1 / 49

Pěstování geneticky modifikovaných plodin

Pěstování geneticky modifikovaných plodin. Ministerstvo zemědělství ČR , Odbor rostlinných komodit. GM plodiny pěstované v roce 20 10 ve světě. sója kukuřice bavlník řepka tykev pap áj a cukrovka vojtěška rajče topol karafiát p et u n ie modrá růže.

Télécharger la présentation

Pěstování geneticky modifikovaných plodin

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Pěstování geneticky modifikovaných plodin Ministerstvo zemědělství ČR, Odbor rostlinných komodit

  2. GM plodiny pěstované v roce 2010 ve světě sója kukuřice bavlník řepka tykev papája cukrovka vojtěška rajče topol karafiát petunie modrá růže

  3. Plochy GM plodin ve světě v letech 1997-2010 million ha

  4. GM plodiny schválené pro komerční pěstování v ČR - EU Btkukuřice MON810 Insektrezistentní (Zavíječ kukuřičný) V EU uvolněná od roku 1998 • GM bramboryAmflora • Produkce bramborového škrobu pro průmysl • V EU uvolněny od roku2010

  5. Pěstování GM plodin podle zemí v roce 20010 Plocha vmil. ha

  6. Zemědělská produkce svět: 1292 mil. ha EU: 177 mil. ha Produkce GM plodin svět : 148 mil. ha EU: 0,1 mil. ha Zemědělská produkce – EU x svět Podíl EU 13,7 % Podíl EU 0,06 %

  7. Situace s GMO v EU Specifický přístup Založený na základě principu předběžné opatrnosti Reflektující negativní postoje evropských spotřebitelů ke GMO Specifická pravidla v EU pro GMO Schvalovací procedura pro nové GMO Označování a dohledatelnost GMO a jejich produktů Dovoz a vývoz GMO vůči třetím zemím

  8. Základní legislativa EU ke GMO Směrnice 2001/18/ECo záměrném uvolňování geneticky modifikovaných organismů do oběhu a změně směrnice 90/220/EEC Nařízení (EC) 1829/2003o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech Nařízení (EC) 1830/2003o zpětné dohledatelnosti a označování geneticky modifikovaných organismů a zpětné dohledatelnosti potravin a krmiv vyrobených z geneticky modifikovaných organismů a o změně Směrnice 2001/18/EC Nařízení (EC) 1946/2003o přeshraničním pohybu geneticky modifikovaných organismů Úřední věstník EU: http://eur-lex.europa.eu/

  9. Základní legislativa ke GMO v České republice Vychází ze Směrnice 2001/18/EC Zákon č. 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty Uzavřené nakládání (laboratorní testy, příměsi) Uvádění do životního prostředí(polní pokusy) Uvádění na trh

  10. Základní legislativa pro označování GM a produktů z nich v EU Nařízení (ES) 1830/2003o zpětné dohledatelnosti a označování geneticky modifikovaných organismů a zpětné dohledatelnosti potravin a krmiv vyrobených z geneticky modifikovaných organismů a o změně Směrnice 2001/18/EC systémpro označovánía dohledatelnost Nařízení (ES) 1829/2003o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech Toleranční hranice 0,9 % Nařízení (ES) 834/2007k ekologické produkci a označování ekologických produktů (EEC) No. 2092/91 Toleranční hranice 0,9 % od1. ledna 2009

  11. Co musí být označováno? • Produkty složené z GMO nebo GMO obsahující • kukuřice, krmné směsi • Produkty vyrobené z GMO • navzdory faktu, že neobsahují detekovatelné transgenní DNA • mouka, rostlinné oleje • Konvenční nebo ekologické (BIO) produkty, které • obsahují nebo jsou vyrobené z GMO ve vyšším podílu než 0,9 % • náhodné nebo technicky nevyhnutelné • obsahující jakékoliv GMO příměsi > 0,1 % GMO

  12. Systém označování v produkčním řetězci • osivo • pěstování • nákup/prodej • zpracování • označení konečného produktu GMO GMO GMO GMO

  13. Pravidla koexistence v oddělování na pozemcích • Rozdílné zemědělské systémy • Konvenční, ekologické, založené na GM plodinách • Zabránění nežádoucích příměsí • Možnost výběru • Pro zemědělce i spotřebitele • Koexistence = zabývá se pouze ekonomickými aspekty • praktického užití GM plodin • Pouze povolené plodiny, které úspěšně prošly systémem hodnocení rizik, mohou být pěstované

  14. Pravidla koexistence v členských zemích EU (MS) • Žádné společné nařízení, - národní přístupy • EC Doporučení2003/556/EC • Evropský úřad pro koexistenci – příručky, metodiky k pěstování GMO (kukuřice – 2010) • Významné rozdíly • vcharakteru: povinné (většina zemí EU MS) x doporučující (ES – nejlepší pěstitelská praxe) • 15 ĆS má přijatou specifickou legislativu ke koexistenci (stav k 2009) • vrozsahu: málo stran (SE, CZ etc.) x rozsáhlý dokument (AT, PL etc.) • Národní pravidla pro koexistenci (s jejich charakterem a rozsahem) zobrazující národní postoj ke GMO

  15. Všeobecné principy pro koexistenci v České republice • efektivita • praktická proveditelnost • srozumitelnost • proveditelnost kontrol • úměrnost • plodinově specifická opatření • spolupráce mezi zemědělci

  16. Legislativní rámec pro GM plodiny pěstované v ČR KOEXISTENCE • první ustanovení v r. 2005 • všeobecná pravidla pro koexistenci • Zákon č. 252/1997 Sb.o zemědělství změněnýzákonem. č. 441/2005 Sb. a zákonem 291/2009 Sb. • specifická pravidla pro koexistenci GM plodin • Vyhláškač. 89/2006 Sb. o bližších podmínkách pro pěstování geneticky modifikovaných plodinzměněna vyhláškouč. 58/2010 Sb. • Ministerstvo zemědělství ČR

  17. Ohlašovací povinnost ploch GM plodin • Před osevem • asi 1,5 měsícepředem • (kukuřice – k 1.březnu) • nejbližším sousedním farmám(do 140 m od pozemkových bloků s GM kukuřicí) • Po osetí • nejdéle 30 dní po zasetí • nejbližším sousedním farmám • kompetentním úřadům

  18. Minimální isolační vzdálenost Plodina • KUKUŘICE • Ochrana proti sprášení (delší vzdálenost) • BRAMBORY • Ochrana proti zamíchání hlíz • SÓJA • Ochrana proti sprášení (kratší vzdálenost)

  19. Minimální isolační vzdálenost - KUKUŘICEmezi GM a konvenční 70 m

  20. Minimální isolační vzdálenost - KUKUŘICEmezi GM a ekologickou produkcí 200 m

  21. Minimální isolační vzdálenost - SÓJAmezi GM a konvenční 10 m

  22. Minimální isolační vzdálenost - SÓJAmezi GM a ekologickou produkcí 20 m

  23. Minimální isolační vzdálenost - BRAMBORYmezi GM a konvenční 10 m 3 m

  24. Minimální isolační vzdálenost - BRAMBORYmezi GM a ekologickou 20 m 20 m

  25. Obsev(nárazníkový pás) • jako altervantiva k minimální isolační vzdálenosti u GM kukuřice • IRM (Insect Resistance Management) • jeden řádekkonvenční kukuřice (okoloBt-kukuřice) nahradí 2 misolační vzdálenosti nula 35 řad = 35 x 2 m = 70 m S kukuřicí vysetou jako nárazníkový pás musí být naloženo jakos GMO

  26. Pravidla koexistence • zaměřena na ekonomická rizika pěstování GM plodin, nikoliv zdravotní či ekologická rizika • týkají se pouze GM plodin schválených do oběhu/na trh

  27. Základní opatření pravidel koexistence- dodržení odstupné vzdálenosti minimalizace přenosu pylu (transgenního materiálu) GMO GMO

  28. Dodržení minimální odstupné vzdálenosti –možnost nahrazení obsevem GM kukuřice x ne-GM kukuřice obsev ne-GMO u kukuřice obsev minimálně 35 řad o šíři 1 řady min. 0,7 m 1 řada nahrazuje 2 m

  29. Dodržení minimální odstupné vzdálenosti –možnost nahrazení obsevem GM kukuřice x kukuřice pěstovaná v ekologickém zemědělství obsev ne-GMO 50 řad 100 m může být i kukuřice

  30. Zaměření kontrol na dodržování pravidel koexistence • dodržení odstupné vzdálenosti • provedení obsevu

  31. Kontrola dodržení odstupné vzdálenosti • cílená • vytipování vhodných pozemků s Bt kukuřicí pro kontrolu – s pomocí regionálních agentur pro zemědělství a venkov • terénní • přeměření vzdálenosti včetně odebrání vzorků z obsevu – s pomocí Státní rostlinolékařské správy

  32. Vytipování vhodných PB/DPB pro kontrolu ječmen ječmen pšenice pšenice pšenice pšenice pšenice pšenice cukrovka ne-GM KUK GM kuk oves pšenice

  33. Kontroly pěstování Bt kukuřice 2006-2010 2006 – 3 lokality • Kroměříž, Praha, Uherské Hradiště 2007 – 4 lokality • Břeclav, Kolín (2x), Znojmo 2008 – 4 lokality • Blansko, Louny, Mělník, Ústí nad Orlicí 2009 – 4 lokality • Domažlice, Hradec Králové, Znojmo (2x) 2010 – 3 lokality • Klatovy, Litoměřice, Hradec Králové

  34. Odběr vzorků ne-GM kukuřice Bt kukuřice 6 metrů povinný obsev minimálně 32 řad [(70 - 6) / 2 = 32 ] kontrolaprobíhá na prvních 32 řadách obsevu Foto: Miloslav Linhart, SRS

  35. Pomůcky pro odběr vzorků Foto: Miloslav Linhart, SRS

  36. Odebrané vzorky Foto: Jan Šamánek, SRS Celkem je odebíráno na 1 lokalitě80 vzorků z 20 rostlin obsevu

  37. Další kontroly v oblasti GMO- subjekty v resortu Ministerstva zemědělství • SRS – biologická účinnost GM plodin • ÚKZÚZ – osiva a krmiva • SZPI – potraviny

  38. Uchování záznamů GMO • Z důvodu dohledatelnosti a označování (nařízení ES 1830/2003) • Uloženo a k dispozici na farmě • Minimálně dobu 5 let GMO GMO GMO

  39. Pěstování Bt kukuřice v EU2007 – 2010

  40. Pěstování Bt kukuřice v ČR2005 – 2009 Pěstování Bt kukuřice v ČR2005–2010 Celková plocha Bt kukuřice hectares

  41. Pěstování Bt kukuřice v ČR2005 – 2009 Number of Bt maize growers No. of growers

  42. Proč pěstujeme Bt kukuřici MON810 ?

  43. Proč pěstujeme Bt kukuřici MON810 ?

  44. Proč pěstujeme Bt kukuřici MON810 ?

  45. Proč pěstujeme Bt kukuřici MON 810 ? Napadení porostu zavíječem kukuřičným

  46. Proč pěstujeme Bt kukuřici MON 810 ?

  47. Proč pěstujeme Bt kukuřici MON 810 ? Btkukuřice MON810 Konvenční kukuřice – porost napadený zavíječem kukuřičným

  48. České zkušenosti s Bt kukuřicí2005 – 2010 • Hlavní body • Spolehlivý nástroj proti zavíječi kukuřičnému • Lepší kvalita produktů z kukuřice (méně plísní) • Vyššívýnos (v průměru o 10 %) • Vyšší požadavky na administraci a organizaci • Zvýšená rentabilita kukuřičných výrobků, ale problémy s prodejem • Technologické výsledky jsou závislé konkrétního ročníku • Je možná koexistence s konvenční kukuřicí • Zemědělský trh je schopný regulovat užití biotechnologických produktů sám na základě poptávky spotřebitelů – není potřeba žádných restrikcí ze strany státu • Skutečná možnost výběru zpracovatelů i spotřebitelů

  49. Děkuji za pozornost Ing. Robert AdamecMinisterstvo zemědělství ČROdbor rostlinných komoditE-mail: robert.adamec@mze.czTel: +420 221 812 263

More Related