Přednáška 8.12./15.12.

1. Přednáška 8.12./15.12. Rozpočtová soustava a rozpočtový proces Fiskální federalismus Financování územních samospráv v ČR

2. 1. Rozpočtová soustava a rozpočtový proces Veřejné rozpočty, státní rozpočet Rozpočtový proces Základní fáze rozpočtového procesu Rozpočtové zásady Střednědobé rozpočtování

3. Veřejné rozpočty • veřejný rozpočet je: • rozpočet na všech úrovních vlády • z ekonomického pohledu i parafiskální (mimorozpočtový) fond, který má veřejné příjmy • veřejné rozpočty spolu s parafiskálními fondy a všechny vztahy mezi nimi tvoří rozpočtovou soustavu

4. Státní rozpočet • státní rozpočet: • centralizovaný peněžní fond založený zejména na principu neekvivalence, nedobrovolnosti a nenávratnosti • různá pojetí SR • plán vládního hospodaření • peněžní fond • zákon • bilance

5. Legislativa – státní rozpočet • Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/zakony_1155.html • Zákon č. 90/1995 Sb. ze dne 19. dubna 1995 o jednacím řádu Poslanecké sněmovny http://www.psp.cz/docs/laws/1995/90.html • Zákon č. 455/2011 Sb. o státním rozpočtu České republiky na rok 2012 http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/zakon_o_sr_66838.html

6. § 1 Předmět úpravy • Tento zákon upravuje • tvorbu, funkce a obsah střednědobého výhledu ..., státního rozpočtu a státního závěrečného účtu, • příjmy a výdaje státního rozpočtu, • státní finanční aktiva a pasiva, • finanční hospodaření organizačních složek státu ... a příspěvkových organizací zřízených organizačními složkami státu , • finanční kontrolu, • podmínky zřizování státních fondů, • způsob řízení státní pokladny a řízení státního dluhu, • hospodaření s prostředky soustředěnými v Národním fondu.

7. Rozpočtový proces

8. Rozpočtové zásady • pravidelnost – rozpočet je každoročně sestavován, předkládán a schvalován, • reálnost a pravdivost odhadů veřejných příjmů a navržených/schválených výdajů, • úplnost a jednotnost - rozpočet zahrnuje veškeré operace územní samosprávy, • dlouhodobá vyrovnanost a • publicita a srozumitelnost – veřejnost rozpočet zná a rozumí mu Pramen: Premchand, A. Government budgeting and expenditure control. Theory and practice. IMF, Washington D.C., 1983

9. Časový průběh sestavování státního rozpočtu na rok T Poznámka: SR – státní rozpočet, SVR – střednědobý výdajový rámec, SV – střednědobý výhled. Zdroj: Zákon č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech a MF ČR (2006).

10. Projednávání návrhu zákona o státním rozpočtu v Poslanecké sněmovně

12. Přehled kapitol státního rozpočtu ČR pro rok 2011 51 % VP, 13 % VV 0,5 % VP, 7 % VV Zdroj: Zákon č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech a Zákon č. 475/2008 Sb. státním rozpočtu ČR na rok 2009

13. Rozpočtové provizorium • Platí od 1.1. do nabytí účinnosti zákona o SR • Pokud Poslanecká sněmovna neschválí zákon o SR do 1.1. • Rozpočtové hospodaření se řídí objemem příjmů a výdajů státního rozpočtu schváleného pro předchozí rozpočtový rok • Každý měsíc se uvolní 1/12 výdajů • U mandatorních výdajů a vlastních zdrojů ES lze 1/12 překročit • Pokud Poslanecká sněmovna schválí zákon o SR do 1.1., ale ten do 1.1. nenabude účinnosti • Rozpočtové hospodaření se řídí schváleným rozpočtem • Rozpočtové příjmy a výdaje uskutečněné v době rozpočtového provizoria se stávají příjmy státního rozpočtu a výdaji státního rozpočtu nabytím účinnosti zákona o státním rozpočtu na příslušný rok.

14. Rozpočtové opatření • Vláda nebo na základě jejího pověření ministr financí může • Do 5 % výdajů kapitoly a zároveň do 10 % závazného ukazatele, saldo se nezmění • Netýká se prostředků EU, vládní rozpočtové rezervy a kapitol OSFA, státní dluh •  Rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny • nad 10 % závazného ukazatele • Poslanecká sněmovna nebo jí určeného orgán • kapitoly Kancelář prezidenta republiky, Poslanecká sněmovna, Senát, Ústavní soud, Nejvyšší kontrolní úřad a Kancelář Veřejného ochránce práv

15. Střednědobý výhled x střednědobé rámce • maximální povolená výše celkových výdajů veřejných rozpočtů nebo jejich částí • fiskální pravidlo, kterým se řídí rozpočtový proces a které omezuje rozhodování účastníků rozpočtového procesu. • Cíle: • omezit sklon politiků chovat se fiskálně nedisciplinovaně • podporovat stabilní ekonomický růst prostřednictvím kontroly objemu veřejného dluhu • základní dokument o záměrech a cílech rozpočtové politiky vlády na delší období, který umožňuje hodnocení rozpočtových dopadů přijímaných vládních politik i jednotlivých zákonů • Informační funkce

17. 2012 2013 2014 vláda stanoví fiskální cíl vláda navrhne SVR 2015 vláda upraví SVR 2015 vláda navrhne SR 2015 úpravy dle zákona úpravy dle zákona PSP schválí SVR 2015 PSP schválí SVR 2015 PSP schválí SR 2015 jako SVR (t+2) jako SVR (t+1) jako SR (t) Mechanismus rozpočtových rámců v ČR

18. Výdajové rámce v letech 2003 – 2007 (metodika fiskálního cílení, mld. Kč) Pramen: Fiskální výhled České republiky, duben 2007, str. 33

19. Střednědobé výdajové rámce (2006-2011)

20. Základníkroky fiskálního cílení • Stanovení fiskálního cíle v podobě podílu deficitu veřejných rozpočtů na HDP. • Odvození cíle pro deficit úzce vymezené centrální vlády (státní rozpočet a státní fondy), který je konzistentní s cílem pro celé veřejné rozpočty. • Projekce příjmů centrální vlády. • Definice výdajových rámců pro celou centrální vládu, které se stanoví jako součet projekce příjmů centrální vlády a cílového deficitu centrální vlády. • Rozdělení celkového rámce ohraničujícího výdaje centrální vlády na výdajový rámec pro státní rozpočet a jednotlivé státní fondy. Pramen: Střednědobý výhled na léta 2008 a 2009

21. Odvození výdajových rámců od fiskálních cílů 1. Stanovení fiskálního cíle 2. Odvození cíle pro deficit úzce vymezené centrální vlády 3. Projekce příjmů centrální vlády 4. Definice výdajových rámců 5. Rozdělení celkového rámce Pozn.: Odhad salda vládního sektoru v roce 2009 a 2010 je založen na saldu veřejných rozpočtů v metodice fiskálního cílení a předběžném odhadu akrualizace. Nemůže proto předjímat výsledek podzimních fiskálních notifikací vládního deficitu a dluhu. Pokles úrovně příjmů a výdajů mezi roky 2011 a 2012 je způsoben tím, že do výhledu státního rozpočtu na roky 2012 a 2013 nejsou zahrnuty příjmy z EU a výdaje financované z těchto prostředků. Při přepočtu nominálních hodnot na podílové údaje může docházet k rozdílům vlivem zaokrouhlení. Pramen: http://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=63981

22. Kroky první fáze rozpočtového procesu po zavedení nástrojů střednědobého rozpočtování • Vláda stanoví fiskální cíl (deficit veřejných rozpočtů), • Vláda pomocí metodiky fiskálního cílení určí výdajový rámec (tj. strop výdajů), • Poslanecká sněmovna střednědobý výdajový rámec schválí, • Vláda zpracuje střednědobý výhled, který obsahuje návrh změn nutných pro splnění střednědobého výdajového rámce a • Vláda připraví návrh státního rozpočtu, který vychází ze střednědobého výhledu a respektuje střednědobý výdajový rámec.

23. Transparentnostpřípravyrozpočtu • Úplné zveřejnění veškerých podstatných fiskálních informací a to včas a systematicky.(viz OECD Best Practices for Budget Transparency)

24. 4 pilíře Kodexu dobré praxe fiskální transparentnosti dle MMF (1) Jednoznačné vymezení rolí a zodpovědností - jasné vymezení vládního sektoru vůči soukromým sektorům národního hospodářství - jasné vymezení mezi fiskálními a měnovými aktivitami - jasná pravidla a procedury vztahu vlády a soukromého sektoru - jasný legislativní a institucionální rámec pro fiskální management (2) Otevřenost rozpočtového procesu - příprava rozpočtu by měla probíhat v souladu s daným časovým harmonogramem - příprava rozpočtu by měla být v souladu s makroekonomickým rámcem a fiskálními cíli - rozpočtová dokumentace by měla obsahovat analýzy fiskální udržitelnosti - jasně definované procedury pro realizaci, kontrolu a reporting plnění rozpočtu

25. (3) Veřejná dostupnost informací - rozpočtová dokumentace by měla obsahovat veškeré rozpočtové i mimorozpočtové aktivity centrální vlády - údaje o daném rozpočtovém roce by měly být doplněny historickými daty alespoň za předcházející dva roky a predikcemi a citlivostními analýzami alespoň pro dva následující roky - měly by být publikovány detailní informace o úrovni a struktuře dluhu, finančních aktiv, státních záruk a ostatních závazků typu penzijních nároků, smluvních závazků a přírodních zdrojů - zveřejňované informace by měly umožňovat veřejnou kontrolu, posilovat zodpovědnost a jejich včasná publikace by měla být stanovena zákonem (4) Zajištění integrity - rozpočtové predikce by měly respektovat aktuální vývojové trendy jednotlivých příjmů a výdajů, makroekonomických veličin a změny v nastavení hospodářské politiky - prezentovaná data by měla být vzájemně konzistentní a významné revize historie by měly být srozumitelně vysvětleny veřejnosti - vládní aktivity a finanční operace by měly podléhat internímu auditu, jehož výsledky jsou zveřejňovány - kvalita zveřejňovaných dat a predikcí by měla podléhat kontrole nezávislých institucí

26. www.openbudgetindex.org

27. Otázky, na které by měl rozpočet dát odpověď • Odkud přicházejí do rozpočtu finanční prostředky? • Za co jsou utraceny/na co jsou použity? • Jaké přinesou výdaje výsledky? • Jak zjistíme, jestli bylo očekávaných výsledků dosaženo? • Zda existuje způsob, jak určit v jaké míře byly dosaženy očekávané výsledky? Pramen: Schuman, D. a Olufs, D. W.: Public administration in the United States. Lexington, Massachussetts: D.C. Heath and company, 1988

28. 2. Fiskální federalismus Definice Důvody pro a proti decentralizaci

29. Fiskální federalismus • podobor veřejných financí • věnuje se vertikální struktuře veřejného sektoru (Oates 1999) • popisuje rozdělení fiskálních zdrojů a zodpovědností mezi vládní úrovně  • zkoumá, které funkce nebo které veřejné služby a nástroje je lepší centralizovat a které je lepší přesunout na územní samosprávy (Oates 1999) nebo • jaká je nejefektivnější alokace (přiřazení) zodpovědností mezi jednotlivé vládní úrovně • 4 základní témata: • přiřazení příjmů, • přiřazení výdajů • dotace • půjčování si (dluh)

30. Tradiční víceúrovňové finance • Alokační funkce – centrální vláda i územní samosprávy, podle významu a rozsahu daných veřejných služeb • Stabilizační funkce – centrální vláda – územní samosprávy jsou příliš otevřené a mají omezené pravomoci • Redistribuční funkce – centrální vláda – jinak nežádoucí migrace

31. Skutečná decentralizace: ÚS musí mít vlastní zdroje VP, jinak se nejedná o plnou autonomii (CEU 2006) • Jaká vládní úroveň má určit, • která daň připadne které vládní úrovni? • daňový základ • daňové sazby • spravovat a vynucovat daň • vztah k přiřazení VV (CEU 2006): • benefittaxation (princip prospěchu) • dostatečné zdroje na krytí přiřazených VV

32. Oates – principy daňového určení • progresivní daně z příjmů jednotlivců a daně ze zisku korporací • hodí se pro redistribuci a stabilizaci • Centrální vláda • Územní samospráva • daně na principu prospěchu (místní daně a poplatky) • daně s nemobilním základem – ne daňová konkurence • rovnoměrně rozložený základ daně – ne horizontální nerovnosti • stabilní výnos

33. Centralizace x decentralizace

34. Internalizace externalit bez dotace: Q1 MB=MC s dotací: Q2 Q1 MSB=MC-dotace Uvažuje samospráva Uvažuje centrální vláda MB, MC Externí užitky pro jinou samosprávu MC MC-dotace dotace MSB MB Q1 Q2 Q

35. Úspory z rozsahu P Malý trh velký trh Q • Holman: na velkém trhu je možnost specializace – díky využití komparativních výhod dochází k úsporám

36. Zvýšení alokační efektivnosti • veřejné statky lépe odpovídají místním preferencím • přizpůsobení veřejných statků místní poptávce je efektivnější než centrálně stanovená úroveň (v jednotné výši)  • Decentralizační teorém

37. Decentralizační teorém Ztráta z nedostatečné spotřeby MB, MC MC Ztráta z nadbytečné spotřeby Da Db Qa* Qcentr Qb* Q

38. Zvýšení politické odpovědnosti • accountability – co to je? • politická odpovědnost • odpovědnost voličům – koho činí voliči odpovědnými • princip zastupitelské demokracie • Definice:proces, kdy veřejné organizace, politici a úředníci jsou odpovědní veřejnosti přímo nebo prostřednictvím parlamentu za veřejnou politiku, finanční hospodaření a rozhodování • při rozpočtovém procesu se jedná o transparentnost pro občany: jaká rozhodnutí byla učiněna, kam peníze daňových poplatníků jdou a jsou použity dobře? 

39. Proč nemáme jen jednu vládní úroveň?(PRO decentralizaci) • zvýšení efektivnosti- územní samosprávy (ÚS) lépe reagují na místní preference- heterogenita obyvatel mezi ÚS – decentralizační teorém- princip prospěchu- zmenšení veřejného sektoru • získání nových zdrojů-ÚS mají lepší možnost zdanit nebo zpoplatnit některé služby • velikost ÚS odpovídá oblasti užitků z dané veřejné služby • Teorie klubů

40. PRO centralizaci • klíčová role stabilizační politiky (živelní pohromy, válka, dluhové břemeno…) • schopnost centrální vlády spravovat daně a poskytovat služby (nízká administrativní kapacita ÚS) • pozitivní externality – argument pro dotace

41. 3. Financování územních samospráv v ČR Rozpočtové určení daní Daň z nemovitostí Regulace zadlužení obcí

42. Rozpočtové určení daní • pravomoc uvalovat daně je nutná z důvodů fiskální autonomie a accountability, ale existuje jen málo daní, které budou-li přesunuty na LG, nezpůsobí problémy s efektivností a redistribucí • jaké daně: • daně z příjmu ne – Musgrave • daně ze spotřeby: administrativní náklady, mobilní základ (přeshraniční nákupy) • majetkové daně: problémy se spravedlností a malými výnosy • sdílený daňový základ • sdílení daní • stejný daňový základ pro CG i LG, ale LG rozhoduje o sazbě • (USA, Skandinávie – DP – piggyback tax sharing • stanovení procenta výnosu daně v LG, které zůstane v rozpočtu LG • Španělsko – DPFO, Finsko DPPO • procento celostátního výnosu, charakter dotace, protože LG nemá žádnou možnost výši příjmu ovlivnit

44. Obce Pramen: ARIS

45. Dopad hospodářské krize na příjmy ÚS Obce Kraje *očekávané ** rozpočet

46. Zákon o rozpočtovém určení daní č. 243/2000 Sb. Pramen: http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/cds/xsl/283.html

47. Vývoj RUD(zjednodušeno, v %) *DPH, ** DPFO-závislá čínnost, pokud bude schválen tzv. stabilizační balíček, jinak stejně jako v 2012

48. Podíl jednotlivých krajů (8,92%, resp. 8,29% nebo 8,65 % a 7,86 %)

49. Rozdělení sdílených daní mezi jednotlivé obce v letech 2008 až 2012 (21,4% resp. 19,93%) Pramen: http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=5&CT=319&CT1=0 •  3 % dle prostého počtu obyvatel • Podíl obce se určí jako podíl prostého počtu obyvatel této obce na celkovém počtu obyvatel všech obcí v ČR. •  3 % dle výměry obce • Podíl obce se určí jako podíl výměry této obce na celkové výměře všech obcí v ČR. •  94 % dle počtu obyvatel upraveného koeficientem • Výpočet podílů obcí probíhá ve dvou krocích. V prvním kroku se zjistí podíl hl. m. Prahy, Plzně, Ostravy a Brna. Určí se jako podíl násobku počtu obyvatel města a příslušného přepočítacího koeficientu (tabulka č. 3) na součtu těchto násobků za hl. m. Prahu, Plzeň, Ostravu, Brno a za ostatní obce v ČR.

50. Rozdělení sdílených daní mezi jednotlivé obce od roku 2013 (23,58 resp. 22,87 a 20,83%) Pramen: http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=5&CT=319&CT1=0 •  10 % dle prostého počtu obyvatel • Podíl obce se určí jako podíl prostého počtu obyvatel této obce na celkovém počtu obyvatel všech obcí v ČR. •  3 % dle výměry obce (max. 10 ha/obyv) • Podíl obce se určí jako podíl výměry této obce na celkové výměře všech obcí v ČR. • 7 % dle počtu dětí MŠ a žáků navštěvujících školu zřizovanou obcí •  80 % dle počtu obyvatel upraveného koeficientem • Výpočet podílů obcí probíhá ve dvou krocích. V prvním kroku se zjistí podíl hl. m. Prahy, Plzně, Ostravy a Brna. Určí se jako podíl násobku počtu obyvatel města a příslušného přepočítacího koeficientu (tabulka č. 3) na součtu těchto násobků za hl. m. Prahu, Plzeň, Ostravu, Brno a za ostatní obce v ČR.