1 / 65

HODNOCENÍ KVALITY, BEZPEČNOSTI A ÚČINNOSTI LÉČIV I

HODNOCENÍ KVALITY, BEZPEČNOSTI A ÚČINNOSTI LÉČIV I. Ú stav f armakologie a farmacie, VFU , Brno Zimní semestr 2012. V DOBÁCH MINULÝCH. léčitelé šarlatáni lékaři. Thalidomid. Thalidomid - aplikační období: 21.-22. den – chybí vnější ucho, onemocnění obličejových nervů

oma
Télécharger la présentation

HODNOCENÍ KVALITY, BEZPEČNOSTI A ÚČINNOSTI LÉČIV I

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. HODNOCENÍ KVALITY, BEZPEČNOSTI A ÚČINNOSTI LÉČIV I Ústav farmakologie a farmacie, VFU, Brno Zimní semestr 2012

  2. V DOBÁCH MINULÝCH • léčitelé • šarlatáni • lékaři

  3. Thalidomid

  4. Thalidomid - aplikační období: • 21.-22. den – chybí vnější ucho, onemocnění obličejových nervů • 24.-27. den – fokomelie (zejm. ruce) • 27.-28. den – fokomelie (zejm. nohy) • 34.-36. den – hypoplastické prsty, zúžení konečníku

  5. BEZPEČNOST VET. LÉČIV Veterinární léčiva (VL) musí být bezpečná: • pro léčená zvířata, • pro uživatele (veterinární lékaře, chovatele), • pro konzumenty živočišných produktů (VL určená pro potravinová zvířata), • pro životní prostředí. • Prospěch z léčby daným LP musí převážit rizika z jeho podání.

  6. CO ZAJIŠŤUJE BEZPEČNÉ POUŽÍVÁNÍ VLP v ČR? • tři pilíře A/ legislativa B/ kontrola kvality léčiv C/ systém uvádění léčiv na trh

  7. BEZPEČNÉ POUŽÍVÁNÍ VLP v ČRpokr. • A/ Legislativa zákony a vyhlášky, vazba na EU především Zákon o léčivech, dále Zákon o potravinách, Zákon o krmivech, Zákon o veterinární péči

  8. Zákon o léčivech, č. 378/2008 Sb. Je základním legislativním podkladem k problematice zacházení s léčivy (např. výzkum, výroba, distribuce, registrace, prodej).

  9. Na Zákon o léčivech navazuje řada prováděcích vyhlášek. • Vyhláška č. 228/ 2008 Sb., o registraci LP: • část 3 registrační dokumentace - Zkoušení bezpečnosti a reziduí • část 3 A = Zkoušky bezpečnosti • část 3 B = Zkoušky reziduí • Novelizace • č. 13/ 2010 Sb. • č. 177/2010 Sb.

  10. B/ KONTROLA KVALITY LÉČIV • Přísluší v ČR státním ústavům pro kontrolu léčiv. • SÚKL, Praha, HLP ↔ zařízení Min. zdravotnictví • ÚSKVBL, Brno, VLP ↔ zařízení SVS Min. zemědělství • Náplň činnosti obou ústavů je rámcově shodná, ústavy také v odborných otázkách, včetně legislativních, úzce spolupracují.

  11. C/ ZPŮSOB UVÁDĚNÍ NA TRH I. Registrace VLP II.Schvalování VP III.Evidence VTP

  12. I. Registrace VLP Proces, kterým musí projít každý VLP, který má být uveden v dané zemi na trh.

  13. Registrace - předpisy • zákon č. 378/2007 Sb. o léčivech a o změnách některých souvisejících předpisů (zákon o léčivech) • směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/28/ES • Prováděcí předpis - vyhláška č. 228/2008 Sb. o registraci léčivých přípravků (a novelizace)

  14. Typy registrace • Národní – vnitrostátní • Vzájemné uznávání • Decentralizovaná • Centralizovaná

  15. Vnitrostátní registraceNational Procedure • Stále méně používaná, probíhá pouze v jednom státě • Použití vnitrostátní registrace je limitováno, tento postup bude nadále aplikován v případě, • že půjde o zahajující fázi postupu vzájemného uznávání (udělení registrace v referenčním členském státu) • a nebo u přípravků, které nebyly dosud registrovány ve více než jednom členském státu.

  16. Postup vzájemného uznávání Mutual Recognition Procedure, MRP • žádáno o registraci shodného VLP ve více než jednom členském státu • přípravek je v okamžiku předložení žádosti již registrován v některém členském státě • vzájemné uznání vnitrostátní registrace udělené příslušným orgánem referenčního členského státu • Výstupem je udělení vnitrostátních registrací v dotčených členských státech, které se postupu účastnily.

  17. Decentralizovaný postupDecentralised Procedure • udělení registrace pro veterinární léčivý přípravek ve více než jednom členském státě • příslušný přípravek nebyl v okamžiku předložení žádosti registrován v žádném členském státě • provádí příslušný orgán referenčního členského státu a dotčených členských států. • V závěru decentralizovaného postupu a v případě souhlasu dotčených států s registrací je vydáno rozhodnutí o registraci na vnitrostátní úrovni v referenčním členském státě i v jednotlivých dotčených státech.

  18. Centralizovaný postup SpolečenstvíCentralised Procedure, CP • žádosti se podávají přímo EMEA • posuzuje Výborem pro veterinární léčivé přípravky (CVMP) Evropská komise • navrhne rozhodnutí o registraci a po konzultaci se Stálým výborem pro veterinární léčivé přípravky vydá rozhodnutí o registraci Společenství • platí na území všech členských států ES → žadatel obdrží Evropský registrační výměr (European Marketing Authorisation) platný pro všechny státy EU ÚSKVBL: • zajistí dle předpisu ES: zkoušení LP, kontrolu držitele rozhodnutí… • eviduje a zveřejňuje LP takto registrované, přidělí kód

  19. EMEA • Evropská agentura pro LP • Agentura spojuje vědecké zdroje z více než 40 příslušných národních orgánů ve 30 členských zemích EU • Instituce EU, sídlo: Londýn • Odpovídá za hodnocení žádostí o registraci v rámci EU – centralizovaný postup • Rok založení: 1995 • Ředitel:Thomas Lönngren • Adresa:7, Westferry Circus,Canary WharfLondon E14 4HBUnited Kingdom

  20. EMEA. 6 výborů / Committees: • the Committee for Medicinal Products for Veterinary Use (CVMP), • the Committee for Medicinal Products for Human Use (CHMP), • the Committee for Orphan Medicinal Products (COMP) – výbor pro LP pro vzácná onemocnění, 2001, • the Committee on Herbal Medicinal Products (HMPC) – výbor pro rostlinné LP, 2004, • the Paediatric Committee (PDCO), 2006, • the Committee for Advanced Therapies (CAT), 2007.

  21. EMEA • Databáze LP = EUROPHARM • Farmakovigilanční databáze • EMEA přispívá k mezinárodním aktivitám Evropské unie prostřednictvím práce v rámci Evropského lékopisu, Světové zdravotnické organizace a účasti na třístranných (EU, Japonsko a USA) mezinárodních harmonizačních konferencích (ICH) a mezinárodních veterinárních harmonizačních konferencích (VICH).

  22. PODROBNOSTI O REGISTRACI VLP • Žádosti a další dokumentace se předkládají Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv. • V elektronické podobě. • V jazyce českém, slovenském nebo anglickém SPC, PIL a info na obal – český jazyk. • K žádostem se přikládá potvrzení o zaplacení správního poplatku.

  23. REGISTRAČNÍ DOKUMENTACE VLP • Část 1 – 4 • Souhrn registrační dokumentace • Farmaceutické informace - jakost • Zkoušky bezpečnosti a reziduí • Předklinické zkoušení a klinické hodnocení

  24. 1.Souhrn registrační dokumentace • administrativní údaje • SPC, PIL, označení na obalu • podrobné a kritické souhrny

  25. Část 2: Farmaceutické informace – jakost např. Kvalitativní a kvantitativní údaje o složkách Popis způsobu výroby Kontrola výchozích surovin Zkoušky konečného přípravku Zkoušky stability Doba použitelnosti Skladovací podmínky

  26. Část 3: Zkoušení bezpečnosti a reziduí • A: Zkoušení bezpečnosti • B: Zkoušení reziduí

  27. TESTY BEZPEČNOSTI A REZIDUÍ Musí prokázat případnou: • toxicitu léčivého přípravku (LP) a nebezpečné nebo nežádoucí účinky, při podávání zvířatům; • škodlivé účinky reziduí VLP v živočišných potravinách a nepříznivý vliv pro průmyslové zpracování potravin (rezidua ATB); • rizika související se selekcí nebo přenosem rezistence k antimikrobiálním látkám; • inkompatibilitu nebo interakce mezi léčivy; • rizika pro osoby při podávání LP zvířatům, při přípravě medikovaných krmiv, manipulaci s krmivem; • rizika plynoucí z používání LP pro životní prostředí (ekotoxicita). Pro pomocnou látku použitou ve vet. léčivech platí stejná pravidla jako pro léčivou látku !!!!!

  28. !! Dodržovat !! • ETIKU práce s laboratorními zvířaty • Zákon na ochranu zvířat proti týrání • Zákon o veterinární péči • Předpisy EU • Evropská konvence o ochraně obratlovců používaných pro pokusné a jiné vědecké účely • Zásady správné laboratorní praxe • OECD – Organisation for Economic Cooperation and Development

  29. TESTY - obecně • „In vitro“ • Orgánové a tkáňové explantáty, buněčné tkáňové kultury, bílé krvinky, jaterní bb • Jednoduché organismy • Bakterie, prvoci, kvasinky • „In vivo“ • Nejdříve „in vitro“, pozitivní výsledky → „in vivo“ 2 druhy zvířat, jeden není hlodavec • Alternativní metody

  30. TESTY TOXICITY Existující testy toxicity, požadované pro VLP, jsou odvozeny z toxikologických testů používaných v humánní medicíně pro krmná aditiva a pesticidy. Všechny testy jsou zaměřeny ke stanovení: NOAEL (No-ObservableAdverseEffectLevel) ADI (AcceptableDailyIntake) pro veterinární léčiva. Vhodnost testů pro stanovení bezpečnosti potravin pro člověka je založena na jejich schopnosti předpovědět nežádoucí nepříznivý účinek u člověka.

  31. TYPY TESTŮ TOXICITY • I/ Základní testy pro nová veterinární léčiva určená pro potravinová (i nepotravinová zvířata) ke stanovení bezpečnosti reziduí pro člověka: • akutní toxicita, • toxicita po opakované dávce, • reprodukční toxicita, • vývojová toxicita, • genotoxicita.

  32. ZÁKLADNÍ TESTY Akutní toxicita(toxicita po jednorázovém podání) hlavní typy: akutní orální toxicita, akutní inhalační tox., akutní dermální tox., akutní dermální dráždivost, akut. podráždění oka Stanovení: • determinace stupně toxicity chemické substance • vztahu mezi dávkou a nežádoucím účinkem • možných účinků toxicity v případě akutního předávkování u cílových druhů zvířat • možných účinků náhodného podání lidem • dávek, které mohou být efektivně sledovány ve studiích chronické toxicity • nebezpečí pro uživatele – zkoušky dráždivosti sliznic, kožní senzibilizace, akutní toxicita při vdechnutí (prach)

  33. Zkoušky toxicity po jedné dávce musí odhalit akutní toxické úč. látky a časový průběh (začátek-odeznění) • Nejčastější: orální akut. toxicita účinek → po aplikaci jedné dávky v krátkém časovém intervalu (např. 24 hod) • Výsledek: LD 50 – g, mg, µg / kg; LC 50 – mg, ml / l, m3 vzduchu • Metoda fixní dávky • 5, 50, 300 a 2 000 mg/ kg • 14 dní pozorování

  34. Toxicita po opakované dávce(28-, 90- denní) • Perorální, další možné: inhalační, dermální • Definuje toxický účinek založený na opakované dávce nebo kumulativní expozici substancí nebo jejími metabolity. • Definuje nejvýznamnější změny způsobené látkou, odhalení nejdůležitějších cílových orgánů, popsání příznaků intoxikace • Nezbytná k získání podkladů pro výpočet hodnot, např. definuje NOAEL. • V průběhu testu se sleduje: • Fyziologické parametry (chování, spotřeba potravy, růst – přírůstky, vylučování, hematologické parametry) a patologické změny, které jsou navozeny opakovaným podáním léčivé látky nebo kombinací sledovaných léčivých látek; • pitva a histopatologické vyšetření, tkáňové léze

  35. Reprodukční toxicita • Cílem vícegenerační studie reprodukční toxicity je detekovat vliv látky nebo jejích metabolitů na reprodukci savců (vlivy na následující generace). • zaznamenává se vliv na fertilitu samců i samic, • zabřeznutí, nidace, doba gravidity, porod, • mateřské chování, laktace, • vitalita mláďat, růst a vývoj potomstva od početí do porodu přes dospělost až k reprodukční funkci potomků u F1, vývoj F2 generace do odstavu. • testy reprodukční toxicity nejsou určeny k detekci malformací (zničení malformovaných potomků matkou  vývojová toxicita).

  36. Vývojová toxicita studie embryotoxických, fetotoxických, včetně teratogenních účinků • Vliv na prenatální vývoj • Detekuje nežádoucí efekt na pregnantní samice, vývoj embrya a fetu • Vliv od početí do dne před sectiocaesarea, alterace embryonálního a fetálního růstu, strukturální změny (embryoletalita, fetotoxicita • Určení dávky, po které jsou nežádoucí účinky pozorovány.

  37. Genotoxicita • Zhodnocení potenciálu látek působit / poškozovat na genetický materiál buněk (DNA) • Standardní série testů – krátkodobé/screeringové testy • Jednoduchost • Ekonomika • Krátkodobost Pro veterinární léčivadoporučeny jako screening genotoxicity: A/ Bakteriální testy genotoxicity, reverzní testy= rychlý a levný screering B/ Detekce chromozómových aberací C/ Cytogenetická analýza „in vivo“

  38. A/ Test na genovou mutaci u bakterií, reverzní mutace… IN VITRO • Salmonella typhimurium (OECD 471) – Amesův test • E. coli (OECD 472) *** • Krátkodobé testy, agarové plotny – do 1 týdne • Měření odpovědi = počet kolonií

  39. B/ Test na chromosomální poškození - IN VIVO • Detekce chrm. aberace (strukturální ∆ - zlomy, výměny) • detekce clastogenicity(schopnost způsobovat aberace), změna ploidie (počet sad chromozomů.) Mikrojaderný test – micronucleus test • In vivo - periferní krev lidí a myší • Mikrojádra vznikají chrm. zlomem • Detekovatelná mikroskopem

  40. C/ Cytogenetická analýza - IN VIVO Test na chromosomální poškození haematopoetických buněk hlodavců • buňky kostní dřeně hlodavců • patologické vyšetření → dopad na orgány • micronucleus test na savčích erytrocytech • chromosomální aberace buněk savčí kostní dřeně

  41. Hodnocení testů • Negativní výsledky testů genotoxicity ve validovaných zkouškách musí zahrnovat absenci genotoxicity ve všech základních testech • Pozitivní nebo nejasné výsledky vyžadují další testy: • toxikologická charakteristika látky nebo příbuzných chemických látek.

  42. TYPY TESTŮ TOXICITY • II/ Doplňující testy jsou požadovány na základě specifických toxikologických vztahů odvozených z chemické struktury, způsobu účinku apod: • A/ testy účinku na humánní intestinální mikroflóru • B/ imunotoxicita • C/ neurotoxicita • D/ karcinogenita

  43. DOPLŇUJÍCÍ TESTY A/ testy účinku na humánní intestinální mikroflóru • u potravinových zvířat • pro VLP s antibakteriálním účinkem • pro zabránění nebezpečí: - selekce rezistentních bakterií ve střevní mikroflóře konzumenta potravin živočišného původu - změny složení střevní mikroflóry - potenciálního vlivu na mikroorganismy při technologickém zpracování surovin živoč. původu

  44. DOPLŇUJÍCÍ TESTY B/ Imunotoxicita • přistoupí se k ní v případě, že studie chronické toxicity prokáží působení změn ve velikosti či hmotnosti lymfoidních orgánů nebo histologické změny v lymfoidních tkáních, kostní dřeni nebo periferních lymfocytech • posoudí se potřeba provedení dalších zkoušek

  45. DOPLŇUJÍCÍ TESTY C/ Neurotoxicita U vet. léčiv pro potravinová zvířata testaceneurotoxicity jestliže: • substance náleží do tříd látek známých neurotoxickými účinky • antiparazitika • se prokazují v toxikologických studiích histologické, biofyz. nebo biochem. změny na nervovém systému

  46. DOPLŇUJÍCÍ TESTY D/ Karcinogenita Expozice rezidui vet. léčiv je obvykle ve velmi nízkých koncentracích, ale po dlouhou dobu (často po celý život). Testy karcinogenity by měly být zvažovány: • v případě pozitivních výsledků testů genotoxicity v in vitro a in vivo testech • u látek strukturálně příbuzných se známými karcinogeny • v případě, že výsledky dlouhodobé toxicity ukazují na možnou karcinogenitu

  47. EKOTOXICITA • Zjištění možných škodlivých vlivů VLP na ŽP • 1. fáze…hodnocení rozsahu možného vystavení ŽP působení VLP -způsob aplikace, cílové druhy, vylučování přípravku či jeho metabolitů, přetrvávání v exkretech… • 2. fáze…další sledování účinků na specifické ekosystémy -osud látky a její chování v půdě, ve vodě, ve vzduchu -účinek na půdní či vodní organismy aj. necílové org.

  48. Část 4: Předklinické a klinické hodnocení • Kapitola I – Požadavky na předklinické hodnocení • Kapitola II – Požadavky na klinické hodnocení • Kapitola III – Údaje a dokumenty

More Related