1 / 20

St ř edov ě ká M ě sta

St ř edov ě ká M ě sta. Šárka Papoušková 2.B. Raná st ř edov ě ká m ě sta:. polyfunkční centrální místa,hustěji osídlena obyvatelstvem v blízkosti hradů, hradišť či šlechtických nebo biskupských sídel a na zelených loukách obyvatelé se živili jinak než zemědělskou výrobou.

marcos
Télécharger la présentation

St ř edov ě ká M ě sta

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Středověká Města Šárka Papoušková 2.B

  2. Raná středověká města: • polyfunkční centrální místa,hustěji osídlena obyvatelstvem • v blízkosti hradů, hradišť či šlechtických nebo biskupských sídel a na zelených loukách • obyvatelé se živili jinak než zemědělskou výrobou

  3. Typologie měst: 1)královská - založil a řídil je král 2)kamerální/komorní - poddanské povinnosti vůči královské komoře 3)poddanská - patřila šlechtě nebo církvi 4)horní - specifický typ královských měst - těžařská střediskavelký zisk (Jihlava, Kutná Hora) 5)věnná - odváděla zisky královně (Hradec Králové, Mělník)

  4. Lokace měst: = založení zcela nového města • dopravní spojení – musely již existovat dobré komunikační možnosti • dostatečná spádová oblast trhu • potřebné vesnické zázemí • místo poskytující vhodné podmínky pro obranu • hlavně u řek – přísun vody, odvod kanalizace i dobré opevnění města

  5. Akt založení města: • Založením města byla obvykle pověřena zvláštní osoba – lokátor. • Ten měl za povinnost vyměřit panovníkem určené místo, najít a usídlit zde obyvatelstvo, zajistit právní i faktickou existenci sídliště. • Samotné město nevzniklo během několika měsíců či dokonce let a to i přesto, že nová osada měla několikaleté úlevy na daních.

  6. Stavební vývoj města: • před 13. stoletím se města příliš nelišila od vesnic – domy byly dřevěné a jejich umístění nebylo regulováno žádným urbanistickým plánem - shluk malých tržních nebo řemeslnických osad • od 13.století se města budovala podle jednotného plánu – centrem města bylo tržiště (náměstí) s radnicí, nedaleko náměstí i farní kostel se hřbitovem, kolem tržiště pravidelná síť hlavních a vedlejších ulic, před městskými hradbami předměstí

  7. Vzhled středověkého města: • starší města (před 13. stol.) nejeví žádnou koncepci (klikaté uličky – Staré Město v Praze) • nově zakládaná města se vyznačují pravidelným, tzv. šachovnicovými půdorysem (České Budějovice) • střed města tvořilo náměstí • kromě centrálního náměstí byly i náměstí vedlejší – tržiště (např. v Č. Budějovicích Senovážné náměstí) • bylo obklopeno hradbami – existovaly dokonce vzorové předpisy, určující výšku hradebních zdí, hloubku příkopů, šíři tzv. parkánů (cesty mezi vnější a vnitřní hradbou) atd.

  8. Klasický půdorys středověkého města

  9. Domy středověkých měst: • nejdůležitějšími budovami byla radnice (až ve 14. stol.) a kostel • nejvýstavnější štítové domy okolo náměstí s více podlažími patřili patriciátu a nejbohatším obchodníkům či řemeslníkům • domy chudších či středně bohatých měšťanů se nacházely v postranních ulicích nebo až při hradbách • součástí středověkých měst však byla i rozsáhlá předměstí, v nichž stály domy řemeslníků a také zemědělské usedlosti a dvorce • domy byly zpravidla stavěny kolmo k ulici nebo náměstí svými průčelími • kvůli snaze o největší zisk na prodeji parcel byly domy nudličkovitě protáhlé a velice úzké • střechy kryty šindelem, došky a dalšími hořlavými materiály – časté rychle se šířící požáry

  10. Půdorys středověkého domu

  11. Městská práva: • městská práva – soubor mimořádných práv a privilegií • nejdůležitější právo osobní svobody pro měšťany a právo vlastního soudnictví • práva a privilegia hospodářská – mílové právo (v okruhu jedné míle nesměla být nikým provozována ta řemesla, jež provozovali měšťané) • právo pořádat různé trhy

  12. Sociální složení měst: • Obyvatelé měst byli sociálně rozděleni podle míry práv: 1) měšťané, kteří měli plná městská práva (kupci, kramáři, někteří řemeslníci), největší politický vliv, tvořili tzv. patriciát 2) měšťané, kteří měli jen část celkových městských práv (tovaryši a učni, vojáci, sloužící), i nižší vrstva této skupiny(chudina, žebráci, nemocní) 3) příslušníci těch společenství, která měla upravena zvláštní právní předpisy (duchovenstvo světské i řádové, šlechta, univerzitní učitelé a studenti) 4) uzavřená skupina - židé

  13. Cechy: • cechy = zvláštní komporace, do které byla organizována řemeslná výroba • sdružovaly výrobce z jednoho řemesla nebo i několika řemesel příbuzných • členem se mohl stát pouze mistr (majitel dílny) • úkolem bylo organizovat výrobu i kontrolovat její kvalitu • určovaly normy výrobku, termíny prodeje i pracovní podmínky • plnily funkci hospodářskou i sociální

  14. Erb cechu v Rothenburgu

  15. České Budějovice

  16. Carcassonne

  17. Sienna

  18. Bruggy

  19. Bruggy

  20. Čerpala jsem z: • Toulky českou minulostí • Ottova encyklopedie • wikipedie

More Related