1 / 11

Masarykova univerzita Fakulta sociálních studií

Masarykova univerzita Fakulta sociálních studií. Rozdílné hladiny mezd; australská kauza; welfare; keynesova kauza; strategický obchod. Oldřich Krpec, FSS MU. Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií. Klasická diskuze rozdílu ve výši mezd

ilori
Télécharger la présentation

Masarykova univerzita Fakulta sociálních studií

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Masarykova univerzita Fakulta sociálních studií Rozdílné hladiny mezd; australská kauza; welfare; keynesova kauza; strategický obchod Oldřich Krpec, FSS MU

  2. Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií • Klasická diskuze rozdílu ve výši mezd • John Powell 1772 – obchodní bilance je proti nám skoro s každou zemí v Evropě, protože tyto země, mají nižšíživotnínáklady a platí nižší mzdy; • Martyn 1701 – rozpormeziHW a nízkoucenoumanu – dáno produktivitou; pracovníci jsou vysoceproduktivní, zaměstnavatelé jim mohouplatit vysoké mzdy, i tak je náklad na jednotku produkce nízký; • David Hume a Josiah Tucker1750-1774 • (Hume) • vyspělé země mají mnohovýhod, které jsou do jisté míry vyrovnávány nízkými mzdami v chudých zemích; • bude dělbapráce mezi chudými a bohatými zeměmi; • (Tucker) • bohatá země, jež získala superioritu dlouhou zkušeností s průmyslem a má etablovanýobchod a kredit, nástroje, stroje, dobré cesty – chudá to vše musí zajistit; • bohatá země svou schopností a znalostí vícenežkompenzuje jakoukoliv výhodu, jakou může chudá mít; • (Hume) • otázka jestli tyto výhody budou zvyšovat obchod nekonečně – neomezí se nevýhodami, které zpomalí a pak zastaví pokrok – drahézásoby a práce, která umožníchudé zemi konkurovat; • (Tucker) • jak chudá země produkujevícesofistikované zboží, cenypráce a materiálu budou proporčněrůst a eliminovat tuto výhodu; • chudá země nemůže nikdy předběhnout bohatou, pokud tam neníšpatnýmanagement; • (Hume) • pokud jsou otevřenékomunikace mezi zeměmi, platí, že průmyslkaždé země těžízezlepšení v ostatních zemích - každázemě má nějakou zvláštní výhodu…; • Smith • pokrok v produktivitě v důsledku dělby práce může snížit cenu výstupu a zvýšit cenu práce – v bohaté a komerční společnosti se práce dělník stává drahým a prácelevnou; • proti selskému rozumu – vysokácenapracovníkůneníjendůkazbohatství, ale je jeho příčinou;

  3. Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií • Nový kontext • Spíše než WD mezi zeměmi jsou téma WDmezi sektory v rámci země; konkrétně snaha použít protekci k posunupracovníků z do HW MANU sektoru; • MihailManoilescu 1929 – rozvojové země jsou oprávněny na základě ekonomickýchargumentů použít protekci k přesunupracovníků z nízko-produktivního zemědělství (LW) dovysoko-produktivníhoprůmyslu (HW); • empirická pravidelnost že přidanáhodnotapráce a kapitálu je výrazně větší v manu než v AGRI; • klasické zisky z obchodu nemusíobstát, pokud se zeměspecializuje v AGRI; • aby bylo proAGRI zemivýhodnéneprodukovatmanu a specializovat se v AGRI, je nezbytné, aby komparativnípřevaha v AGRI byla větší než je vnitřníkvalitativnípřevahaprůmyslu nad zemědělstvím • Rumunsko: • vagonuhlí z ciziny za 6k, doma lze za 7,5k; • produktivitapracovníka v uhlí je 75kročně, průměrná produktivita v agri je 30k; • je výhodnějšíprodukovatuhlí než dovést - aby se pořídilo 100vagonů v ceně 750k je třeba 10pracovníků; • aby se dovezlostejnémnožství uhlí v ceně 60k uhlí je třebavyvéztzboží20pracovníků (produktivita 30k ročně); • BertilOhlin 1931 – kritika: • pročnedojde k přesunubez protekce? pokud pracovník dostává mnohem většímzdu v uhelném průmyslu než v ostatních, proč ti kdo jsou v AGRI nenabídnou sebe do uhelnéhoprům. za menšímzdu?; • proč jen pokud státzasáhne s cly? • skutečnémzdovédiferenciály jsou nežádoucí - způsobí, že HW odvětví bude brzděno, zatímcoLW se rozvine více než by mělo za podmínek mezd adekvátních k produktivitě; • Pochybnosti o existenci WD: • kritériumvýstupu na pracovníka je nevhodné k měřeníproduktivity – ignoruje přínos kapitálu a nominálníWD mezi AGRI a manu jsou větší než reálné z důvodu rozdílnéhovzdělání a kvality a nákladů na bydlení; • reálnéWD lze přičíst odborům, které umělerozdělujípracovníky do non-competingskupin;

  4. Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií • Gottfried Haberler 1936 • WD pouzepokudmonopolistickéskupiny pracovníků jsou dost silné aby udrželyúroveňmezd poté, co čelízahraničníkonkurenci – pouze pokud preferujíredukcizaměstnanosti v těchto HW povoláních; • FT je užitečný v lámání monopolní síly takových skupin; • Harberler 1950 • pokud bude totálnífaktorováimobilita mezi sektory – FT bude stálelepší než alternativní politika; • pokud bude totálníimobilitafaktorů a kompletnírigiditacen faktorů, pak může FT produkovat nezaměstnanost a protekce může být užitečná; • James Meade 1955 – subvencezaměstnanosti; • Jagdish Bhagwati 1963 – rozlišuje mzdovou divergenci (kompenzace pro ekonomický fenomén – cena bydlení) a mzdovou distorzí (skutečné tržní selhání); • pokud platí, že práce je neefektivněalokována a výsledek je podzaměstnanost v MANU; • první politika: je podporazaměstnanosti v manu; • druhá je subvence na produkci, která zvýší zaměstnanost prostřednictvím vyššího výstupu; • třetí je clo, které zvýší produkci, pak zaměstnanost ale s distorzí v podobě omezeníspotřeby; • Kauza FT oddělena od kauzy pro Laissez-faire (historickýkontext – zdálo se že se rodí a umírají spolu); • to už neplatí – lze akceptovatexistenci tržních selhání a nutnost vládního zásahu a role vlády v jejich řešení ale bezdopadu na politiku FT (na odklon od něho).

  5. Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií • Australská kauza protekce • J.B. Bridgen 1929 insp. Sidgwickem 1883 • AUS – exportérAGRI a PRIM, klesajícívýnosy, FTtáhnefaktory do AGRI, zvýší se výnosy pro několik pozemkovýchvlastníků, ale nevytvoří to mocpracovníchmíst a sníží to mzdydělníků; • AUSnemůžeudržet současnou populaci a zvýšitživotní úroveň pod FTvyššípříjem na hlavu ale promenšípopulaci; • cíltarifu je redistribucepříjmu, subvencovánízaměstnanosti na úkorpůdy; • Jakob Viner 1929 – • je sporné snižovatpříjmypozemkovýmvlastníkům tak aby se mohlamenšíčástkapřesunoutpracovníkům – lze využít efektivnějšícesty; • australská kauza je „neekonomická“, nenícílemmaximalizovatpříjem, ale redistribuovat podle určitého klíče; • ekonomie: není žádný zájem na velképopulaci, je to politickérozhodnutí; • Bridgen 1925: místoklesajícípopulace ke klesajícím výnosům zhoršenísměnnýchrelací v důsledkupoklesusvětovéceny AGRI; vícepracovníků v AGRI (růst populace nebo imigrace) povede ke sníženívýstupu na hlavu… více exportů sníží cenu; • Stolper - Sammuelson 1941 (Heckscher-Ohlin-Samuelson model) • dvamobilnífaktory jsou užívány v různémpoměru k produkcirůznéhozboží; • země s relativní hojností v určitém faktoru bude tendovat k exportuzboží, které užíváintenzivnětento faktor; • když protekcetaknárůstdomácícenyimportů – dojde k zvýšenívýnosů z vzácnéhofaktoru, který je výrazně užit v tomto zboží (IC) a snížínávratnosthojného faktoru; • Dále již nelzetvrdit, že protekcesnížíabsolutnípříjemfaktoru, ikdyž to zvýší jeho podíl na příjmu (relativní zisk); • navíc, pokud je půda v rukouněkolika málo vlastníků, FT může snížit reálný příjemvětšiny populace; • zdůrazněny distributivníkonsekvenceprotekce - itak však je za FTnejvětší národní příjem;

  6. Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií • Welfare ekonomie a volný obchod • Rozdíl mezi bohatstvím a blahobytem: • materiální bohatství - celkovémnožstvízboží, které je k dispozicispolečnosti; • blahobyt-Jeremy Bentham – individuálníužitek – štěstí a spokojenost…musí se to nějak agregovat; • Klasici: vláda by měla sledovat politiky, které maximalizují ekonomické bohatství a teprve potom se má starat o distribuci; • Nassau Senior 1836 – • v jakém smyslu je situace kdy kapitalisté získají 2dolary za každýjedenztracenýpozemkovýmivlastníkyzlepšenímblahobytu společnosti? • aby to platilo, musí být penízeměřítkemužitku a mezní užitek příjmu musí být konstantní pro oběskupiny; • pokud je marg.užiteklandlordůvětší než kapitalistů, může si spol. vážit (menší) ztrátulandlordůvíce než (většího) zisku kapitalistů; • J.S.Mill – Corn Laws, lepšísvrhnout a zavéstkompenzaci – pokud kompenzace, pak nikdo nebude „worse“ a všichnipotenciálně „better“ – pak je FT nejen nejlepší pro bohatství ale i pro spol. blahobyt; • Vilfredo Pareto 1894 – pro srovnáníblahobytu ve dvou situacích kde je zboží alokováno různě • efektivníalokace je ta kde žádnéindividuumnemůže být „better“aniž by někdo byl „worse“; • to je kritériumzlepšení – implikace – změna je žádoucípokud může být někdoudělán „better“bez někoho „worse“; • FTneníPO, ale kompenzace to můžouzajistit;

  7. Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií • Lionel Robbins 1932 – • jakékoliv „interpresonal“srovnáníužitku jsou postavené na implicitníchhodnotovýchsoudech které nemohou být podpořenyekonomickouvědou; • ekonomická věda může hodnotitjak se jednotlivé aktivityliší v dosahování žádoucího cíle, ale nemůžesoudit tyto cíle samé; • Nicholas Kaldor 1939 • v klasickém argumentu pro FT není žádný arbitrární element – předchozídistribucepříjmumůžebýtvždyudržena (kompenzací - zdaněním)… je možné(!) udělatkaždého „better“… • Hicks 1940 – • FT představuje potenciálníparetozlepšení, pokud landlordinemohouuplatitkapitalistydoopačné politiky (břemeno na oponenty politiky); • zrušeníCL je tedy pareto zlepšení pokudkapitalistimohoukompenzovat (Kaldorovo kritérium) a landlordinemohouvyplatitkapitalisty (ze svých zisků z protekce-není dostatečný kompenzovat potenciální ztrátu z non-FT) aby FT nebyl (Hicksovo kritérium); • New Welfare Economics… problém: možnost hodnotově nezatíženého rozhodování o politice je ztracena, pokud je někdo indiferentní, jestlikompenzacebyla či nebyla vyplacena; • John Chipman 1987 – konflikt mezi potenciálním a skutečným – jedna situace je hodnocena jako lepšíjestliževšichnimohou být „better“ v nové situaci, ikdyžjsou ve skutečnosti „worse“; • Paterovo kritérium je velmistriktní: je vychýleno ve prospěchstatusquo, které nemusí být spravedlivé v žádném směru; kritérium je problémtaképroprotekcionismy, protože argumenty pro protekci čelí stejným tvrdým distribučním konsideracím.

  8. Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií • Keynes a makroekonomie protekcionismu • Nezaměstnanost1920-1930: FT by měl být opuštěn ve prospěch protekce v GB konkrétníchpodmínkách: neflexibilnímzdy směrem dolů, závazek vlády držet fix a velkáNEZ; • Rezistence k deflaci – organizované odbory a proletářskýlektorát; • protože se budou bránitpoklesunominálních mezd, klesnouceny ale nemzdy – to povede ke ztrátámbusinessu a NEZ; • zlomí se to časem velkouNEZ – ale sociální a politickésílyproti vyžadují alternativní řešení; • Řešení: • devalvace; dohoda o sníženímezd; subvence pro průmysl; racionalizaceprůmyslu… • první politicky nepřijatelné, třetí nedovoloval rozpočet, poslední dlouhodobé a krátkodobě kontraproduktivní; • alternativní řešení: tarif – zvýšívýstup a ZAM, zlepšíOB (protekcezvýšíceny – za těchto podmínek žádoucí); • Keynes • zdrženlivě ochoten k protekci – protože větší ZAMbudˇzvýšenímexportunebosníženímimportu – to druhésnazší + výhodafiskálníchpříjmů a zlepšeníToT; • klasický pohled: clo vede k nahrazeníZAM v jednomsektoru za jiný bez dopadu na celkovou zaměstnanost – to předpokládá že každý kdo ztratí jednu práci bude ochotensnižovatmzdu, dokud nedostane práci jinde – Keynes: za současných podmínek nesmysl; • LionelRobbins – clonezlepšídepresi, ale bude mít hrozivémezinárodníkonsekvence – retaliace + naivita, že se cla pak odbourají, až poslouží svému účelu; • LSE – není to lék na NEZ – země s vysokýmicly mají většíNEZnežGB; • Keynes: • věří snad někdo, že není žádný dopad na GBzaměstnanost, když se rozhodnukoupitGBautomístoUS? • FTargumentproti tarifům jejímž cílem je vytáhnoutpracovníky do práce pro kterou se relativně nehodí stojí na zásadním předpokladu, že bez cla by byli zaměstnáni tam, kdese relativně hodí… a nepřipouštímožnost, že by nebylizaměstnánivůbec; • 1931 GB vládaopustila zlatý standard, sterling prudce oslabil;

  9. Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií • Gotfried Haberler 1950 • pokud prácenenímobilní a ceny jsou flexibilní, stáleFT; • pokud obojírigidní, pak můžeFTvést k NEZ; • Joan Robinson 1946 • jakmile je opuštěnpředpokladplnézaměstnanostiITmodel je rozbit; • idea unikátní přirozenérovnováhy je přízrak – k dobrému či zlému musí být IT usměrňován vědomou politikou; • Milton Friedman 1953 • flexibilní směnné kurzy uvolní monetární politiku od sledování cíle konkrétní parity tak, že se může zaměřit na cenovou stabilitu; • deflačnítlaky, které vedly Keynese k podpoře cel mizí; • James Meade 1955 • FT a fix je nekompatibilní v současném světě – z triády stabilní ceny, stabilní kurzy, FT jsou dosažitelné pouze dva; • Keynesiánskýrámeczpochybněn na konci 1960s – probléminflace a NEZ; • Milton Friedman • přirozenámíraNEZ – i když cenyprácerigidní, vládanemůže permanentně stimulovatZAM prostřednictvím monetárníanifiskální politiky – celý důvod pro protekcimizí;

  10. Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií • Strategic Trade Policy • Trhy s malýmpočtem soutěžících firem – strategickáinterdependece(tvorba cen, investice, rozhodnutí o výstupu); imperfektníkonkurence (rivalita mezi firmami nebo hrozba vstupu dalších je nedostatečná ke stlačenícen na normálníúroveň); • Vládnípodpory domácí firmy mohou ovlivnitjednánícizíchfirem ve prospěch domácích – přesunoutzisky k domácím firmám a zvýšit národní bohatství; • Na úrovni firem – závazekzvýšitvýstup například nerevokovatelnouinvesticí do produkční kapacity – strategickýefekt – redukujeinvesticeostatních firem nebo zabraňujevstupu nových soutěžitelů; • Na úrovni mezinárodní stát: • subvencujeexportydomácífirmy - subvence bude mít strategickýdopad – posuneequilibrium; • povzbudídomácíprodukci, snížítržnícenu, optimálníodpověďcizí firmy je redukceoutputu; • exportní subvence umožnídomácí firmě vytlačitsoupeře z exportních trhů - získá většípodíllukrativníhotrhu, přesune profit domácí firmě; • zvýšení profitu optimální subvencí překonánákladysubvence – zvýšení národního bohatství; • sníženíprodukcecizí firmy snížídopady na poklessvětovéceny… • Stojí to na unilaterálníakci – zisk je podmíněn tím, že jenomjedna země subvencuje a není cizí retaliace; • pokud obězemě – obě jsou worse off; • potom by nešlažádnáztrhu, snížila by se světovácena a nákladysubvence by překročilyprofit firem; • Horstmann Markusen 1986 – subvencemohoupodporovat neefektivní vstupy, které zvýší průměrné ceny produkce a cenyspotřebitelů; • Obchod je formaekonomickéinterdependence: • pokud každázeměignorujeostatní a sledujepolitiky pro svou unilaterálnívýhodu, většina zemí bude worseoff; • kooperativnídohody mezi zeměmi, ve kterých se vzdajítěchtopolitik, je mohou učinit betteroff;

  11. Děkuji za pozornost Oldřich Krpec krpec@mail.muni.cz MVES FSS MU, Joštova 10, 60200 Brno

More Related