1 / 31

Giganti globalizace

Giganti globalizace. EVROPSKÉ EKONOMICKÉ CENTRUM. O čem bude řeč?. Stupně ekonomické integrace Specifika Evropy ve vztahu NAFTĚ a VAEC Evropská integrace v kostce Právo EU. Orgány EU Česká republika a EU. 1. Stupně ekonomické integrace. I. Pásmo volného obchodu

koen
Télécharger la présentation

Giganti globalizace

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Giganti globalizace EVROPSKÉ EKONOMICKÉ CENTRUM

  2. O čem bude řeč? • Stupně ekonomické integrace • Specifika Evropy ve vztahu NAFTĚ a VAEC • Evropská integrace v kostce • Právo EU. • Orgány EU • Česká republika a EU

  3. 1. Stupně ekonomické integrace I. Pásmo volného obchodu • odstranění bariér vzájemného obchodu • individuální postoj ke třetím zemím • integrace bez institucí (společných orgánů) II. Celní unie • odstranění bariér vzájemného obchodu • společný postup v obchodu s třetími zeměmi, (společná obchodní politika) • ES od začátku budována jako celní unie, nikoli jako pásmo volného obchodu • společné instituce

  4. Stupně ekonomické integrace III. Společný (jednotný, vnitřní ) trh • celní unie + volný pohyb služeb a výrobních faktorů (práce a kapitálu ) • důsledky : integrace trhů a integrace hospodářské politiky • harmonizace (slaďování) v oblastech • sociální politiky, • regionální p., • vědeckotechnická politika, • ochrana životního prostředí, • ochrana spotřebitele

  5. Stupně ekonomické integrace IV. Hospodářská a měnová unie • společný trh plus společná měna • společná měnová politika • společná centrální banka • koordinace rozpočtové politiky • koordinace dalších sfér hospodářské politiky : zaměstnanost, daně V.Politická unie • spolupráce a koordinace • zahraniční • bezpečnostní • obranné a vnitřní politiky

  6. 2. SPECIFIKA EU ve vztahu k NAFTĚ a VAEC

  7. Specifika států EU • 27 zemí • po vstupu Ru, Bu (2007) cca. 490 mil. ob. • průměrné HDP 23 400 euro (27) • průměrné HDP 25 500 euro (15) • ekonomická síla EU (2005) mírně vyšší než USA • EU: 10 817 mld. euro • USA: 10 037 mld. euro

  8. Specifika států EU • významnou úlohu hraje stát • daňové zatížení v zemích EU (cca. 50%) • daňové zatížení v USA (cca. 30%) • Evropané neupřednostňují riziko, USA ano • Evropa upřednostňuje: • sociální systémy • chráněné trhy práce • opatření proti chudobě • Evropa má obecně nejdelší dovolenou • průměrný Američan: 16 dnů / rok • Itálie: 42 dnů, Francie – 37, Německo 35

  9. Specifika zemí EU • Evropané mají vyrovnanější příjmy a rozdílnost mezi bohatými a chudými není tak vysoká • GINIHO KOEFICIENT USA > 40 • GINIHO KOEFICIENT EU > 30 • GINIHO KOEFICIENT SEVERSKÝCH ZEMÍ A ČR 25 • Evropské firmy nefungují na burzách tolik, co firmy Americké, ve financování tak hrají větší úlohu banky

  10. 3. Evropská integrace v kostce

  11. 1952 – Smlouva o založení Evropského společenství uhlí a oceli • silná šestka (Fr, It, Ně, Be, Ni, Lx) • volný obchod s uhlím a ocelí na 50 let (skončilo v 2002) • 1957 – Římské smlouvy • Evropského hospodářského společenství (EHS) a • Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom) - „Římské smlouvy“ • 1961 – Evropské společenství volného obchodu (ESVO) • ŠVÝC, LICHT, NOR, ISLAND, RAK, SK • státy postupně začaly přecházet do EHS, resp. ES, resp. EU Základní informace o EU (2)

  12. 1968 – dokončena celní unie mezi státy EHS (poslední cla odstraněna ’77) • vznik ES = ESUO + EHS + EUROATOM • 1978 – Evropský měnový systém a společná účetní jednotka ECU • 1992 – Smlouva o Evropské unii (EU) - „Maastrichtská smlouva“ • v platnosti od 1. 11. 1993 – vznik EU

  13. 1992 – DOHODA O EHP • EU + ESVO = EHP • pravidla hry tvoří EU, • státy ESVO mohou být přítomny tvorbě • 1995 – v platnosti SCHENGENSKÉ dohody • o odstranění kontrol na vnitřních hranicích (Francie, Německo, Portugalsko, Španělsko, Benelux) • 1997 – Amsterodamská smlouva • revize Smlouvy o EU, platnost od 1999 • ochrana v boji proti kriminalitě, • volný pohyb osob, • posílení kontroly na vnějších hranicích

  14. 1999 – EURO je oficiální měnou • bankovní operace 2000 – summit v Nice • doplňuje Smlouvu o EU (Maastrichtskou) • posílit bezpečnostní a obrannou politiku EU 2002 – 12 států Eurozóny používá Euro • bankovky, mince 2002 – Kodaňský summit • upřesněna kritéria pro přijetí do EU 2004 – 1. 5. vstup 10 nových členských zemí EU25 2007 – 1. 1. vstup dalších dvou zemí (Bu, Rum)

  15. 1952, 1957 – Francie, SRN, Itálie, Belgie, Nizozemsko, Lucembursko • 1973 – Velká Británie, Dánsko, Irsko • 1981 – Řecko • 1986 – Portugalsko, Španělsko • 1995 – Švédsko, Finsko, Rakousko • 2004 – ČR, Ma, Po, Lotyšsko, Litva, Estonsko, SR, Slovinsko, Malta, • Kypr Členské státy EU Základní informace o EU (5)

  16. HLAVNÍ DŮVOD VZNIKU: • politické a mírové důvody • poválečné uspořádání Evropy • urovnání vztahů mezi Francií a SRN, • snaha o zajištění obnovy a prosperity kontinentu • CÍLE INTEGRACE • 1.Ekonomický a sociální rozvoj • 2.Mír, bezpečnost, spravedlnost, ochrany občanských práv, spolupráce v zahraniční politice, justici, občanství EU • 3. Prosazování role Evropy ve světě • ochrana „evropských“ hodnot, pomoc rozvojovým zemím Důvod vzniku a cíle integrace Základní informace o EU (1)

  17. 1. pilíř – Evropská společenství (ESUO, ES, Euratom) • hospodářsko-sociální oblasti. • nadnárodní charakter a • zájmy jednotlivých států jsou prosazovány prostřednictvím ES a jejich orgánů • 2. pilíř – Společná zahraniční a bezpečnostní politika • všechny oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politikyna mezivládní úrovni (bez výrazné role společných orgánů a práva ES). • 3. pilíř –Spolupráce v oblasti justice a vnitřních věcí • policejní a justiční spolupráci v trestních věcech a obdobně jako u druhého pilíře je tato spolupráce uskutečňována na mezivládní úrovni Pilíře EU Základní informace o EU (4)

  18. ACQUIS COMMUNAUTAIRE • souhrn zákonů a ustanovení přijatých během jednotlivých etap integrace a vytváření jednotného trhu EU. • Kandidátská země přijme za své stávající i budoucí práva a povinnosti. • PRIMÁRNÍ PRÁVO • prameny primárního práva tvoří především čtyři zakládající smlouvy (o ESUO, EHS, Euratomu a o EU) ve znění jejich posledních novel. • dále smlouvy mezi EU a třetími státy, vnitřní dohody mezi členy EU • rozhodnutí Evropského soudního dvora Právo ES (EU) Základní informace o EU(6)

  19. SEKUNDÁRNÍ PRÁVO • tvoří právní akty přijímané společnými institucemi EU • těmito akty jsou: • nařízení, • směrnice, • rozhodnutí, • stanoviska a doporučení. Tyto právní akty mohou přijímat: • Rada EU nebo Rada společně s EP a v některých případech i EK. • vykonavateli těchto jsou zpravidla členské státy pod dohledem EK.

  20. NAŘÍZENÍ (REGULATIONS) • obecně a přímo závazné právní akty; • vztahují se na všechny účastníky integrace a jsou součástí jejich pr. řádu ihned po svém schválení • SMĚRNICE (DIRECTIVES) • zavazují zúčastněné státy provést v jejich pr. řádu určité změny k jednotnému datu; • nástroj harmonizace národních právních řádů • ROZHODNUTÍ (DECISIONS) • závazné právní akty, které se vztahují jen na ty členské státy, firmy či jednotlivce, jimž jsou adresována • STANOVISKA A DOPORUČENÍ (OPINIONS A RECOMMENDATIONS) • nemají právní váhu, pouze politickou Právo ES (EU) Základní informace o EU (7)

  21. Rada EU (Rada ministrů) • nejdůležitější rozhodovací orgán ES (privilegium s EP) • zodpovídá za mezivládní spolupráci v oblastech • zahraniční a bezpečnostní politiky a • v oblasti vnitřních záležitostí a justice • zasedání – Brusel • rozhoduje se • prostou většinou (nad 50%) • kvalifikovanou většinou (3/5) • jednomyslně (musí souhlasit všichni) 3. Orgány EU Základní informace o EU(8)

  22. Evropská rada (summit EU) • zasedání Evropské rady (summitu EU) složené z hlav států a vlád za účasti předsedy EK • není legislativní orgán EU • politické úkoly • podněty pro další rozvoj EU, • všeobecné směřování EU • př. otázka schválení účasti členského státu na jednotné měně euro); • setkání min. 2x ročně (v předsednické zemi) • Předsednictví • střídá se po 6 měsících, nyní ČR

  23. navrhuje legislativu EU, • brání evropské zájmy, • kontroluje naplňování schválených aktů • má právo žalovat členský stát u ESD • má některé vlastní rozhodovací pravomoci • ochrana hospodářské soutěže, • správa schváleného rozpočtu ES; Evropská komise (EK)

  24. Evropský parlament (EP) • schvaluje důležité mezinárodní smlouvy a úmluvy • např. smlouva s EU a třetími státy • spolurozhodovací pravomoci společně s Radou EU (nap. souhlas nutný pro přijetí nových členů) • projednává a schvaluje rozpočet EU, • volí evropského ombudsmana • schvaluje komisaře EK vč. předsedy • může Komisi vyslovit nedůvěru • tvoří jej 732 poslanců (z toho ČR 24, N 99) • kteří jsou voleni v přímých volbách voliči všech členských států a jsou rozděleni do politických klubů • ne podle národní příslušnosti, ale dle politické orientace • např. liberálové, sociální demokraté, lidovci, zelení, apod. • zasedání – Štrasburk, Brusel, Lucemburk

  25. soudí podle práva ES v případě jeho neplnění či porušení • řeší spory • mezi členskými státy navzájem, • mezi EU x členský stát, • spory mezi různými institucemi EU, • jednotlivec x EU, • může odsoudit členský stát k peněžité pokutě (na návrh EK) • složenz 15 soudců a 8 generálních advokátů • funkční období 6 let po vzájemné dohodě vlád členských států • sídlo – Lucemburk Evropský soudní dvůr Základní informace o EU(10)

  26. Evropský ombudsman • jeho úkolem je chránit • práva občanů EU • a právnických osob registrovaných v EU před nepravostí a chybami v činnosti orgánů ES

  27. Příjmy rozpočtu EU • celní výnosy - cla uvalovaná na zboží dovážená do EU z třetích zemí a stanovená na základě společného celního sazebníku. • část daně z přidané hodnoty (DPH) • příspěvek jednotlivých členských zemí stanovený jako podíl na jejich hrubém domácím produktu • aj. • Výdaje rozpočtu EU • Rozhodující část - • financování ekonomických, sociálních a regionálních programů v členských zemích nebo v zemích rozvojových • zemědělská politika, regionální politika • Poměrně malou část • výdaje na financování administrativy EU Dodatek: ROZPOČET EU Základní informace o EU (13)

  28. posílení vnitropolitické stability, mezinárodního postavení a bezpečnosti • rozšíření práv občanů o evropskou dimenzi • přístup na velký trh zboží bez vnitřních hranic • jednotná a levnější celní, daňová a technická administrace • volná mobilita profesí, služeb a pracovních sil (pro ČR přechodné období) • vyspělá ochrana spotřebitele • jednotná měna (v ČR pravděpodobně po r. 2007) • využívání prostředků ze Strukturálních fondů • zvýšení životní úrovně (z dlouhodobého hlediska) Výhody vstupu ČR do EU EU a ČR (10)

  29. omezení státní suverenity ve prospěch sdílené evropské • ČR bude patřit mezi ekonomicky méně vyspělé státy EU • omezení volnosti při formulování a provádění hospodářské politiky • vysoká konkurence pro firmy, zejména malé podnikatele (kvalitou, inovací, servisem) • přísná regulace státní pomoci domácím podnikům • zvýšení cen zemědělských výrobků • vyšší nároky na etiku podnikání • nové pracovněprávní předpisy Nevýhody vstupu ČR do EU EU a ČR (11)

  30. Dodatek: FONDY EU • Strukturální fondy (regionální) • Prostředky z těchto fondů jsou určené • na pomoc méně rozvinutým regionům, • regionům potýkajícím se strukturálními problémy a • na podporu systémů vzdělávání, odborné přípravy zaměstnanosti. • patří sem: • ERDF (Evropský fond regionálního rozvoje) • ESF (Evropský sociální fond) • EAGGF (Evropský zemědělský a garanční fond)

  31. 2. Kohezní fondy (fondy soudržnosti) • nástroj solidarity, který pomáhá slabším zemím splnit kritéria pro vstup do EHMU, tzv. maastrichtská kritéria. • poskytuje pomoc danému státuna národní úrovni • pomoc ze strukturálních fondů je většinou určena úrovni regionální • financuje přímo přesně definovaný projekt • na rozdíl od financování programu, který připravuje členský stát u SF) • financuje "velké infrastrukturální projekty" v oblasti životního prostředí a dopravy • minimálně 10 miliónů eur • nesmí docházet k překrývání pomoci z Kohezního fondu a ze strukturálních fondů.

More Related