VÝVOJ GEODETICKÝCH ZÁKLADŮ V ČR

1. VÝVOJ GEODETICKÝCH ZÁKLADŮ V ČR Hlávka Miroslav

2. Historie • 1525 matematik a astronom Jean Fernel určoval poloměr Země pomocí počítadla na vozu (určil poloměr 6373 km) • 1613 použití trigonometrické sítě pro výpočet meridiánového oblouku (síť měla 13 vrcholů a 3 základny)

3. Trigonometrické sítě na našem území • Katastrální triangulace 1821-1864 • Vojenská síť 1862-1898 • Jednotní trigonometrická síť katastrální 1920-1957 • Astronomicko-geodetická síť • Souřadnicový systém 1942 • Souřadnicový systém 1942/83

4. Katastrální triangulace • První geodetický základ na našem území (v sázích, později v metrické míře) • Aby nedošlo k velkému zkreslení bylo použito více souřadných systémů v Cassiniho zobrazení (každý systém měl v počátku významný bod I. řádu • Obsahovala body I-IV řádu

5. Vojenská triangulace • Poměrně přesná síť I. Řádu s jedinou základnou u Josefova, střední chyby ve směru 0,93‘‘ polovina uzávěrů pod 1‘‘ • Síť byla zpracovány na referenčním Besselově elipsoidu • Nedostatkem bylo chybná orientace celé sítě (10‘‘ v azimutu) a určení rozměru sítě z jedné základny

6. Jednotná trigonometrická síť katastrální • Budování JTSK probíhalo v těchto základních etapách • Zaměření základní trigonometrické sítě • Zaměření a zpracování bodů I. Řádu • Zaměření a zpracování ostatních bodů (II.-V. řádu) • Snaha co nejrychleji vybudovat základ pro nově vzniklou republiku • Nebyla provedena nová astronomická měření • Nebyly měřeny geodetické základny a • Síť nebyla spojena se sítěmi okolních států

7. Bylo převzato část měření z vojenské triangulace • Taktéž její tvar a orientace byla převzata z vojenské triangulace • Převzaté měření se transformovalo pomocí 107 identických bodů do křovákova zobrazení

8. Souřadnicový systém 1942 (S-42) • Od roku 1931 se budovala astronomicko-geodetická síť pro kterou bylo změřeno: • Úhlově 227 trojúhelníků s e144 vrcholy • Astronomicky 53 bodů • 6 základen (invarovými dráty) • Gravimetricky okolí 108 bodů I. řádu a 499 bodů II. řádu • Částečné spojení s trigonometrickými sítěmi sousedních států

9. Souřadnicový systém 1942/83 • Došlo k ke zpřesnění a doplnění naměřených hodnot AGS • Změřeno 12 délek stran elektronickými dálkoměry (z toho 6 původních základen) • Nově změřeny astronomické souřadnice a azimuty na některých bodech (na většině bylo provedeno pouze kontrolní měření • Byly nově určeny tížnicové odchylky • Byly opraveny některé úhly • Spojení se sítěmi okolních států (NDR, Polskem, SSSR a Maďarskem)

10. Prostorové sítě • • Síť NULRAD 1991-1992 • • Síť DOPNUL 1994-1995 • • Základní geodynamická síť (ZGS) 1995- • • SÍŤ CZEPOS (Česká síť permanentních stanic pro určování polohy) 2005- • • Vybrané body ČSTS, Vybrané zhušťovací body 1996-2006

11. Síť NULRAD (nultého řádu) • Byla určení prostorová poloha 19 bodů metodou kosmické geodézie (v systému ETRS • Kritéria výběru bodů: • Geometrická konfigurace • Příslušnost k AGS • Možnost centrického umístění(nebo excentricky do 100m) • Splnění technických podmínek pro měření GPS • Geodetický základ pro Evropskou síť EUREF

12. Síť DOPNUL (doplnění nultého řádu) • Průměrná vzdálenost mezi body cca 25km • Celkem bylo změřeno 176 bodů v deseti sektorech • Body musely splňovat kritéria pro měření GPS • Výpočty a vyrovnání bylo provedeno VUGTK • Na bodech bylo měřeno pouze 1 den (na bodech NULRAD tři dny)

13. Základní geodynamická síť • Slouží ke sledování pohybů zemského povrchu • Je opakovaně zaměřována metodou GPS, velmi přesnou nivelací a gravimetricky • Většina bodů má hloubkovou stabilizaci s pilířem

14. Síť CZEPOS • Poskytuje uživatelům GNSS korekční data (v reálném čase i postprocessing)k určení přesné polohy • Provozuje a spravuje Zeměměřický úřad • Obsahuje 26 stanic rovnoměrně rozmístěných po ČR

15. Vybrané TB a ZhB • Bylo zaměřeno 3096 TB a ZhB v systému ETRS 89 metodou GPS • Touto sítí se zahustila síť DOPNUL • Tyto body byly použity pro tvorbu globálního transformačního klíče pro převod z ETRS 89 do S-JTSK

16. Děkuji za pozornost