1 / 43

Výuka v zahraničí - fyzika a přírodovědné obory

Výuka v zahraničí - fyzika a přírodovědné obory. Jiří Tesař. Vzdělávací systém v Rakousku. Rakousko – - výuka přírodovědných disciplin. Volksschule – pří rodov ě d a - integrovaným způsobem základní poznatky ze všech přírodovědných oborů. B iologie - od 1. ročníku HS samostatn ě

Télécharger la présentation

Výuka v zahraničí - fyzika a přírodovědné obory

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Výuka v zahraničí- fyzika a přírodovědné obory Jiří Tesař

  2. Vzdělávací systém v Rakousku

  3. Rakousko – - výuka přírodovědných disciplin • Volksschule – přírodověda - integrovaným způsobem základní poznatky ze všech přírodovědných oborů. • Biologie - od 1. ročníku HS samostatně • Integrovaná výuka fyziky a chemie - od 2. ročníku HS • Gymnázia (AHS/U) – všechny přírodovědné discipliny odděleně .

  4. Rakousko – - výuka fyziky – 2. r. HS • Základní fyzikální a chemické pojmy • Stavba látek, mechanika, termika a základy elektřiny a akustiky). • Výukou prolíná společná metoda obou disciplín - experiment. • V tomto ročníku je vyučována především fyzika.

  5. Rakousko – - výuka fyziky – 3. r. HS • Podstatně více zastoupeny poznatky z chemie, • Převažuje ale fyzikální učivo. • Ch - vlastnosti různých prvků a látek, jejich výrobu, ochrana před jejich účinky a pod. • F - základní poznatky z mechaniky, akustiky a elektřiny a učivo o jednotlivých druzích energie. • Obě části výuky na sebe volně navazují a netvoří integrovaný celek.

  6. Rakousko – - výuka fyziky – 4. r. HS • Zastoupení fyziky a chemie vyrovnané. • F - poznatky z mechaniky, elektřiny a atomové fyziky, • Ch - vlastnosti jednotlivých prvků a látek. • Integrace učiva - stavba atomů různých prvků, obecné vlastnosti kovů, či chemické účinky elektrického proudu apod. • Často někteří učitelé oba předměty oddělují z důvodu snazší přípravy na vyučování a také samotné výuky.

  7. Rakousko – - výuka fyziky – zásady • Sepětí s praxí. • Důraz na ochranu životního prostředí, • Humanizace - historie vědy, využití technických poznatků ve společnosti a pod. • Ochrana zdraví – CH - působení škodlivých látek (alkoholu, kouření, drog a pod.) • Ochrana zdraví – F působení elektrického proudu na lidské tělo, důležitost správného osvětlení při práci pro ochranu zraku, nebezpečí úrazu při dopravě a pod.

  8. Rakousko – - výuka fyziky – aspekty • Převážně kvalitativní pojetí. • Téměř vůbec nejsou řešeny kvantitativní fyzikální úlohy. • Obecné vzorce a vztahy slouží pouze k dokreslení podstaty daného problému. • Častá vyučovací metoda- pracovní listy. • Rozvoj samostatného poznání a aktivizace dětí. • Vybavení kabinetu a uspořádání odborné učebny - odpovídá experimentální činnosti.

  9. Rakousko – - výuka fyziky na SŠ • Výuka přírodovědných disciplín koordinovaně, tj. odděleně fyzika, biologie a chemie. • Střední školství v Rakousku si zachovává osvědčené modely a tradice. • Na SŠ největší rozvoj především biologie ve spojení s ekologií. • Odklon zájmu studentů od F a CH.

  10. Rakousko – - učitelé fyziky na HS • Studium na Pädagogische Akademie (3roky). • Společně fyzika s chemií (jako výuka na HS). • Velmi slabá odborná příprava – např. nejsou měřicí praktika. • Výrazné zaměření na didaktiku a pedagogickou praxi – podrobné didaktické postupy. • Není zakončeno diplomovou prací. • Výrazné postavení učitelů ve společnosti, včetně finančního ohodnocení.

  11. Rakousko – - učitelé fyziky na SŠ • Studium na univerzitách – minimálně 10 semestrů (kombinace M-F, F-VT, F-CH). • Hlavní důraz na odbornou připravenost . • Společné studium se specialisty. • Rozšířené o Pg, Ps a didaktiku fyziky - teorie, školní pokusy, počítačem podporovaná výuka,… • DP – pouze z odborné F

  12. Waldorfské školy - - výuka přírodovědných disciplin • Waldorfská pedagogika - Rudolf Steiner. • V r. 1919 pro děti zaměstnanců firmy Waldorf Astoria ve Stuttgartu (proto název) • Základní principy vyplývají ze zákonitostí vývoje dítěte a jeho potřeb. • Přírodní vědy mají především zformovat vztah dětí k přírodě. • Poznávání člověka, vztahu člověka k zvířatům, rostlinám a nerostům….

  13. Waldorfské školy - - výuka přírodovědných disciplin • Dítě se obrazně seznamuje s tím, co později a postupně přerůstá do vědeckých koncepcí. • Obsah se od ostatních typů škol příliš neliší. • Některé předměty jsou však vyučovány v jiném věku. • Hlavní rozdíl: - je v tom, na co je kladen hlavní důraz, - ve způsobu presentace učiva a organizaci výuky.

  14. Waldorfské školy - - výuka přírodovědných disciplin • Začíná se studiem přírody v počátečních třídách a postupně se přecházejí k jednotlivým přírodovědným disciplínám. • Přírodní vědy jsou převážně vyučovány "experimentálně" - děti jsou vedeny k pečlivému pozorování jevů, uvažování o nich, k diskusím a poté k "objevu" zákona či vzorce, který se v jevech skrývá. • Je především rozvíjeno nezávislé myšlení a zdravý úsudek.

  15. Waldorfské školy - - výuka přírodovědných disciplin • Na střední waldorfské škole získává výuka vědečtější charakter. • Možnost diferenciace – uspokojit zájmy studenta a připravit ho pro budoucí profesi. • Např. na mnoha waldorfských školách v USA jsou nabízeny tři bloky disciplín, student si musí vybrat z každé kategorie alespoň jeden předmět – je zajištěna všestrannost učebního plánu pro každého. • Mezi těmito bloky je i blok přírodních věd, který kromě fyziky, chemie a biologie zahrnuje i matematiku.

  16. Waldorfské školy - - výuka přírodovědných disciplin • Učební plán je antropocentrický. • Všechny předměty musí společně vytvářet jeden celek, žádný předmět nesmí být vyučován ve vakuu, bez souvislostí s jinými předměty. • Základní ideou je uvedení všech poznatků do vztahu k člověku. • Snaha najít soulad mezi vědou ( = pravda), krásou ( = umění) a dobrem ( = náboženství). • Dochází tedy k sepětí vědy a techniky s uměním • Každý předmět se tedy stává uměním, přírodní i společenskou vědou.

  17. Waldorfské školy - - výuka přírodovědných disciplin • Výuka přírodních věd musí vycházet od zažitých jevů z běžné praxe. • Pozorování musí být doplněno školním experimentem a až po zvládnutí těchto základů můžeme přejít k abstrakci. • Pojmy jako např. atomy nebo molekuly by měly být až vyvrcholením výuky přírodních věd a nikoli s nimi začínat jako je tomu v současných integrovaných kursech, pojatých profesionálně vědecky.

  18. Waldorfské školy - - výuka fyziky • V 6. třídě začíná akustika(zájem dětí o hudbu a jejich poznatky z Hv. • Poté optika (nikoli klasická) – barevnévidění se všemi jeho podobami v běžné praxi. • Až po těchto jevech - základní jevy nauky o teple, elektřině a magnetismu. • V 7. třídě se pak děti seznámí se základy mechaniky.

  19. Waldorfské školy - - výuka fyziky • 8. třída – základní pojmy hydromechaniky, aeromechaniky a meteorologie a prohloubení všech ostatních odvětví fyziky. • Paralelně s fyzikálními poznatky se děti seznamují se základními úkazy na obloze, resp. s výsledky kosmického výzkumu.

  20. Waldorfské školy - - výuka fyziky • 9. třída– porozumění jevům o teple a elektřině. Nejen kvalitativní ale i matematický popis daných jevů. • Dokonalé pochopení principů a činnosti běžných přístrojů např. spalovací motor, telefon apod. • Kvalitativní rozbor daných jevů, tj. důkladné porozumění je dominantní. • Matematický popis je pouze druhotný.

  21. Waldorfské školy - - výuka fyziky • 10. třída - Galileiovy, Keplerovy a Newtonovy zákony a jejich matematické základy. • Výuka není omezena pouze na kvantitativní popis -akcentuje rovněž vývoj lidského myšlení od éry Ptolemája až po dnešek. • Tento tematický celek o pohybech je zakončen měřením v terénu, např. průměrné rychlosti, zrychlení a pod.

  22. Waldorfské školy - - výuka fyziky • 11. roč. - podstata elektřiny a její využití v praxi. • Výuka probíhá v kratších epochách. • Experimentální činností dospějí k podstatě elektrického proudu. • Přes pojem elektrického a magnetického pole se žáci postupně dostávají k představě elmag. pole a elmag. vlnění. • Z hlediska teorie poznání kladen důraz na rozlišení jevu a skutečného modelu (pochopení duality) .

  23. Waldorfské školy - - výuka fyziky • 12. roč. – geom. a vlnová optika, mechanické kmity, kvantová teorie stavby atomu. • Zdůrazněn vývoj názorů na výše uvedené jevy a na jejich vliv na filosofii, především na teorii poznání. • Výuka přitom respektuje skutečnost, že mnoho žáků již nikdy v životě nebude uvedené teorie potřebovat, a proto cílem je vytvořit u žáků určitý pohled na vědecké metody a výzkum a vypěstovat formální způsob myšlení.

  24. Dánsko - - charakteristika školství • Liberální přístup a maximální volnost jak pro učitele, tak především pro děti. • V podstatě školy alternativního typu. • Školský zákon vymezuje výuku na základních školách (folkeskole - jednotná integrovaná lidová základní škola) a na gymnáziích a ostatních středních školách.

  25. Dánsko - základní školství • Cílem folkeskole není dosažení nejvyššího intelektuálního výkonu žáka, ale vytvoření normálního sociálního klimatu pro vlastní rozvoj žáka a pro rozvoj ostatních spolužáků. • Tato idea je realizována vzájemnými diskusemi mezi učiteli a žáky a mezi žáky samotnými a vzájemnou podporou a spoluprací.

  26. Dánsko – základní školství • Zrušeno vyučování ve výkonnostních kursech v 8. - 10. ročníku (= rozdělení tříd podle kvalitativní úrovně dětí).

  27. Dánsko – základní školství Známkování : • pouze v 8. - 10. třídě, • jen v předmětech, které jsou zakončeny závěrečnou výstupní nebo rozšiřující zkouškou, • posouvá hranici rozhodování žáků o budoucí profesionální orientaci na období, kdy se již profiluje vlastní osobnostní zaměření.

  28. Dánsko – základní školství • Široké univerzální vzdělání v klidné atmosféře vzájemné tvůrčí komunikace nerušené starostmi o úspěšné vykonání zkoušek, přijímacích pohovorů • Odstraňuje možnost zkažení si vlastní budoucnosti v době, kdy vlastně žák není schopen plně pochopit o jak důležité rozhodnutí jde.

  29. Dánsko – základní školství Výuka obsahuje tři kategorie předmětů: • povinné předměty, • povinné oblasti např. dopravní výchova, sexuální výchova, ideologie, zdravověda, profesionální orientace apod. • dodatkové předměty.

  30. Dánsko – základní školstvíavýuka fyziky • Fyzika se vyučuje integrovaně s chemií. • V 7. - 9. třídě - povinný předmět. • V 10. třídě - nepovinný předmět, který však musí škola nabídnout.

  31. Dánsko – gymnázia • člení se na dvě základní větve: humanitně jazykovou a matematickou. • Od 2. ročníku si mohou studenti volit mezi dalšími zaměřeními, • Matematická větev nabízí zaměření na matematiku a fyziku, matematiku a přírodní vědy, společenské vědy a matematiku nebo hudbu a matematiku.

  32. Dánsko – gymnázia • Ministerský rámcový učební plán • Školy si ho mohou upravit podle místních možností, tradic a zaměření školy. • Předměty společenského jádra, jsou ve všech třech ročnících • Speciální předměty vyplývají ze zaměření jednotlivých větví po druhém ročníku.

  33. Dánsko – gymnázia • Matematická větev - blok volitelných předmětů je pro fyziku doporučeno: • v 1. ročníku 4 hodiny týdně, • ve 3. ročníku 5 hodin týdně, • biologie a chemie jsou zařazeny až ve 2. a 3. ročníku s dotací 4 resp. 5 hodin týdně.

  34. Maďarsko - výuka přírodovědných disciplin • V r. 1973 úvahy o školské reformě. • Jednou ze základních sfér vzdělávání byly i přírodní vědy. • Naplnění ideje: žák má umět objevovat vztahy v přírodě, ve společnosti a ve vědeckém životě, má být samostatný a tvořivý.

  35. Maďarsko - výuka přírodovědných disciplin Autoři projektu berou za základ přírodovědného vzdělání následující čtyři tematické okruhy: - univerzální zákony pohybu - struktura hmoty - charakteristika živých organismů - historie vývoje přírody

  36. Maďarsko - výuka přírodovědných disciplin • Základní pojmy budoucnosti = energie a přeměna energie a struktura hmoty. • Jednotná koncepce učiva přírodovědných předmětů včetně matematiky. • V 5 ročnících základní školy - integrovaný předmět přírodověda. • Integrující prvky pro jednotlivé ročníky: pozorování, měření, pokus, relativnost a životní prostředí.

  37. Maďarsko - výuka přírodovědných disciplin • 6. – 8. r. ZŠ se vyučuje fyzika a biologie koordinovaně - integrující prvky: pojmy zachování a přeměna, transport a princip blokové výstavby a organizace. • 9. r., tj. v 1. r. gymnázia - integrovaný předmět "Struktura hmoty" s integrujícími prvky: tvorba modelu, tvar, strukturní prvek a symetrie.

  38. Maďarsko - výuka přírodovědných disciplin • Další 3 r. gymnázia opět koordinovaná výuka s integrujícími prvky (kauzalita, předpovídání, plánování, zpětná vazba, řízení, stupeň volnosti, hierarchie, organizace a vývoj). • Integrované laboratorní práce ve 3. a 4. proporcionálně rozdělena mezi F, CH, Bi a elektroniku.

  39. Švédsko – vzdělávací systém • Školství je státní. • Vzdělání je bezplatné • Rozvoj osobnosti žáků – jeho schopností a zájmů. • Profesionální příprava k širokému odbornému profilu. • Výchova pro život ve společnosti. • Výchova pro využití vlastního volného času.

  40. Švédsko – základní škola • Základní školství je jednotné – 9 let (7-16) • Má 3 stupně – 1-3; 4-6;7-9 třída • Výuka na základě školních osnov • Hodnocení – poměrný princip (srovnání s ostatními žáky, resp. se standardy).. • Vysvědčení v 9. roč. je podmínkou pro přijetí na SŠ.

  41. Švédsko – střední školy • Jednotná organizační struktura + diferencovaný obsah • 25 různých linií (všeobecný akademický x odborný typ studia) • Krátký program (2r) – připravuje pro praxi (výroba, distribuce, administrativa, zdravotnictví,….) • Dlouhý program (až 4 r) – ve 3. a 4. roč. specializace – výkon technicko hospodářských funkcí, resp. další studium na VŠ. • Prioritu tvoří společensko vědní discipliny.

  42. Švédsko – střední školy • Krátký program – praktická odborná orientace. • Dlouhý program – náročnější – specializace, zpravidla obsahuje samostatné řešení projektu. • Ve 2. ročníku – volitelné předměty – akademická orientace x aplikované a prakticky orientované kurzy. • Bez ohledu na výsledky studia student postupuje do vyššího ročníku.

  43. Švédsko – vysoké školy • Bez přijímacích zkoušek – na základě bodů ze SŠ – stanovuje si každá fakulta. • Nejvyšší požadavky (lékařské a technické fakulty). • Nejnižší požadavky (filosofické, teologické a právnické fakulty). • VŠ se dělí do 5 oborových skupin: 1.technické; 2. ekonomické a sociální; 3. zdravotnické a lékařské; 4.učitelské a pedagogické; 5. informační, komunikační a kulturní

More Related