410 likes | 750 Vues
Definice. LKOV (drogov) ZVISLOST (drug dependence)stav psychick nebo fyzick vyplvajc z pusoben lciva nebo psychotropne pusobc ltky na organismus, charakterizovan zmenami chovn a dalmi reakcemi, mezi ne patr zejmna chorobn lpen na kontinulnm nebo opakovanm podvn psychot
E N D
1. Lkov (drogov)zvislost
2. Definice LKOV (drogov) ZVISLOST (drug dependence)
stav psychick nebo fyzick vyplvajc z pusoben lciva nebo psychotropne pusobc ltky na organismus, charakterizovan zmenami chovn a dalmi reakcemi, mezi ne patr zejmna chorobn lpen na kontinulnm nebo opakovanm podvn psychotropne pusobc ltky
nejednotn terminologie: ltkov zvislost, addikce, toxikomanie, narkomanie, abusus lciv (ir vznam), droga
vsledkem adaptace (habituace) organismu na opakovan podvn ltky
Psychick zvislost
nutkav touha (baen, craving) po opakovn prjemnch pocitu spojench s psychotropnm cinkem ltky
Fyzick (somatick) zvislost
zmenen fyziologick stav (neuroadaptace), v jeho dusledku je treba opakovat podn lciva, aby se nedostavil tzv. abstinencn syndrom
Abstinencn (odvykac) syndrom - je vyvoln nhlm nedostatkem psychotropn ltky (po predchozm opakovanm podvn)
symptomy jsou vetinou opakem farmakodynamickch cinku zneuvan ltky
3. Tolerance (nvyk) Fenomn, kdy po opakovanm podn lciva (zneuvan ltky) dochz k postupnmu sniovn farmakodynamickho cinku
Ve svm dusledku vede k postupnmu zvyovn dvky
Tolerance na efekt bv vetinou u zneuvanch ltek provzena t toleranc na toxicitu (viz napr. opioidy a tlum dechovho centra, vjimka napr. barbiturty)
Princip vzniku tolerance:
farmakokinetick (autoindukce biotransformacnch enzymu, napr. barbiturty)
farmakodynamick (tknov typ)
zmeny v receptorov denzite (downregulace, vetina zneuvanch ltek m charakter agonistu)
zmeny v citlivosti receptoru (desenzitizace, adaptace na rovni postreceptorovch deju)
Tolerance velmi casto provz a komplikuje zvislost
4. Paradigma odmeny (reward) Brain Stimulation Reward Paradigma (BSR)
- paradigma odmeny souvisejc se stimulac mozku
V podstate vechny zvislosti navozujc ltky aktivuj tzv. REWARD PATHWAY - mesolimbick dopaminergn drha, vedouc z ventrln tegmentln oblasti (VTA) do nucleus accumbens a limbick oblasti
- prokzno v experimentech
Fyziologick vznam tto drhy (nen zadarmo)
Pocit odmeny (reward) lze zskat i elektrickou stimulac neuronu tto oblasti (Olds & Milner, Penfield)
Znacn vznam pro opetovn vyhledvn ltky navozujc odmenu a rozvoj zvislosti
6. Rozdelen zneuvanch ltek vyvolvajcch drogovou (lkovou) zvislost Nikotin (tabk)
Ethanol
Kanabinoidy (Cannabis)
Psychotomimetika (halucinogeny)
Psychostimulancia
Opioidy
Ostatn ltky tlumc CNS (sedativa/hypnotika)
Rozpoutedla a tekav ltky
7. Nikotin a tabk Do Evropy byly rostliny tabku (Nicotiana tabacum) dovezeny v 16. stolet
(pojmenovn podle Jeana Nicota francouzskho ambasadora v Portugalsku, kter prezentoval semena rostliny francouzskmu krli)
18 % svetov populace jsou kurci (pokles ve vyspelch vs. vzestup v rozvojovch zemch)
Aktivn ltky v cigaretovm kouri: nikotin,dehet, CO
Prumern cigareta: 0,8-1,5 mg nikotinu ? plasmatick koncentrace 100-200 nmol/l
8. MECHANISMUS CINKU NIKOTINU
Agonista na nikotinovch (cholinergnch) receptorech, ligandem-rzen iontov kanl, vznamne zastoupen v mozkov kure a hippocampu - role v kognitivnch funkcch
Molekulrn mechanismus: neuronln excitace a usnadnen uvolnen neurotransmiteru z nervovch zakoncen
CINKY
Centrln: smes inhibicnch a excitacnch cinku; zven bdelost a schopnost soustredit se, potlacen nervozity a zkosti, snen chut k jdlu (? ni prumern hmotnost kurku ? 4 kg)
Perifern: tachykardie, ?TK krve, ?srdecn vdej, pocen, tres, ?GIT motilita, ? sekrece (slinn a bronchiln lzy)
- nauzea a zvracen po prvnm kouren (podrden sensorickch chemoreceptoru v aludku?)
9. Absorpce
velmi rychl v plicch (kouren cigaret) nebo pomalej z st a nosohltanu (doutnky, dmka)
cca 10 % nikotinu v cigarete je pri kouren absorbovno
Rychl pokles plasmatickch koncentrac distribuce do tkn (velmi rychle v CNS); pozdeji pomalej pokles = metabolismus nikotinu v jtrech ? kotinin (neaktivn)
Pri kouren - kad tah z cigarety zpusob jist CNS efekt
U kurku dochz k indukci jaternch a sliznicnch (GIT) enzymu CYP450
? snen cinek nekterch soucasne podvanch lciv (napr. theofylin)
10. Tolerance a zvislost Tolerance - rychl na perifern cinky (stimulace gangli, desenzitizace), mne vznamn u CNS cinku
Riziko zvislosti - vhradne zaprcineno nikotinem
Siln psychick zvislost, u tekch kurku se rozvj i fyzick zvislost,
selfadministration u experimentlnch zvrat
Abstinencn syndrom: nutkan (baen) po kouren (pretrvv tdny) velmi siln!!!
vznam z hlediska nzk spenosti odvykn kouren
symptomy: podrdenost, neschopnost se soustredit, netrpelivost, zkost, zhoren psychomotorick vkonnost, agresivita, poruchy spnku, bolest hlavy, zven chut k jdlu (sladk)
11. kodliv cinky kouren Kouren nejvznamnej ovlivniteln prcina smrti
zodpovedn za cca 10 % mrt mezi dospelmi na celm svete (vhledov odhad do r. 2030 je nrust na 17 %)
Ndorov onemocnen karcinom plic, (HCD, esofagu)
20 cigaret/den = 10x vy pravdepodobnost
90 % karcinomu plic m souvislost s kourenm; zodpovedn je predevm dehet (pestr smes ltek vcetne napr. polycyklickch aromtu)
lehk (light) cigarety problm nere
Kardiovaskulrn onemocnen
velmi zvan rizikov faktor, zodpovedn je nikotin a CO, event. dal ltky
Chronick bronchitida
stle vznamnej vzhledem ke zlepen ivotnho prostred ve vyspelch zemch
Negativn vliv na plod
pokles porodn hmotnosti, zven perinatln mortalita, retardace mentlnho a fyzickho vvoje
Akutn intoxikace
spolknut detmi, jako kanadsk ertk (1-2 cigarety) ? salivace, vomitus, arytmie a/nebo krece, koma (riziko smrti je vetinou redukovno casnm a intenzivnm zvracenm)
12. Lcba zvislosti na nikotinu Vetina kurku by chtela prestat, ale siln zvislost zpusobuje, e jen zlomku se to podar
Kombinace psychologick and farmakologick lcby dosahuje nejlepch vsledku tj. 25% spenost (po 1 roku)
Substitucn terapie
nikotin v transdermlnch nplastech (rzen uvolnovn), nebo vkacky (bukln, lingvln podn), nosn spreje nekolikrt denne (krtk cinek). Bez odborn pomoci vak konecn vsledek nebyl lep ne u placebo skupiny
Dal lciva
bupropion (NDRI, i u nedepresivnch pacientu!)
mechanismus: ? dopaminergn neurotransmise v nucleus acumebens?
klonidin mlo uvan vzhledem k N (hypotenze, tlum CNS)
M nikotin (kouren) nejak pozitivn cinky?
ni incidence Parkinsonovy a Alzheimerovy choroby
13. Ethanol Nejcastej nvykov ltka, kter mue vyvolat silnou fyzickou zvislost (je pro dospel legln!)
Obsah alkoholu v npojch je ruzn 3,5% (slab pivo) to 40-50% (tvrd alkohol)
drink ? 8-12 g ethanolu
? soucasn doporucen max. 21 drinku tdne (tj. mne ne 3 drinky/den); 14 drinku tdne u en ( tj. mne ne 2 drinky/denne)
Zvislost na alkoholu (alkoholismus) - 4-5 % evropsk populace!!!
14. Farmakokinetika ethanolu Rychl absorpce po p.o. podn (meriteln koncentrace po 5 min), rychle i prmo ze aludku
Distribution irok, do celkov telesn tekutiny
Metabolismus
vce ne 90 % ethanolu je metabolizovno
mne ne 5-10 % je vylouceno ve vydechovanm vzduchu a v moci (tato frakce nen vznamn z hlediska FK; vznam pro predikci plasmatickch koncentrac)
saturacn charakter metabolismu ? linern pokles plasmatickch koncentrac (kinetika 0. rdu!!!)
vznam first pass efektu (alkohol nalacno ? necekane ?cinek)
hlavn metabolick cesta enzymatick oxidace ve 2 krocch:
a) cytoplasmick alkoholdehydrogenasa (?acetaldehyd) jtra, aludek, mozek
b) aldehyd dehydrogenasa (? acett)
inhibice tohoto enzymu ? disulfiramov efekt (nejen disulfiram ale tak nekter lciva chlorpropamid, nitrofurantoin atd.)
symptomy: nauzea, zvracen, flushing, tachykardie, hyperventilace, panika
dal metabolick cesta - mikrosomln ethanol oxidujc systm (MEOS) - ethanol ? acetaldehyd, inducibiln u alkoholiku.
16. Genetika a metabolismus alkoholu eny vs. mui
ni aktivita alkohol dehydrogenasy v aludku u EN (+ ni distribucn objem) ? ? plasmatick koncentrace
50% Asiatu m inaktivn isoformu aldehyd dehydrogenasy zpusobujc disulfiramovou reakci po podn alkoholu
Dal cst Asijsk populace m isoformu alcohol dehydrogenasy vykazujc podstatne ni aktivitu vrazne vy cinek alkoholu
Americt indini?
17. Farmakologick cinky ethanolu CNS CINKY
na bunecn rovni - predevm tlumiv cinek
3 hlavn teorie:
poslen GABA-ergn inhibice, podobne jako napr. benzodiazepiny
Inhibice otvrn Ca2+ kanlu (napetove rzench)
Inhibice funkce NMDA-receptoru
cinky po akutnm podn:
setren rec, euforie a bujar povznesen nlada, snen motorick koordinace, zven sebevedom, snen sebekontrola, schopnost koncentrace a ucit se, naruen pamet
ve vysokch dvkch je pozorovna emocn labilita, pozdeji ataxie, stupor a koma event. smrt v dusledku respiracnho selhn
excitacn cinky v nich dvkch jsou vysvetlovny desinhibic urcitch center v CNS
18. Plasmatick koncentrace a cinky na CNS
19. Perifern cinky
kon vazodilatace, hrejiv pocit, pocen ? ztrta tepla (chladn prostred riziko podchlazen)
?diurza (?sekrece ADH)
? srdecn frekvence, TK
? sekrece slin, aludecnch a pankreatickch tv
? sekrece oxytocinu (oddlen porodu)
Farmakologick cinky ethanolu
20. Tolerance a zvislost Tolerance predevm FD (tknov) komponenta, mne zmeny v FK
rozvj se pomerne rychle (1-3 tdny kontinulnho podvn, 2nsobn pokles v cinku
Zkren tolerance s radou anestetik (napr. halothan, problmy u alkoholiku)
Mechanismus: ne zcela jasn
down-regulace GABAA-receptoru, up-regulace napetove rzench Ca kanlu a NMDA receptoru?
Rozvj se jak psychick, tak fyzick zvislost
Abstinencn syndrom typick, vn prubeh, nstup cca 8 h od podn (kulminuje v 24-36 h)
tremor, nauzea, pocen, horecka, popr. i halucinace a krece
Delirium tremens: nhl desorientace a zmatenost, agitace, agrese, velmi neprjemn halucinace
Anorexie, tremor, nauzea, zvracen a zkost mohou pretrvvat i vce ne dal 2 tdny
21. kodliv cinky chronickho zneuvn alkoholu Behaviorln poruchy: ztrta sebekontroly, nespolehlivost, nzk produktivita (? ztrta zamestnn), rozpad socilnch a rodinnch vazeb, rozpad osobnosti
Neurologick poruchy: objektivn pokozen CNS vedouc k zhoren kognitivnch funkc a demenci, cast jsou perifern neuropatie (? thiamin)
GIT onemocnen: gastritis, peptick vred, krvcen do GIT, hematemeza
Pokozen jater: steatza, alkoholick hepatitida, jatern cirhza
mechanismus (spe komplexn):
kumulace NAD+ dependentnch substrtu: laktt, hydroxybutyrt, a-glycerolfosft ? ? glukoneogeneze ? hypoglykmie ? ? syntza triacylglyceridu, ? uvolnovn mastnch kyselin z tukov tkne + poruen oxidace mastnch kyselin
dal mechanismy reaktivn acetaldehyd, deplece glutathionu.
zmeny v portlnm reciti vedou ke vzniku esofagelnch varixu
biochemick markery: gamma glutamoyl traspeptidasa (ALT, AST, bilirubin.)
Pankreatitis: ? produkce sekretinu, ? tvorba pankreatickch enzymu, edm Oddiho sverace ? autodigesce
22. FAS (fetln alkoholov syndrom)
anatomick, mentln a behaviorln abnormality
- tvr, subnormln lebecn rozmery
- retardace rustu
- mentaln retardace a zmeny v chovn
ARND (alcohol-related neurodevelopmental disorder)
mne zvan avak 3x castej
behaviorln, kognitivn a motorick deficit
23. Lcba alkoholismu Disulfiram
blokda aldehyd dehydrogenasy ? kumulace acetaldehydu
nauzea, flushing, tachykardie, hyperventilace, panika
cl: navodit negativn postoj k alkoholu a navodit alkoholovou intoleranci
Naloxon
sniuje alkoholem navozenou odmenu (mechanismus nen jasn)
Akamprosat
anti-cravingov cinek (tak naltrexon)
Lciva zmrnujc prznaky akutnho abstinencnho syndromu
benzodiazepiny
klonidin (inhibice nadmernho uvolnovn neurotransmiteru)
propranolol (blokuje excesivn aktivitu sympatiku).
24. KANNABIS a Cannabinoidy Extrakt z konop (Cannabis sativa, Canabis indica)
Marihuana suen listy a kvetouc vrcholky
Hai - pryskyrice
Aktivn ltky: kannabinoidy (skupina lipofilnch nealkaloidovch ltek)
THC (?9-tetrahydrokannabinol) nejduleitej zstupce
THC tvor 0,5-10 % marihuany a haie
Zpusoby zneuvn:
hlavne kourenm v cigaretch tzv. (jointy)
p.o. ve forme ruznch potravin, cukrovinek a npoju
25. cinky na CNS
kombinace psychotomimetickch a tlumivch cinku
pocit relaxace, pohody a euforie - bez znaku agrese
nezadriteln a bezduvodn smch
vystupnovan vnmn smyslovch vjemu chutovch, zvukovch a visulnch zdaj se fantastick
porucha motoriky (snen schopnost rdit motorov vozidla), porucha krtkodob pameti a sudku
pocit pomalho plynut casu, depersonalizace, zven chut k jdlu a snen vnmn bolesti, mrn paranoia
vysok dvky: halucinace, paranoia, anxieta
Perifern cinky
vasodilatace (zvlte patrn na spojivkch - diagnostika)
tachykardie
bronchodilatace (x bronchokonstrikce v dusledku kouren)
snen nitroocnho tlaku
26. Mechanismus cinku Prostrednictvm kannabinoidnch receptoru (GPCR typ)
CB1- mozek cetn v hippocampu (pamet, kognitivn funkce), cerebelu a substantia nigra (motorick koordinace), hypothalamu (chut k jdlu) a mesolibick dopaminergn drze (odmena) a kortexu
endogenn agonista: anandamid
CB2- perifrie - imunitn systm
imunosupresivn cinky cinky?
27. Tolerance a zvislost Tolerance a fyzick typ zvislosti se vyskytuje pouze minoritne u tekch chronickch abuseru
Abstinencn syndrom
ne prli vrazn s mrnm prubehem
zven podrdenost, neklid,zmatenost, tres, pocen, poruchy spnku
28. Terapeutick potencil kannabinoidu? Syntetick analogy
nabilon
dronabilon
Potenciln indikace
antiemetick lcba u protindorov chemoterapie
analgzie
glaukom
sclerosis multiplex
terapeutick hodnota?
prvn rmec - omezen
29. Psychotomimetika(halucinogeny, psychidelika) Vrazne ovlivnuj mylen, smyslov vnmn a nladu
cinky: mylenky a smyslov vjemy jsou zkreslen, snov
ruzn druhy halucinac (vizuln, sluchov, hmatov i cichov). Barvy a zvuky jsou vystupnovan
indukce euforia a pocitu test, sounleitosti, empatie
proces mylen postrd logiku a souvislost
subjekt je mv urcit nhled na stav, ve kterm se nachz, v prpade prohlouben psychotick reakce, riziko razu (pd z okna)
Hlavn skupiny ltek (rozdln klasifikace v literature)
LSD a prbuzn ltky (psilocybin, meskalin)
MDMA a prbuzn ltky
Fencyklidin a ketamin
30. LSD (Lysergic acid diethylamide, LSD-25)
puvodne vyvinuto jako potenciln lcivo v laboratorch farm. firmy Sandoz (1938) Albertem Hoffmanem dnes pouze ilegln ltka!
dodnes patr mezi nejcinnej znm ltky (1 ?g/kg)
zneuvn ve forme tripu = papr naputen substanc (?mnostv LSD)
good trips vs bad trips
flash backs i mesc po poit
mechanismus cinku:
predevm je agonistou na 5-HT2 autoreceptorech v CNS ? ? vboje 5-HT neuronu v raphe nuclei (cinek i u pavouku - ste)
somatick cinky: sympatomimetick (?TK krve a SF)
neurologick (tremor, ataxie)
Mescaline (z mexickho kaktusu Lophophora)
Psilocybine (z houby lysohlvka Psilocybe)
tolerance: rozvj se rychle (na CNS cinky)
kodliv cinky/rizika: perzistence mentaln poruchy, schizofrenie, pokozen/raz pod vlivem drogy (pd z okna)
31. Dal halucinogeny MDMA (MethylenDioxyMetAmfetamin, extze)
tanecn droga
psychostimulacn a halucinogenn cinky (blzkost k amfetaminum!)
nebezpec v predvkovn
vycerpn, prehrt organismu, dehydratace, arytmie, hypertenze
Fencyklidin (angel dust, PCP)
chemicky blzk ketaminu (disoc. anestetikum), puvodne t vyvjeno jako lcivo s touto indikac
ne prli ben droga
neprjemn vegetativn cinky
nekter halucinace se mohou zvrhnout v agresivn chovn
32. PSYCHOSTIMULANCIA AMFETAMINY
KOKAIN
METHYLXANTINY
33. Amfetaminy a prbuzn ltky Ltky
amfetamin (speed),
methamfetamin (pervitin)
prbuzn ltky efedrin, fentermin, methylfenidt. (MDMA)
Zpusoby podn: orln, nasln, inhalacn a parenterln
Mechanismus cinku
neprm adrenomimetika vyplaven monoaminu (noradrenalinu, dopaminu, 5-HT) z nervovch zakoncen bez asociace s AP
Hlavn cinky na CNS
zven psychomotorick tempo, euforie a excitace, zven sebevedom, kreativita, vrecnost, stereotypn chovn, absence pocitu navy, hladu (anorexie)
Perifrn cinky
tachykardie, palpitace, ?TK krve, ?GIT motilita
Dojezd
pocit navy, deprese, zkosti, bezvznamnosti (riziko snahy prekovat tento stav dal dvkou)
34. Tolerance rychl na perifern cinky a anorektick cinky, pomalej na centrln cinky
Ne zcela typick abstinencn syndrom
? zvislost se zd mt spe souvislost s neprjemnmi dojezdy a snahou vyhnout se jim
Plne rozvinut zvislost asi u cca 5 % abuseru
charakterick je siln touha po dal dvce, zvyujc se dvky a cast nekontrolovan tahy
Amfetaminov psychza blzce pripomn atak zchvatu schizofrenie
halucinace, paranoia, agrese
Terapeutick uit
minimaln napr. narkolepsie
fentermin (spe star lcba obezity)
Amfetaminy a prbuzn ltky
35. Kokain Alkaloid z jihoamerickho kere Erythroxylon coca
Patr mezi nejdra zneuvan ltky
Zpusoby zneuvn: sul (HCl) naslne (nupn) nebo i.v. (rush effect), voln bze: inhalace kouren (crack, flush effect)
MECHANISMUS CINKU
inhibice re-uptaku katecholaminu ? zven noradrenergn a dopaminergn neurotransmise neprm adrenomimetikum
Farmakologick cinky:
velmi blzk amfetaminum, o neco mne vrazn sterotypn chovn, paranoia a bludy
Trvn cinku je ale mnohem krat (30 min, i.v.) ne u amfetaminu, rychl metabolismus jatern a plasmatick esterasy (ukldn metabolitu ve vlasech).
Ne zcela typick abstinencn syndrom bv prtomna deprese, nava, dysforie spojen s intenzivn touhou po droze (siln psychick zvislost)
36. Tolerance
vetinou vznikne na rush/euforii
Intoxikace (predvkovn)
tremor, hypertenze, tachykardie, arytmie, stenokardick bolest, hyperpyrexia, krece a ok i s fatlnmi nsledky
Dlouhodob abusus
Characteristick behaviorln zmeny: paranoia, anxieta, agresivita, neprtelstv, ztrta socilnch vazeb
Zven riziko koronrnch a cerebrovaskulrnch trombz
Pliv pokozen myokardu ? srdecn selhn
Kokain v tehotenstv naruen fetln vvoj ? malformace
Terapeutick uit: rdce jako lokln anestetikum v oftalmologii (event. ORL)
37. Methylxantiny Prrodn alkaloidy, vskyt v ruznch npojch, cajch, kve, kole a podobnch npojch
cinn ltky: kofein, theofylin, theobromin
lek kvy 50-100mg kofeinu
Farmakologick cinky
stimulace CNS
?diurza (vazodilatace aferentnch glomerulrnch arteriol)
kardiotropn cinky - stimulacn
relaxace hladkho svalstva (bronchodilatace!)
Mechanismus
inhibice fosfodiesterasy ? ? intracelulrn cAMP
antagonismus na A1 a A2 adenosinovch receptorech
Tolerance and habituace
tolerance se rozvj (individuln rozdly, omezene), zvislost je pomerne slab s mrnm abstinencnm syndromem (nava, bolest hlavy)
38. Opioidy Zneuvan ltky: heroin, morfin, kodein ale i ostatn ltky (lciva) tto skupiny vcetne parcilnch agonistu (historicky tak opium, obcas i dnes)
Psychotropn cinky do znacn mry souvis se zpusobem podn
i.v. - rush and flush cinek (pocit orgasmu a tepla)
orln euforie a test, pocit blaenosti
dal zpusoby aplikace: nasln, inhalacn (kouren), dal parenterln cesty (s.c.)
Mechanismus cinku
Opioidn receptory pro zneuit a zvislost maj klcov vznam ?-subtyp
Tolerance
na vetinu cinku rychle (velmi rychle na dysforii, nauzeu; postupne i na euforii a toxicitu respiracn tlum, chronict abuseri toleruj i dvky, kter by u normlnho subjektu zpusobily smrt)
vjimky: miza a zcpa
mechanismus: nejasn, nezd se bt ani na podklade zmen v FK ani vzhledem k down-regulaci receptoru
39. Opioidy Zvislost siln jak psychick tak fyzick
Typick abstinencn syndrom:
casn prznaky (8-12h po posledn dvce heroinu):
profzn nosn a ocn sekrece, pocen a zvn, hus kue cold turkey (prznaky jako u virzy, chripky)
pozdn prznaky (kulminuj 2.-3. den, miz za 7-10 dn):
mydriza, tremor, hyperalgezie, insomnie, nauzea, prujem, a typick abdominaln krece a kolikov bolest
nekter symptomy a psychick znaky pretrvvaj i nekolik tdnu pot.
mue bt nhle indukovn podnm antagonisty (naloxon = mon komplikace lcby akutnho predvkovn)
Psychologick zvislost: intenzivn touha po dvce
41. Sedativa/hypnotika Barbiturty a benzodiazepiny
Mechanismus cinku: barbiturtov a benzodiazepinov vazn msta na chloridovch kanlech zven odpoved na tlumiv cinky endogennho inhibicnho neurotrasmiteru - GABA
Tolerance (jedna z komplikac farmakoterapie)
u obou skupin - ale u barbiturtu je vraznej (FK typ)
u barbiturtu - nepln tolerance na toxicitu! Nebezpec!
U obou skupin - psychick a fyzick zvislost (vraznej, zvanej a drve se rozvjejc u barbiturtu !!!) Nevysazovat nhle po chronick lcbe (t1/2)!
Abstinencn syndrom: nervozita, neklid, tremor, anxieta, zmatenost a desorientace, delirium, krece! Case report !!!
Riziko akutn intoxikace a respiracnho tlumu je mnohem vy u barbiturtu! BZD jsou mnohem bezpecnej (fatln prpady vetinou kombinace napr. s alkoholem)
Novej hypnotika (napr. zolpidem) riziko snen ale existuje
42. Solvencia Ruzn lipofiln organick rozpoutedla cinkuj jako nespecifick narkotika (napr. toluen, aceton)
Zpusoby podn: inhalace (igelitov pytlky)
Ni dvky desinhibice ? euforie, pseudohalucinace, prjemn polo/sny
Vysok dvky ciste tlumiv cinek na CNS, koma a respiracn tlum
Vysoce nebezpecn a relativne pravdepodobn riziko predvkovn s potencilne fatlnmi nsledky
Chronick abuse neurodegenerace + behaviorln a mentln poruchy
Dal orgnov toxicita - hepatotoxicita, navozen plicn hypertenze