1 / 57

GRAFIKA A DIGITÁLNÍ FOTOGRAFIE

G. rafika. a digitální. fotografie. GRAFIKA A DIGITÁLNÍ FOTOGRAFIE. ZÁKLADNÍ POJMY. Digitální aparát vytváří fotografie bez filmu, číslicovým (digitálním) zpracováním obrazu.

justin
Télécharger la présentation

GRAFIKA A DIGITÁLNÍ FOTOGRAFIE

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. G rafika a digitální fotografie GRAFIKA A DIGITÁLNÍ FOTOGRAFIE

  2. ZÁKLADNÍ POJMY • Digitální aparát vytváří fotografie bez filmu, číslicovým (digitálním) zpracováním obrazu. • Snímací prvek odpovídá tomu, co je v klasickém aparátu film. Je to polovodičové zařízení, které je umístěno do zobrazovacího pole objektivu. • Pixel je pojem s minimálně dvojím významem. Jednak označuje světlocitlivé buňky ve snímacím prvku; těch tam jsou doslova miliony, takže hovoříme o megapixelech (Mp). • Komprese je pojem, který se týká výsledného obrazu. Zpracovaný obrázek je soubor, který má nějaký datový objem. Ten by byl pro praktické použití neúnosně veliký, takže se používá komprese čili zahušťování.

  3. ZÁKLADNÍ POJMY • Objektiv je klasická složka aparátu. Bývá buď s pevným ohniskem, nebo s proměnlivým. V případě proměnlivého ohniska hovoříme o zoomu – jeho efekt spočívá v optickém „přibližování“. Digitální aparáty mívají automatické zaostřování čili autofokus. • Záznamové médium nebo-li lidově „karta“. Je to zpravidla zařízení, na které se zapisují data. • Spojení s PC je důležitý údaj v popisu digitálního aparátu – dnes se stal normou USB port. Některé přístroje vyšší a vysoké cenové třídy spojení FireWire, umožňují vysokorychlostní přenos dat. Experimentuje se i s bezdrátových přenosem, za perspektivní je pokládán systém BlueTooth.

  4. ZÁKLADNÍ POJMY • Čtečky a adaptéry patří do kategorie příslušenství. • Zábleskové zařízení čili blesk či fleš mají všechny digi vestavěné, je možné dokoupit i externí blesky. • Akumulátory, nabíječky, síťové napáječe - většinu digi lze napájet tužkovými bateriemi formátu AA. Některé aparáty (ty dražší) mívají speciální akumulátor – a pak obvykle mívají v dodávce i příslušnou nabíječku, která slouží zároveň jako síťový napáječ.

  5. Základní rozdělení DF • Kompakty • Zrcadlovky • EVF /ultrazoomy/ • Mobily

  6. Snímací prvek /CCD nebo CMOS Objektiv Clona Závěrka

  7. Snímací prvek • je složen z velkého množství samostatných miniaturních buněk • Tyto fotocitlivé obvody převádějí dopadající světlo na elektrický náboj • Ten je pak měřen a převáděn do digitální podoby • Dnes se používají dva typy snímacích prvků • CCD • CMOS

  8. Snímací prvek CCD CCD - Charge Coupled Device • Jeho výroba je relativně jednoduchá, ale nákladná • výstup informací z CCD čipu je analogový (musí následovat (A/D převodník) • Používá dvě napěťové úrovně • Vyšší spotřeba energie a pomalejší odezva při snímání dat z čipu • Vysoké výrobní náklady u čipů větších velikostí

  9. Snímací prvek CMOS Tento snímací prvek je konstrukčně složitější ale výrobně levnější Jednou ze základních výhod CMOS snímačů je • nižší spotřeba energie - výhodou ve všech typech mobilních zařízení • schopnost pracovat s pouze jednou napěťovou úrovní (CCD snímače potřebují úrovně dvě) • menší nároky na výrobu rozdílných velikostí čipů – větší čipy jsou mnohem levnější než CCD

  10. Paměťové karty • CF (CompactFlash – typ I a II) • MMC (MultiMediaCard) • SD (Secure Digital) • xD (OLYMPUS, FUJI) • MS (MemoryStick – SONY) • SM (Smart Media)

  11. Princip digitální zrcadlovky • objektiv • zrcátko • matnice • hranol • hledáček Při expozici • Objektiv • Zrcátko (zvednuté) • Senzor (čip)

  12. SNÍMACÍ PRVEK V digitálním fotoaparátu není film, nýbrž je tam polovodičová destička, - čip (obsahuje mnoho světlocitlivých buňek) To, co jednotlivé buňky vidí, se uvnitř aparátu zpracovává, vzájemně porovnává – a výsledek je soubor složený z číselných (tedy digitálních) údajů z jednotlivých buňek Jelikož je počítáme na miliony, používáme pojmu „mega“pixely. 2MPx, 3MPx, 4MPx, 5MPx, ….. 12MPx……?

  13. OBJEKTIV • Vedle snímacího prvku je nejdůležitější (a nejdražší) součástí DF objektiv. • Mezi objektivy jsou velké kvalitativní rozdíly • Kvalita objektivu má rozhodující vliv na výslednou kvalitu fotky.

  14. Základní vlastnosti objektivů • Ohnisková vzdálenost (v mm) • Světelnost (minimální clonové číslo) • Clonové číslo – čím menší, tím lepší světelnost 1,4 - 1,8 - 2 - 2,8 - 4 - 5,6 - 8 - 11 - 16 - 22 - 32 • Typ - pevné ohnisko nebo zoom Příklad: Canon EF-S 18-55mm /3,5-5,6

  15. CLONA OBJEKTIVU Clona je vlastně bariérou kruhového tvaru, umístěnou uvnitř objektivu. Skládá se z jednotlivých lamel, jejichž vzájemná poloha určuje velikost y otvoru – množství světla procházející objektivem na snímací prvek. Clona [f] udává (převráceně) množství světla, které objektiv propustí na snímač.

  16. Hloubka ostrosti

  17. ZOOM • Velmi laicky řečeno, je to objektiv, který „přibližuje a vzdaluje“ fotografovaný objekt. Pochopitelně, že jím ve skutečnosti nehýbá. Jde o úhel záběru. • Každý zoom má určitý rozsah. Je schopen měnit svoje vlastnosti a s nimi i úhel záběru „odsud posud“. Běžné zoomy mají rozsah 1:3, někdy 1:4, setkáme se i se zoomem 1:2. • Jakmile má rozsah 1:5 a výše, hovoříme o širokorozsahových zoomech.

  18. OPTICKÝ ZOOM Existuje vztah (dokonce matematický) mezi rozměrem zobrazovací plochy (v klasické fotografii je to políčko kinofilmu nebo svitkového filmu nebo jiného materiálu, v digi je to rozměr senzoru), ohniskovou vzdáleností ( je to ta vzdálenost zvětšovacího skla od vaší dlaně, kdy světelný bod=slunce začne nejvíc pálit) a úhlem zobrazení. Obecně platí: čím kratší je ohnisko, tím širší je úhel. Objektivy typu zoom se vyznačují v tom, že skupiny čoček (odborně se říká "optické členy") se vzájemně pohybují.

  19. obrazový úhel 60° až 35° menší než 35° obrazový úhel 60° a více OHNISKOVÁ VZDÁLENOST A OBRAZOVÝ ÚHEL Ohnisková vzdálenost je označována jako f – uvádí se v milimetrech Menší ohnisková vzdálenost – větší úhel zobrazení Větší ohnisková vzdálenost – menší úhel zobrazení

  20. Použití optického ZOOMu • F = 18 mm • F = 55 mm • F = 180 mm

  21. SPRÁVNÉ NASTAVENÍ FOTOAPARÁTU Clona [f] udává (převráceně) množství světla, které objektiv propustí na snímač Clona představuje „zaclonění“, tedy zúžení otvoru objektivu, slouží k regulaci množství světla, které dopadá na snímač. Clona se označuje písmenem f. Tedy clona f2.8 znamená malé zaclonění a velký otvor, clona f16 pak naopak velké zaclonění. Nejmenší použitelná clona udává (zjednodušeně řečeno) tzv. světelnost objektivu. Pamatujte, že čím větší clona, tím více uzavřený objektiv a tím méně světla propouští.

  22. AUTOMATICKÉ OSTŘENÍ NEBOLI AUTOFOKUS • Fix focus neboli pevné zaostření je termín označující zcela prostě – objektiv bez ostření. Je zkonstruován tak, že je pevně nastaven, zpravidla od půl metru do nekonečna. • Objektivy digitálních aparátů mají ohniskové vzdálenosti velmi krátké. Takové objektivy mají nesmírně velkou hloubku ostrosti; proto můžeme s digitálním aparátem s fix fokusem pořizovat velmi slušně ostré snímky.

  23. DIGITÁLNÍ ZOOM • Digitální zoom je softwarováúprava obrazu – je to výřez z obrazu, zvětšený na původní rozměr. • Červený obdélník uprostřed, to je vymezení záběru, který získáme, když vyjedeme digitální zoom na maximum (dokáže obrázek přiblížit ještě trojnásobně) - výsledkem je podstatně horší obrázek.

  24. AUTOMATICKÉ OSTŘENÍ NEBOLI AUTOFOKUS • Výhodou je automatizované měření – nemusíme se o nic starat, stroje pracují za nás. • Nevýhoda spočívá v tom, že autofokus pracuje relativně pomalu. U některých přístrojů se dá vypnout, nebo přednastavit na zaostřovací režim typu „krajina – portrét – detail“. Proto když potřebujeme exponovat rychle – například při fotografování reportážního typu je dobře mít spoušť namáčknutou.

  25. OPTICKÁ STABILIZACE • Jistě jste si všimli, že není snadné udržet v klidu obraz v silném dalekohledu, a čím dalekohled více zvětšuje, tím víc se obraz chvěje. Totéž platí o fotografických teleobjektivech. Čím delší je ohnisko, tím užší je úhel záběru a tím obtížnější je fotografování. • Výrobci objektivu proto zavedli – nejdřív do videokamer – tak zvanou stabilizaci. Principiálně rozeznáváme dvojí stabilizaci: elektronickou a optickou. U digitálních fotoaparátů se setkáme s optickou stabilizací.

  26. VESTAVĚNÝ BLESK • Je to součást každého digitálního fotoaparátu. Některé ho mají skrytý a lze ho stisknutím tlačítka aktivovat, jiné ho aktivují samy, po zapnutí přístroje. Společný neduh všech takových blesků: mají malý výkon (při ISO 100 zpravidla kolem 3 m dosah). • Přístroje vyšší kategorie proto disponují konektorem pro externí blesk. Výrobce zpravidla doporučuje blesk své vlastní výroby a někdy své doporučení podpoří specifických druhem konektoru (kablík od konkurenčního blesku nepasuje).

  27. Princip v řezu Clona Snímač (čip) Závěrka

  28. Závěrka - čas • Čas je doba, na kterou závěrka odkryje snímací prvek • Bývá možno ho nastavit v rozmezí několika sekund až po několik tisícin sekundy • U delších časů než cca 1/30 s hrozí rozmazání obrazu Příklad nejčastěji používaných časů. (s) 1/15 1/30 1/60 1/125 1/250 1/500 1/1000 1/2000

  29. NASTAVENÍ EXPOZICE • Nastavení expozice znamená určení správné clony a správného času • Čím delší čas, tím větší clona • Příklad: Čas 1/30 vteřiny clona f 11 (nejmenší otvor) Čas 1/60 vteřiny clona f 8 Čas 1/125 vteřiny clona f 5,6 Čas 1/250 vteřiny clona f 4 Ve všech případech bude expozice stejná

  30. Nastavení clony a času Automatika změřila tyto hodnoty Platí při konstantní citlivosti Např. 100 ISO

  31. CITLIVOST • Citlivost je jednou velmi důležitou vlastností snímacího prvku. Citlivost je udávaná v ISO. Základní nastavení je na hodnotu 50 nebo 100. • Většinou se používá tato řada citlivostí 50100 200 400 800 1600 (3200) nejnižšínejvyšší • Zvýšením citlivosti prvku dochází také i ke zvýšení zrnitosti (elektronického šumu) na výsledném snímku.

  32. Clona - čas - citlivost ISO 100 ISO 200 ISO 400

  33. Citlivost - šum ISO 800

  34. EXPOZIČNÍ REŽIMY Změnami hodnot clony a závěrky můžeme aktivně zasahovat do fotografického procesu. Základní rozdělení je na automatické, poloautomatické a manuální nastavení hodnot. Většina fotoaparátů disponuje s celou řadou automatických (motivových) režimů, nicméně je vhodné podívat se i na další možnosti nastavení: • Automatické expoziční režimy (P) • Poloautomatické expoziční režimy (AE) • Priorita závěrky (TV) • Priorita clony (AV) • Manuální režim (M)

  35. Expoziční režimy

  36. Automatický režim • vše, co se týká správného nastavení expozičních hodnot (clona, čas, citlivost, zaostření a vyvážení bílé) je plně v moci fotoaparátu. Automatický režim většinou umožňuje měnit velikost obrázku a nastavení komprese. • Je vhodný pro naprosté začátečníky na poli fotografie.

  37. Automatický režim • vše, co se týká správného nastavení expozičních hodnot (clona, čas, citlivost, zaostření a vyvážení bílé) je plně v moci fotoaparátu. Automatický režim většinou umožňuje měnit velikost obrázku a nastavení komprese.

  38. Autoexpozice a manuální posun • Většina digitálních fotoaparátů provádí nastavení expozice zcela automaticky. V praxi to znamená, že před pořízením snímku provede fotoaparát měření světelných podmínek a podle toho nastaví clonu a rychlost uzávěrky na "optimální" hodnoty. Optimální hodnoty jsou to pochopitelně z pohledu programu, který digitální fotoaparát používá

  39. Oprava expozice • Udává se v hodnotách + nebo – EV • Např. +1,3 EV - 0,6 0,0 EV +1,3 EV -1,0 EV

  40. Oprava expozice • Hodnota expozice má vliv i na barevnost. Obecně platí, že vyšší expozice vede k jasnějším, tedy světlejším snímkům a naopak, čím menší je expozice, tím tmavší, někdy říkáme i saturovanější, barvy dostaneme. To někdy vede k nepěkným výsledkům - a pomůže nám zvládnutí funkce expoziční kompenzace 0,0 EV -0,6 EV

  41. Scénické režimy • Scénické režimy nabízejí specifická nastavení pro různé situace. Jsou vhodné pro pokročilejší začátečníky. Je třeba pochopit, co jednotlivé scénické režimy znamenají, pak poskytnou základ k dalšímu rozvoji. • Krajina • Portrét • Makro • Sport • Noční foto

  42. KRAJINA • V režimu krajina je při expozici upřednostněna velká clona (kvůli velké hloubce ostrosti) a zaostření na vzdálenější objekty

  43. PORTRÉT • Fotoaparát nastaví malou clonu (např.f2.8, 4) a krátký čas. • Důsledkem je menší hloubka ostrosti a tedy mírně rozmazané pozadí – postava na snímku je od pozadí opticky oddělena

  44. MAKRO Za běžných podmínek fotografujeme v rozmezí zpravidla od 80 cm do nekonečna. V režimu makro se lze přiblížit více – záleží na konkrétních vlastnostech přístroje (do 10 cm, ale i blíže)

  45. SPORT • Fotoaparát nastaví co nejkratšíčas (např. 1/500s) s přihlédnutím ke cloně využitelné za aktuálních světelných podmínek • Výsledkem je zmrazení pohybu

  46. NOČNÍ FOTO • Při tomto režimu bývá aktivována funkce redukce šumu a zablokování blesku • Efektní je snímek, jakmile máte v záběru světelný zdroj • Je potřeba použít stativ

  47. BAREVNÁ TEPLOTA Na barevnou teplotu musíme myslet, jakmile fotíme ve špatných světelných podmínkách. Žádné obecně závazné pravidlo tu ale neplatí, záleží na tom, jakého efektu chceme dosáhnout. Extrémně nízká světelná hladina je například v místnosti osvětlené svíčkou. I zde se dá fotit. Svíčka má načervenalé světlo – a pro zvýšení efektu je vhodné načervenalé světlo zachovat.

  48. SPRÁVNÉ NASTAVENÍ FOTOAPARÁTU Clona a čas Jsou dvě základní hodnoty, které rozhodujícím způsobem ovlivňují náš snímek. Pokud tušíme, jak s nimi přístroj zachází, máme obrovskou šanci využívat tyto poměrně jednoduché vlastnosti pro své tvůrčí záměry. Zopakujeme si průběh focení Víme, že při stisknutí spouště fotoaparát vyfotí scénu před objektivem přístroje. Takzvaná uzávěrka na okamžik odkryje snímač, který zaznamená scénu před objektivem. Tomuto záznamu se říká expozice snímku. Přístroj pak sejmutý obraz uloží ve formě počítačového souboru na paměťovou kartu.

More Related