ŽITO SETÉ

1. ŽITO SETÉ (Secale cereale)

2. Hospodářský význam žita setého • Patří mezi významné obilniny. • Největšími producenty jsou Rusko, Německo a Polsko. • Žitná mouka se používá v potravinářství k pečení chleba. • Dále se z žita vyrábí perníky, sladová kávová náhražka, líh. • Zrno, mlýnské odpady a zelená hmota slouží ke krmení. Obilniny - Žito (ozimé) seté

3. Hospodářský význam žita setého • Námel se používá ve farmaceutickém průmyslu k výrobě léčiv. • Žitná sláma se používá na podestýlku. • Sláma se též zpracovává na různé rohože, došky a povřísla. Obilniny - Žito (ozimé) seté

4. Biologická charakteristika žita setého • Žito je jednoletá i víceletá rostlina. • Je ozimého i jarního charakteru. • Jedná se o cizosprašnou rostlinu. • Žito je anemofilní rostlina – opylovaná větrem. • Odnožuje na podzim. • V praxi se uplatňuje žito ozimé. Obilniny - Žito (ozimé) seté

5. Biologická charakteristika žita setého • Je vysoké 1–2 m a má modravý nádech. • Kořenový systém je mohutný a tudíž ho lze pěstovat na chudších půdách. • List má krátký jazýček a malá ouška. • Květenstvím je klas. • Zrno je delší a nahé a má zelenkavou až modrozelenou barvu. • Hmotnost tisíce semen činí 25–40 g. Obilniny - Žito (ozimé) seté

6. Biologická charakteristika žita setého Obilniny - Žito (ozimé) seté

7. Nároky na prostředí žita setého • Žito má menší nároky na prostředí a půdu. • Snáší chladné klima a středně vlhké podnebí. • Pěstuje se v podhorských a horských polohách. • Klíčí při teplotě 1–2 °C. • Snáší mrazy –25 °C a pod sněhem až dokonce -55 °C. • Žito nevymrzá, ale je náchylné na vyzimování. • Nároky na vodu má střední až větší. • Optimální pH je 5–7. • Žito je tolerantní na předplodinu. • Nejlepší předplodinou je olejnina, luskovina, pícnina, okopanina. Obilniny - Žito (ozimé) seté

8. Nároky na prostředí žita setého Obilniny - Žito (ozimé) seté

9. Výživa a hnojení žita setého • Žito je dost skromné v nárocích na zásobu živin v půdě. • Dá se pěstovat i na chudších půdách. • Na podzim lze hnojit chlévským hnojem v dávce 20 t/ha. • Dobré výsledky poskytuje i močůvkování i hnojení kejdou. Obilniny - Žito (ozimé) seté

10. Výživa a hnojení žita setého Hnojení dusíkem: • Celkové dávky dusíku se pohybují kolem 20–120 kg. • Na podzim aplikujeme amoniakální formu dusíku i močovinu, na jaře při regeneračním hnojení aplikujeme ledky a při produkčním hnojení používáme DAM. Obilniny - Žito (ozimé) seté

11. Výživa a hnojení žita setého Hnojení fosforem: • Dávka fosforu se pohybuje v rozmezí 15–30 kg/ha. • Rozhodující je celková zásoba v půdě. • Hnojiva se aplikuji na podzim před orbou. • Používají se superfosfátová hnojiva. Hnojení draslíkem: • Celková dávka draslíku činí 60-170 kg/ha. • Záleží na zásobě v půdě. • Aplikaci provádíme na podzim před orbou. • Z hnojiv se používají draselné soli. Obilniny - Žito (ozimé) seté

12. Výživa a hnojení žita setého Obilniny - Žito (ozimé) seté

13. Příprava půdy pro žito seté • Na podzim aplikujeme fosforečná a draselná hnojiva, občas i dusíkatá. • Žito vyžaduje utuženou půdu, a proto je třeba ihned po sklizni předplodiny pozemek zpodmítat. • Nejpozději 20 dnů před setím zorat na 20-25 cm. • Před setím urovnáme pozemek a vytvoříme kvalitní seťové lůžko. • Podle potřeby před nebo i po setí válíme. • Pro založení porostu lze používat i nové technologie s orbou i bez orby. Obilniny - Žito (ozimé) seté

14. Příprava půdy pro žito seté Obilniny - Žito (ozimé) seté

15. Setí žita setého • K setí používáme kvalitní, zdravé a uznané osivo. • Osivo by mělo být mořené. • Termín setí závisí na nadmořské výšce, agroekologických podmínkách. • Doporučuje se kolem 22. 9. – 10. 10. • Šířka řádků je 10,5–15 cm. • Hloubka setí 3–5 cm. • Výsevek 3–5 MKS, v přepočtu 120–180 kg/ha. • Žito sejeme běžnými secími stroji a secími kombinacemi. Obilniny - Žito (ozimé) seté

16. Setí žita setého Obilniny - Žito (ozimé) seté

17. Ošetřování porostu žita setého • Na podzim po zasetí se doporučuje pozemek zavláčet a v případě sucha i uválet rýhovanými válci. • Aplikace herbicidů u žita není zpravidla nutná. • Na podzim a na jaře lze aplikovat morforegulátory. • Na jaře po přezimování se porosty žita přiválí těžkým válcem a přihnojí ledkem – regenerační přihnojení. Obilniny - Žito (ozimé) seté

18. Ošetřování porostu žita setého • Provláčení je potřebné jen k odstranění houbových povlaků u porostů poškozených plísní sněžnou. • Na jaře lze aplikovat herbicidy. • V průběhu vegetace se podle potřeby používají fungicidy a insekticidy. Obilniny - Žito (ozimé) seté

19. Sklizeň žita setého • Žito na zrno dozrává v polovině července až počátkem srpna. • Nejvhodnější období pro sklizeň je období mezi voskovou a plnou zralostí. • Sklizeň se provádí sklízecí mlátičkou a musíme ji stihnout v krátké době, protože žito snadno porůstá. • Žito skladujeme suché, neboť při vyšší vlhkosti se snadno zapaří. • Žito na zeleno sklízíme na jaře, na počátku metání. • Výnos zrna činí 3–5 t/ha. • Výnos zelené hmoty 25–45 t/ha. Obilniny - Žito (ozimé) seté

20. Opakování • Stručně popište biologickou charakteristiku žita. • Jak se rozděluje celková dávka dusíku? • Jaké mechanické ošetřování se uplatňuje u žita? • Popište, co vidíte na obrázku: Obilniny - Žito (ozimé) seté

21. Použité zdroje • Kuchtík, F., Procházka, I., Teksl, M., Valeš, J.: Pěstování rostlin II. - Celostátní učebnice pro střední zemědělské školy. Nakladatelství FEZ, Třebíč, 1995 • http://www.mendelu.cz • http://www.etext.czu.cz • http://www.biolib.cz • http://cs.wikipedia.org Obilniny - Žito (ozimé) seté