1 / 140

Nařízení o koordinaci systémů sociálního zabezpečení 883/2004 a 987/2009

Nařízení o koordinaci systémů sociálního zabezpečení 883/2004 a 987/2009. Ladislav Švec, Václav Janalík Centrum mezistátních úhrad ve spolupráci s. CMU (Centrum mezistátních úhrad). styčný orgán ČR pro oblast zdravotní péče (pověření státem)

katen
Télécharger la présentation

Nařízení o koordinaci systémů sociálního zabezpečení 883/2004 a 987/2009

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Nařízení o koordinaci systémů sociálního zabezpečení 883/2004 a 987/2009 Ladislav Švec, Václav Janalík Centrum mezistátních úhrad ve spolupráci s

  2. CMU (Centrum mezistátních úhrad) styčný orgán ČR pro oblast zdravotní péče (pověření státem) CMU je sdružením všech českých zdravotních pojišťoven. Ve Správní radě i zástupci MZ, MPSV, MF. Úkoly CMU: koncepční, metodická a informační činnost, provádění mezistátních plateb (hromadně za celý systém zdravotního pojištění), dohody s cizími styčnými orgány, spolurozhodování o výjimkách, řešení a administrace sporných případů - právní a pomoc a poradenství zastupování ČR v evropských institucích, Atd. Aktuální informace o právu EU a mezistátních smlouvách– www.cmu.cz

  3. Evropské instituce v oblasti koordinace Evropská Rada Evropský parlament spoluzodpovědní za přípravu přímo závazného práva EU (nařízení) nařízení nadřazeno národní legislativě Evropská komise Správní komise Audit Board Technical Commission Advisory Commission (tripartitní)

  4. Evropské instituce v oblasti koordinace Evropský soudní dvůr (Lucemburk) rozhodování v konkrétních případech ( v rámci řízení o předběžných otázkách, nebo ve věci samotné ) rozhodnutí nejsou obecně závaznými předpisy hledání souladu s Dohodami o ES a sekundární legislativou, některé rozsudky přímo vykládají jednotlivé články Dohod nebo nařízení ESD nejvyšší autoritou při výkladu práva EU, jeho nálezy závazné pro národní soudy nelze na národní úrovni postupovat v rozporu s výkladem učiněným ESD

  5. Právní předpisy a další prameny koordinačního práva Nařízení 883/2004 a prováděcí nařízení 987/2009 (vstup v účinnost 1.5. 2010) Nařízení 1408/71 a prováděcí nařízení 574/72 (dočasně ve vztahu k osobám ze třetích států, Švýcarům, Norům, Lichtenštejncům a Islanďanům) Nařízení 859/2003 (aplikace 1408 ve vztahu k občanům 3. států) Rozhodnutí Správní komise řada rozhodnutí, týkajících se původních nařízení rozhodnutí k novým nařízením: E1 – řešení přechodného období A1 – platnost vydaných dokumentů, dialog a dohodovací řízení v případě sporů A2 – vyslaní pracovníci H3 – směnné kurzy S1-7 – řada rozhodnutí, týkajících se dávek v nemoci řada rozhodnutí před publikací: - o nových formách mobility ad.

  6. Právní předpisy a další prameny koordinačního práva Rozsudky ESD – o bydlišti, o placení pojistného, o platnosti potvrzujících dokumentů, o nárocích na dávky apod. Bilaterální mezinárodní Smlouvy o sociálním zabezpečení (31 platných smluv)

  7. Manuál provádění evropského práva Obsahuje společnou základní metodiku provádění koordinačního práva EU Obsahuje základní popis postupů při praktickém provádění koordinačního práva v současné době oficiálně připomínkován, zveřejnění v dubnu 2010 (problém z hlediska dopracování - dosud oficiálně neschválené dokumenty pro provádění) následující prezentace v zásadě vychází z obsahu a členění Manuálu : obecná část nařízení – definice a principy příslušnost k právním předpisům a důsledky pro českou praxi nároky na dávky zdravotní péče a vypořádání nákladů na zdravotní péči vymáhání pohledávek v zahraničí konkrétní specifické otázky

  8. Osobní rozsah nařízení Osoby kryté nařízením 883/04 a 987/09 Nařízení se vztahuje na každou osobu, která: podléhá, nebo podléhala jakémukoliv, byť i jedinému, systému sociálního zabezpečení kteréhokoliv z členských států a která je státním příslušníkem jednoho z těchto států nařízení se dále vztahuje na rodinné příslušníky a pozůstalé výše uvedených osob, a to bez ohledu na jejich státní příslušnost. Nařízení se vztahuje výslovně na aktivní i neaktivní osoby Osoby kryté nařízením 1408/71 a 574/72 Občané Švýcarska, Norska, Lichtenštejnska, Islandu (nejméně do roku 2011) Občané třetích států - podmínkou bydliště v jednom ze států a pohyb mezi státy EU

  9. Základní principy koordinace rovnost zacházení (stejná práva a povinnosti jako občané daného státu) příslušnost k právním předpisům jednoho státu (na osobu se vztahují výlučně předpisy sociálního zabezpečení jednoho jediného státu) exportovatelnost dávek do zahraničí sčítání dob pojištění asimilace skutečností (skutečnosti existující v jiném státě posuzovány tak, jako by nastaly v příslušném státě - rozsah uplatnění principu v budoucnu může být sporný)

  10. Definice obecných pojmů Nezaopatření rodinní příslušníci Definice v čl. 1(i) nařízení 883/04. Pro zdravotní péči primárně určující právní předpisy země bydliště. Neobsahují-li národní předpisy definici, jde o manžela(ku), nezletilé a nezaopatřené dítě v ČR za manžela považován i registrovaný partner podle definice uvedené v zákoně České republiky č. 115/2006 Sb, o čemž též ČR učinila vklad do příslušné přílohy XI. nařízení 883/04. Nezaopatřený RP = nevykonávající výdělečnou činnost, nepobírající nemocenskou, podporu v nezaměstnanosti, nebo důchod. V ČR nejčastěji manžel(ka) považovaná za OBZP, nebo pečující o děti, dítě vykonávající školní docházku nebo studující.

  11. Definice obecných pojmů Bydliště (čl. 11 prováděcího nařízení) Místo, kde má osoba těžiště zájmů kritéria pro posouzení bydliště: trvání a kontinuita přítomnosti v dotčených státech charakter a podmínky činnosti (místo činnosti a stabilní povaha činnosti, trvání pracovní smlouvy) rodinný stav a vazby výkon nevýdělečných aktivit zdroj příjmů u studentů bytová situace a její stálost stát daňové příslušnosti nelze – li určit z uvedených kritérií – rozhodující je záměr osoby vyplývající z okolností

  12. Definice obecných pojmů Věcné dávky zdravotní péče (čl. 1(va) nařízení 883/04) : věcné dávky stanovené v právních předpisech členského státu, které jsou určeny k poskytnutí a zpřístupnění lékařské péče a produktů a služeb souvisejících s touto péčí i k přímé úhradě nebo náhradě nákladů na tuto péči, produkty a služby související s touto péčí. Patří sem i věcné dávky dlouhodobé péče. pro účely hlavy III kapitoly 2 (pracovní úrazy a nemoci z povolání) všechny věcné dávky týkající se pracovních úrazů a nemocí z povolání, jak jsou definovány v první odrážce a jež jsou upraveny v systémech členských států pro pracovní úrazy a nemoci z povolání.

  13. Používání dokumentů a výměna dat mezi institucemi Zavedeny nové dokumenty - SEDy (pro komunikaci mezi institucemi) a Přenositelné dokumenty PD (vydávány přímo pojištěnci) SEDy (strukturované el. dokumenty): označené H – horizontální , A-aplikovatelná leg., S- dávky v nemoci (77 dokumentů), DA – pracovní úrazy a nemoci z povolání PD : A1 (potvrzení aplikovatelné legislativy), S1 (registrace ve státě bydliště), S2 (plánovaná péče), S3 (nárok bývalého pendlera), DA1 (nárok na dávky při pracovních úrazech) SEDy předávány elektronicky prostřednictvím národních Přístupových míst (AP) v rámci sítě EESSI, pro dávky v nemoci budován AP CMU Zaveden el. adresář všech institucí (s vyznačením role kterou hrají pro koordinaci) - tzv. Master Directory

  14. Používání dokumentů v přechodném období Zavedeno dvouleté přechodné období na přípravu elektronické výměny SEDů (1.5.2010 -1.5. 2012) – upraveno rozhodnutím E1 Dohodnutý přístup českých institucí k používání dokumentů během přechodného období: Tam, kde to je možné, budou používány stávající E-formuláře, v ostatních případech papírové SEDy Při odpovědi na cizí Přenositelný dokument nebo SED lze použít odpovědní SED (doporučeno), nebo českou verzi E-formuláře, který odpovídá příslušné situaci (nutno v takovém případě vyplnit i část A-identifikace osoby). Způsob na zvážení každé ZP.

  15. Článek 2 nařízení 987/2009- základní obecný tok dat Zjišťování nebo sdělování jakýchkoliv informací, které nejsou upraveny ve speciálních SEDech (info, žádost o info, urgence, doplňující info apod.) ze strany ZP

  16. Příslušnost k právním předpisům – sdílení a sdělování informací Sdílení a sdělování informací (čl. 2, 19 a 20 prováděcího nařízení): Instituce kompetentního státu: sdělí osobě podmínky účasti v systému sociálního zabezpečení na žádost potvrdí osobě nebo zaměstnavateli podléhání komp. předpisům, případně včetně označení konečného data a podmínek pro udržení příslušnosti Určená instituce kompetentního státu učiní informaci o začátku podléhání předpisům dostupnou instituci dříve příslušného státu instituce si přímo, nebo přes styčné orgány, neprodleně poskytují nebo vyměňují všechny nezbytné údaje pro stanovení a určení práv a povinností osob – čl.2 nařízení 987/09 pro tyto účely nutná komunikace mezi ZP a ČSSZ

  17. Příslušnost k právním předpisům – oznamovací povinnost Oznamovací povinnost (čl. 76, odst. 4 a 5 nařízení 883/04 a čl. 3 nařízení 987/09) dotčená osoba povinna informovat příslušnou instituci a instituci v místě bydliště o jakékoliv změně situace významné z hlediska příslušnosti, resp. nároku podle nařízení. Nesplnění povinnosti = sankce dle národních předpisů, jako v obdobných případech na národním území

  18. Příslušnost k právním předpisům – základní principy aplikace právních předpisů jednoho státu příslušnost určená podle 1408/71 platí dále do změny situace nebo do žádosti osoby o přehodnocení dle nového nařízení – max. však 10 let nelze zároveň podléhat předpisům o sociálním zabezpečení dvou států příslušnost se vztahuje k předpisům o všech systémech sociálního zabezpečení daného státu příslušnost ke všem předpisům ovšem nemusí automaticky znamenat účast ve všech systémech určeného státu. Nutno zajistit rovnost zacházení s místními občany. Pro podléhání předpisům daného státu nutno splňovat podmínky pro účast v alespoň jednom systému sociálního zabezpečení. pojistné vybíráno podle určených předpisů ze všech příjmů, včetně příjmů zahraničních (jako by jich bylo dosaženo v přísl. státě)

  19. Příslušnost k právním předpisům – základní principy principlex loci laboris (právo místa výkonu práce) až na výjimky se na osobu vztahují předpisy státu, na jehož území vykonává zaměstnání nebo SVČ (tzn. sídlo zaměstnavatele, nebo právo, kterým se řídí pracovní smlouva, apod., nehrají obecně roli) co je zaměstnáním nebo SVČ se řídí předpisy o sociálním zabezpečení dané země (tzn. ne každá práce musí zakládat příslušnost k předpisům státu jejího výkonu – např. práce na dohodu o provedení práce v ČR, stáže atd.) za výkon činnosti se považuje i doba pobírání peněžitých dávek, z činnosti vyplývajících, kromě důchodů (v ČR zejména nemocenská, peněžitá pomoc v mateřství, podpora v nezaměstnanosti) neaktivní osoby podléhají právním předpisům státu bydliště příslušnost k právním předpisům nezaopatřených rodinných příslušníků je odvozena od živitele rodiny

  20. Příslušnost k právním předpisům Pravidla pro účast v dobrovolném pojištění (čl. 14 nařízení 883/04) kolizní pravidla pro určení příslušnosti se použijí na systém dobrovolného pojištění pouze v případě, že ve státě pro dané odvětví jiný systém neexistuje. pokud osoba podléhá zákonnému systému v jednom státě, neměla by zároveň podléhat dobrovolnému systému v jiném státě. pokud existuje více dobrovolných systémů a osoba nepodléhá systému zákonnému, podléhá pouze systému, který si zvolil. Jestliže předpisy členského státu podmiňují účast v dobrovolném pojištění bydlištěm v tomto státě nebo předchozí činností zaměstnance nebo OSVČ, považuje se existence bydliště v jiném členském státě za splnění podmínky pouze v případě, že osoba dříve podléhala právním předpisům uvedeného členského státu na základě činnosti, kterou vykonávala jako zaměstnanec nebo OSVČ.

  21. Příslušnost k právním předpisům – hlavní výjimky ze základních principů - vyslání Vyslaní pracovníci (čl. 12 nařízení 883/04 a rozhodnutí Správní komise A2) pracovníci vyslaní podnikem vykonávat činnost jménem zaměstnavatele do jiného státu na dobu, jejíž očekávané trvání nepřesahuje 24 měsíců (dle starých nařízení šlo o 12 měsíců s možností požádat o roční prodloužení – E102 ) nesmí jít o nahrazení jiného vyslaného pracovníka vyslat se může i OSVČ. Podmínkou vyslání u OSVČ je udržení prostředků pro výkon SVČ v původním státě Dalšípředpoklady vyslání: udržení přímé vazby zaměstnance se zaměstnavatelem zaměstnavatel vykonává podstatnou část činnosti ve státě, kde sídlí předchozí příslušnost osoby k pojištění státu, kde má sídlo vysílatel - alespoň po dobu jednoho měsíce. rozdíl mezi vysláním a souběžným výkonem ve dvou státech – posuzována stálost a/nebo místo výkonu práce dle pracovní smlouvy

  22. Příslušnost k právním předpisům – hlavní výjimky ze základních principů státní úředníci a osoby za takové považované (např. diplomaté) podléhají vždy předpisům státu, kde sídlí zaměstnávající úřad, i když jsou na území jiného státu smluvní pracovníci evropských institucí mohou si zvolit příslušnost ke státu kde pracují, nebo ke státu z nějž přicházejí. Volba jen jednou, při podpisu smlouvy.

  23. Příslušnost k právním předpisům – hlavní výjimky ze základních principů osoby, kterým byla udělena výjimka z příslušnosti k předpisům na žádost státu, který chce zůstat kompetentní, může být osobě, nebo skupině osob, udělena výjimka z příslušnosti k předpisům státu, kde pracuje zpravidla používána u osob vyslaných na delší čas, nebo při retroaktivním napravení špatně určené legislativy, žádosti podávány často v rámci činnosti uvnitř nadnárodních koncernů na udělení výjimky není právní nárok žádost podávána pověřené instituci ve státě, jejíž příslušnost má být zachována a následně předávána pověřené instituci dotčeného státu k rozhodnutí. V ČR pověřenou institucí u aktivních osob ČSSZ. Žádost o výjimku musí být v rámci ČR konzultována s CMU. V případě rozdílného stanoviska obou institucí rozhodují příslušné úřady. V případě souhlasu vydá příslušná instituce A1.

  24. Příslušnost k právním předpisům Výkon výdělečné činnosti ve více státech (souběh) pravidla pro určení příslušnosti v případě souběhu Osoba, která je zaměstnána na území dvou a více států: Pokud je jednou ze zemí, kde pracuje, stát bydliště, je pojištěna v tomto státě za podmínky, že zde vykonává alespoň 25% své činnosti z hlediska pracovní doby a/nebo mzdy. V úvahu je brán i očekávaný vývoj v příštích 12 měsících. Pokud by šlo o vícero zaměstnání pro vícero různých firem, které mají sídla ve různých zemích, zůstává pojištěna v zemi bydliště. Pokud pracuje pro jednu firmu ve vícero zemích, z nichž ani jedna není zemí bydliště, je pojištěna v té zemi, kde má firma sídlo.

  25. Příslušnost k právním předpisům Výkon výdělečné činnosti ve více státech (souběh) pravidla pro určení příslušnosti v případě souběhu u OSVČ OSVČ na území dvou a více států: Pro OSVČ vykonávající činnost na území dvou a více členských států, platí předpisy státu, kde bydlí. Podmínkou je alespoň 25% činnosti z hlediska obratu, pracovní doby, množství poskytovaných služeb a příjmu v tomto státě. V úvahu je brán i očekávaný vývoj v příštích 12 měsících. V ostatních případech podléhá předpisům státu, kde má centrum činnosti. Pro určení centra je rozhodné místo výkonu podnikání, povaha a trvání aktivit, množství poskytovaných služeb a záměr vyplývající ze všech okolností.

  26. Příslušnost k právním předpisům Výkon výdělečné činnosti ve více státech (souběh) činnost osoby na palubě lodě se považuje za činnost, vykonávanou na území státu, pod jejíž vlajkou loď pluje. Pokud je ale za práci odměňována podnikem nebo osobou registrovanými v jiném státě, a pokud v tomto státě bydlí, podléhá předpisům státu bydliště Osoba, která je zaměstnána na území jednoho státu a zároveň je samostatně výdělečně činná na území druhého členského státu podléhá právním předpisům země, kde pracuje v závislém placeném zaměstnání. výjimkou osoby u nichž byla příslušnost určena před 1.5.2010, které nepožádaly o přehodnocení své situace (maximálně 10 let) osoba, která vykonává činnost ve dvou státech pro zaměstnavatele ze třetího státu je příslušná legislativě státu bydliště

  27. Příslušnost k právním předpisům Postup při určení příslušnosti v případě souběhu činností ve více státech Příslušnost je na žádost osoby nejdříve určována pověřenou institucí státu bydliště Rozhodnutí instituce státu bydliště je následně sděleno dotčené instituci (institucím) druhého (druhých) státu(ů). Oslovené instituce mají 2 měsíce na případné zpochybnění. Pokud ke zpochybnění nedojde, je určení považováno za definitivní. V případě sporu mezi institucemi dvou či více států je postupováno dále dle čl. 6 (tzn. dochází k provizornímu určení aplikovatelné legislativy dle daných kritérií)

  28. Článek 6 nařízení 883/2004 – zjištění dob pojištění Zjištění dob pojištění, zaměstnání, samostatné výdělečné činnosti, nebo bydliště, dosažených ve druhém státě

  29. Článek 6 nařízení 883/2004-zjištění dob pojištění Zjištění dob pojištění, zaměstnání, samostatné výdělečné činnosti, nebo bydliště, dosažených v ČR

  30. Článek 20.1 a 20.2 nařízení 987/2009 –zjištění počátku podléhání předpisům jiného státu Zjišťování dne, odkdy se začaly vztahovat předpisy jiného státu a informací pro stanovení výše pojistného (příjem v druhém státě), ze strany ZP

  31. Článek 20.1 a 20.2 nařízení 987/2009 –zjištění počátku podléhání předpisům jiného státu Zjišťování dne, odkdy se začaly vztahovat české předpisy, ze strany cizí instituce

  32. Příslušnost k právním předpisům ve sporných případech – provizorní určení Provizorní určení příslušnosti (čl. 6 prováděcího nařízení) dojde li k neshodě mezi institucemi 2 států=provizorní určení kritéria provizorního určení (čl. 6, odst. 1): stát práce (pokud je jeden) stát bydliště (pokud je neaktivní, nebo částečně činný tamtéž) stát, kde požádal o příslušnost dávky poskytovány dle státu bydliště, bydlí-li mimo sporné státy, pak dle státu kde prvně požádal o příslušnost posouzení sporu může být předáno Správní komisi po dodatečném určení kompetentního státu retroaktivní účinky(odst.4) již poskytnuté dávky (peněžité i věcné) vypořádány= dodatečně uhrazeny správnou kompetentní institucí (odst. 5) vybrané pojistné na výzvu předáno určené komp. instituci (případný přeplatek v porovnání s výší pojistného dle přísl. státu vráceno osobě) – čl. 73.odst. 2 prováděcího nařízení)

  33. Příslušnost k právním předpisům ve sporných případech – provizorní určení Provizorní určení příslušnosti - postup v případě neshody na určení příslušnosti s institucí druhého státu v případě aktivní osoby předáno k vedení sporu a rozhodnutí na ČSSZ (zpravidla by měla řešit ČSSZ již jako první instance) v případě neaktivní osoby a sporu s institucí druhého státu předáno k vedení sporu a definitivnímu určení na CMU nutné zajištění vzájemné informovanosti mezi institucemi ČR je-li provizorně určena legislativa česká – běžný přístup k pojištěnci Po definitivním určení (bylo-li odlišné od provizorního) - vypořádání pojistného a nákladů na poskytnuté dávky (oboustranně !!)

  34. Článek 6 a 16 nařízení 987/2009 – návrh určení legislativy z české strany Návrh určení legislativy, spor o určení legislativy a definitivní rozhodnutí o určení legislativy – iniciované českou institucí (zpravidla ČR státem bydliště)

  35. Článek 6 a 16 nařízení 987/2009 – návrh určení legislativy ze strany 2. státu návrh určení legislativy, spor o určení legislativy a definitivní rozhodnutí o určení legislativy – iniciované zahraniční institucí (zpravidla jiný stát je státem bydliště)

  36. Příslušnost k právním předpisům ve sporných případech – provizorní určení Dodatečně určená legislativa česká: v případě dodatečně určené legislativy české (provizorně určena zahraniční), zjistí ZP výši dlužného pojistného a oznámí jí do třech měsíců zahraniční pojišťovně (v případě problémů s určením výše pojistného (vyměřovací základ apod.) požádá o pomoc zahraniční instituci). zahraniční instituce zašle vyžádanou částku, pokud ji předtím za osobu vybrala. Případný přeplatek vrátí plátcům. Pokud vybrala méně, pošle co má. následně může zahraniční instituce zaslat české ZP vyúčtování nákladů na dávky, které osobě během provizorního určení poskytla. Česká ZP náklady uhradí.

  37. Článek 6 - Výběr dlužných částek z jiného státu Česká ZP je kompetentní institucí, která dodatečně vybírá pojistné od původně špatně určené zahraniční instituce

  38. Příslušnost k právním předpisům ve sporných případech – provizorní určení Dodatečně určená legislativa cizí: v případě dodatečně určené cizí legislativy předá česká ZP na výzvu cizí instituci vybrané pojistné ve vyžádané výši. Žádost cizí instituce musí být podána do třech měsíců od definitivního určení. ZP případně poskytne cizí instituci spolupráci při určení správné výše pojistného Vybrala – li česká ZP víc, než je vyžádaná částka, vrátí rozdíl plátcům pojistného. Pokud během provizorního určení uhradila za osobu péči, vyúčtuje náklady běžným způsobem zahraniční instituci.

  39. Článek 6 - Výběr dlužných částek z jiného státu Cizí dodatečně určená instituce vybírá pojistné od české ZP, která byla původně určena (mylně) jako kompetentní

  40. Příslušnost k právním předpisům ve sporných případech – určení bydliště Spory o bydliště Určení bydliště je důležité pro příslušnost, ale i pro rozsah nároku na dávky Pokud česká ZP posoudí v daném případě bydliště osoby, sdělí svůj návrh (tam, kde je vhodné) příslušné instituci druhého státu (nejčastěji přichází v úvahu u neaktivní osoby) – H006. Stejně tak může být návrh určení bydliště sdělen české ZP cizí institucí. Pokud oslovená instituce s určením nesouhlasí, odmítne návrh – H007. V takovém případě ZP předává případ CMU. Následuje spor o bydliště a zjišťování okolností dle čl. 11 nařízení 987/09. Následně je bydliště dohodou institucí (případně projevem vůle osoby) určeno, o čemž je ZP informována.

  41. Oznámení určení bydliště a jeho případné zpochybněníOznámení rozhodnutí o bydlišti českou ZP a jeho přijetí či odmítnutí 2. státem

  42. Oznámení určení bydliště a jeho případné zpochybněníOznámení rozhodnutí o bydlišti cizí institucí a jeho přijetí či odmítnutí českou ZP nebo CMU

  43. Proces výměny dat pro určení bydlištěZjišťování informací o bydlišti v jiném státě ze strany české ZP nebo CMU

  44. Proces výměny dat pro určení bydlištěZjišťování informací o bydlišti v ČR ze strany zahraniční instituce

  45. Příslušnost k právním předpisům – obecné průlomové důsledky z hlediska českého zdravotního pojištění Rekapitulace průlomů do základních principů národního předpisu (již od r. 2004) : v ČR pojištěn zaměstnanec z členského státu, vykonávající činnost na území ČR, i bez sídla zaměstnavatele v ČR v ČR pojištěna OSVČ z členského státu, vykonávající samostatnou výdělečnou činnost na území ČR, i bez trvalého pobytu v ČR nezaopatření rodinní příslušníci českého pojištěnce/pracovníka, ať bydlí v EU nebo v ČR, pojištěni v ČR i bez trvalého pobytu (výjimečně i RP pojištěnce, který je OBZP) nezaopatření rodinní příslušníci cizích pojištěnců/pracovníků, bydlící v ČR, jsou na základě nařízení cizími pojištěnci, i když zde mají trvalý pobyt neaktivní osoba z EU je zdravotně pojištěna v ČR, pokud zde má skutečné bydliště

  46. Příslušnost k právním předpisům - některé praktické důsledky a výklady pro uplatnění v ČR Za horizontální otázky, související s příslušností, odpovídá v ČR u aktivních osob ČSSZ, u neaktivních osob CMU Administrativní postup vydání potvrzení o příslušnosti k českým předpisům: žádosti o E101CZ nebo A1 CZ podávány v ČR na OSSZ (vyslání, souběh) nebo ČSSZ – referát vysílání pracovníků (výjimky). žádosti o vyslání ke stažení na www.cssz.cz v sekci Tiskopisy - EU. V případě vyslání do 3 měsíců možno žádat dopisem. žádosti o výjimky předávány ze strany ČSSZ k vyjádření i na CMU

  47. Příslušnost k právním předpisům - některé praktické důsledky a výklady pro uplatnění v ČR Administrativní postup vydání potvrzení o příslušnosti k cizím předpisům pracovníka, pracujícího v ČR: žádosti o E101 nebo A1 podávány určené instituci ve státě pojištění (vyslání, výjimka) nebo bydliště (souběh). Např. v Německu je touto institucí DVKA. žádosti o výjimky předávány touto institucí na ČSSZ, která po dohodě s CMU rozhodne (případně rozhodnou při nesouladu stanovisek MPSV a MZ) potvrzení o příslušnosti k cizím předpisům v ČR nevyžadováno institucemi českého sociálního zabezpečení k automatickému předložení

  48. Příslušnost k právním předpisům - některé praktické důsledky a výklady pro uplatnění v ČR oznamovací povinnost a sankce za její nesplnění čl. 76, odst. 4,5 nařízení 883/04 a čl. 3 nařízení 987/09 - osoba má povinnost informovat příslušnou ZP a pojišťovnu v místě bydliště o změně situace významné z hlediska příslušnosti, resp. nároku. nesplnění – ZP nebo ČSSZ může sankcionovat podle českých předpisů jako v obdobných případech u běžných pojištěnců výkon činnosti na území ČR s existujícím předpokladem určení příslušnosti jiného státu do vydání přenositelného dokumentu A1 (nebo během přechodného období E101) , popřípadě do provizorního určení jiné legislativy, bude činnost považována za činnost, zakládající účast v systému sociálního a zdravotního pojištění.

  49. Příslušnost k právním předpisům - některé praktické důsledky pro ZP Ukončení českého pojištění cizího pracovníka obecně dnem ukončení výdělečné činnosti v ČR. Pojištění přesto trvá, pokud: onemocněl před ukončením pracovního poměru –dokud čerpána nemocenská (včetně peněžité pomoci v mateřství) je evidován na Úřadě práce s nárokem na českou podporu v nezaměstnanosti. Po ukončení výplaty nemocenské, nebo podpory v nezaměstnanosti, nebude obecně nadále považován za českého pracovníka a tím ani za českého zákonného pojištěnce. Pojištění přesto trvá, pokud: pracovník prohlásí a prokáže, že státem jeho skutečného bydliště je ČR (typicky v případech, kdy zde předtím výdělečnou činnost vykonával po delší dobu) v pojištění dále může pokračovat, pokud bude po ukončení výdělečné činnosti považován za nezaopatřeného rodinného příslušníka jiného českého pojištěnce.

  50. Příslušnost k právním předpisům - některé praktické důsledky a výklady pro uplatnění v ČR Výběr pojistného ze zahraničí vybíráno stejně jako v případě běžných českých pojištěnců. Pro zařazení do kategorie plátců asimilovány skutečnosti, existující v druhém státě – např. péče o dítě, studium apod. (důležité hlavně u RP) za nezaopatřené rodinné příslušníky spadající do státní kategorie je plátcem MF ČR, ostatní platí (sami nebo prostřednictvím živitele) jako OBZP pojistné vybíráno i od zaměstnavatelů, sídlících v jiném státě (měli by se registrovat jako plátci podle českých předpisů). Pojistné též může za zaměstnavatele hradit přímo zaměstnanec (nutná dohoda, předaná ZP a ČSSZ) pro převod měn by měl být dle rozhodnutí H3 použit kurz dle ECB (rozpor s pravidlem daným zákonem o pojistném na z.p.)

More Related