DIGITÁLNÍ SIGNÁLY ZÁKLADY DATOVÝCH KOMUNIKACÍ TECHNIKY PŘENOSU DAT

1. DIGITÁLNÍ SIGNÁLYZÁKLADY DATOVÝCH KOMUNIKACÍTECHNIKY PŘENOSU DAT

2. PŘENOS V ZÁKLADNÍM PÁSMU PŘENOS V ZÁKLADNÍM PÁSMU MŮŽE BÝT KÓDOVANÝ. JDE O TAKOVÝ DRUH PŘENOSU, PŘI KTERÉM JE VSTUPNÍ SIGNÁL OKAMŽITĚ PŘEVÁDĚN NA PŘENOSNÉ MÉDIUM – BEZ ČINNOSTI MODULAČNÍHO PRVKU TJ. PŘENÁŠÍ SE ROVNOU DATA. PŘENÁŠENÉ BITY SE REPREZENTUJÍ NAPĚŤOVÝMI ÚROVNĚMI NEBO VELIKOSTÍ PROUDU. PŘENOS V ZÁKLADNÍM PÁSMU SE POUŽÍVÁ NA KRÁTKÉ VZDÁLENOSTI NAPŘ. V SÍTÍCH LAN (ETHERNET). NA PŘENOSOVÉM MÉDIU PROBÍHÁ JEN JEDEN PŘENOS.

3. PŘENOS V PŘELOŽENÉM PÁSMU ŘEŠENÍ – PROBLÉMU S POKAŽENÝM SIGNÁLEM PŘI PŘENOSU V ZÁKLADNÍM PÁSMU. PRINCIP MODULACE DATA URČENÁ K PŘENOSU, SE NALOŽÍ NA NOSNÝ SIGNÁL. JDE O TZV. MODULACI V PRAXI : SIGNÁL HARMONICKÉHO (SINUSOVÉHO, KOSINUSOVÉHO) PRŮBĚHU Y=A*SIN (ωt + Ψ) PŘEDSTAVUJE TZV. NOSNOU, NOSNÝ SIGNÁL JEŠTĚ NENESE ŽÁDNOU INFORMACI. V PRAXI SE PRO MODULACI I DEMODULACI POUŽÍVAJÍ ZAŘÍZENÍ ZVANÁ MODEM V ZÁKLADNÍM PÁSMU (NEMODULOVANÝ PŘENOS) V PŘELOŽENÉM PÁSMU (MODULOVANÝ PŘENOS)

4. ZÁKLADNÍ PŘENOSOVÉ VELIČINY DIGITÁLNÍCH SIGNÁLŮ MODULAČNÍ RYCHLOST - UDÁVÁVÁ POČET SIGNÁLOVÝCH PRVKŮ VYSLANÝCH ZA SEKUNDU. vm = 1/a [ Bd] MODULAČNÍ FREKVENCE fm= 1/ (2a) = vm/2 [Hz] a a a a a a a a a t T=2a

5. PŘENOSOVÁ RYCHLOST – UDÁVÁ JAKÉ MNOŽSTVÍ INFORMACE LZE SIGNÁLEM PŘENÁŠET ZA JEDNOTKU ČASU. vp= vm * log2m [bitps] KDE Vm JE MODULAČNÍ RYCHLOST A m JE POČET STAVŮ ČÍSLICOVÉHO SIGNÁLU. PRO BINÁRNÍ ČÍSLICOVÝ SIGNÁL m=2 PLATÍ Vp = Vm. POUZE PRO DVOUSTAVOVÝ (BINÁRNÍ ČÍSLICOVÝ SIGNÁL SE MODULAČNÍ RYCHLOST Vm (UDÁVÁ V Bd) ROVNÁ PŘENOSOVÉ RYCHLOSTI VP (UDÁVANÉ V bit/s – bitps).

6. MODULAČNÍ RYCHLOST / ŠÍŘKA PÁSMA MŮŽEME STANOVIT JEDNODUCHÝ VZOREČEK PRO MAXIMÁLNÍ MOŽNOU MODULAČNÍ RYCHLOST: VMODULAČNÍ =2 * B POVŠIMNĚME SI HNED JEDNÉ ZAJÍMAVÉ A DŮLEŽITÉ VLASTNOSTI: MAXIMÁLNÍ DOSAŽITELNÁ MODULAČNÍ RYCHLOST ZÁVISÍ POUZE NA DOSTUPNÉ ŠÍŘCE PŘENOSOVÉHO PÁSMA, A NIKOLI NA KONKRÉTNÍ POUŽITÉ MODULACI.

7. MODULAČNÍ VS. PŘENOSOVÁ RYCHLOST • MODULAČNÍ RYCHLOST ŘÍKÁ, JAK RYCHLE SE MĚNÍ PŘENÁŠENÝ SIGNÁL • MĚŘÍ SE BAUDECH [BD] • NEŘÍKÁ NIC O PŘENESENÝCH DATECH • ZÁLEŽÍ NA TOM, KOLIK „INFORMACE“ NESE KAŽDÁ JEDNOTLIVÁ ZMĚNA SIGNÁLU • PŘENOSOVÁ RYCHLOST VYJADŘUJE OBJEM DAT, PŘENESENÝCH ZA JEDNOTKU ČASU • MĚŘÍ SE V BITECH ZA SEKUNDU [BPS] • NEŘÍKÁ NIC O RYCHLOSTI ZMĚN PŘENESENÉHO SIGNÁLU

8. PŘÍKLADY • ETHERNET: • PŘENOSOVÁ RYCHLOST: • 10 MBPS • NA 1 BIT SE „SPOTŘEBUJÍ“ 2 ZMĚNY PŘENÁŠENÉHO SIGNÁLU • KÓDOVÁNÍ MANCHESTER • MODULAČNÍ RYCHLOST JE DVOJNÁSOBNÁ • RS-232-2, CENTRONICS • MODULAČNÍ A PŘENOSOVÁ RYCHLOST JSOU SI ROVNY • TELEFONNÍ MODEMY • MODEM V.22BIS: • 2400 BPS, 600 BD, N=16 • MODEM V.32: • 9600 BPS, 2400 BD, N=16 • MODEM V.32BIS: • 14400 BPS, 2400 BD, N=64 • MODEM V.34: • 28800 BPS, 2400-3200 BD, N=512

9. ZVYŠOVÁNÍ PŘENOSOVÉ RYCHLOSTI • MOŽNÉ ZDROJE ZVYŠOVÁNÍ: • ŠÍŘKA PŘENOSOVÉHO PÁSMA • ZVÝŠENÍ ZNAMENÁ OBVYKLE ZMĚNU PŘENOSOVÉHO MÉDIA RESP. CESTY • ZVÝŠENÍ OBVYKLE ZNAMENÁ ZVÝŠENÍ CENY (NÁKLADŮ) • POČET STAVŮ PŘENÁŠENÉHO SIGNÁLU (STUPEŇ MODULACE) • STUPEŇ MODULACE NELZE ZVYŠOVAT DONEKONEČNA! • INTUITIVNĚ: • PŘI PŘEKROČENÍ URČITÉHO STUPNĚ MODULACE (POČTU STAVŮ PŘENÁŠENÉHO SIGNÁLU) JIŽ PŘÍJEMCE NEBUDE SCHOPEN TYTO STAVY SPRÁVNĚ ROZLIŠIT • EXAKTNĚ: • KDE LEŽÍ ONA HRANICE • NA ČEM JE ZÁVISLÁ

10. (EFEKTIVNÍ) PŘENOSOVÝ VÝKON • OBJEM „UŽITEČNÝCH“ DAT, PŘENESENÝCH ZA JEDNOTKU ČASU, VYJADŘUJE AŽ TZV. PŘENOSOVÝ VÝKON • MĚŘÍ SE V BITECH ZA SEKUNDU • POSTIHUJE: • REŽII PŘENOSOVÝCH MECHANISMŮ A FORMÁTŮ • REŽII NA ZAJIŠTĚNÍ SPOLEHLIVOSTI (OPAKOVÁNÍ PŘENOSŮ)

11. ZÁKLADNÍ POJMY PŘENÁŠENÉ ZPRÁVY SE SKLÁDAJÍ Z BLOKŮ,TYTO JSOU PAK VYTVÁŘENY POMOCÍ ZNAKŮ. DOHODNUTÁ MNOŽINA ZNAKŮ SE NAZÝVÁ ABECEDOU. ZNAKY SE SKLÁDAJÍ Z TZV. KÓDOVÝCH PRVKŮ. SKUPINU KÓDOVÝCH PRVKŮ PŘÍSLUŠNÉ JEDNOMU ZNAKU PAK NAZÝVÁME ZNAČKOU. ZNAČKOU VE FYZIKÁLNÍM SMYSLU PAK NAZÝVÁME SOUBOR KÓDOVÝCH PRVKŮ VYJÁDŘENÝCH VE FORMĚ ELEKTRICKÉHO SIGNÁLU.

12. ABSTRAKTNÍ OBRAZ ZNAKU znak značka B 10011 kód přiřazení realizace GRAFICKÉ ZOBRAZENÍ FYZIKÁLNÍ OBRAZ ZNAKU U 1 0 a a a a a t PÍSMENO B V MEZINÁRODNÍ TELEGRAFNÍ ABECEDĚ MTA 2

13. PŘENOS BLOKŮ A. PODLE ZPŮSOBU PŘIŘAZENÍ PRVKŮ K BLOKU ROZDĚLOVACÍ KOMBINAČNÍ B. PODLE ZPŮSOBU JEJICH PŘENOSU SÉRIOVÝ PARALELNÍ

14. 0 1 C 0 000 001 010 011 100 101 110 111 A B C D E F G H APLIKACE PŘENOSU BLOKŮ SLOŽENÝCH Z PRVKŮ PARALELNÍ ROZDĚLOVACÍ PARALELNÍ KOMBINAČNÍ A 0 0 1 B A 1 B B C 0 C

15. 000 001 010 011 100 101 110 111 A B C D E F G H APLIKACE PŘENOSU BLOKŮ SLOŽENÝCH Z PRVKŮ SÉRIOVÝ ROZDĚLOVACÍ SÉRIOVÝ KOMBINAČNÍ SYNCHR. SYNCHR. 0 1 0 0 1 0 C B 0 - - - 1 A B C

16. PARALELNÍ PŘENOSY JSOU VHODNÉ HLAVNĚ NA KRÁTKÉ VZDÁLENOSTI ( POTŘEBA VĚTŠÍHO POČTU PŘENOSOVÝCH KANÁLŮ). SÉRIOVÝ PŘENOS BLOKU JE TYPICKÝ PRO PŘENOSY SIGNÁLŮ NA VĚTŠÍ VZDÁLENOSTI (STAČÍ JEDEN PŘENOSOVÝ KANÁL). SÉRIOVÝ PŘENOS S KOMBINAČNÍM PŘIŘAZENÍM JE V PRAKTICKÝCH APLIKACÍCH NEJZNÁMĚJŠÍ. UŽÍVÁ SE V DÁLNOPISNÉ TECHNICE, DÁLKOVÉM PŘENOSU DAT I JINDE.

17. SÉRIOVÉ PŘENOSY S KOMBINAČNÍM PŘIŘAZENÍM DĚLÍME JEŠTĚ NA DVA DRUHY: S POUŽITÍM NEROVNOMĚRNÉHO KÓDU - ČAS PRO PŘENOS RŮZNÝCH ZNAKŮ TÉŽE ABECEDY JE RŮZNÝ ( NAPŘ. MORSEŮV KÓD ) - RŮZNĚ DLOUHÉ ZNAČKY S POUŽITÍM ROVNOMĚRNÉHO KÓDU, U KTERÝCH JE ČAS PRO PŘENOS VŠECH ZNAKŮ ABECEDY STEJNÝ ( NAPŘ. DÁLNOPISNÝ KÓD, ASCII KÓD APOD. ) - STEJNĚ DLOUHÉ ZNAČKY.

18. INFORMAČNÍ PRVKY START STOP PŘI SÉRIOVÉM PŘENOSU ČÍSLICOVÝCH BLOKŮ ROZLIŠUJEME NEJPOUŽÍVANĚJŠÍ DRUHY PŘENOSU : A. ARYTMICKÝ PŘENOS ČASOVÝ RASTR SLED ZNAČEK ČASOVÉ ZÁKLADNY BĚŽÍ POUZE PO DOBU JEDNÉ ZNAČKY. JSOU SPOUŠTĚNY TZV. ROZBĚHOVÝM PRVKEM (START) A ZASTAVENY ZÁVĚRNÝM PRVKEM (STOP). NEVÝHODA JE SNÍŽENÍ MNOŽSTVÍ PŘENESENÉ INFORMACE ZA JEDNOTKU ČASU A MOŽNOST POUŽITÍ JEN MÁLO EFEKTIVNÍCH ZPŮSOBŮ ZABEZPEČENÍ PŘENOSU PROTI CHYBÁM. ČAS STRUKTURA ZNAČKY t JE ZNAKOVĚ ORIENTOVANÝ PŘENOS

19. PŘEDSTAVA ARYTMICKÉHO PŘENOSU

20. ZNAKOVĚ ORIENTOVANÝ PŘENOS – ÚROVEŇ RÁMCŮ PŘENÁŠENÁ DATA JSOU CHÁPÁNA JAKO POSLOUPNOST ZNAKŮ – KAŽDÝ O STEJNÉM POČTU BITŮ. NA ZAČÁTKU RÁMCE JE UVOZUJÍCÍ ZNAK A NA KONCI UKONČUJÍCÍ ZNAK (PREFIXOVANÝ POMOCÍ ZNAKU „DLE“). NA ZAČÁTKU RÁMCE JE SPECIÁLNÍ UVOZUJÍCÍ ZNAK A ZA NÍM NÁSLEDUJE ÚDAJ O DÉLCERÁMCE. PŘÍKLAD : LINKOVÝ PROTOKOL IBM BiSync Z ROKU 1964.

21. ARYTMICKÝ PŘENOS • ZNAKOVĚ ORIENTOVANÝ PŘENOS • SNAŽÍ SE PŘENÁŠET STEJNĚ VELKÉ SKUPINY BITŮ, PŘEDSTAVUJÍCÍ JEDNOTLIVÉ ZNAKY • CHYBÍ MU „RYTMUS“ • ČASOVÉ PRODLEVY MEZI JEDNOTLIVÝMI ZNAKY MOHOU BÝT LIBOVOLNÉ jeden znak odstupy mezi znaky mohou být libovolné

22. ARYTMICKÝ PŘENOS

23. B. SYNCHRONNÍ PŘENOS ČASOVÝ RASTR NA VYSÍLACÍ I PŘIJÍMACÍ STRANĚ JSOU TZV. ČASOVÉ ZÁKLADNY, TJ. GENERÁTORY PRAVIDELNĚ SE OPAKUJÍCÍCH ČASOVÝCH (TAKTOVACÍCH) IMPULZŮ, KTERÉ JSOU VZÁJEMNĚ SYNCHRONIZOVÁNY. VÝHODOU JE VELMI EFEKTIVNÍ VYUŽITÍ PŘENOSOVÉHO KANÁLU A MOŽNOST POUŽITÍ ÚČINNÝCH METOD ZABEZPEČENÍ PŘENOSU PROTI CHYBÁM PŘI PŘENOSU. ČAS SLED ZNAČEK STRUKTURA ZNAČKY t ZNAČKA ZNAČKA

24. PŘEDSTAVA SYNCHRONNÍHO PŘENOSU

25. SYNCHRONIZACE SAMOSTATNÝ HODINOVÝ SIGNÁL SMÍCHANÝ HODINOVÝ SIGNÁL S DATY

26. SYNCHRONNÍ PŘENOS SYNCHRONIZACE JE UDRŽOVÁNA TRVALE PŘENÁŠÍ SE CELÉ SOUVISLÉ BLOKY DAT • MNOHO BYTŮ (ZNAKŮ) SYNCHRONIZACE SE UDRŽUJE NEJMÉNĚ POCELOU DOBU PŘENOSU SOUVISLÉHO BLOKU • NĚKDY I MEZI BLOKY

27. UDRŽOVÁNÍ SYNCHRONIZACE U SYNCHRONNÍHO PŘENOSU zřídka • JAKÝM ZPŮSOBEM LZE ZAJISTIT UDRŽENÍ TRVALÉ SYNCHRONIZACE? • SAMOSTATNÝM ČASOVACÍM SIGNÁLEM • KROMĚ DAT „CESTUJE“ K PŘÍJEMCI I VHODNÝ ČASOVACÍ SIGNÁL (PO SAMOSTATNÉM VODIČI) • ODVOZOVÁNÍM ČASOVÁNÍ OD DAT • PŘÍJEMCE SI SEŘIZUJE HODINKY PODLE PŘICHÁZEJÍCÍCH DAT (NAPŘ. PODLE DATOVÉ HRANY) • MUSÍ BÝT ZAJIŠTĚNO, ŽE NEBUDOU MOC DLOUHÉ ÚSEKY BEZ ZMĚN PŘENÁŠENÉHO SIGNÁLU (LZE ZAJISTIT NAPŘ. VKLÁDÁNÍM BITŮ) • SLOUČENÍM ČASOVÁNÍ A DAT • VHODNÝM KÓDOVÁNÍM SE „SMÍCHAJÍ“ DATA A ČASOVACÍ IMPULSY nejčastěji

28. VYUŽITÍ SAMOSTATNÉHO HODINOVÉHO SIGNÁLU PRO ZAJIŠTĚNÍ SYNCHRONIZACE

29. SLOUČENÍ HODINOVÉHO SIGNÁLU A SIGNÁLU NESOUCÍHO DATA

30. ZTRÁTA SYNCHRONIZACE MEZI PŘÍJEMCEM A ODESÍLATELEM

31. PŘÍKLADY NEVÝHODA: MODULAČNÍ RYCHLOST JE 2X VYŠŠÍ NEŽ PŘENOSOVÁ RYCHLOST NA 1 BIT JSOU 2 ZMĚNY SIGNÁLU PŘENÁŠENÁ DATA ČASOVÁNÍ KÓDOVÁNÍ MANCHESTER 0=H>L, 1=L>H DIFERENCIÁLNÍ MANCHESTER 0=ZMĚNA, 1=NENÍ ZMĚNA PŘÍKLAD KÓDOVÁNÍ MANCHESTER (NAPŘ. ETHERNET). UPROSTŘED KAŽDÉHO BITOVÉHO INTERVALU JE VŽDY HRANA, KTERÁ NESE DATA (SVOU POLARITOU). SOUČASNĚ TATO HRANA MŮŽE SLOUŽIT I PRO POTŘEBY SYNCHRONIZACE. PŘÍKLAD KÓDOVÁNÍ DIFERENCIÁLNÍ MANCHESTER (NAPŘ. TOKEN RING). UPROSTŘED KAŽDÉHO BITOVÉHO INTERVALU JE HRANA, SLOUŽÍ POUZE POTŘEBÁM ČASOVÁNÍ. DATA NESE HRANA/ ABSENCE HRANY NA ZAČÁTKU BITOVÉHO INTERVALU.

32. ZNAKOVĚ ORIENTOVANÝ PŘENOS SYNCHRONNÍ SYNCHRONIZACE NA ÚROVNI RÁMCŮ (TJ. SPRÁVNÉ ROZPOZNÁNÍ ZAČÁTKU A KONCE RÁMCE) SE PŘI SYNCHRONNÍM PŘENOSU MŮŽE DOSAHOVAT STEJNĚ, JAKO PŘI PŘENOSU ASYNCHRONNÍM – POMOCÍ ŘÍDÍCÍCH ZNAKŮ PŘENOSU. PAK JDE O TZV. ZNAKOVĚ ORIENTOVANÝ PŘENOS (CHARAKTER-ORIENTED TRANSMISSION).

33. BITOVĚ ORIENTOVANÝ PŘENOS SYNCHRONNÍ VKLÁDÁNÍ CELÝCH ŘÍDÍCÍCH ZNAKŮ DO PŘENÁŠENÝCH DAT A JEJICH NEZBYTNÉ ZDVOJOVÁNÍ PŘI PŘENOSU BINÁRNÍCH DAT, ALE OPĚT PŘINÁŠÍ SNÍŽENÍ EFEKTIVNÍ PŘENOSOVÉ RYCHLOSTI. PROTO SE DNES STÁLE VÍCE UPLATŇUJE BITOVĚ ORIENTOVANÝ PŘENOS (BIT-ORIENTED TRANSMISSION). JE ZALOŽEN NA MYŠLENCE INDIKOVAT ZAČÁTEK A KONEC RÁMCŮ NIKOLI ŘÍDÍCÍM ZNAKEM, ALE SKUPINOU BITŮ.

34. BITOVĚ ORIENTOVANÝ PŘENOS PŘENÁŠENÝ TEXT JE CHÁPÁN JAKO POSLOUPNOST BITŮ – TJ. PŘENÁŠENÁ DATA NEJSOU ČLENĚNA NA ZNAKY. V PŘENÁŠENÉM ŘETĚZCI BITŮ SE HLEDÁ VZOREK (POSLOUPNOST, ZNAČKA), INDIKUJÍCÍ ZAČÁTEK, KONEC (TZV. KŘÍDLOVÁ ZNAČKA). VÝSKYT KŘÍDLOVÉ ZNAČKY PŘEDSTAVUJE ZAČÁTEK RÁMCE. KONEC MŮŽE BÝT TAKÉ OZNAČEN KŘÍDLOVOU ZNAČKOU, NEBO URČEN ÚDAJEM O DÉLCE (ZA ÚVODNÍ KŘÍDLOVOU ZNAČKOU). ZAJIŠTĚNÍ TRANSPARENCE DAT : ABY SE KŘÍDLOVÁ ZNAČKA NEVYSKYTLA V DATECH. ŘEŠÍ SE POMOCÍ BIT-STUFFING. PŘÍKLAD – TVOŘÍ-LI KŘÍDLOVOU ZNAČKU 8 PO SOBĚ JDOUCÍCH JEDNIČEK, PAK ODESÍLATEL ZA KAŽDÝCH 7 PO SOBĚ JDOUCÍCH JEDNIČEK PŘIDÁ 0.

35. PROTOKOLY LINKOVÉ VRSTVY Podle používaného způsobu přenosu lze protokoly, používané na úrovni linkové vrstvy ISO/OSI modelu, rozdělit do dvou velkých skupin: na znakově orientované protokoly (character-oriented protocols) a bitově orientované protokoly (bit-oriented protocols). Mezi znakově orientované protokoly patří především protokol, vyvinutý firmou IBM pod označením Binary Synchronous Protocol, zkráceně nazývaný Bisync, či jen BSC. V poslední době se však stále více prosazují spíše bitově orientované linkové protokoly. Nejvýznamnějším představitelem této skupiny je opět protokol, vyvinutý firmou IBM pro její síťovou architekturu SNA - protokol SDLC (Synchronous Data Link Control). Od tohoto protokolu jsou pak odvozeny téměř všechny ostatní používané bitově orientované protokoly - HDLC (High-Level Data Link Control), pocházející od organizace ISO, LAP (Link Access Procedure) a jeho různé varianty od CCITT, či ADCCP (Advanced Data Communications Control Procedure), který je standardem ANSI.

36. CHYBÍ MU JAKÁKOLIV SYNCHRONIZACE NEMÁ KONSTANTNÍ DÉLKU BITOVÉHO INTERVALU ZAČÁTEK I KONEC BITOVÉHO INTERVALU MUSÍ BÝT EXPLICITNĚ VYZNAČEN JE K TOMU POTŘEBA ALESPOŇ TŘÍHODNOTOVÁ LOGIKA C. ASYNCHRONNÍ PŘENOS 0 0 1 1 „oddělovače“ bitových intervalů

37. D. ISOCHRONNÍ PŘENOS ISOCHRONNÍ PROBÍHAJÍCÍ VE STEJNÉM ČASE, VHODNÉ (NUTNÉ) PRO MULTIMEDIÁLNÍ PŘENOSY OBRAZ, ZVUK. MŮŽE BÝT URČITÉ PŘENOSOVÉ ZPOŽDĚNÍ CCA 500 ms, ALE JE POŽADOVANÁ VYSOKÁ PRAVIDELNOST, PŘENOSOVÉ ZPOŽDĚNÍ JE KONSTANTNÍ. DŮSLEDKY ISOCHRONNOSTI – DATA MAJÍ ZARUČENO ZA JAK DLOUHO SE DOSTANOU KE SVÉMU CÍLI. PŘEDSTAVA – JSOU TO ASYNCHRONNÍ DATA VKLÁDANÁ DO SYNCHRONNÍHO PŘENOSOVÉHO MECHANISMU. PODSTATNÉ JE, ŽE MEZI JEDNOTLIVÝMI ČÁSTMI (ASYNCHRONNÍCH) DAT JSOU VŽDY CELISTVÉ NÁSOBKY PRÁZDNÝCH SLOTŮ INTERVALŮ. PŘÍKLADY – PŘEPOJOVÁNÍ OKRUHŮ JE (MŮŽE BÝT) ISOCHRONNÍ. ČASOVÝ MULTIPLEX TDM SI ZACHOVÁVÁ ISOCHRONNÍ CHARAKTER.

38. DALŠÍ DRUHY PŘENOSU JE-LI POTŘEBA PŘENÉST URČITÝ OBJEM DATPROSTŘEDNICTVÍM TAKOVÉHO PŘENOSOVÉHO KANÁLU, KTERÝ MÁ MENŠÍ ŠÍŘKU (TJ. NENÍ JE SCHOPEN PŘENÉST VŠECHNY NAJEDNOU), PAK JE NUTNÉ TATO DATA ROZDĚLIT NA MENŠÍ ČÁSTI, TY PŘENÉST POSTUPNĚ A PAK JE ZASE KOREKTNĚ „POSKLÁDAT ZPÁTKY“. PŘEDSTAVÍME-LI SI SOUVISLÝ DATOVÝ BLOK JAKO POSLOUPNOST BITŮ, BYTŮ ČI SLOV, PAK JE MOŽNÉ POUŽÍT A. LITTLE ENDIAN ZAČÍNAJÍ SE PŘENÁŠET MÉNĚ VÝZNAMNÉ BITY, BYTY ČI SLOVA (POUŽÍVAJÍ PROCESORY TYPU INTEL). B. BIG ENDIAN ZAČÍNAJÍ SE PŘENÁŠETNEJVÍCE VÝZNAMNÉ BITY, BYTY ČI SLOVA (POUŽÍVAJÍ PROCESORY TYPU MOTOROLA).

39. SIMPLEX, DUPLEX, POLODUPLEX • TÝKÁ SE MOŽNOSTI PŘENOSU V OBOU SMĚRECH • (PLNĚ) DUPLEXNÍ PŘENOS: • JE MOŽNÝ V OBOU SMĚRECH, A TO SOUČASNĚ • POLODUPLEXNÍ PŘENOS: • JE MOŽNÝ V OBOU SMĚRECH, ALE NIKOLI SOUČASNĚ • SIMPLEXNÍ PŘENOS: • JE MOŽNÝ JEN V JEDNOM SMĚRU • VLASTNOSTI KONKRÉTNÍCH PŘENOSOVÝCH CEST MOHOU UMOŽŇOVAT JEN URČITÝ DRUH PŘENOSU (NAPŘ. OPTICKÉ SPOJE DOVOLUJÍ POUZE SIMPLEXNÍ PROVOZ)

40. SIMPLEX, DUPLEX, POLODUPLEX DALŠÍ VARIANTY SEMIDUPLEX (DUSIMPLEX) – KDYŽ JE PŘENOS KAŽDÝM Z OBOU SMĚRŮ REALIZOVÁN JINAK. NA JINÝCH FREKVENCÍCH, JINOU CESTOU, JINOU TECHNOLOGIÍ. PŘÍKLADY – JEDNOSMĚRNÉ SATELITNÍ PŘIPOJENÍ K INTERNETU, TECHNOLOGIE DIRECT TV, ZPĚTNÝ KANÁL REALIZOVÁN POZEMNÍ CESTOU.

41. PŘÍKLADY SIMPLEXNÍHO PŘENOSU

42. 0 0 1 1 1 1 0 1 0 1 0 0 1 1 ČTYŘSTAVOVÝ SIGNÁL S AMPLITUDOVÝM KÓDOVÁNÍM SLED BITŮ SLED DIBITŮ vm = 1/a [ Bd] D2 D3 D1 D3 D1 D4 D2 vp= vm * log24 [bitps] D3 RÚ D1 RÚ RÚ D2 RÚ RÚ D4 a a a a a a a PRVKY SIGNÁLU

43. POČET CHYBNĚ PŘIJATÝCH BITŮ (ZNAKŮ, BLOKŮ) CHYBOVOST = CELKOVÝ POČET VYSLANÝCH BITŮ ( ZNAKŮ, BLOKŮ) CHYBOVOST JE VELIČINA, KTERÁ VYPOVÍDÁ O KVALITĚ PŘENOSU ČÍSLICOVÉHO SIGNÁLU. BITOVÁ CHYBOVOST SE ČASTO OZNAČUJE ANGLICKOU ZKRATKOU BER ( BIT ERROR RATE).

44. PŘÍKLAD PŘENOSOVÁ RYCHLOST DIGITÁLNÍHO SIGNÁLU JE VP=9600 bit / s. ZA DOBU 1 MINUTY BYLO PŘIJATO 120 BITŮ CHYBNĚ. VYPOČTĚTE BITOVOU CHYBOVOST V MĚŘENÉM INTERVALU. ZA MINUTU BYLO VYSLÁNO CELKEM 60*9600 = 576000 BITŮ. CHYBOVOST JE TEDY BER = 120 / 576000 = 2,1 10-4

45. LITERATURA SVOBODA, J. A KOLEKTIV : TELEKOMUNIKAČNÍ TECHNIKA - DÍL 1-3 PUŽMANOVÁ, R. ŠIROKOPÁSMOVÝ INTERNET INTERNET: http://www.earchiv.cz/

46. OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ • JAKÉ ZNÁTE DRUHY PŘENOSU • VYSVĚTLETE PRINCIP ARITMICKÉHO PŘENOSU • VYSVĚTLETE PRINCIP ASYNCHRONNÍHO PŘENOSU • VYSVĚTLETE PRINCIP SYNCHRONNÍHO PŘENOSU • JAKÉ ZNÁTE DALŠÍ DRUHY PŘENOSŮ • CO JE TO SIMPLEX, DUPLEX A POLODUPLEX • NAKRESLETE FYZIKÁLNÍ OBRAZ DIGITÁLNÍHO PŘENOSU A POPIŠTE ZÁKLADNÍ PŘENOSOVÉ VELIČINY • OBJASNĚTE POJMY PŘENOSOVÁ A MODULAČNÍ RYCHLOST