Pilotní průzkum informační gramotnosti vysokoškolských studentů v České republice

1. Pilotní průzkum informační gramotnosti vysokoškolských studentův České republice Odborná komise pro informační vzdělávání a informační gramotnost na vysokých školách Ludmila Tichá, ČVUT v Praze Fakulta strojní, Ústřední knihovna Ludmila.Ticha@fs.cvut.cz

2. Proč průzkum? • Na počátku byla definice informační gramotnosti. • Cílem pilotního průzkumu bylo: • připravit a vyzkoušet průzkum stavu IG na vysokých školách různého oborového zaměření, • získat argumenty pro informační vzdělávání, • získat přehled do stavu informační gramotnosti studentů, • sledovat vývoj stavu informační gramotnosti studentů. • Úkolem po provedení průzkumu na vysokých školách v ČR je navrhnout koncepci informačního vzdělávání.

3. Informační gramotnost jako model Etické aspekty využívání informací

4. Složky informační gramotnosti • literární gramotnost– pochopení textu, práce s textem, psaní textu, • dokumentová gramotnost– práce s databázemi a formuláři, • numerická gramotnost– práce s číselnými údaji, tabulkami a grafy, • jazyková gramotnost– znalost terminologie oboru v mateřském i cizím jazyce, • ICT gramotnost – práce s počítačem a Internetem, ovládání počítačových aplikací. • Etické aspekty využívání informací.

5. Zúčastněné univerzity 1. kolo 2004 • Masarykova univerzita v Brně, Fakulta pedagogická • Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Fakulta biologická • České vysoké učení technické v Praze, Fakulta strojní 2. kolo 2005 • Vysoká škola ekonomická v Praze • Univerzita v Pardubicích • Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně • Masarykova univerzita v Brně, Fakultasociálních studií • Univerzita Karlova v Praze,Přírodovědecká fakulta

6. Příprava a organizace průzkumu • přípravné práce: březen – duben záměr, cíle, standardy, hypotézy, zásady organizace, pověření k průzkumu, sestavení a testování dotazníku • sběr dat: duben – květen rozeslání dopisu respondentům, sledování statistik sběru, rozhodnutí o ukončení sběru • vyhodnocení: květen – červenec analýza pro jednotlivé instituce, souhrnná analýza, zásady využívání výsledků průzkumu • zveřejnění výsledků: září – listopad časopis Ikaros, seminář IVIG, CPVŠK a další

7. Jednotlivé kroky přípravy • formulace záměru průzkumu a stanovení zásad, • stanovení základních hypotéz, • formulace standard IG studentů VŠ, • dotazník na základě definice IG, • způsob výběru vzorku, • způsob organizace sběru dat, • odměny respondentům a způsob jejich vylosování, • charakteristika fakulty/univerzity z hlediska IG

8. Co se zjišťovalo v charakteristice • počty studentů a pedagogů, • způsob výuky, • požadavky pedagogů na studenty, • podpora ze strany pedagogů a vedení, • dostupnost literatury a EIZ na fakultě/univerzitě, • nabídka kurzů práce s informacemi, • možnosti a schopnosti knihovny a knihovníků, • technické vybavení knihoven pro vedení kurzů.

9. Co se zjišťovalo v dotazníku • základní údaje o studentovi např. univerzita, obor, počet let studia • způsob a četnost a úroveň využívání informací např. četnost návštěv v knihovně, absolvování kurzu • 5 sad (42) otázek podle modelu definice a standardů např. používání pramenů, psaní textů, citování, znalost jazyků a odborné terminologie, znalost kancelářských aplikací, práce s Internetem, motivace k práci s informacemi

10. Průběh průzkumu • náhodný výběr vzorku respondentů z registrovaných uživatelů knihoven • oslovení respondentů e-mailem • vyplňování a odesílání elektronického dotazníku • nástroje ke sledování průběhu sběru dat • osloveno celkem 2400 studentů • vráceno 1174 vyplněných dotazníků • návratnost 48 %

11. Výsledky a závěrys využitím publikovaných tabulek M. Dombrovské • index informační gramotnosti zaměřené na služby knihoven v procentních bodech • co ovlivňuje informační gramotnost • silné faktory • vytipování 4 skupin studentů podle motivace a používání odborné literatury • potvrzení hypotéz • ověření metodiky průzkumu

12. Nejslabší složka informační gramotnosti: dokumentová gramotnost Index informační gramotnosti zaměřené na služby knihoven v procentních bodech Průměr: 56 procentních bodů

13. Co ovlivňuje informační gramotnost

14. Největší vliv na informační gramotnost: absolvování kursu pro práci s informacemi

15. Co má a nemá vliv na informační gramotnost

16. Silné faktory informační gramotnosti: • subjektivní hodnocení důležitosti orientovat se ve službách knihoven • míra využívání odborné literatury

17. Závěry • potvrzení základní hypotézy • předpoklad výše získaných procentních bodů • ověření metodiky průzkumu • další využití průzkumu