Problematika sovětské intervence v Afghánistánu - (Mezinárodní vztahy)

1. Problematika sovětské intervence v Afghánistánu-(Mezinárodní vztahy) • Daniel Fuksa • OV-Ze, 4. ročník, podzim 2008 PdF MU

2. >>V Afghánistánu jsme již 6 let. Nezměníme li přístup, budeme tam ještě 20 - 30 let. Hlavní co musíme nyní udělat, je ukončit naši přítomnost v Afghánistánu co nejdříve.<< M. Gorbačov, 1985

3. Poloha: Svět - Asie - Afghánistán

5. Geografické okénko: • Hlavní město: Kábul, Obyvatelstvo: 30 milionů • Rozloha: 647 000 km², • Jazyk: paštó, afg. perština • St. zřízení: islám. republika • Vnitrozemský stát • Sousedé v regionu: Uzbekistán, Tádžikistán, Čína, Pákistán, Írán, Turkmenistán

6. Historické okénko 1: STAROVĚK, STŘEDOVĚK • Afghánistán v proměnách času součástí: • Médská říše: 6. stol. př. Kr. • Perská říše: od 550 př. Kr. • Alexandr Veliký: 4. stol. př. Kr., vyvrácení říše • Kušantská říše: 1. - 3. stol. n.l. • Islamizace: od 7. století dobytím Perské říše • Mongolská nadvláda: od 13. do 16. století

7. Kušantská říše:(území dnešního AFG, PAK, TAD, sever IND) • Důležitá obchodní křižovatka na střetu Asie a Evropy – Hedvábná stezka • Diplomatické kontakty s Čínou, Persií i Římem • Vrcholného postavení dosáhlo tzv. Ghandárské umění (obast Ghandár) • Pod vlivem Antiky se zde poprvé objevuje antropomorfizace Buddhy, první zobrazení Probuzeného v lidské podobě v umění (do té doby se jednalo o symboliku jako kolo Dharmy apod.)

8. Historické okénko 2: NOVOVĚK, MODERNÍ DĚJINY • Vznik moderní Afghánské říše: • V roce 1747 se Ahmad Chán Abdalí chopil moci v Kandaháru a položil tak základ Afghánské říše. Sjednotil tak do té doby od 16. stol. rozdrobené území. • Po jeho smrti v roce 1772 se vláda přenášela na jeho potomky. Afghánská říše zabírala oblast dnešního Afghánistánu, severní Indie, většinu Pákistánu a východního Íránu.

9. Historické okénko 3: NOVOVĚK, MODERNÍ DĚJINY 2 • 19. století: Oblast jako trn sváru britské a ruské expanzivní politiky, tzv. Velké hry, vyúsťující v sérii válečných konfliktů mezi Afghánistánem a Británií • 1919: Vyhlášení nezávislosti na Británii • Mezi lety 1919–1929 byl vládcem Afghánistánu Amanulláh Chán, který zavádí proevropské sociální reformy • Mezi lety 1933–1973 v zemi vládl král Záhir Šáh

10. Historické okénko 4:OD KRÁLE K REPUBLICE • 1973: Záhirův švagr Muhammad Dáúd Chán zahajuje nekrvavý puč. Vzniká Afg. republika • 1978: Komunistický puč, Dáúd a celá jeho rodina byli zavražděni, během převratu v zemi. Vzniká Afg. Demokratická republika • Ještě téhož roku počíná odpor k novému režimu, který se postupně šíří celou zemí

11. 1979 - 89: Sovětská intervence země:(1978 - 92 Afghánská demokratická republika) • Prosocialistická vláda v Kábulu několikrát žádá SSSR o vojenskou pomoc s odpůrci režimu • Nejužší vedení SSSR na to reaguje schůzkou, kdy se špičky politbyra rozhodnou pro vojenskou intervenci za nastolení pořádku • Prameny udávají pouze Leonida Brežněva (šéf ÚV KSSS), Jurije Antropova (šéf KGB), Dmitrije Ustinova (maršál Rudá armáda) a Andreje Gromykoa (Min. Zahraničí)

12. Vstup: • 25.12.1979: Sovětské jednotky se začínají vyloďovat za použití leteckého mostu v Kábulu. • 27.12.1979: Počátek masivní operace za účasti jednotek KGB, GRU a komand zvláštního určení Specnaz. Cíl: Prezidentský palác • Bleskurychlé dobytí paláce: Za podmínek „nebrat zajatce“ je zdecimován pučista Hafizulláh Amín včetně osobní ochranky

13. Sovětské logistické předpoklady o operaci: • * stabilizace země rozmístěním vojenských posádek kolem důležitých měst, letišť a infrastruktury • * poskytnutí vojenského, logistického a zpravodajského zabezpečení • * tím umožnění afghánské armádě se plně soustředit na boj s povstalci • * rychlé rozdrcení povstalců a následné stažení okupačních vojsk • * především ovšem minimální styk sovětských vojáků s místním obyvatelstvem

14. Realita: • Palác je dobyt, realita se ovšem mění na vleklou zákopovou válku, USA počínají finanční pomoc protivládním a tedy protisovětským odpůrcům z řad místních, hojně podporovaných též: • Pákistánem, Íránem a dokonce Čínou Namísto rozlehlých polí byla sovětská kvantitativně orientovaná armáda konfrontována s územím vhodnějším pro operace menšího a specializovanějšího rázu. Jednoduše ruské celiny nahradily středoasijské velehory, kde početní převaha není zaručeným lékem na vítěztví.

15. Stejně tak, jak lid čelil úspěšně britskému pokusu o anexi, traumatizoval i mnohem většího a nepoučeného soupeře, kterým se stala sovětská okupační vojska na celých deset let. • Do té doby neporažená Rudá armáda odchází z Afghánistánu jako okupant, který ničemu vlastně nepomohl, byl vtažen do vleklých bojů, které vlastně ještě neskončily. Na 640 000 příslušníku sovětských ozbrojených sil se zúčastnilo operací. • Statistiky hovoří o 525 000 příslušnících pravidelné armády, 90 000 z řad KGB a 5000 z řad Ministerstva vnitra.

16. Počítání mrtvých: • Téměř půl milionu sovětských vojáků došlo během bojů zranění, asi 11 000 invalidních, na 15 000 prohlášeno za mrtvé či nezvěstné. • Působivá jsou i čísla udávající počet osob, které zemřely na nějakou nemoc: 415 932 osob. Z nich 115 308 zemřelo na zánět jater (infekční hepatitida) a 31 080 na tyfus.

17. Obrat: • Obrat přichází po zvolení M. Gorbačova do šéra ÚV KSSS v roce 1985, který již za rok předesílá potřebu celou sovětskou společnost více a více traumatizující záležitost řešit • V prosinci 1986 pak velení 40. (Afghánské) armády začíná s přípravou na odsun celé Rudé armády z Afganistanu • V r 1987 se již Sověti podílí na udržení posádek v provinciích a čelí hlavně útokům na správní a posádková centra. Výpady mimo ně již probíhají velmi zřídka. Povstalci tak mají volný pohyb na cca 85% území.

18. Pryč: • 14.dubna 1988: Afganistan, Pákistán, SSSR a USA podepisují v Ženevě Dohodu o stažení sovětských vojsk /k 15.8. 1988, ve skutečnosti o devět měsíců později/ • 15.2.1989: Poslední zbytky sovětské armády opouští Afganistan až cynickým způsobem, totiž po mostu „Družby“ přes řeku AMU-Darju. • Během následujících dvou let dochází k mnoha kmenovým bojům končícím Afghánským islámským státem v roce 1992

19. Důsledky: • Na jeden a půl milion mrtvých, převážně Afghánců, pět a půl milionu uprchlíků ze země a další dva miliony migrující v rámci Afghánistánu toť obraz zničené společnosti • Zničení země nejen materiálně, ale především sociálně, zpřetrhané vazby, desetiletí bojů, vyrůstající generace rozených uprchlíků • Mezinárodní izolace Sovětského svazu, materiální zničení supervelmoci, mající jeden z důvodů právě neskutečně „drahou a zbytečnou“ okupaci

20. Hodnocení: • Je nutné si uvědomit, jak byla tato válka pro sovětskou společnost /o humanitární a ekonomické katastrově Afghánistánu nemluvě!/ traumatizující. • Mnohdy mladí a nezkušení branci, kteří nemohli uniknout povolávacímu rozkazu, působili svým rodinám ve vzdálené domovině traumatizující otázku: Proč mají naše dětí bojovat v daleké cizině? Má tato válka smysl? Co bylo smyslem konfliktu, který stažením Rudé armády počátkem roku 1989 rozhodně neskončil? Konfliktu, který zanechal na jeden a půl milion mrtvých, převážně Afghánců, pět a půl milionu uprchlíků ze země a další dva miliony migrující v rámci Afghánistánu. Jako naprosto plochý se zde jeví původní předpoklad špiček Sovětského svazu o minimálním styku okupační armády a místního obyvatelstva. Nemyslíte?

21. Nedlouho poté se rozpadá Sovětský svaz a následně celý Sovětský blok, symbolicky ukončující Studenou válku • 1996 - 2001 Afghánský islámský emirát, spojen s nástupem hnutí Taliban k moci • Od r. 2001 Afghánská islámská republika, vzniká na troskách tentokráte Spojeneckými vojsky intervenované bašty Talibanu, označené po událostech ve Spojených státech 9.11. jako semeniště zla a domovina protizápadního terorismu • Boje i pokus o dovoz demokracie do Afghánistánu stále trvá

22. Afghánská republika(1973 - 78)

23. Afghánská demokratická republika(1978 - 92 )

24. Afghánský islámský stát(1992 -96)

25. Afghánský islámský emirát(1996 - 2001)

26. Afghánská islámská republika(od r. 2001)

27. Zdroje: • Sarin, O. Afghánský syndrom : sovětský Vietnam. Brno : Jota, 1996. ISBN 80-85617-862. • Ministerstvo obrany ČR [online]. Dostupné na Internetu<http://www.army.cz/avis/vojenske_rozhledy/1999_1/valka.htm/>. • Fórum webu Palba.cz: Válka v Afghánistánu [online]. Dostupné na Internetu <http://www.palba.cz/viewforum.php?f=107/>.