Tereza Urbanová

1. Rizika státního managementu ochrany životního prostředí • Tereza Urbanová

2. Životní prostředí a demokracie • ŽP v komunistických zemích • Wangari Maathai, nositelka Nobelovy ceny za mír: “Vždy jsem viděla spojitost mezi přírodou a demokracií. Když hovořím o životním prostředí, mám na mysli dobré řízení ve využívání zdrojů tak, abychom je mohli používat na zlepšení kvality našeho života. Čisté a zdravé životní prostředí je správná věc, ale tohoto cíle nelze dosáhnout, pokud stát neřídí demokratická vláda.“ Zdroj: Lidové noviny, 11.12. 2004

3. Graf_1: Znečištění ovzduší – emiseokyselujících látek v ČR v letech 1990-2001 Zdroj: ČHMÚ, MŽP podle Centrum pro otázky ŽP UK, 2003 Graf_2: Znečištění vod - vypouštěnéznečištění z bodových zdrojů v ČR v letech 1990-2001 Zdroj: VÚVTGM podle Centrum pro otázky ŽP UK, 2003 Vývoj znečištění ovzduší a vod

4. Panství práva • Wangari Maathai: „Když jedni nemají právo a druzí nenesou zodpovědnost, člověk zdravé životní prostředí mít nebude. V takovém případě vzniká boj o přírodní zdroje. Nekontrolovaně se drancuje příroda.“ Zdroj: Lidové noviny, 11.12. 2004 • Nelegální těžba dřeva: Indonésie více než 50 % veškeré těžby (index vlády práva dle World Resources Institute – 0,80), Kambodža (index –0,86), Brazílie (-0,30) či Rusko, konkrétně Sibiř (-0,78). • Pytláctví: Zambie (-0,52), Tanzanie (-0,49), Kamerun (-1, 28)

5. Směřování světa ke svoboděFreedom House Zdroj: Freedom House: Freedom in the World, 2004

6. Úskalí svobodných zemí • Demokracie – rozhodovací moc v rukou volených zástupců • James Buchanan, nositel Nobelovy ceny za ekonomii: „V rámci omezení, kterým čelí, se byrokrat snaží maximalizovat svůj užitek. V tomto ohledu se od nikoho neodlišuje. Může se od něho těžko očekávat, že bude prosazovat nějaký vágně definovaný „veřejný zájem“, pokud není v souladu s jeho vlastním“ Zdroj: Buchanan, J.: Politika očima ekonoma, Liberální institut, 2002, s. 85 • Hledání mechanismů omezení rizika upřednostnění soukromého nad veřejným zájmem. • Charles-Louis Montesquie – rozdělení moci.

7. Korupce v ČR • David Ondráčka z Transparency International ČR ke střetu zájmů: „Pokud politik osobní zájem skutečně upřednostní, můžeme mluvit o korupčním jednání.…Většinou ani nejde o uplácení, ale spíše o využívání vlivu a důležitých informací k ovlivnění důležitých rozhodnutí. Vytvářejí se sítě známostí a konexí.“ • GfK Praha, 14 CEE zemí: v ČR považuje úplatky za samozřejmé, resp. běžné 61% obyvatel (2. Místo za SR: 67%); 60 % lidí se domnívá, že korupce je součástí státního aparátu. • ČR: 51. místo ze 146 zemí dle CPI 2004 společnosti TI. • K teoretickým poznatkům školy veřejné volby přibývá empirických zjištění přijímány mechanismy: - Novela zákona o střetu zájmů z 1. března 2005 - Zákon o střetu zájmů (oblast veřejných zakázek označuje TI za nejpačivější, roční ztráty desítek miliard Kč)

8. Korupce jako důsledek snahy dosáhnout „společenského optima“ Graf_3: Proč existuje státní politika ŽP: externality a společenské optimum Cena P P2 P1 Q2 Q1 Množství Q Předpoklad: ŽP je veřejný statek – tržní selhání (nejasně definovaná či nedefinovaná vlastnická práva, transakční náklady) Závěr: Politický mng.: riziko korupce a špatných rozhodnutí. Řešení cestou vlastnických práv: právo na kompenzaci škody či na ukončení činnosti.

9. Korupce jako důsledek snahy zabránit degradaci přírody • Poptávka po ŽP roste s růstem příjmu – ŽP je luxusní statek. Environmentální Kuznetsova křivka • Bod zlomu při 8.000 USD (Krueger, Grossman) • Studie jednotlivých znečišťujících látek viz Zdroj • Politika ŽP daně, poplatky, dotace snížení bohatství, ko- rupce Zdroj: Yandle, Vijayaraghavan a Bhattarai, 2004

10. Bod zlomu World Bank – posuny EKC Znečištění ŽP Příjem per capita

11. Korupce jako důsledek byrokratického managementu • Řešení shora/zdola • Korupce ve veřejném/ne- sektoru rozdílný počet poškozených

12. Korupce vědeckého poznání a dobývání renty • Zdroje informací pro rozhodnutí politické a rozhodnutí jednotlivce jsou rozdílné • Věda a výzkum týkající se ŽP jsou převážně financovány z veřejných zdrojů  zájmová skupina dobývající rentu • Stephen Schneider, profesor ze Stanford University, 1989: „…nejsme pouze vědci, jsme také lidé. A podobně jako většina lidí i my bychom rádi, aby svět byl lepším místem. To se odráží v našem úsilí o snižování rizika potenciálních hrozeb klimatických změn. Aby se nám podařilo toto riziko snížit, musíme získat širokou podporu veřejnosti, musí se nám podařit podnítit veřejný zájem. To samozřejmě znamená objevovat se co nejvíce v médiích. Proto musíme nastiňovat strašidelné scénáře, činit zjednodušená, dramatická prohlášení a alespoň okrajově zmínit veškeré obavy, které máme. Tento dvojí etický závazek, který často pociťujeme, nemůže vyřešit žádná rovnice. Každý z nás musí najít tu správnou rovnováhu mezi tím být efektivní a být upřímný. Já se domnívám, že je potřeba být obojí.“Zdroj: J. Schell: „Our Fragile Earth“, Discover, s. 45-48, říjen 1989

13. Závěr • EKC – 2 nevyhnutelné fáze vývoje společnosti • Neexistence společenského optima: jestliže trh selhává definice vlastnických práv, respekt k právu. • Byrokratický management vs. ziskový management • Korupce má nejhorší dopad, dochází-li k ní ve veřejné sféře, omezená možnost bránit se. Snížit množství případů, ve kterých rozhoduje stát, a nechat lidi domáhat se svých práv.

14. Děkuji za pozornost. Budu-li vědět, ráda zodpovím vaše…