Ekonomické dopady obchodování s povolenkami na investiční záměry ve výhledu ČEZ do budoucnosti

1. Ekonomické dopady obchodování s povolenkami na investiční záměry ve výhledu ČEZ do budoucnosti Petr Štulc Seminář AEM Praha, 23.listopad, 2006

2. EVROPSKÉ SCHÉMA PRO OBCHODOVÁNÍ S POVOLENKAMI CO2 JE ÚČINNÝ TRŽNÍ MECHANISMUS PRO SNIŽOVÁNÍ EMISÍ CO2 Krátkodobě Dlouhodobě Evropský EU ETS poskytuje průmyslu ekonomický stimul ke snižování emisí nejefektivnější cestou bez ohledu na původní alokaci nebo státní hranice • změna využívaní stávajících elektráren díky zahrnutí nákladů na CO2do marginálních nákladů – z uhelných na plynové, z méně účinných na účinnější • investice do zařízení s nižšími emisemi CO2 Klíčovým předpokladem pro úspěch EU ETS je, aby provozovatelé zahrnutí v EU ETS jednali na základě ekonomických podnětů.

3. ČEZ OPTIMALIZUJE EMISE CO2 VE TŘECH OBLASTECH KRÁTKODOBÁ OPATŘENÍ • náklady na CO2 plně zohledněny ve variabilních nákladech (stejně jako náklady na přeshraniční kapacity) • řazení zdrojů ČEZ přizpůsobeno CO2 emisím (m.j. změna v pořadí černouhelných a hnědouhelných zdrojů) Řazení zdrojů Řazení zdrojů se neodvíjí od původní alokace, ale od tržních cen elektřiny a CO2 emisí. • snaha o zvýšení dostupnosti jaderných a obnovitelných zdrojů • úsilí o přesné měření emisí CO2 a opatření k jejich redukci (např.snižování vlastní spotřeby) Údržba zdrojů • řízení celkové pozice podle očekávané výroby ČEZ • obchodování na vlastní účet • brokerské služby Trading

4. ČESKÁ REPUBLIKA SNÍŽILA EXPORTY ELEKTŘINY DÍKY EU ETS VE PROSPĚCH OSTATNÍCH STŘEDOEVROPSKÝCH EXPORTÉRŮ KRÁTKODOBÁ OPATŘENÍ Exporty netto TWh • Objem exportu ze zemí střední Evropy (Polsko, ČR a Slovensko) je daný velikostí přenosových kapacit. • Mezi roky 2004 a 2005 zůstala velikost exportů prakticky stálá. • Došlo ale k významné změně struktury exportů v souvislosti se startem EU ETS – snížení exportů z ČR o 3 TWh (~20%) ve prospěch Polska a Slovenska. • Tato změna je zřejmě daná tím, že výrobci v ČR (hl.ČEZ) usilují o snížení emisí CO2 v souladu s ekonomickou motivací danou EU ETS, zatímco v ostatních zemích v regionu výrobci vnímají systém povolenek spíše jako povolení k výrobě dané objemem alokace. • ČR tak ušetřila přibližně 3 mil t emisí CO2. 26,9 26,5 SLOVAKIA CZECH REPUBLIC -3 TWh POLAND 2004 2005 Zdroj: UCTE.

5. ČEZ FORMULOVAL ROZSÁHLÝ INVESTIČNÍ PROGRAM PRO SNÍŽENÍ EMISÍ CO2 DLOUHODOBÁ OPATŘENÍ Investice ČEZ zaměřené na životní prostředí Období 1992 - 2000 Období po r. 2005 Cíl • snížení emisí oxidů síry a dusíku a emisí prachu na existujících elektrárnách • výstavbou odsíření a odlučovačů popílku • výstavbou zařízení pro redukci NOx při spalovaní v kotli • zavedení systémů pro řízení spalování (zvýšení účinnosti) • ~ 45 mld Kč • snížení emisí CO2a další snížení emisí SOx a NOx • výstavbou nových/rekonstrukcí stávajících elektráren za použití „clean coal“ technologií • zavádění technologií „Near Zero Power Plant“ • využití biomasy: spoluspalovaním v existujících elektrárnách přispět k rozvoji trhu s biomasou; následně vytvořit portfolio zdrojů na čisté spalování • rozvoj ostatních obnovitelných zdrojů (větrné a malé vodní elektrárny) v dceřiné společnosti ČEZ OZE • ~ 150 mld Kč Další snížení emisí skleníkových plynů bude dosaženo podporou JI/CDM projektů mimo ČR. Vynaložené prostředky

6. 60 vodní elektrárny 50 40 jaderné elektrárny 30 odsířené uhelné elektrárny 20 10 uhelné elektrárny 0 1993 1997 2000 2001 2004 2003 1995 1996 1998 1999 2002 1994 DÍKY ROZSÁHLÝM INVESTICÍM V DEVADESÁTÝCH LETECH ČEZ JAKO JEDINÝ VE STŘEDNÍ EVROPĚ PROVOZUJE POUZE ELEKTRÁRNY SPLŇUJÍCÍ PŘÍSNÉ EKOLOGICKÉ LIMITY DLOUHODOBÁ OPATŘENÍ Změna emisí elektráren ČEZ mezi lety 2005/1993 % Struktura výroby elektrárenČEZ TWh úroveň 1993 úroveň 2005 ČEZ investoval více než 45 miliard Kč do odsíření svých elektráren v letech 1993-99 zdroj: ČEZ

7. IMPLEMENTACE PROGRAMU PRO SNÍŽENÍ EMISÍ CO2 JIŽ PROBÍHÁ VE ČTYŘECH OBLASTECH DLOUHODOBÁ OPATŘENÍ Současný stav Rekonstrukce/ obnova uhelných elektráren • definovány projekty přestavby elektráren Tušimice II, Prunéřov II a části Počerad a výstavba nových bloků v Počeradech a Ledvicích (případně v Prunéřově) • rekonstrukce Tušimic byla zahájena, stavba začne v roce 2007 • ostatní hnědouhlené elektrárny budou postupně utlumeny • zapojování do R&D programů Evropské Unie, formulace pilotního projektu • spoluspalování již probíhá na řadě elektráren; v běhu jsou investice, které umožní větší podíl biomasy a snaha vyjednat navýšení dodávek biomasy (nedostatek biomasy je kritické omezení – nedostatek vedl k přechodnému pozastavení spoluspalovaní ve Dvoře Králové) • úspěšně proběhly zkoušky na čisté spalování v teplárně Dvůr Králové • snaha podpořit rozvoj cíleně pěstované biomasy, které je v ČR obnovitelným zdrojem s největším potenciálem (mechanismy se připravují) • ČEZ OZE provedl screening projektů připravovaných project developery; vzhledem k omezenému počtu vhodných projektů zahájil přípravu projektů na vlastních lokalitách (jižní Morava) s kapacitou přibližně 60 MW • ČEZ OZE usiluje o rozšíření existujícího portfolia malých vodních elektráren, s cílem nově získané zdroje přestavět a zvýšit jejich účinnost a kapacitu Near Zero Emission Power Biomasa Větrné a vodní elektrárny

8. 2005 2015 2020 2010 ETU (4x200 MW, komplexní obnova) ELE (1x660 MW, nový zdroj) Konzervativní (bez ČSA) EPR II (4 x200 MW, komplexní obnova) EPC (3x200 MW, komplexní obnova) EPC (1x660 MW, nový zdroj) EPC (1x660 MW, nový zdroj) Optimistická (s ČSA) EPR (1x660 MW, nový zdroj) PROGRAM OBNOVY UHELNÝCH ELEKTRÁREN ČEZ TVOŘÍ 5 - 7 VELKÝCH PROJEKTŮ DLOUHODOBÁ OPATŘENÍ Harmonogram obnovy hnědouhelných elektráren ČEZ

9. optimistická konzervativní retrofity stávající zdroje nové bloky komplexní obnova stávající zdroje KAPACITA HNĚDOUHELNÝCH ELEKTRÁREN ČEZ BUDE DLOUHODOBĚ KLESAT VE VŠECH SCÉNÁŘÍCH DLOUHODOBÁ OPATŘENÍ Instalovaný výkon hnědouhelných zdrojů ČEZ, a. s. MW

10. PLÁNOVANÁ ROZHODNUTÍ PRO UHELNÉ ELEKTRÁRNY ČEZ DLOUHODOBÁ OPATŘENÍ

11. PŘI ROZHODOVÁNÍ O UHELNÝCH ELEKTRÁRNÁCH ČEZ VOLÍ MEZI KRÁTKODOBOU MAXIMALIZACÍ ZISKU A DLOUHODOBOU INVESTICÍ DO NOVÉ GENERACE ELEKTRÁREN DLOUHODOBÁ OPATŘENÍ Popis • opravy zaměřené na udržení stávají-cích technických parametrů a maximální možné zlepšení emisí • zásadní přestavba zdroje na „clean coal“ technologie Důsledky • maximální přínos pro ČEZ díky zachování většiny výnosů z elektráren a mimimálních investic (<300 Eur/kW) • splnění limitů SOx a NOx (v některých případech díky částečnému omezení výroby), ale minimální snížení emisí CO2 • násobně větší investice díky kompletní výměně technologie (>1000 Eur/kW) • splnění limitů SOx a NOx; podstatné snížení emisí CO2 díky zvýšení účinnosti rozšířené generální opravy Varianty investic do uhelných elektráren ČEZ celkový retrofit/ náhrada novým zdrojem

12. ODHAD CELKOVÁ OBNOVA SPOTŘEBUJE VÍCE NEŽ 100 MLD KČ INVESTIC, ALE UMOŽNÍ PODSTATNÉ SNÍŽENÍ EMISÍ CO2 PO ROCE 2012 DLOUHODOBÁ OPATŘENÍ • Celková obnova je investičně daleko náročnější než údržba stávajících elektráren formou generálních oprav a z hlediska tvorby hodnoty pro vlastníky ČEZ potenciálně méně výhodná. • Hlavní argument ve prospěch celkové obnovy je proto snížení emisí CO2. • Pro uskutečnění celkové obnovy je důležitý dostatek finančních zdrojů umožněný mimo jiné i dostatečnou alokací povolenek tak, aby odpovídaly potřebě ČEZ. 38 Mton NAP 34 Mton EMISE 30 Mton € 700 M celková obnova INVESTICE € 350 M rozšířené GO 2005 07 10 12 15 2020

13. BACK UPs

14. PŘI KOMPLETNÍ VÝMĚNĚ TECHNOLOGIE DOJDE KE ZVÝŠENÍ ÚČINNOSTI ASI O 25% A TÍM I K OBDOBNÉMU POKLESU SPOTŘEBY PALIVA A EMISÍ CO2 Srovnání starých a nových uhelných bloků CO2t/MWh 10 Spálené uhlí GJ / MWh 36% 45% Účinnost zdroj: ČEZ