Český stát za Lucemburků 1311 - 1437

Český stát za Lucemburků1311 - 1437

Václav III., poslední člen vládnoucího rodu Přemyslovců zemřel bezdětný • český stát se po více než čtyřech staletích ocitl bez krále • Lucemburkové panovali v Čechách více než 127 let

Rudolf brzy zemřel, proto se na krátký čas dostal k moci Jindřich Korutanský • ten však postrádal autoritu a za jeho vlády se království ocitlo na prahu anarchie • politicky uvažujícím představitelům šlechty nebyl tento stav země lhostejný • proto tajně začali uvažovat o novém nositeli královské koruny • ze zápasů o trůn vyšel vítězně Jan Lucemburský, syn krále a později císaře Svaté říše římské, Jindřicha VII. Lucemburského

Jan Lucemburský(vládl 1311 – 1346) • sňatek s dcerou Václava II. Eliškou Přemyslovnou • roku 1311 v Praze korunován na krále • Boj o trůn s Jindřichem Korutanským o trůn • neshody s českou šlechtou, její moc narostla po vymření přemyslovců • více pobýval v západní Evropě, nejčastěji ve Francii a Lucemburku – přezdívka „král cizinec“ • v cizině však získal pověst výborného válečníka a diplomata - díky tomu také rostla vážnost českého státu • území státu rozšířil o Chebsko, Horní Lužici a Velkou část Slezska • padl roku 1346 v bitvě u Kresčaku (nedaleko Paříže) v tzv. stoleté válce mezi Anglií a Francií • syn Václav (Karel IV.)

Karel IV.(vládl 1346 – 1378) • původně křtěný jako Václav • ve Francii získal vzdělání • za otcova života se stal moravským markrabětem • po otcově smrti byl Karel roku 1347 korunován českým králem • ještě za života Jana Lucemburského se Karel stal králem Svaté říše Římské • roku 1355 byl v Římě korunován císařem Svaté říše Římské • dosáhl tak nejvyšších možných poct

Českému království zajistil mimořádně významné postavení v Evropě • za jeho vlády nastal v zemi klid a bezpečí, vzkvétala řemesla a obchod • všechna území pod jeho vládou dostali nový název – země Koruny české. • zemřel 1378 ve věku 62 let • pohřben je v katedrále sv. Víta pod hlavním oltářem • je nazývám Otcem vlasti

korunovační klenoty • pro příležitost korunovace na českého krále nechal zhotovit nádhernou korunu • na počest patrona země sv. Václava nazývanou svatováclavská • byla používaná při korunovacích celých 489 let, na hlavě ji mělo 22 českých králů • váže se k ní legenda, že kdokoliv si ji neoprávněně nasadí na hlavu, do roka zemře • je uložena ve speciální místnosti v katedrále sv. Víta, která je opatřena 7 zámky • klíče od nich vlastní důležité osobnosti státu, jako prezident, předseda vlády, pražský arcibiskup….)

stavební památky • založil Nové Město pražské • započal stavbu gotické katedrály sv. Víta • na místě starého Juditina mostu, který strhla povodeň, nechal zbudovat nový kamenný most – Karlův • nechal budovat opevnění včetně tzv. Hladové zdi • pro uložení korunovačních klenotů Svaté říše římské nechal zbudovat hrad Karlštejn

kaple sv. kříže

karolinum • velice vážil vzdělání • sám byl na tehdejší dobu velmi vzdělaný, hovořil několika jazyky (německy, francouzsky, latinsky) • dobře věděl, jak existence univerzity povznese mezinárodní vážnost města • roku 1348 založil v Praze první univerzitu ve střední Evropě – dnešní Karlovu univerzitu

Václav IV.(vládl 1378 – 1419) • nejstarší syn Karla IV. • už ve dvou letech korunová na českého krále • Neměl schopnosti panovníka jako jeho otec • Měl přídomek „líný král“ • neshody s představiteli vysoké šlechty – ta se pokoušela znovu omezit královskou moc a zasahovali co nejvíce do jeho rozhodování • Václav dvakrát zajat a vězněn – spor s českými pány a bratrem Zikmundem • spor s pražským arcibiskupem (neutrální postoj v tzv. boji o investituru) • umučení Jana z Pomuku (později světce Jana Nepomuckého)

černá smrt • V první polovině 14. století se v důsledku rozvoje italských měst a jejich obchodu s asijskými oblastmi dostává do Evropymor • první vlně morové epidemie se české země vyhnuly, ale roku 1380 zachvátila tzv. černá smrt i země Koruny české • tato epidemie měla vážné důsledky: • pokles počtu obyvatel vedl k úpadku řemesel, obchodu a zemědělství • středověcí lidé spatřovali v moru boží trest

církev a Jan Hus • za viníka morové epidemie byla označována katolická církev: • vzdalovala se původnímu poslání – službě věřícím a skromnému životu • hromadila majetek • nežila podle křesťanských zásad • už za Karla IV. se v Čechách objevili kazatelé, požadující nápravu poměrů v církvi i ve vztazích mezi lidmi • nejznámějším kazatelem za Václava IV. byl mistr Jan Hus • za své kázání byl povolán do Kostnice, aby před církevním sněmem své učení obhájil • byl uvězněn, své učení však neodvolal • 6. července roku 1415 byl jako kacíř upálen

Václav IV. zprvu s Husem souhlasil • na nátlak církve však svůj postoj změnil • do své rady jmenoval odpůrce husitského hnutí • pobouření husité přepadli v létě 1419 Novoměstskou radnici a 15 konšelů vyhodili z oken • tato událost, označována jako první česká defenestrace, byla počátkem husitské revoluce • Král Václav IV. umírá téhož roku 1419

Zikmund Lucemburský(vládl 1420, 1436 – 1437) • právoplatným nástupcem Václav IV. byl jeho bratr Zikmund Lucemburský • dvakrát korunován na českého krále • 1420 - husité však jeho korunovaci neuznali • české země tak v období husitské revoluce postrádaly krále • 1436 - byl Zikmund znovu korunován a přijat jako český král • rok na to však zemřel • 1437 končí vláda rodu Lucemburků v našich zemích

Český stát za Lucemburků 1311 - 1437