Didaktické testy a sociometrie

1. Didaktické testy a sociometrie

2. Didaktické testy Vzdělávací proces = získávání nových vědomostí, dovedností a postojů. Multifaktoriálně podmíněn, každý popis znamená určitou míru zjednodušení. Jen vzdělávací proces, který probíhá v podmínkách řízeného školního vyučování. Řízený proces, ve kterém fungují dvě základní složky: složka řídící a složka řízená. Řídící složka vysílá směrem k žákovi informace tzv. sdělovacím kanálem (zdroj učitel, kniha, film, ..) Řízená složka (žák) - složitý systém: příjem, zpracování informací, vznik tzv. výstupních informací (zpětnovazební - různé typy a formy zkoušek). Pokud se zpětné reakce neshodují se záměry řídící složky, mělo by dojít z její strany ke korekci nebo regulaci. Také řízená složka, zná-li cíl a souhlasí s ním, může realizaci záměrů pomáhat autokorekcí. Vyučovací proces lze tedy chápat jako sled určitých kroků: • sdělování nových poznatků • kontrola množství a kvality osvojených vědomostí a dovedností, přičemž obě fáze tvoří jeden celek

3. Současné zkoušení na ZŠ a SŠ Současný systém hodnocení - ústní zkoušení. Dobře připravená a provedená ústní zkouška má velký vliv na rozvoj vyjadřování a myšlení žáka. Přesto má i určité nedostatky: • chudá myšlenková struktura • jen ověřování zapamatování probíraného učiva • méně porozumění vztahům, schopnost aplikace, schopnost náročnějších myšlenkových operací; spíše zjišťování kvantity než kvality. • velká časová náročnost • nedostatečně formulovaný cíl – projevuje se tím, že • jednotlivé otázky se zaměřují na vzájemně nesouvisející skutečnosti • Nehodnotí kvalitativně • malá objektivita • nevyjadřuje jen výkon, ale celkový dojem, kterým žák při zkoušce působí (splnění očekávání učitele) • při utváření preferenčních postojů se u učitelů uplatňují např. chování žáka, jeho zevnějšek, prospěch v ostatních předmětech • neexistence pevných norem pro hodnocení, tudíž klasifikace u jednoho učitele neodpovídá klasifikaci u kolegy a klasifikace tedy nemá absolutní platnost.

4. Současné zkoušení na ZŠ a SŠ Přes uvedené nedostatky by nebylo správné ústní zkoušku zavrhovat. Dobře vedené zkoušení má tato pozitiva: • osobní kontakt • bezprostřední reakce učitele • je komplexnější, neboť lze plynule přecházet v učivu • posiluje u žáků schopnost přemýšlet o učivu v širších souvislostech. • rozvijí vyjadřovací schopnosti žáků a kultivuj e jejich projev • Negativa ústního zkoušení mohou být vyvážena kvalitními didaktickými testy. Co je didaktický test? • Chráska, M. Didaktické testy, 1999. s. 12: „didaktický test je „nástroj systematického zjišťování (měření) výsledků výuky".

6. Většinou ve škole, ukončujeme jen práci nejpomalejších. Jednoduché učivo, zvládají všichni, liší se rychlostí

7. Korespondují s obsahem a způsobem výuky … Vnitřní potenciál testovaného…

8. Např. přijímací zkoušky, ne pro zkoušení. Prověřují vědomosti

9. Vlastnosti dobrého didaktického testu validita • Test je validní tehdy, pokud se jím zkouší (zjišťuje) to, co má být zkoušeno. • Validita se vždy vztahuje k nějakému konkrétnímu použití testu, žádný test není validní pro všechny účely. • Testy studijních výsledků: je obsah testu reprezentativním vzorkem zkoušeného učiva? • Testy studijních předpokladů: zkterých vědomostí či dovedností je možno predikovat budoucí úspěšnost ve studiu? Testy by tedy měly mít tzv. predikční validitu, tj. schopnost předpovídat budoucí úspěšnost v učení. • další typy validity - konstruktová, kriteriální • Posouzení stupně validity testu se nechává na odborníkovi či skupině odborníků; výjimečně srovnáním s již existujícím testem, jehož validita je nesporná.

10. Vlastnosti dobrého didaktického testu reliabilita Výsledek každého testu - dva faktory: • pevná složka (skutečné vědomosti a dovednosti) • náhodná složka (okamžitá kondice, vnější podmínky apod.) - při zdánlivě stejných podmínkách se výsledky testování mohou i podstatně lišit. Test, který poskytuje výsledky jen minimálně ovlivněné náhodnými vlivy, má vlastnost nazvanou reliabilita neboli spolehlivost (test za stejných podmínek poskytuje stejné či velmi podobné výsledky). Koeficient reliability: 0 – 1 (naprostá spolehlivost a přesnost) Pro pedagogickou diagnostiku se většinou požaduje koeficient minimálně 0,80. Reliabilita je odvislá od kvality testových úloh a jejich počtu. U testů s malým počtem úloh (např. 10 a méně) je koeficient reliability pouze kolem 0,60. Proto by měl dobrý didaktický test obsahovat minimálně 10 testových úloh.

11. Tvorba didaktického testu • plánování testu • konstrukce testu • ověřování testu

12. Fáze plánování • pro ujasnění účelu testování se doporučuje rámcové vymezení obsahu testu. • specifikace obsahu a úrovně úloh zkoušky – techniky: • specifikační tabulky • úroveň osvojení znalostí (nejen reprodukce) • počet úloh – vyšší než 10, 35 – 40 minut max., 0,5 – 1,5 minuty na úlohu • struktura učiva + přiřazení váhy jednotlivým položkám • seznamu výukových cílů • pracnější, ale přesnější • učební látka, která má být testována, se převádí na seznam výukových cílů, kterých chceme dosáhnout; • nebo se formuluje co největší počet konkrétních výukových cílů a to tak, aby postihovaly skutečný obsah výuky; • každý výukový cíl musí být v testu zkoušen tolika úlohami, kolik odpovídá jeho významu v učivu (podle počtu hodin, podle rozsahu učebního textu apod.)

13. Fáze konstrukce didaktického testu návrh testových úloh: • otevřené (úlohy s tvorbou volné odpovědi) • Snadné navrhování • Nemožnost objektivního skórování • Široká a stručná odpověď • úlohy produkční a doplňovací • uzavřené • s nabízenou odpovědí • s nucenou volbou odpovědí

14. Fáze konstrukce didaktického testu návrh testových úloh: • otevřené (úlohy s tvorbou volné odpovědi) • uzavřené • s nabízenou odpovědí • dichotomické • polynomické – rozvíjely se v souvislosti s programovaným učením a větvenými programy. Formy: • jedna správná odpověď • jedna nejpřesnější odpověď • jedna nesprávná odpověď (musí mít vždy jednoznačně a důrazně vyjádřený zápor) • úlohy s vícenásobnou odpovědí nabízejí více správných voleb a žák musí být zřetelně na takový typ úloh upozorněn v zadání úlohy Problém s hodnocením! • s nucenou volbou odpovědí

15. Fáze konstrukce didaktického testu návrh testových úloh: • otevřené (úlohy s tvorbou volné odpovědi) • uzavřené • s nabízenou odpovědí • s nucenou volbou odpovědí

16. Obecné zásady pro navrhování všech druhů testových úloh • Vyhýbáme se úlohám kvizového charakteru. Bývají sice pro žáky zábavné, ale k serióznímu měření výsledků vzdělávací činnosti se nehodí. • Snažíme se navrhovat navzájem nezávislé testové úlohy, tj. takové, u nichž správné vyřešení jedné není vázáno na správné vyřešení jiné. • Dbáme na to, aby formulace zadání neobsahovala v sobě nápovědu správné odpovědi. • V didaktických testech zásadně nepoužíváme tzv. chytáků, u nichž nezkoušíme stupeň zvládnutí učiva, ale zcela jiné charakteristiky žáka, např. postřeh, vtip apod. Př. Protože se chcete dobře vyspat, jdete si lehnout už ve 20 hod 30 min a budík si nařídíte až na 9 hod 15 min. Kolik hodin budete spát? • Při hodnocení odpovědí je nejvhodnější užívat tzv. jednoduchého (binárního) skórování úloh, kdy za správnou odpověď v kterékoli úloze připisujeme vždy jen jeden bod. Složitější a pracnější je tzv. vážené skórování, kdy přiřazujeme různé počty bodů úlohám podle jejich náročnosti. Doporučuje se u úloh, které se výrazně liší časem, který je třeba k jejich vyřešení. • Testových úloh si v návrhu připravíme vždy více, než kolik jich bude v konečné verzi. Při ověřování testu se totiž ukáže, že některé z nich jsou nevhodné. • Pozornost věnujeme i grafické podobě testu.

17. Návrh prototypu didaktického testu • bývá prospěšné vytvořené testové úlohy alespoň na několik dnů po návrhu odložit a teprve potom se k nim kriticky vrátit • nechat je posoudit další kompetentní osobou (osobami) • z úloh, které obstály, sestavíme prototyp testu. • Řazení úloh • Čas • U jednodušších otevřených úzkých úloh a u jednodušších úloh s výběrem odpovědí počítáme s časem od 0,5 do 1,5 minuty na jednu úlohu. • Konkrétnější časovou představu si uděláme až po prvním použití testu na vzorku žáků. • takový časový limit, aby 80-90% žáků stačilo testem projít. • Případnému opisování předejdeme vypracováním dvou ekvivalentních podob testu, nejlépe jednoduchým přeskupením úloh.

18. Fáze ověřování a optimalizace didaktického testu • Definitivní představa o vlastnostech - až po jeho ověření na vzorku žáků. Vytváříme-li test jen pro své potřeby, stačí ověření u těch žáků, které vyučujeme nebo v paralelních ročnících. Jinak důkladnost ověření závisí na počtu žáků, kteří test zpracují. Analýza vlastností testových úloh • Zaměřuje se zejména na obtížnost úloh, na jejich citlivost a na tzv. nenormované odpovědi. • Obtížnost úloh posoudíme podle toho, kolik žáků úlohu správně vyřeší. Při analýze se počítá buď hodnota obtížnosti Q nebo index obtížnosti P. • Hodnota obtížnosti (Q) udává procento žáků ve vzorku, kteří danou úlohu zodpověděli nesprávně nebo ji vynechali. • Index obtížnosti (P) jeprocento žáků ve skupině, kteří danou úlohu zodpověděli správně. • nnje počet žáků, kteří odpověděli nesprávně nebo neodpověděli, n je celkový počet žáků • ns je počet žáků, kteří odpověděli v dané úloze správně; n je celkový počet žáků

19. Vlastnosti nevhodných testových úloh: • Úloha je příliš obtížná nebo příliš snadná (hodnota obtížnosti Q je buď větší než 80 nebo menší než 20). • Úloha málo rozlišuje mezi žáky s dobrými a špatnými vlastnostmi (např. koeficient citlivosti d je u středně obtížných úloh menší než 0,25 apod.). • V testové úloze je příliš mnoho vynechaných odpovědí (u otevřených úloh např. více než 30-40%, u uzavřených úloh více než 20%). • Počet vedlejších chyb v úloze převažuje nad počtem hlavních chyb (u úloh otevřených). • Žáci nevybírají ze všech nabídnutých distraktorů v úloze (u úloh s výběrem odpovědí).

20. Sociometrie = specifické výzkumné postupy ke zjišťování, popisu a analýze směru a intenzity mezilidských vztahů v malých sociální skupinách Malá sociální skupina – lidé spojeni určitými společnými cíli, znají se, komunikují spolu, vytvářejí společné normy Struktura sociální skupiny • Formální vztahy • Neformální vztahy

21. Sociometrický test • Pozitivní volby ve skupině (sympatie, preference, atrakce) - častěji • Negativní volby (odmítání, repulse) • Volba partnerů pro určité situace – všichni členové skupiny – písemně, obrázky • Otázky – podle cíle výzkumu

22. Zjišťování vztahů S kým ve skupině bys nejraději zpracovával projekt? Kdo jsou tvoji největší kamarádi? S kým bys chtěl kamarádit? Které spolužáky nemáš rád? S kým bys nechtěl jet na výlet? S kým bys nechtěl být ubytován na lyžařském výcviku?

23. Pravidla • Stanovit hranice sociální skupiny • Neomezený počet výběrů – nedodržuje se • Jednoznačně určit kritérium výběru (k čemu si vybírají partnera)

24. Sociometrická matice

25. Sociometrická matice - neuspořádaná

26. Sociometrická matice - neuspořádaná

27. Sociometrická matice - neuspořádaná

28. Sociometrická matice - neuspořádaná

29. Sociometrická matice - neuspořádaná

30. Sociogramy lhostejnost sympatie, lhostejnost

31. Sociogramy vzájemná sympatie antipatie, lhostejnost

32. Sociogramy vzájemná antipatie antipatie, sympatie

33. Kruhový sociogram – kladné volby G C D A H B E F