1 / 43

11. AGREGÁTNÍ NABÍDKA A PHILLIPSOVA KŘIVKA

11. AGREGÁTNÍ NABÍDKA A PHILLIPSOVA KŘIVKA. Předmětem přednášky jsou …. tři modely agregátní nabídky, ve kterých v krátkém období výstup pozitivně závisí na cenové hladině. Krátkodobý inverzní vztah mezi inflací a nezaměstnaností, známý jako Phillipsova křivka.

fruma
Télécharger la présentation

11. AGREGÁTNÍ NABÍDKA A PHILLIPSOVA KŘIVKA

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. 11. AGREGÁTNÍ NABÍDKA A PHILLIPSOVA KŘIVKA

  2. Předmětem přednášky jsou… • tři modely agregátní nabídky, ve kterých v krátkém období výstup pozitivně závisí na cenové hladině. • Krátkodobý inverzní vztah mezi inflací a nezaměstnaností, známý jako Phillipsova křivka

  3. 11.1. Základní teorie agregátní nabídky

  4. očekávaná cenová hladina agr. výstup pozitivní parametr přirozená míra výstupu skutečná cenová hladina Tři modely agregátní nabídky • Model nepružných mezd • Model nedokonalých informací • Model nepružných cen Výsledkem všech tří modelů je, že:

  5. Cílová reálná mzda Model nepružných mezd • Předpokládá, že firmy a pracovníci vyjednávají o smlouvách a fixují nominální mzdu před tím, než zjistí, jaká bude skutečná cenová hladina. • Nominální mzda je stanovená jako součet cílové reálné mzdy a očekávané inflace:

  6. Model nepružných mezd Jestliže se ukáže, že pak Nezaměstnanost a výstup jsou na svých přirozených mírách. Reálná mzda je menší než cíl, proto firmy najímají více pracovníků a výstup stoupá nad potenciál Reálná mzda přesahuje svůj cíl, proto firmy najímají méně pracovníků a výstup klesá pod potenciál.

  7. slide 6

  8. Model nepružných mezd • Implikuje, že reálná mzda by měla být proticyklická, měla by se pohybovat do protipohybu produktu během hospodářského cyklu: • v konjukturách, kdyP typicky stoupá, by reálná mzda měla klesat. • v recesích, kdyP typicky klesá, by reálná mzda měla stoupat. • Tato prognóza se na reálných datech nepotvrdila:

  9. 5 1972 4 1965 1998 3 2 2001 1982 1 0 1991 -1 1984 1990 2004 -2 -3 1974 1979 -4 1980 -5 -3 -2 -1 0 1 2 3 4 5 6 7 8 Cyklické chování reálné mzdy (USA) % změna reálné mzdy % změna reálného HDP

  10. Model nedokonalých informací Předpoklady: • Všechny mzdy a ceny jsou dokonale pružné, všechny trhy se čistí. • Každý nabízející produkuje jedno zboží, ale konzumuje mnoho statků. • Každý nabízející zná nominální cenu statku, který prodává, ale nezná agregátní cenovou hladinu.

  11. Model nedokonalých informací • Nabídka každého statku závisí na jeho relativní ceně: nominální cena statku dělená agregátní cenovou hladinou.. • Nabízející nezná cenovou hladinu, ale ve stejném okamžiku činí výrobní rozhodnutí, proto používá očekávanou cenovou hladinu, P e. • Přepokládejme, žePstoupne, aleP enikoliv. • Nabízející se domnívá, že relativní cena stoupla, proto produkuje více. • Pokud mnoho producentů přemýšlí stejně, potom Ystoupne pokaždé, kdyžPstoupne nadP e.

  12. Model nepružných cen • Příčiny nepružných cen: • dlouhodobé kontrakty mezi firmami a zákazníky • menu costs • firmy nechtějí naštvat zákazníky častými změnami cen • Předpoklady: • firmy si stanovují své vlastní ceny(např.jako v monopolistické konkurenci).

  13. Požadovaná cena každé firmy je Model nepružných cen kdea > 0. Předpokládejme dva typy firem: • Firmy s pružnými cenami, které stanovují ceny podle této rovnice • Firmy s nepružnými cenami musí stanovit cenu před tím, než vědí, jak se vyvine P a Y:

  14. Přepokládejme, že firmy s nepružnými cenami očekávají, že výstup bude roven potenciálu. Potom, Model nepružných cen • K odvození křivky agregátní nabídky, musíme nejdříve najít rovnici pro agregátní cenovou hladinu. • Označmesjako podíl firem, které mají nepružné ceny. Potom můžeme zapsat agregátní cenovou hladinu jako…

  15. Cena stanovená firmou s pružnými cenami Cena stanovená firmou s nepružnými cenami Model nepružných cen • Odečteme (1s)Pod obou stran: • Podělíme obě stranys:

  16. Model nepružných cen • VysokáP eVysokáPPokud firmy očekávají vysoké ceny, potom firmy které musí stanovit ceny dopředu je stanoví vysoko. Ostatní firmy odpoví také stanovením vysokých cen. • VysokýYVysokáPkdyž je důchod vysoký, poptávka po zboží je vysoká.Firmy s pružnými cenami stanovují vysoké ceny. Čím vyšší podíl firem s pružnými cenami, tím menší je sa tím větší je dopad YnaP.

  17. Model nepružných cen • Nakonecodvodíme ASrovnici vyřešením pro Y:

  18. Model nepružných cen • Na rozdíl od modelu strnulých mezd, model strnulých cen implikuje procyklický vývoj reálné mzdy: Předpokládejme, že agregátní výstup/důchod klesá. Potom, • Firmy zaznamenávají pokles poptávky po svých produktech. • Firmy s nepružnými cenami snižují produkci, a proto snižují i svoji poptávku po práci. • Posun poptávky po práci doleva způsobí pokles reálné mzdy.

  19. LRAS P SRAS Y Shrnutíadůsledky Každý z těchto tří modelů AS implikuje vztah vyjádřený křivkou SRASa její rovnicí.

  20. SRASrovnice: LRAS SRAS2 P SRAS1 AD2 AD1 Y Shrnutíadůsledky Předpokládejme pozitivní ADšok, který posune výstup nad svoji přirozenou míru a Pnad úroveň, kterou lidé očekávali. Časem se Pezvýší,SRASse posune nahoru a výstup se vrátí na potenciál.

  21. 11.2. Inflace, nezaměstnanost a Phillipsova křivka

  22. Inflace, nezaměstnanosta Phillipsova křivka Phillipsovakřivkatvrdí, žezávisí na: • očekávané inflacie. • cyklické nezaměstnanosti: odchylce skutečné míry nezaměstnanosti od přirozené míry • nabídkových šocích,  (“nu”). kde > 0 je exogenní konstanta.

  23. Odvození Phillipsovykřivky zeSRAS

  24. Phillipsova křivka a SRAS • SRASkřivka: Výstup závisí na neočekávaných pohybech cenové hladiny. • Phillipsova křivka: Nezaměstnanost závisí na neočekávaných pohybech v míře inflace.

  25. Adaptivní očekávání • Adaptivní očekávání: přístup, který předpokládá, že lidé tvoří svá očekávání budoucí inflace na základě nedávno pozorované inflace. • Jednoduchý příklad: Očekávaná inflace = skutečná inflace minulého roku • Potom, Phillipsova křivkalze zapsat jako:

  26. Inflační setrvačnost V této podobě Phillipsova křivka implikuje, že inflace má setrvačnost: • Při absenci nabídkových šoků nebo cyklické nezaměstnanosti bude inflace při současné míře pokračovat donekonečna. • Minulá inflace ovlivňuje očekávání současné inflace, která pak zpětně ovlivňuje mzdy & ceny, které lidi stanovují.

  27. Dvě příčinyrostoucí & klesající inflace • Nákladově tlačená inflace: inflace způsobená nabídkovými šoky. Negativní nabídkové šoky typicky zvyšují produkční náklady a nutí firmy zvýšit ceny, čímž „tlačí“ inflaci nahoru. • Poptávkově tažená inflace: inflace způsobená šoky na straně poptávky. Pozitivní poptávkové šoky způsobují pokles nezaměstnanosti pod její přirozenou míru, což „táhne“ míru inflace nahoru.

  28. V krátkém období mají politici volbu mezi a u.  SR: Phillipsova křivka u Zakreslení Phillipsovy křivky

  29. Lidé časem přizpůsobují svá očekávání, takže volba funguje pouze v krátkém období.  u Posun Phillipsovykřivky Např.zvýšení eposune SR PC nahoru.

  30. Koeficient obětování • Aby snížili inflaci, mohou tvůrci hospodářské politiky snížit AD, čímž způsobí růst nezaměstnanosti nad její přirozenou míru. • Koeficient obětování měří procentní změnu ročního reálného HDP, která musí být obětována ke snížení inflace o 1 %. • Typický odhad je 5.

  31. Koeficient obětování • Příklad: Pro snížení inflace ze 6 na 2 procenta, je potřeba obětovat 20 procent ročníhoHDP: Ztráta HDP = (snížení inflace) x (koeficient obětování) = 4 x 5 • Ztráta může být realizována během jednoho roku nebo rozprostřena v delším časovém období, např. 5% ztráta během čtyř let. • Nákladem dezinflace je ztracený HDP. Je možné využít Okunův zákon k odhadu dopadů na nezaměstnanost.

  32. Racionální očekávání Možnosti modelování formování očekávání: • Adaptivní očekávání: Lidé tvoří svá očekávání o budoucí inflaci na základě nedávno zažité inflace. • Racionální očekávání:Lidé tvoří svá očekávání na základě všech dostupných informací, včetně informací o současných a budoucích politikách.

  33. Bezbolestná dezinflace? • Obhájci racionálních očekávání věří, že koeficient obětování může být velmi malý: • Předpokládejmeu = u n a  = e= 6% a předpokládejme, že CB oznámí, že udělá všechno proto, aby snížila inflaci ze 6 na 2 procenta, jak nejrychleji to bude možné. • Pokud je toto vyhlášení kredibilní, potom eklesne možná o celé 4 procenta. • Pakmůže klesnout i bez zvýšení u.

  34. 1981:  = 9,7% 1985:  = 3,0% Výpočet koeficientu obětování pro Volckerovu dezinflaci Celková dezinflace = 6,7% Celkem 9,5%

  35. Výpočet koeficientu obětování pro Volckerovu dezinflaci • Z předchozího slidu: Inflace klesla o 6,7%, celková cyklická nezaměstnanost byla 9,5%. • Okunův zákon: 1% nezaměstnanosti = 2% ztraceného výstupu. • Proto, 9,5% cyklická nezaměstnanost= 19,0% ročního reálného HDP. • Koeficient obětování=(ztráta HDP)/(celková dezinflace) = 19/6,7 = 2,8procent HDP bylo ztraceno na každé 1 % snížené inflace.

  36. Naše analýza nákladů dezinflace a ekonomických fluktuací je založena na hypotéze přirozené míry: Hypotéza přirozené míry Změny v agregátní nabídce ovlivňují výstup a zaměstnanost pouze v krátkém období. V dlouhém období se ekonomika vrací na úroveň výstupu, zaměstnanosti a nezaměstnanosti popsanou klasickým modelem.

  37. Alternativní hypotéza: hystereze • Hystereze: dlouhodobý vliv historie veličin, jako je např. přirozená míra nezaměstnanosti. • Negativní šoky mohou zvýšit un, takže ekonomika se nemusí plně obnovit.

  38. Hystereze: Proč mohou negativní šoky zvýšit přirozenou míru • Schopnosti cyklicky nezaměstnaných pracovníků se mohou ztrácet během jejich nezaměstnanosti a po skončení recese již nemusí být schopni najít práci. • Cyklicky nezaměstnaní pracovníci mohou ztratit svůj vliv na utváření mezd; potom insideři (zaměstnaní pracovníci) mohou vyjednat vyšší mzdu pro sebe. Důsledek: Cyklicky nezaměstnaní “outsiders” se mohou stát strukturálně nezaměstnaní, když recese skončí.

  39. Shrnutí 1. Tři modely AS v krátkém období: • Model strnulých mezd • Model nedokonalých informací • Model strnulých cen Všechny tři modely implikují, že výstup roste nad svoji přirozenou míru, když cenová hladina stoupne nad očekávanou cenovou hladinu. slide 38

  40. Shrnutí 2. Phillipsova křivka • Je odvozena z křivky SRAS • Tvrdí, že inflace závisí na • očekávané inflaci • cyklické nezaměstnanosti • nabídkových šocích • Představuje pro tvůrce hospodářské politiky krátkodobé dilema mezi inflací a nezaměstnaností slide 39

  41. Shrnutí 3. Jak lidé tvoří inflační očekávání • adaptivní očekávání • založené na nedávno zažité inflaci • implikuje “setrvačnost” • racionální očekávání • založené na veškerých dostupných informacích • Implikuje, že dezinflace může být bezbolestná slide 40

  42. Shrnutí 4. Hypotéza přirozené míry a hystereze • hypotéza přirozené míry • tvrdí, že změny v AD mohou ovlivnit výstup a zaměstnanost pouze v krátkém období • hystereze • tvrdí, že AD může mít dlouhodobý efekt na výstup a zaměstnanost slide 41

  43. Literatura Holman (2010): Kapitola 12: Agregátní nabídka. Kapitola 13: Phillipsova křivka. Mankiw (2010): Chapter 13. Aggregate supply and Phillips curve. Powerpoint Slides: Mankiw’s Macroeconomics6th edition. Worth Publishers. (Autor: R. Cronovich) slide 42

More Related