Sociální vyloučení a nástroje integrace

1. Sociální vyloučení a nástroje integrace Mgr. Petr Antoni

2. Základní pojmy Chudoba – Situace, kdy příjem domácnosti nedosahuje určité hladiny. • Rozlišuje se chudoba absolutní (kdy příjem nedosahuje minimální úrovně umožňující společensky žádoucí fungování, (hranice stanovena např. legislativou) a chudoba relativní (kdy je jedinec vnímán v dané společnosti jako znevýhodněný svou příjmovou úrovní) • V ČR je hranice absolutní chudoby upravena částkami životního minima jakožto minimální hranicí peněžních příjmů fyzických osob k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb. Ze životního mimina osob se vychází při výpočtu tzv. živobytí, které je vypláceno formou příspěvku na živobytí. Stav, kdy příjem osoby nedosahuje jejího živobytí, se nazývá hmotnou nouzí.

3. Ještě níže stojí existenční minimum, které se považuje za nezbytné k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití. • V současných sociálních vědách neexistuje konsenzus o závazné podobě definice chudoby - ten ani není žádoucí, protože pro různé druhy výzkumu jsou vhodná odlišná pojetí. V zásadě odlišujeme dva hlavní typy přístupu k chudobě:

4. Objektivní přístup se snaží definovat univerzální potřeby („primární potřeby“) lidských bytostí, jejichž neuspokojení se rovná stavu chudoby. • Například v USA je v jednom z oficiálních pojetí chudoba („hranice absolutní chudoby“) vymezena prahem, pod kterým si vzhledem k nedostatku zdrojů není možné zajistit si takový příjem potravy, přístřešek a bydlení, aby osoba postižená chudobou zůstala zdravá. Při srovnání s podmínkami v ČR je tato hranice chudoby níže než naše existenční minimum. • Relativní přístup upozorňuje na silné podmínění významu chudoby historickým a sociokulturním kontextem, a předpokládá tedy pro jednotlivé státy v různých historických údobích odlišné hranice chudoby.

5. Mimo tuto dichotomii stojí koncept subjektivníchudoby, užívaný v některých výzkumech, v nichž jsou lidé požádáni, aby sami sebe definovali jako chudé, nebo bohaté. Indikátorem materiální chudoby může být výše příjmu, míra spotřeby, poměr výše příjmu k mediánu výše příjmu v dané krajině (užívaný v OECD a Evropě) atd.

6. Sociální nerovnost • Dle J.Kellera: Žádná společnost nezaručuje faktickou rovnost všech členů, ikdyž ne všechny jsou ochotny si to přiznat • Každá společnost byla, je a zřejmě bude diferencována do vrstev a skupin, které se liší podílem na statcích a službách, přístupem k moci a výší své prestiže

7. Každá společnost musí tento problém řešit, nemůže ho však odstranit • Pokusy odstranit sociální nerovnosti ústí pouze do nových forem nerovností • Různé společnosti se liší nejen charakterem nerovností, ale i zdůvodněním, které činí toto rozčlenění přijatelným • Nerovnost budí odpor jen tehdy není-li přijatelně vysvětlena a ospravedlněna

8. Od 80. a 90. let je však v Evropě materiální chudoba nahrazována konceptem sociálního vyloučení (sociální exkluze), jenž bere do úvahy také nemateriální a procesuální podstatu chudoby a chápe ji jako mnohovrstevnaté znemožnění participace na více úrovních sociálního života (prostorové vyloučení, ekonomické vyloučení, kulturní vyloučení, symbolické vyloučení, politické vyloučení)

9. Sociální vyloučení (exkluze) je chápáno jako nerovnost v participaci na životě společnosti, která je výsledkem nedostatku příležitostí k této participaci. Na sociální vyloučení je nahlíženo jako na odraz nerovného přístupu k pěti základním zdrojům společnosti: k zaměstnání, zdravotní péči, vzdělání, bydlení a k sociální ochraně. Zákon o sociálních službáchdefinuje sociální vyloučení jako vyčlenění osoby mimo běžný život společnosti a nemožnost se do něj zapojit v důsledku nepříznivé sociální situace. Podle některých sociologických konceptů má sociální vyloučení původ zejména v úbytku pracovních míst, které nevyžadují příliš velký a specializovaný výkon, přičemž počet uchazečů o zaměstnání, kteří jsou z různých důvodů odkázání na tato pracovní místa, neklesl. Tento nepoměr přispěl k růstu sociální marginalizace, ke vzrůstu sociální exkluze, k vyššímu zatížení sociálního státu a k formování tzv. „dvourychlostní společnosti“.

10. Vznik konceptu sociálního vyloučení • Koncept sociálního vyloučení má své kořeny v 70. letech ve Francii, kdy byl poprvé použit pro specifickou situaci určitých skupin obyvatel žijících na okraji společnosti, kteří byli odříznuti od pracovních příležitostí a zároveň od záchranné sítě státní sociální pomoci.

11. Košice – sídliště Luník

13. Existují tři možné pohledy na sociální vyloučení: 1) redistribuční - zdůrazňuje sociální vlivy, které tuto situaci způsobují (mezi ně řadí například existující nerovnost ve společnosti) a zaměřuje se na osoby žijící v chudobě. 2) etický - zdůrazňuje kriminální chování a morální úpadek celých sociálních skupin či obyvatel městských čtvrtí, které se ocitly v sociálním vyloučení. 3) integračním - sociální vyloučení je zde chápáno jako totožné s vyloučením z trhu práce.

14. Sociální vyloučení tedy můžeme také definovat jako proces, kterým jsou jednotlivci i celé skupiny osob zbavováni přístupu ke zdrojům nezbytným pro zapojení se do sociálních, ekonomických a politických aktivit společnosti jako celku. Proces sociálního vyloučení je primárně důsledkem chudoby a nízkých příjmů, přispívají k němu však také další faktory, jako je diskriminace, nízké vzdělání či špatné životní podmínky. Sociálně vyloučení jsou odříznuti od institucí a služeb, sociálních sítí a vzdělávacích příležitostí. Projevem sociálního vyloučení je tedy například dlouhodobá nezaměstnanost, závislost na sociálních dávkách, život v prostorově vyloučených částech obcí (ghettech), nízká kvalifikace, špatný zdravotní stav, rozpad rodin či ztráta sebeúcty. Jako adaptace na podmínky sociálního vyloučení se často vytváří specifické hodnoty a normy, mezi něž patří například důraz na přítomnost, neschopnost plánovat do budoucna, pocity beznaděje a bezmocnosti či přesvědčení, že člověk nemůže ovlivnit vlastní sociální situaci

15. Ústí nad Labem – Předlice

16. V Předlicích s byty kšeftují mafiáni, kteří se sem přistěhovali z Moravy. Některé rekonstruují pro sebe, jiné jen doplní u nutné vybavení a nabízí k bydlení i za 8-10 tisíc korun měsíčně.

18. „Kultura bídy“ O.Lewis 1961 • podle níž jsou chudí svými životními podmínkami postaveni před odlišné životní problémy než nechudá populace. • Aby se s těmito problémy mohli vypořádat, vytvářejí si specifický životní styl. • Prostřednictvím kolektivní vzájemné interakce v relativním odloučení od prostředí nechudé populace se tento styl stává společnou charakteristikou chudých. • Představuje společně sdílené hodnoty, postoje a vzorce chování. Specifický životní styl se stává subkulturou.

19. V okamžiku, kdy se tato subkultura institucionalizuje, má tendenci sebereprodukce. Její hodnoty, postoje a vzorce chování jsou generačně přenášeny z rodičů na jejich děti (děti jsou socializovány v kultuře bídy). Tato kultura vytváří základní charakter a osobnost lidí, které jim umožňují přizpůsobit se životu v chudobě a přežít v jejím prostředí, ale současně je handicapují při pokusech z chudoby se vymanit. Takže zůstávají chudými, i když se střetávají s příležitostmi se z chudoby vymanitnedokáží je ani využít, ani vyhledávatK charakteristikám způsobu života v kultuře bídy patří neúprosný boj o živobytí, opuštěnost, hlad, ekonomická nejistota, nemoci.

20. Definice z materiálů Agentury

22. Chánov

24. Kolik stojí sociální vyloučení? Dle odhadů cca 10 až 12 mld. ročně stojí v ČR sanace problémů spojených se sociálním vyloučením Experti Světové banky a CERGE-E[1] se pokusili odhalit spodní hranici finančních a ekonomických nákladů sociální exkluze Romů a uvádějí, že díky ní dosáhla v roce 2008 ztráta v oblasti produktivity výše 9,7 mld. Kč (365 mil. €)

25. Kolika obyvatel ČR se týká? • Odhady se rozcházejí: • Dle údajů MPSV (2006) žije v ghettech až 80 tis osob (z toho ¼ neromů) • Celkové odhady sociálně vyloučených v ČR – 100 až 120 tis. • Dle jiných zdrojů žije ve stavu soc. vyloučení 1/3 Romů v ČR (cca 60 ze 170 tis.) Návrh Koncepce romské integrace 2010 -2013 Prezentace Vyloučené lokality

26. Chudoba v ČR od roku 1948 do roku 2009 • Chudoba byla navzdory četným proklamacím komunistického režimu přítomna i v podmínkách reálného socialismu. Výzkumy před rokem 1989 ji maskovaly pojmem „obyvatelstvo se sníženou spotřebou“.

27. Ve svých počátcích komunistický režim v rámci obecného přerozdělení znárodnil majetek početné skupiny velkých i malých vlastníků. To mu umožnilo rozdávat nižším třídám a docílit tak zvýšení jejich životní úrovně. • Transfery byly směřovány od odvětví s největším podílem nekvalifikované práce: do hornictví, hutnictví, průmyslového stavebnictví a těžkého strojírenství, po kolektivizaci pak i do zemědělství

28. Dotace vytvářely a udržovaly nepřiměřeně velké počty pracovních míst, udržovaly vysoké mzdy a umožňovaly komunistickému režimu nabízet zaměstnancům další výhody: příspěvky na stravování, dopravu do zaměstnání, podnikové byty. • Socialistický stát zadržoval vnik chudoby také bezplatným zdravotnictvím a školstvím, dotacemi cen základních potravin, poskytování bezúročných půjček rodinám a dotováním energií.

29. Podíl osob pod hranicí sociálního minima se pohyboval v 60. letech a první polovině 70. let mezi 9% až 11%, pak klesl až na 7%. Na Slovensku se ve stejném období snížil podíl chudého obyvatelstva z 21% na 9% Stanovená hranice sociálního minima byla 56% průměrných příjmů spotřební jednotky • Zhruba polovina chudých žila v domácnostech dělníků, třetinu počtu chudých tvořili starobní důchodci. V roce 1988 žilo více než 75% „obyvatel se níženou spotřebou“ v rodinách s nezaopatřenými dětmi. Nejmenší podíl chudých tvořili družstevní rolníci a minimální zastoupení měli také pracující důchodci a bezdětné rodiny • Typická chudá rodina byla tvořena pracujícím otcem (nejčastěji dělníkem), matkou v domácnosti a dvěma dětmi. Zastoupení tohoto typu rodin mezi chudými trvale stoupal a to z 23% v roce 1980 na 31% v roce 1988. Hrozbě chudoby unikaly rodiny s jedním dítětem a tento typ rodiny se stával pozvolna českou normou

30. Situace po roce 1989 • Proces ekonomické transformace po roce 1989 způsobil v roce 1991 jednorázové zchudnutí širokých vrstev české společnosti (vlivem nárůstu spotřebitelských cen o 57% došlo k poklesu reálných mezd o 26% při nárůstu životních nákladů o 12%).

31. Česká republika patří v současnosti k zemím s nejnižší mírou chudoby

36. Chudobou byli přitom nejvíce ohroženi nezaměstnaní, neúplné rodiny a rodiny se 3 a více dětmi (tyto rodiny však představují méně než 5% rodin). V kategorii zaměstnaných osob byla 3% ohrožena chudobou. V kategorii nezaměstnaných bylo ohroženo chudobou 48%. Míra chudoby osob starších 65 let byla v České republice nejnižší ze zemí EU a dosahovala cca 5%.

37. Češi více šetří • Postupně se mění i skladba měsíčních výdajů domácností. Největší položku pravidelných měsíčních výdajů představují náklady na bydlení - v průměru na ně vydávají 22 %. Následují výdaje na potraviny (19,2 %), na dopravu (10,7 %), služby (10,7 %), kulturu a volný čas (10,4 %). Ale i ve struktuře výdajů se měsíc od měsíce prohlubují rozdíly. Například v domácnostech důchodců součet výdajů za potraviny a jídlo představují už 53 % z celkových příjmů oproti necelým 40 % u rodin zaměstnanců bez dětí. U rodin s dětmi a minimálními příjmy představuje součet nákladů na potraviny a bydlení už dokonce 56 % z celkových výdajů. Češi proto, jak uvádí MPSV, více šetří. • Za tři čtvrtletí roku 2009, což jsou poslední dostupné údaje, se zvýšil objem úspor na běžných účtech o 118,9 miliardy korun.

38. Platy se výrazně diferencují i podle velikosti firem. Nejnižší mzdy brali lidé v podnicích do 20 zaměstnanců. Průměrná mzda v těchto firmách se pohybovala kolem 16 917 Kč, tito pracovníci tedy brali o více než 6 tisíc korun méně, než je průměrná mzda v podnikatelském sektoru. Naopak nejvyšší mzdy - v průměru 27 624 Kč - byly vypláceny v organizacích s 1 000 a více zaměstnanci. Čistých peněžních příjmů připadlo ve sledovaném období na jednoho člena domácnosti zaměstnanců bez dětí měsíčně 17 598 korun, zatímco v případě rodin s dětmi a s minimálními příjmy jen 3959 korun

39. Výdaje přitom představovaly pro rodiny zaměstnanců bez dětí 15 125 korun, u rodin s dětmi a minimálními příjmy 4412 korun měsíčně na osobu. I proto se například výdaje na dávky pomoci v hmotné nouzi (mimořádná okamžitá pomoc) za první tři loňská čtvrtletí zvýšily na 192 miliónů korun ze 107 miliónů ve stejném období roku 2008. Výrazně diferencované jsou podle MPSV i příjmy podle pohlaví. Pokud například žena se základním vzděláním bere průměrnou hodinovou mzdu 89 Kč, muž 112,63 korun. Žena s doktorským vzděláním pobírá na hodinu v průměru 229 korun, muž s tímtéž vzděláním 290,26 Kč.

41. Zadlužení domácností • Zadlužení českých domácností u bank a finančních institucí neustále rok od roku roste. Na konci loňského roku už to bylo více než 900 miliard korun. Každý obyvatel České republiky dluží v průměru 92 572 korun. Na druhou stranu být úplně bez dluhů se v současnosti podaří asi jen málokomu.

42. Chudoba může být problém • Česko, měřeno ukazately EU, není zemí chudých. Podle sociologa Jana Kellera kolem deseti procent obyvatel žije v chudobě. Za chudého je považován zhruba ten, kdo musí žít s příjmem kolem 7 tisíc korun měsíčně. Na České republice je znepokojující spíše než počet oficiálně chudých počet lidí, kteří okolo pásma chudoby žijí. • Podle posledního šetření ČSÚ pokud za hranici chudoby budeme považovat 70 % nejčastěji se vyskytujícího příjmu, je chudobou ohroženo na 1,6 miliónu lidí, tedy 16,5 procenta občanů. Jejich největší část tvoří domácnosti důchodců, mladé rodiny a rodiny samoživitelek, kterých je v Česku kolem čtvrt miliónu.

43. Příklady, příjemci dávek pomoci v hmotné nouzi Muž na ÚP + žena na mateřské dovolené + 3 děti ve věku 1,9,13 let (vlastní byt) • příjmy: rodičovský příspěvek 7.212,-- Kč • sociální příplatek 2.760,-- Kč • přídavek na dítě 500,-- Kč • přídavek na dítě 610,-- Kč • přídavek na dítě 610,-- Kč • příspěvek na bydlení 3.006,-- Kč • příspěvek na živobytí 2.002,-- Kč • PŘÍJMY CELKEM: 16.700,-- Kč • náklady: nájem 1.218,-- Kč • služby 2.024,-- Kč • elektřina 1.000,-- Kč • plyn 220,-- Kč • VÝDAJECELKEM: 4.462,-- Kč • ZBÝVÁ OSOBA/MĚSÍC: 2447,- Kč

44. Muž i žena na ÚP + 3 děti ve věku 9, 13, 13 (nájemní byt) • příjmy: sociální příplatek 3.940,-- Kč • přídavek na dítě 610,-- Kč • přídavek na dítě 610,-- Kč • přídavek na dítě 610,-- Kč • příspěvek na bydlení 5.139,-- Kč • příspěvek na živobytí 6.069,-- Kč • PŘÍJMY CELKEM : 16.978,-- Kč • náklady: nájem 7.500,-- Kč • služby 0,-- Kč • elektřina 2.460,-- Kč • plyn 2.000,-- Kč • VÝDAJECELKEM : 11.960,-- Kč • ZBÝVÁ OSOBA/MĚSÍC: 1005,- Kč

45. Žena na mateřské dovolené + 2 děti ve věku 3 a 5 let (nájemní byt) • příjmy: rodičovský příspěvek 3.800,-- Kč • sociální příplatek 2.144,-- Kč • přídavek na dítě 500,-- Kč • přídavek na dítě 500,-- Kč • výživné na děti 2000,-- Kč • příspěvek na bydlení 7.008,-- Kč • příspěvek na živobytí 937,-- Kč • PŘÍJMY CELKEM : 16.889,-- Kč • náklady: nájem 6.372,-- Kč • služby 2.128,-- Kč • elektřina 1.000,-- Kč • plyn 400,-- Kč • VÝDAJECELKEM : 9.900,-- Kč • ZBÝVÁ OSOBA/MĚSÍC: 2329,- Kč

46. Prameny, odkazy na web • www.epolis.cz • www.ceskaghetta.cz • www.osops.cz • Mareš, Petr: Sociologie nerovnosti a chudoby • Keller, Jan: Úvod do sociologie • Eurostat • www.mpsv.cz • www.czso.cz

47. Evropský rok boje proti chudobě a sociálnímu vyloučeníRozhodnutí Evropského parlamentu a rady č. 1098/2008/ES ze dne 22.10.2008

48. Evropský rok 2010 má sledovat čtyři základní cíle: uznání práva lidí žijících v chudobě na důstojný život zdůraznění odpovědnosti každého jedince za boj proti chudobě podporu soudržnější společnosti opětovné potvrzení politického závazku EU bojovat proti chudobě a sociálnímu vyloučení

50. ... video Upoutávka k Evropskému roku boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení 8. Evropské setkání lidí se zkušeností s chudobou v rámci českého předsednictví – příprava na rok 2010