Proč seznamovat s cizím jazykem v raném věku? Workshop I k projektu Angličtina pro předškoláky

1. Proč seznamovat s cizím jazykem v raném věku? Workshop I k projektu Angličtina pro předškoláky 23. listopadu 2006 Milena Lásková milena.laskova@nuov.cz

2. Základní info o projektu • Aktivita 1.3 Národního plánu výuky cizích jazyků vyhlášeného MŠMT „Zařadit angličtinu s metodikou výuky do programu přípravy učitelů mateřských škol v pedagogických školách a na pedagogických fakultách“* *poznámka

3. Základní info o projektu • Název projektu Angličtina pro předškoláky • Časový horizont projektu 07/2006 – 12/2007 • Odpovědnost za projekt Národní ústav odborného vzdělávání • Autorka projektu Milena Lásková

4. Co je cílem projektu • Seznámit učitele anglického jazyka středních pedagogických škol s metodikou výuky předškoláků a připravit učitele k předání získaných dovedností (TTT) • Nastavit podmínky pro výuku studentek – budoucích učitelek MŠ - v rámci volitelného předmětu. • Zpracovat materiály k výuce předškoláků.

5. Pojmy v kontextu projektu • Předškolák v ČR = dítě ve věku 3 až 6/7 let • Školní docházka začíná v 6+ letech • Předškolák v zahraničí = dítě ve věku (2) 3 až 4/5 let • Školní docházka začíná v 4+/5+ letech

6. Very early learner • Very early learner = nečte, nezná písmena, nepočítá, nedokáže vytvářet abstraktní dedukce, spoléhá na skutečné věci a jejich vyobrazení; • Umí uchopit tužku,vybarvovat, rozezná tvary, rozlišuje podobnosti a rozdíly, užívá nůžky, lepidlo atd.

7. Vývoj řeči • Proces učení se mluvit začíná před narozením • Plod v děloze zažívá různé pocity a zvuky • Od 24. týdne plod již slyší tlukot matčina srdce a matčin hlas, vnímá zvuky z okolního světa

8. Vývoj řeči • Později důvěrně zná hlasy obou rodičů • Výzkum potvrdil, že tep plodu se zrychlí, slyší-li melodii a rytmus řeči rodičů Začíná lidská komunikace mezi plodem a okolním světem

9. Vývoj řeči • Prostředkem komunikace novorozence je pláč, který vyvolává okamžitou reakci okolí (hlazení, upokojení, konejšení, povídání, krmení) • Novorozenec má malinká ústa, velký jazyk a hrtan posazen vysoko, aby se neudusil • Od prvního dne po narození novorozenci upřednostňují lidský hlas oproti jiným zvukům

10. Vývoj řeči Ale jakým způsobem jsou naladěni na jazyk rodičů? • Již 12 hodin po porodu novorozenci upřednostňují jazyk svých rodičů před jazykem, který nikdy neslyšeli • Při pokusu, (dudlík zapojený na počítač – Kanada) kdy byl jazyk odfiltrován a novorozenec slyšel pouze intonaci jazyka rodičů intenzivně sál, zatímco během poslechu neznámého jazyka sání sláblo/ustalo..

11. Vývoj řeči • Týdenní kojenec se obrací po matčině hlase, naslouchá a vstřebává ho. • Rozpozná zvuky lidské řeči a rozlišuje ostatní zvuky – kašlání, hluk na ulici apod.

12. Vývoj řeči • 24 hodin po porodu se zkoumalo, zda je novorozenec schopen rozlišit mezi různými úseky řeči. • Na prvním seznamu byly předložky a gramatické členy, které nedávaly smysl. • Na druhém seznamu byla slova s významem, podstatná jména a slovesa. • 24 hodin starý novorozenec rozlišil slova s významem. Aplikováno i na další jazyky, vždy se stejným výsledkem. (dudlík, počítač, sání)

13. Vývoj řeči • Novorozenec má vrozenou schopnost naučit se jakýkoliv jazyk; • Novorozenec je nadaný a vybavený touhou po poznání; Proč se děti rodí jako univerzální lingvisté, ale přitom se stávají monolingvisty vázanými na vlastní kulturu?

14. Vývoj řeči Z pohledu antropologie pro novorozence je vše otevřené, možné a dosažitelné. Novorozenec může přijmout velké množství společenských, kulturních i jazykových norem najednou a bez předsudků; Jedinec – člen určité kultury - postupně ztrácí svou původní otevřenost v procesu integrace a adaptace a přijímáním zvyků. Získává požadované a společenstvím akceptované návyky, postoje a jazyk, a tak se stává monokulturním a monolingvním tvorem;

15. Vývoj řeči 3 měsíční kojenec • brouká • piští • upoutává pozornost • „konverzuje“ s matkou • napodobuje výraz v její tváři, citlivě vnímá rozdíly ve výrazu tváře • udržuje pohled z očí do očí • vyměňuje si úsměvy s matkou

16. Vývoj řeči Kojenec • chápe základní prvky komunikace a její rytmus • učí se číst z tváře druhého člověka • vnímá pravidla konverzace

17. Vývoj řeči • Výzkum potvrdil, že pokud způsob sdělení osoby neodpovídá výrazu tváře nebo mluvící osoba přeruší oční kontakt při konverzaci, dítě je frustrováno, neboť samo nedokáže vyvolat odezvu. • Přerušení konverzace bez varování končí nepokojem dítěte a pláčem. Oči hrají v lidské interakci důležitou roli

18. Vývoj řeči • 6 měsíční dítě rozeznázvuky jazyka, který ve svém okolí neslyší, ačkoliv dospělý tyto zvuky nezaznamená vůbec; 6 měsíční dítě je stále univerzálním posluchačem detailně rozlišujícím všechny zvuky jazyků • 10 měsíční dítě již na zvuky cizího jazyka nereaguje, neslyší je a přestává být univerzálním posluchačem;

19. Vývoj řeči Co se děje mezi 6.-10. měsícem života? • Mozek odfiltrovává zvuky, které v jeho okolí nezaznívají, to zabraňuje slyšet odlišnosti vyskytující se v cizím jazyce;

20. Vývoj řeči Co se stane, jsou-li mezi 6.-10. měsícem života děti vystaveny cizímu jazyku? • 9.-10. měsíční děti byly vystaveny při 12 sezeních mandarinštině, ačkoliv nebyly na jazyk zvyklé. Těšily se z příběhů a her, po 12. sezení byly testovány (pokus USA – čepice s elektrodami připojena k PC, zaznamenávaly se impulzy mozku na zvuky, které děti slyšely)

21. Vývoj řeči Dítě vychovávané ve vícejazyčném prostředí se naučí zvuky více jazyků Důležité je, aby se děti naučily rozeznávat, kde jedno slovo začíná a kde končí. Matky sdělují dětem základní prvky jazyka Matky mluví s dítětem jasně, monotónně a s důrazem na slova s významem, neustále opakují……

22. Vývoj řeči Vývoj řeči dítěte závisí na tom, jak se řeč naučí od lidí, kteří jej obklopují. Komunikace je přirozená a vypěstovaná 9. měsíční dítě žvatlá a zvuky jeho řeči se soustřeďují na rodný jazyk, hraje si s produkovanými zvuky, poslouchá se, napodobuje to, co slyší a zkouší vše opakovat.

23. Vývoj řeči Napodobování je první metodou komunikace mezi dospělými a kojenci. Dítě pochopí i princip střídání neboli pravidla hry – jádro komunikace Roční dítě umí interpretovat výraz tváře a gesta za účelem udržení komunikačních spojů Potřeba napodobování je rozhodující při učení se cizímu jazyku

24. Vývoj řeči Než dítě vysloví první slůvko, imituje zvuky jazyka, který kolem sebe slyší, kopíruje nejen zvuky, ale i úkony osob kolem něj, i když se jedná o zvláštní postupy (rozsvítí hlavou žárovku apod.) Napodobování a střídání – základní struktura komunikace (pokus se zelenou hračkou, dítě provokuje hračku k mluvení, napodobuje vědce a udržuje pauzy mezi promluvami) POZOR NA DIREKTIVY VE ŠKOLÁCH

25. Vývoj řeči Od 12.do 18. měsíce má dítě repertoár 50-100 slov, ale rozumí mnohem většímu počtu slov. 12 měsíční dítě reaguje na otázky a následné instrukce, na názvy běžných věcí a věcí nezapomenutelných, na části těla a zná pár univerzálních termínů „je pryč, už není“, vyjádří své obavy, údiv, kalamitu. Začíná přiřazovat zvuky slovům a slovům význam

26. Vývoj řeči Ve věku 18-24 měsíců přichází jazyková exploze/mentální skok • Spojování zvuků do slova do významů • Vše má jméno • Nová otázka „Co je to?

27. Vývoj řeči Co pomáhá zrychlení učení se novým slovům? 17 měsíční dítě si všímá tvarů věcí kolem sebe; 2 leté dítě najde požadované věci podle tvaru, i když jsou různých velikostí nebo jsou vyrobeny z různých materiálů; ROZHODUJÍCÍM MOMENTEM V UČENÍ SE NÁZVU VĚCÍ JE ROZEZNÁNÍ TVARU

28. Vývoj řeči Dětí naučené soustředit se na tvar při učení se názvu věcí se učí 3krát rychleji ve srovnání s ostatními netrénovanými dětmi; Děti se posunují k mikrovětám, výslovnost není perfektní; Mění se způsob hry; Dospělí se často ve slovech a chování svých dětí poznávají;

29. Vývoj řeči Hra se slovy – podporuje rozkvět fantazie 22 měsíční dítě zaznamenává prudký nárůst slovní zásoby Každých 90 minut se naučí minimálně jedno nové slovo

30. Může hra podpořit osvojení cizího jazyka u dětí? EXPERIMENTOVÁNÍ HRA VYJADŘOVÁNÍ MYŠLENEK A POCITŮ BÁDÁNÍ A POSUZOVÁNÍ KOMUNIKAČNÍ DOVEDNOSTI SPOLUPRÁCE OBJEVOVÁNÍ PŘEDSTAVIVOST VYTVÁŘENÍ SPOLEČENSKÝCH VAZEB VLASTNÍ VÝBĚR PLNĚNÍ PODNĚTNÝCH ÚKOLŮ POSKYTNUTÍ ÚKRYTU ZNALOSTI ZODPOVĚDNOST ŘÍZENÍ AKTIVIT DÍTĚTEM TĚLESNÉ PROCVIČENÍ ROZHODOVÁNÍ ZJIŠŤOVÁNÍ A UVĚDOMOVÁNÍ SI SDÍLENÍ S OSTATNÍMI ROZVOJ A ZPRACOVÁNÍ EMOCÍ SPOUSTA LEGRACE TVOŘIVOST IMITACE JAZYKOVÉ POVĚDOMÍ

31. Vývoj řeči Než dítě dosáhne 2 let umí 300 slov a rozumí 1000 slovům; Rané dětství je rozhodující pro naučení se jazykům Televize? Kazety? CD? Jesle? Domovy?

32. Vývoj řeči Dítě ve 2 letech života • si hraje se slovy • rozvíjí svůj myšlenkový svět • vyjadřuje svoje pocity • má představivost • přemýšlí o minulosti

33. Very early learner • Very early learner se lépe naučí mimikou a užíváním jazyka v kontextu; • Ve věku 4/5 let je zcela normální, i u dětí rodilých mluvčích, říkat „I did went“ a není nutné trvat na správné gramatice; • Děti se musejí radovat z užívání jiného jazyka;

34. Very early learner • Je důležité dětem ukázat, že angličtina je prostředkem k dorozumění; • Že se přes ni naučí i mnoho dalších, úžasných a zajímavých věcí;

35. Proč seznamovat mrňata s angličtinou tak brzy? • Dítě zdvojující hlásky jako „baba , dada“ již vstupuje do prostoru mateřského jazyka, a tím ztrácí polyglotní talent. • Ačkoliv děti zdvojující hlásky již přizpůsobují svůj sluch mateřštině, pokud jsou aktivovány dokáží rozvinout nové neutronové sítě v mozku a reaktivovat staré. To znamená, že během této doby si ukládají nový cizí jazyk ve stejné části mozkové kůry jako mateřštinu. V pozdějších letech se si již vytvářejí vlastní jazyková centra. Tuto schopnost jsou děti uchovat do pěti let.

36. Proč seznamovat mrňata s angličtinou tak brzy? • Netrpí zábranami při mluvení; • Nezatěžují vědomí tím, že dělají chyby; • Rádi zkoušejí nové věci „jen tak“; • Dokáží se nadchnout pro pohrávání si s jazykem • Akceptují instrukce a vedení dospělého; • Mají úžasnou schopnost naslouchat a imitovat zvuky; • Rádi zpívají, učí se říkanky a jazykové hříčky;

37. Proč seznamovat mrňata s angličtinou tak brzy? Cizí jazyk zakomponovaný do každodenního života mateřské školky se pro dítě stává samozřejmostí; Dítě si automaticky zafixuje komunikativní kompetence ve spojitosti s cizím jazykem ve třech dimenzích – pragmatické, kognitivní i postojové;

38. Proč seznamovat mrňata s angličtinou tak brzy? Vykročení mimo vlastní kulturu a mateřský jazyk startuje schopnost komunikovat ve více než jednom jazyce s ostatními lidmi; Čím dříve se s výukou cizího jazyka začne, tím lepších výsledků se dosáhne „v běhu na dlouhou trať“; *poznámka–nutné propojení se školou, nezačínat několikrát znovu (demotivující)

39. Proč seznamovat mrňata s angličtinou tak brzy? Neurofyziologové potvrzují, že v případech úrazu mozku u dítěte pod devět let věku se mozek díky jeho pružnosti zahojí většinou kompletně; Lidský mozek se pro potřeby učení cizím jazykům stává ztuhlým a nepoddajným po dosažení devátého roku věku;* *poznámka – různé strategie učení

40. Proč seznamovat mrňata s angličtinou tak brzy? Polovina světa je bilingvní; Znalost cizího jazyka by se měla stát součástí základní gramotnosti společně s psaním a čtením;* *poznámka – stejně jako dnes běžná počítačová gramotnost a řidičský průkaz

41. Proč seznamovat mrňata s angličtinou tak brzy? • V osmi měsících má dítě podle neurologů největší počet neuronových spojení = největší potenciál • Předškolní věk je ideálním časem pro budování cílené podpory jazykové kompetence dítěte – možnost dvojjazyčné školky (dva jazyky na stejné úrovni)

42. Proč seznamovat mrňata s angličtinou tak brzy? Závěrem • Novorozenec má vrozenou schopnost naučit se jakýkoliv jazyk; • Děti v raném dětství jsou velmi vnímavé a stanou se citlivými k cizímu jazyku; • Naučí se řešit a zvládat situace, které vznikají při setkáních s cizinci; • S přibývajícím věkem tato schopnost ubývá a v osmi/devíti letech mizí;

43. Děkuji vám za pozornost a těším se na spolupráci milena.laskova@nuov.cz