glukokortikoidů, pokles sekrece vasopresinu-zmenšení objemu tělesné tekutiny • Proteiny akutní fáze fungují jako opsoniny, hladiny stoupají až 100x • Při horečce dochází k autonomním reakcím (přesun krve do jádra, zvýšení pulsu a TK, pokles pocení • Pocity chladu-třes-ospalost-anorhexie • Zvýšená teplota usnadňuje neu likvidovat mikroorganismy • Cytokiny-IL-1, IL-6, TNF působí jako pyrogeny

  14. Celkové projevy zánětu-leukocytóza • Doprovází hlavně bakteriální infekce, zvyšuje se počet leuko až nad 50 000-leukemoidní rce • V prvé fázi jde o uvolnění leuko z dřeně vlivem IL-1 a TNF-tzv posun doleva (vyplavování zralých neu), později stimulace novotvorby neu ve dřeni • U většiny infekcí leukocytóza neutrofilní, někdy stoupá počet ll (mononukleóza, příušnice, spalničky • Některé infekce vyvolávají leukopénii (tyfus, ricketsie

  15. Akutní/chronický zánět: dělení dle délky trvání • Akutní-do 14 dnů • Subakutní-navazuje na akutní, trvá do 6 týdnů • Chronický- nad 6 týdnů

  16. Akutní zánět: dělení dle morfologických projevůSerózní zánět • Velké množství řídkého exsudátu-serózní tekutina vzniká přestupem z kapilár nebo sekreční aktivitou mezotélií, obsahuje málo fibrinu a zánětlivých buněk • Hlavně na serózních blánách –pleura, perikard, peritoneum

  17. Fibrinózní zánět • Při těžším poškození tkáně, výrazně se zvýší permeabilita cév-tím dojde ke zvýšení tvorby exsudátu, obsahuje hodně fibrinu a zánětlivých elementů • Exsudát se hůře vstřebává- proces resoluce -vede k úplnému odstranění exsudátu a k zhojení jizvou • Úplná resoluce někdy není možná-pak dojde k vysrážení fibrinu, tvorbě granulační tkáně a tvorbě jizvy (srůsty, adheze)-hojení není úplné-označuje se jako proces organizace

  18. Fibrinózní zánět • Tento typ postihuje často serózy, perikard, pleuru (např. při bakteriální bronchopneumonii). • Makro: serózy jsou matné, sametové, někdy ztluštělé. Při dalším vývoji vznikají fibrózní srůsty (extrémní příklad-cor villosum) • Histol: jemně vláknitý eosinofilní (růžový) fibrin na povrchu

  19. Fibrinózní perikarditis

  20. Nehnisavý zánět • Povrchový nebo intersticiální • V infiltrátu je hodně ll, méně plasmatických bb., neu je málo • Povrchový: virový zánět HCD • Intersticiální: intersticiální nefritida, plicní procesy

  21. Nehnisavý zánět • Intersticiální pneumonitis

  22. Nehnisavý zánět • Chronická tubulointersticiální nefritis

  23. Hnisavý (purulentní) zánět • Nejčastěji v důsledku infekce pyogenními mikroorganismy-vznik exsudátu bohatého na neu-hnis (pus), např. appendicitis, furunkl. • Je-li ohraničený-absces, neohraničený-flegmóna • Absces: novotvořená dutina vyplněná hnisem, periferie ohraničená pyogenní membránou: granulační tkáň, zánětlivé elementy • Flegmóna: neohraničený zánět v intersticiu, svalu,..

  24. Absces v podkoží

  25. Ulcerózní pseudomembranózní zánět • Při těžkých formách tkáňového poškození • Vřed: lokální defekt na povrchu tkáně, vzniká odloučením nekrotické hmoty v zánětlivém ložisku • Příklad: akutní vředy žaludku

  26. Chronický vřed-granulační tkáň vyzrává v novotvořené vazivo, postupně se nahrazuje jizvou

  27. Herpes virus na sliznici • Začíná jako puchýřek, který je stržen • Vytváří se drobná vředovitá léze • Např. herpetická ezofagitis, apod.

  28. Ulcerózní pseudomembranózní zánět • Pseudomembranózní (pablánový) z.- jde o hluboký vředový proces, pablána je tvořená nekrotickou tkání s fibrinem a neu.

  29. Gangrenózní zánět • Působením proteolytických enterobakterií-např. g. appendicitis či cholecystitis-dojde k proteolytické nekróze tkáně • Plaut Vincentova angina-patrové mandle a ústní sliznici (Bacillus fusiformis) nebo Treponema vincenti • Noma-gangrenózní destruktivní proces v DÚ. Začíná jako ulcerózní gingivitis, postihuje měkké tkáně, ale i kost. Postihuje podvyživené děti či imunodeficientní osoby

  30. Gangrenózní zánět • Nekrotizující fasciitis-etiologické agens je různé, často E. coli, stafylokoky, streptokoky, anaerobní flóra. Rychle se šíří, vede často k septickému šoku,.. • Bývá u imunodeficientních pacientů (DM, maligní tu, alkoholismus,..) • Příklad-Fournierova gangréna scrota a perinea

  31. Chronický zánět-příčiny • Persistující infekce např. Treponema, Mycobacterium, houby, viry…vzniká tzv. opožděný typ hypersensitivity • Protrahovaná expozice toxickými látkami-např silikoza, atheroskleroza, atd.. • Autoimunní proces..např SLE, rheumatoidní arthritis, atd.

  32. Morfologické rysy • Infiltrace především mononukleáry (lymfocyty, plasmocyty a makrofágy) • Poškození tkáně buď etiologickým činitelem nebo zánětlivými elementy • Vazivová tkáň se snaží nahradit poškozenou tkáň, do místa rostou drobné cévy…vzniká tzv. fibróza

  33. Buněčné komponenty chronického zánětu • Makrofágy-součást mononukleárního fagocytárního systému (RES) • Lymfocyty, plasmocyty jako deriváty aktivovaných B lymfocytů • Eosinofilní leukocyty -zejména u fáze hojení akutního zánětu, u zánětů zprostředkovaných IgE, u parazitárních onemocnění • Mastocyty -účastní se jak akutního, tak chronického zánětu, spolupodílí se na vzniku fibrózy

  34. Buněčné komponenty chronického zánětu • Neutrofilní leukocyty -mohou se rovněž podílet na chronickém zánětu ať již jako perzistující, tak jako nově infiltrující

  35. Granulomatózní zánět • Jde o proces, kdy se kumulují aktivované makrofágy a zánětlivé elementy. Proces napodobuje epiteliální struktury • Může být způsoben celou řadou agens • Charakteristickou strukturou je tzv granulom

  36. Granulom • Makrofágy, mononukleáry, obrovské mnohojaderné buňky. • V centru může a nemusí být nekróza

  37. Granulomatózní zánět-specifické procesy • Tuberkulóza (viz etiologická patologie) • Lepra: M. leprae..granulomy bez kaseozní nekrózy • Syfilis: Treponema pallidum -tzv guma je specifický granulom

  38. Granulomatózní zánět-nespecifické procesy • Například xantogranulomatózní pyelonefritida, morbus Crohn, atd, atd • Mohou být způsobeny různými agens, někdy se na etiologii nepřijde

  39. Literatura • Kromě vlastního materiálu použity fotografie a schémata z: http://www.robbinspathology.com/

More Related