Zpracovala: Jana Mauricová; prosinec 2003, v Ústí nad Labem

1. Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem Fakulta životního prostředí Inženýrské studium Studijní obor: Revitalizace krajiny Revitalizační studie potoka Korunáč Diplomová práce Autor: Jana MAURICOVÁ Vedoucí práce: Ing. Martin NERUDA Ústí nad Labem 2004 Zpracovala: Jana Mauricová; prosinec 2003, v Ústí nad Labem

2. Cíle diplomové práce • Diplomová práce na téma Revitalizační studie potoka Korunáč má za cíl: • vytvořit podkladovou studii pro zpracování projektové dokumentace revitalizačních úprav části toku Korunáče • uvést základní charakteristiku povodí Korunáče • zmapovat a zhodnotit aktuální stav povodí a vlastního koryta Korunáče • na základě zjištěných výsledků navrhnout ve variantách revitalizační opatření

3. Metodika Podkladové materiály • mapové podklady(ZM 1:10 000 – map. listy 32-12-25, 32-14-04, 32-14-05, hydrologická mapa 1:50 000, mapa ÚSES 1:10 000 atd.) • výsledky vlastního terénního průzkumu provedeného v měsících duben – září roku 2003 • odborná literatura týkající se problematiky revitalizace vodního prostředí Diplomová práce byla zpracována ve čtyřech základních etapách: • přípravné práce, studium literatury • terénní průzkum • zpracování výsledků terénního průzkumu a studia podkladových materiálů • návrhy na revitalizaci

4. Povodí potoka Korunáč (rozloha 7,868 km2) se nachází částečně na území bývalých okresů Prachatice a Český Krumlov. Potok Korunáč ústí do Vltavy asi 3,5 km od soutoku Teplé a Studené Vltavy. Územím prochází hranice mezi Národním parkem a Chráněnou krajinnou oblastí Šumava, kterou fyzicky tvoří silnice Záhvozdí - Pěkná. Dolní úsek toku je lokalizován v 1. zóně NP Šumava (Vltavský luh), kde jsou předmětem ochrany především četná rašeliniště a nivní biotopy.

5. Využití území Pro posouzení charakteru území je jedním z důležitých a výchozích parametrů znalost tzv. landuse. Povodí Korunáče je území s nízkou hustotou osídlení. Nachází se zde obec Pěkná (první zmínka existuje z roku 1393) a osada V Černém lese. Z terénního průzkumu vyplynulo, že povodí Korunáče je území s převahou lesních ploch, které se rozprostírají především v pramenní části zájmového území, na svazích vrchů Korunáč, Korunáček a Dlouhého hřbetu. Druhý nejvyšší podíl mají trvalé travní porosty. Orná půda se v povodí Korunáče v současnosti nevyskytuje. Lze konstatovat, že využití území v povodí Korunáče odpovídá výškovým poměrům, a proto území není ohroženo nadměrnou erozí.

7. Ochrana přírody a krajiny Jedním z argumentů pro potřebu revitalizace části toku Korunáče je otázka ochrany přírody a krajiny. Zájmové území se nachází na území Národního parku (NP) a chráněné krajinné oblasti (CHKO) Šumava, která je od roku 1990 vyhlášena za Biosférickou rezervaci. Povodí Korunáče částečně zasahuje na území první zóny NP – do Vltavského luhu (přírodní památka). Jedná se o rozsáhlý údolní komplex rašelinišť, niv, mokřadů, rašelinných luk i lesů v kotlině Vltavy mezi Novou Pecí a Soumarským mostem u Volar. Lokalita Vltavského luhu byla, jako jedna ze šumavských rašelinišť, zařazena do seznamu mokřadů s mezinárodním významem a je tedy chráněna na základě Ramsarské úmluvy o mokřadech. Následující snímek ukazuje rozmístění prvků územního systému ekologické stability v povodí Korunáče a blízkém okolí.

9. Výsledky terénního průzkumu Při terénním průzkumu byly sledovány především následující parametry: • tvar koryta • opevnění dna a břehů • trasa toku • břehová resp. doprovodná vegetace • využití dna údolí • umístění objektů na toku • rizikové body z hlediska kvality vody v toku • tvar koryta Stručná charakteristika jednotlivých úseků toku Korunáče: Na základě výsledků terénního průzkumu byl tok rozdělen na úseky, které jsou charakterizovány určitou kategorií významnosti narušení přírodního stavu, resp. naléhavostí ochrany přírodního charakteru a revitalizace poškozených úseků. Kategorizaci ukazuje následující snímek:

11. Popis úpravy toku Korunáče z roku 1979 Úprava dolní části Korunáče byla provedena v souvislosti s odvodněním pozemků v k. ú. Želnava. Cílem úpravy koryta Korunáče a výstavby melioračních objektů bylo odvodnění zamokřených zemědělských pozemků. Úprava vodního režimu měla usnadnit hospodaření na zájmových plochách, předpokládalo se maximálně možné zornění pozemků. Úprava Korunáče spočívala ve vytvoření lichoběžníkového koryta (šířka dna 0,5 – 0,7 m, sklony svahů 1:2), které je dimenzované pro Q5(pětiletý průtok). Trasa koryta byla napřímena. Svahy byly ohumusovány a osety travní směsí. Na toku byly navrženy boční rybí útulky, které ale svým technickým provedením nevyhovují nárokům dnešní revitalizační praxe (funkci podpory biologického oživení toku plní jen částečně). Mapa Vymezení nutnosti revitalizace části toku Korunáče ukazuje konfrontaci úseku toku s významným stupněm narušení a území odvodněného detailní drenáží s chráněným územím – nivou Vltavy. Kromě tohoto úseku Korunáče byla pro revitalizaci navržena i část koryta, které je opevněné kameninovými deskami.

13. Návrh revitalizačních opatření Návrh revitalizace vychází ze základních principů revitalizační praxe a snaží se navrátit nevhodně upravené části toku k přírodě blízkému stavu, obnovit krajinotvornou funkci toku a zvýšit ekologickou stabilitu v území. Výchozí podmínky a limitující faktory: • umístění toku ve volné krajině, mimo intravilán obce • vzhledem k současnému hospodářskému využití přilehlých pozemků se předpokládá, že občasné vybřežení vody nebude mít zásadní negativní důsledky • revitalizační studie nepracuje s překážkami, které souvisí např. s vlastnickými vztahy k dotčeným pozemkům • limitujícím faktorem je existence silničního mostu a propustku na trase toku určené pro revitalizaci; tyto objekty studie respektuje a zachovává jejich stávající podobu • návrhy revitalizace toku neomezí zásadním způsobem funkci odvodňovacího zařízení

14. Navržené varianty: Nulová varianta Vzhledem k tomu, že se zájmové území nachází v NP a CHKO Šumava, je prvotním zájmem obnovit v povodí ekologickou a krajinotvornou funkci toku. Z tohoto důvodu nebyla nulová varianta, která by spočívala v ponechání koryta ve stávajícím stavu a omezila by se maximálně na obnovu vegetačního doprovodu, vůbec uvažována. Varianta I. Varianta I. počítá s vybudováním přírodě blízkého koryta v nové trase, která přibližně kopíruje trasu původní – před úpravou z roku 1979. K diferenciaci toku do proudných a tišinných míst mají přispět navržené objety na toku – tůň, boční úkryty a vložené kameny. Nové koryto bude dimenzované na kapacitu Q30d. Varianta II. Varianta II. předpokládá situaci, kdy vlastníci dotčených pozemků nebudou souhlasit s vybudováním nového koryta. Varianta navrhuje ponechání stávající trasy koryta toku, přesto si klade za cíl přiblížit charakter koryta přírodě blízkému stavu. To by mělo být docíleno změlčením stávajícího koryta, vymodelovánímbřehů do sklonu 1:5. Pro detailní členění koryta budou využity objekty obdobně jako ve variantě I.

15. Při projektování změn v krajině je často účelné získat informace o tom, jak vypadalo zájmové území v minulosti. Snímky (mapy 1. a 2. vojenského mapování) ukazují oblast Pěkné v období 2. pol. 18. a 1. pol. 19. stol.

16. Závěr Z terénního průzkumu vyplývá jasná potřeba revitalizace dolního úseku toku Korunáče (především úsek 0,0 - 1,1 km). Zmíněný úsek toku byl v minulosti upraven v souvislosti s odvodněním pozemků v k. ú. Želnava. Cílem úpravy části toku Korunáče a výstavby melioračních objektů bylo odvodnění zamokřených zemědělských pozemků. Po provedení úprav se předpokládalo využití celého územíodvodněného melioračním detailem (174,9 ha) pro zemědělské účely - vyžadovalo se maximálně možné zornění pozemků. Při projektování úprav bohužel nebyl brán zřetel na fakt, že dané pozemky se nachází v nivě Vltavy a v oblastech, které svojí polohou a klimaticko - pedologickou charakteristikou zcela nejsou vhodné pro intenzivní zemědělskou výrobu. Nutnost revitalizace zmiňovaného úseku toku je vyjádřena nejen v projektové dokumentaci ÚSES, ale také v Plánu péče NP Šumava (2001 - 2010), kde byla do návrhu konkrétních řešení lokalit zahrnuta i lokalita Vltavského luhu, resp. drobné přítoky Vltavy. Ke zpracování získaných údajů a výsledků terénního průzkumu bylo využito prostředků GIS. Práce byla zpracována v programu ArcView 3.2. Před provedením datových analýz bylo nutné provést úpravu dat a zajistit jejich kompatibilitu s programem ArcView 3.2. Tyto operace zahrnovaly: transformaci dat, převedení do souřadnicového systému JTSK, digitalizaci krajinných prvků a propojení vytvořených vrstev s atributovou tabulkou. Získaná liniová a polygonová témata byla potom využita pro vlastní analýzy. Při zpracování studií či projektových dokumentací v oblasti ochrany životního prostředí lze účelně využít prostředků GIS nejen k vizualizaci získaných údajů. Především je možné efektivně, často poměrně jednoduchými analýzami, zobrazit střetové zóny zájmů ochrany přírody nebo oblasti potřebné k revitalizaci či intenzivní ochraně.