Download
1 / 39
400 likes | 650 Vues
Sklářství od konce 18. do poloviny 19. století – historický kontext. – období mezi Velkou francouzskou revolucí a revolucí 1848 – velké změny politické, hospodářské a obecně kulturní – konec 18.stol. – rodová aristokracie – dominantní společenskou skupinou
E N D
Sklářství od konce 18. do poloviny 19. století – historický kontext – období mezi Velkou francouzskou revolucí a revolucí 1848 – velké změny politické, hospodářské a obecně kulturní – konec 18.stol. – rodová aristokracie – dominantní společenskou skupinou – vzorem pro životní styl a umělecké řemeslo – pol. 19. stol. – aristokracie přizpůsobila do značné míry svůj životní styl měšťanstvu – změny vyvolány přechodem tradiční řemeslné výroby na průmyslovou tovární výrobu – sílí tlak měšťanstva na získání podílu na politické moci – ve střední Evropě – revoluční doba má mírnější charakter – habsburská monarchie: – Josef II. (1780 – 1790); Leopold II. (1790 – 1792) - osvícení reformátoři, náznaky velkých společenských změn – František I. (1792 – 1835) – koaliční a napoleonské války – konsolidace poměrů v druhé polovině vlády – Rakouská monarchie – hospodářství je vyčerpáváno válkami – ztrácí postavení evropské mocnosti –> 1811 - zhroucení
Sklářství od konce 18. do poloviny 19. století – historický kontext – 1815 Vídeňský kongres – stabilizace poměrů – stále hrozí problémy hospodářské (zadluženost) a politické (liberální a národnostní hnutí) – mění se poměr sil ve společnosti – měšťanstvo získává pozice ve veřejném životě – povyšováno císařem do šlechtického stavu – sedláci bohatnou a vykupují se z roboty – Ferdinand V. (1835 – 1848) – konzervace současného stavu – rozvoj továren, dopravy a liberalizace hospodářství – 1848 – revoluce měšťanská – počátek moderní průmyslové společnosti – František Josef I. (1848 – 1914) – formování a rozvoj moderní industriální společnosti – tovární strojová výroba začíná dominovat výrobě – nové technologie – nové stroje, nová organizace práce a legislativa – nové možnosti – nastupuje seriová výroba pro anonymního zákazníka – rozvoj technických věd – uplatňování poznatků přírodních věd
Sklářství od konce 18. do poloviny 19. století – vývoj sklářské výroby – sklářství představuje 3. nejvýznamnější průmyslové období (po textilním a kožedělném průmyslu) a 2. nejvýznamnější exportní odvětví (60-80% export) – sklářská prvovýroba vázána na oblasti rozsáhlých lesních komplexů - dřevo na otop pecí; potaš od specializovaných dodavatelů Sklářské oblasti – sklárny hl. v příhraničním horském pásmu od Novohradských hor po Sokolov, – oblast Českého lesa a podhůří Krušných hor (tabulové a zrcadlové sklo) – Krkonoše, střední a východní Šumava, Novohradské hory (duté sklo) – některé Šumavské sklárny (pateříky do růženců) – Posázaví, Jihlavsko, Českomoravská vrchovina (duté a tabulové sklo) – Jizerské hory (tabulové a duté sklo, tyče a tyčinky pro bižuterii) – Morava a Slezko – sklárny rodiny Reichů (smíšená výroba) – 78 skláren v Čechách a 10 na Moravě a Slezku – české sklo je vyhlášené pro svoji vysokou kvalitu (čistý písek a křemen) – významní skelmistři: Josef Meyr; Martin Kaiser a Franz Josef Kreidl
Vývoj sklářské výroby První ¼ 19.stol.krize českého i moravského sklářství – růst cen dřeva a tím i potaše pokles exportu (francouzská revoluce, napoleonské války a kontinentální blokáda, rusko-turecké války, ochranářská politika německých států), pokles zisku, propad rakouské ekonomiky (inflace) – pokles je pouze na krátká období přerušen oživeními (po 1815) – zavírání skláren, odchod sklářských mistrů do ciziny – roste konkurence – moravské sklárny více orientovány na země rakouského soustátí – menší ztráty Konjunkturapřelom 20. a 30. let 19.stol. – rozvoj nových malířských dekoračních technik dutého skla (lithyaliny, lazury, listry…) – nové barevné skloviny (U, Cr, Ni) – nové typy brusu – vrstvené a probrušované sklo – lisované sklo, lité tabulové sklo (1834) – roste počet skláren v tradičních oblastech – větší komplexy s rafinací – zakládána řada brusíren zrcadel v jižních Čechách
Hutní provozy a rafinérie – většina skláren součást šlechtického velkostatku (vazba na lesní porosty) – konec 18.stol. – sklárna s jednou tavicí pecí – 6 až 10 pánví (1 mistr na pánev) – tavicí cyklus se opakuje 2xtýdně – rafinace dutého skla nejprve v mimo sklárnu v rozptýlených manufakturách hlavně v severních Čechách – rafinéři často cestují do lázeňských měst a Prahy – výroba upomínkových předmětů – rafinace podstatně zvyšovala cenu výrobku (o 1200 – 2000%) – koncentrace výroby na jednom místě – rafinérie součást skláren
Tabulové a zrcadlové sklo – konec 18.stol. – největší podnik na výrobu zrcadel – hraběcí rodina Kinských ve Velenici a Lindavě na panství Sloup – polotovary vyrábí sklárny na Šumavě a v Českém lese – technologie lití skla na bronzové nebo železné stoly – tabule až 250x50 cm – významnými průkopníky technologie lití v Čechách je rodina Abelů – první tovární provoz v roce 1853 – velký komplex na výrobu a rafinaci tabulového a zrcadlového skla ve Střebli u Tachova v 90.letech 19.stol.
Bižuterie a podmalby polovina 90.let 18.stol. – na Jablonecku začíná rozvíjet výroba umělých perel – korálky a perly vyráběny též na Šumavě polovina 90.let 18.stol. – začátek rozvoje lidové podmalby – největší rozkvět na konci 18. a během poloviny 19. stol. (zlevnění tabulového skla) – vytlačena levnějšími barvotisky – malba za studena terpentýnovými či temperovými barvami – při malování je tabulka proti světlu – nejprve kontury, pak detaily, poté plochy a nakonec pozadí – luxusnější obrázky jsou navíc probrušované či ryté do zlaté fólie
Duté sklo – samozřejmou součástí životního stylu bohatších domácností (měšťanských a řem.) – export do Francie – nádech do stříbřitě modra – export do Anglie a Ameriky – nádech do růžova – barevná skla – opakní bílé, světle modré a červené – neprůhledné – hyalit (černé) – kobaltově modré – topasově medově hnědé (C – redukce) – smaragdově zelené – tvar a dekor ovlivněn klasicismem – návratem a obdivem k antice – tenkostěnné, prostých hl. válcovitých tvarů – zdobené rytinou či brusem (méně) – malování emailem - zlidovělo
Duté sklo – období empiru - anglománie – 2.pol. 18. stol. období v Anglii a Irsku - populární karafy 3 velikostí na ocet, olej a víno, nádoby na bowli a punč, holbičky na těžké černé pivo-porter – pohárky na víno – vejčité kupy, nízká nožka, kruhová či později čtyřhranná patka – nově velké číše na nízké nožce, kupa ve tvaru bodláku – vázy vycházejí z tvaru amfor – pro brusiče ideálním tvarem je diamantový brus
