Tenké střevo. Tlusté střevo.

1. Tenké střevo.Tlusté střevo. Somatologie

2. Tenké střevo – intestinum tenue • Dlouhé 3-5 metrů • Probíhá zde hlavní část trávení a vstřebávání živin • Části: • Duodenum – dvanáctník – navazuje na pylorus, obkružuje hlavu pankreatu, ústí zde přes papillu Vateri vývody žlučových cest a pankreatu, je zde svalový svěrač – Odiho svěrač • Jejunum – lačník – část střeva spíše vlevo nahoře • Ileum – kyčelník – spíše vpravo dole, ústí do slepého střeva přes Bauhimskou chlopeň, nachází se zde Meckelův divertikl – výchlipka tenkého střeva (zbytek embryonální tkáně) – sídlo patologických změn, podobně jako apendix

4. Tenké střevo – intestinum tenue • Stavba stěny: • 1. sliznice – vybíhá v řasy a klky (villi) – hlavní štěpení a resorpce potravy, velká plocha – asi 40 m2, pohyby klků – účinkem hladké svaloviny se smršťují – rychlejší cirkulace krve a lymfy – bohaté pleteně kapilár a začátek lymfatických cév - v duodenu a 1.části jejuna jsou řasy kruhovité, otáčí obsahem a dokonale jej promíchají – hlavní štěpení potravin - v 2.části jejuna a v ileu – nižší řasy – resorpce rozštěpených látek do krevního a lymfatického oběhu

6. Tenké střevo – intestinum tenue • Sliznice – pokračování: • Obsahuje žlázky – produkce střevní šťávy • Složení: • Voda • Proteáza – enzym erepsin – štěpí bílkoviny na aminokyseliny • Střevní amyláza – štěpí cukry na jednoduché – glukóza, fruktóza, galaktóza • Střevní lipáza – štěpí tuky na glycerol a MK • 1 – 3 litry/den • Slabě zásaditá • Produkce je řízena reflexně • Dokončuje štěpení B, C, T za pomoci pankreatické šťávy a žluče

7. Tenké střevo – intestinum tenue • 2. podslizniční vazivo – řídké, bohaté na cévní a mízní pleteně • 3. svalovina – hladká, 2 vrstvy – vnitřní kruhová, zevní podélná – peristaltické a kývavé pohyby – za 1 minutu 10 peristaltických vln • 4. peritoneum – kryje jejunum i ileum, vytváří závěs – mesenterium – fixace střeva k zadní stěně břišní • Ileus – neprůchodnost střev – onemocnění – akutní a nebezpečné

9. Tlusté střevo – colon, intestinum crassum • konečný, asi 1,5 metru dlouhý úsek GIT • Dokončuje se zde zpracování chymu – vstřebávání vody, kvasné a hnilobné procesy – vytváří se stolice (faeces)

10. Části tlustého střeva: • 1. Caecum – slepé střevo • Nejobjemnější část tlustého střeva, začátek • Ileocekální – Bauhimská chlopeň – slizniční řasa v místě přechodu tenkého střeva do tlustého • Červovitý výběžek – appendix vermiformis – výchlipka caeca, délka 10 – 15 cm, velké množství mízní tkáně = záněty, jeho poloha i délka jsou variabilní – McBurneyův bod – na spojnici pupku a pravého trnu kyčelního – asi 4cm od trnu – při zánětu bolestivost

13. Části tlustého střeva: • 2. colon ascendens – vzestupný tračník – vpravo, přirostlý k zadní stěně břišní, vstřebává se zde nejvíce vody • 3. colon transversum – příčný tračník – pohyblivý, kříží dutinu břišní zprava doleva • 4. colon descendens – sestupný tračník – vlevo, přirostlý k zadní stěně břišní • 5. colon sigmoideum – esovitá klička – v levé jámě kyčelní, pohyblivá, připomíná písmeno S • 6. rectum – konečník – probíhá před kostí křížovou, na povrch těla ústí análním otvorem – anus – řitní otvor, sliznice složená do 3 řas – střední řasa – tvořená hladkou svalovinou – přídatný svěrač rekta – není ovládaný vůlí; zevní ústí – 2 svěrače – vnitřní – hladká svalovina – neovládán, zevní – příčně pruhovaná svalovina – ovládán vůlí - v podkoží – hodně žilních pletení - Hemoroidy

15. Stavba stěny tlustého střeva: • 1. sliznice – tvoří poloměsíčité řasy, nevybíhá v klky • 2. podslizniční vazivo – řídké, obsahuje cévní a nervové pleteně • 3. svalovina – teniae – pruhovité zesílení podélné vrstvy svaloviny, haustra – polokruhovité výdutě mezi teniemi • 4. seróza- peritoneum (viscerale, parietale) – kryje tlusté střevo až ke konečníku

16. Funkce tlustého střeva: • Posun chymu pomocí peristaltických a propulzních pohybů • Zahuštění – resorpcí vody a anorganických látek • Střevní baktérie – Escherichia coli, produkují vitamín K a některé vitamíny skupiny B – kvasné bakterie – C, T, celulóza (vzniká alkohol a plyny – vodík, methan, oxid uhličitý); hnilobné procesy – hlavně bílkoviny – vytváří jedovaté látky (fenol, sirovodík, MK a tzv. mrtvolné jedy) – sliznice je chráněna hlenem • Tvorba plynů

17. Stolice: • Obsah – nestrávené zbytky potravy, hlen, voda, mrtvé bakterie a odloučené epitelové buňky – záleží na skladbě potravy • Barva – podmiňují žlučová barviva • Zápach – způsobuje indol, skatol, a sirovodík

18. Vyprazdňování stolice – defekace: • Reflexní děj • Souvisí s činností recta a análního otvoru • Obvykle 1x za 24 hod. • Nahromadění stolice v ampuli konečníku – zvýšení tlaku – pocit nucení na stolici – ochabují svěrače – napínání břišních svalů a bránice – zvýšení tlaku na anální otvor – vyprázdnění • Množství – 150 až 300 g • Defekační reflex lze potlačit vůlí – opakovaně vede k zácpě • Holzknechtovy pohyby – velké pohyby tlustého střeva – 1 – 3x denně – posun 5cm za hodinu