Finanční perspektiva českého zemědělství v EU pro období 2007-2013

1. Finanční perspektiva českého zemědělství v EU pro období 2007-2013

2. Výdaje finanční perspektivy 2007-2013 pro EU-27 v mil. €

3. Strukturace zemědělských výdajů v EU pro rok 2007 (v euro)

4. Zemědělství ve FP 2007-2013: rozvoj venkova • Zavedení nového fondu pro rozvoj venkova EAFRD, který postupně doplní a převezme část stávajícího financování z EAGGF - Nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 • Celkem pro období 2007-2013 má být v jeho rámci rozděleno 69.75 miliard € mezi 25 zemí + Bulharsko a Rumunsko (rozhodnutí Rady pro zemědělství 19. června 2006) • 27.699 miliard € povinně pro regiony, které spadají do konvergenčního cíle strukturální politiky (včetně ČR) • Programy založeny na kofinancování z národního rozpočtu + různá míra spoluúčasti žadatele v závislosti na typu programu • Nárok na zisk prostředků svázán postupně s plněním cross-compliance (viz požadavek dodržování nitrátové směrnice v ČR již od r. 2007) • Nová definice LFA

5. EAFRD a ČR • Řídící orgán – Ministerstvo zemědělství; platební agentura – Státní zemědělský intervenční fond • Problém notifikace dotačních titulů v Komisi – stále probíhají jednání, jejich dokončení a definitivní odstartování nových žádostí (u SZIF) se očekává v červnu/červenci • Některé další obstrukce – Rozp.výbor EP svázal v březnu prostředky pro EAFRD s problémem modulací – již vyřešeno) • V dubnu zveřejněn Ministerstvem zemědělství modifikovaný Program rozvoje venkova ČR na období 2007-2013 po konzultacích s Komisí, stále však probíhá dolaďování podmínek jednotlivých dotačních titulů

6. Program rozvoj venkova 2007-2013 ČR • V ČR užití EAFRD pro všechny regiony krom Prahy • EU stanovila 3 cíle, kterým odpovídají Osy I. – III : • I. Osa investic do zemědělství a podpora konkurenceschopnosti (dříve dotační tituly převážně v rámci OP Zemědělství) – 22,39% z celk.alokace • Priorita 1.1 Modernizace, inovace a kvalita (modernizace zemědělských podniků, založení porostů rychlerostoucích dřevin pro energetické využití, zlepšování kvality zem.a potr.produktů, investice do lesů,seskupení producentů) • Priorita 1.2 Přenos znalostí (odborné vzdělávání, zahájení činnosti mladých zemědělců, předč.ukončení zem.činnosti, využívání poradenských služeb)

7. Program rozvoj venkova 2007-2013 ČR • II. Osa ochrany živ.prostředí a kultivace krajiny (dříve v rámci HRDP) – 55,2 % • Priorita 2.1 Biologická rozmanitost, zachování a rozvoj zemědělských a lesnických systémů s vysokou přidanou hodnotou a tradičních zemědělských krajin (platby v rámci Natury 2000 a LFA, agroenvironmentální opatření – ekologické zemědělství, integrovaná produkce, ošetřování travních porostů) • Priorita 2.2 Ochrana vody a půdy (platby v rámci Rámcové směrnice pro vodní politiku, agroenvironmentální opatření – péče o krajinu: zatravňování orné půdy, biopásy, pěstování meziplodin) • Priority 2.3 Zmírňování klimatických změn (zalesňování zemědělské půdy)

8. III. Osa kvalita a diverzifikace hospodářství venkova (některé programy spadající dříve do obnovy venkova v gesci MMR) – 16,93 % Priorita 3.1 Tvorba pracovních příležitostí a podpora využívání OZE (podpora zakládání podniků a cest.ruchu)Priorita 3.2 Podmínky růstu a kvalita života na venkově (obnova a rozvoj vesnic, služby, rozvoj kult.dědictví venkova)Priorita 3.3 Vzdělávání (vzdělávání a informace)IV. Osa LEADER - rozvoj mikroregionů (zapojení místních akčních skupin) – 5 %

9. EAFRD a ČR • Zajímavé nové či modifikované dotační tituly oproti situaci 2004-2006, např.: • Osa I – zahájení činnosti mladých zemědělců – do 40 let, zahajují zem.činnost poprvé – investice do zem.staveb, techniky a technologií u rostl.i živ.výroby, nákup půdy, investice v souv.s produkcí biomasy – podpora max. 40 000 € v l.2007-2013 • Osa II (Agroenvironmentální opatření) - speciální a nové programy na podporu ekologického zemědělství: management integrované produkce nejen ovoce (navrh.12955 Kč/ha) a vinné révy (15 100 Kč/ha), ale nově i zeleniny (13 110 Kč/ha)

10. Celkem na 7 let 2 815,51 mil. € Jedná se o podporu jednotlivých programů ve výši 55% (OsaI – cíl konkurenceschopnost) až 80% (OsaI – cíl konvergence; OsaIV) Dofinancovávání z národních zdrojů Závislost výše prostředků na tom, zda se jedná o regiony konvergence Prostředky z EARFD pro ČR v období 2007-2013

11. Dle Přístupové smlouvy pokračuje přechodné období a možnost omezeného dorovnávání přímých plateb z vlastních zdrojů prostřednictvím TOP-UP Zemědělství ve FP 2007-2013: přímé platby

12. Přímé platby – SAPS versus SPS • Od vstupu do EU využívá ČR přímých plateb ve formě jednotné platby na plochu/hektar (SAPS) • Spolu s ČR uplatňují tento systém všichni noví členové s výjimkou Slovinska a Malty (již přešly na jednotnou platbu na farmu – SPS) • Přístupová smlouva – nový členský stát může používat režim SAPS do konce r.2006 s dvojí možností prodloužení o 1 rok – tedy do začátku roku 2009; Komise může rozhodnout o prodloužení používání režimu SAPS • Listopad/prosinec 2006 – zástupcům ČR a dalších států (Visegrádská skupina a Pobaltí) se podařilo u Komise dojednat prodloužení této lhůty do roku 2010 (EU-10 poprvé dosáhne 100% přímých plateb při plném dorovnávání) • Přetrvává snaha prodloužit SAPS až do r.2013, kdy EU-10 dosáhne 100% přímých plateb z rozpočtu EU

13. Přímé platby - SAPS • SAPS ve formě jednotné platby na hektar se stanoví 1x ročně výpočtem: roční finanční rámec/zemědělská plocha členského státu • Roční finanční rámec = stanoven pro každý nový stát na zákl. rozpočtových prostředků vyčleněných EU pro daný rok pro přímé platby v nových čl.státech (dle postupného percentuelního navyšování) • zemědělská plocha členského státu = část celkové plochy orné půdy, trvalých pastvin, trvalých kultur a zelinářských zahrad, která byla udržována v dobrém zemědělském stavu k 30.6.2003 • K zisku platby stačí dodržovat minimální velikost plochy na podnik • Půda, na niž je SAPS poskytována nemusí sloužit k zem.produkci, ale musí být uchovávána v dobrém zemědělském stavu v souladu s ochranou ŽP – viz dodržování Zásad správné zemědělské praxe (Nařízení č. 1782/2003)

14. Přímé platby - SPS • Platba založena na systému oprávnění, která berou v úvahu předešlé zisky na přímých platbách za urč. referenční období (při zavádění SPS stanoveno ref.období 2000-2002) • Platba fixována pro další období • Členské státy dnes mohou za určitých definovaných podmínek udržovat omezenou vazbu mezi podporou a produkcí prostř. národních podpor a uplatňovat některé výjimky – diskuse v Komisi o minimalizaci těchto výjimek v rámci další chystané střednědobé revize • cross-compliance („křížová shoda“): k zisku přímých plateb je třeba, aby farmáři plnili legisl. podmínky, které se týkají ochrany životního prostředí, bezpečnosti potravin, zdraví zvířat a standardů „pohody zvířat“ • Po zavedení systému SPS bude nedodržování cross-compliance přinášet vysoké pokuty rovnající se de facto ztrátě nároku na velkou část přímých plateb – v ČR postupné zavádění • Modulace (EU-10 – až po dosažení 100% přímých plateb z EU v r. 2013) • Zavedení komplexního systému zemědělského poradenství • Další kontrolní a inspekční mechanismy v souvislosti s kontrolou dodržování cross-compliance

15. Aktuální problémy - Reforma sektoru vína • Červen 2006: Komise prezentovala první plán reformy trhu s vínem, jednou z možností byla i kompletní deregulace X konkrétní návrhy reformy jdou jinou cestou • Postupné rušení vývozních podpor • Snaha zvýšit konkurenceschopnost EU vůči dovozům zvnějšku; zjednodušit pravidla • Odstranit nerovnováhu nabídky a poptávky (technická destilace přebytků vína financovaná z rozpočtu EU) – záměr odstraňovat podporu těchto praktik • Na vyklučování a restrukturalizace vinic má být věnováno nejvíce financí z celkového rozpočtu na reformu,zvýšení podpory za opuštění hektaru • Otázka práv na výsadbu • Doslazování a jeho podpora • Snaha o zlepšení marketingu (zjednodušení označení vín) • Vytvoření „národních obálek“, EAFRD

16. Aktuální problémy - Reforma sektoru vína • Kritika reformy: reforma je zaměřena víc na podporu vyklučování a opouštění produkce – univerz.postup, podpory kvality se snaží dosáhnout prostřednictvím zákazů (doslazování), neruší zákaz nové výsadby, umožňuje výrobu směsí evropských a importovaných vín, méně podpory marketingu (Komise – je to kvůli rozpočtovým omezením a protialkoholové politice) • ČR – malý producent – bylo by výhodné, aby reforma podporovala kvalitu a specifičnost (přívlastková vína, oblastní vína, biovíno) a marketing → snaha, aby byly národní obálky otevřeny širokému spektru manévrování pro členský stát – snaha o větší subsidiaritu, respekt ke specifikům regionu a variabilitu evropských vín

17. Další problematické body – pokuta za nadlimitní zásoby • Pro ČR 12,288 milionu eur za maso (hl. drůbeží), konzerv. ovoce (např. ananas), konzerv. houby, rýži; čtyřleté splátky • Podstata problému: Neliberální charakter SZP (navenek cla, uvnitř komunitární preference, deformovaná konkurence na vnitřním trhu) • V Aktu o přistoupení článek zakazující hromadění zásob v množství „vyšším než obvyklém“ zboží v soukromých a veřejných skladech (na základě intervence či nákupu ze 3. zemí před vstupem za nižší cla); požadována likvidace na náklady čl. státu, další článek vyhrazuje EU možnost přijmout v oblasti zemědělství ještě před vstupem jednostranné právní předpisy se silou nařízení → • Přijato nařízení č. 1972/2003 o nadlimitních zásobách - EU má právo na základě porovnání množství zboží ve skladech během let před vstupem či sledováním obchodních toků na potravinářských trzích stanovit, zda došlo k „překročení limitů“ u jmenovaných komodit. • Možnost vyměření pokut

18. Další problematické body – pokuta za nadlimitní zásoby • 3 roky probíhala revize údajů Eurostat a dat dodaných čl.státy a také jednání s novými členy • „Početní ekvilibristika“ - „přebytečné“ zásoby některých produktů vyměňovány za „záporné“ zásoby jiných, spadajících do stejné kategorie (takovým způsobem se vzájemně „vyrušily“ např. některé původně „nadlimitní“ zásoby mléčných produktů) • Maďarsko namísto pův.200 mil. € neplatí nic, ČR namísto pův. 47 mil. € má zaplatit cca 12,3 mil. € • Skutečné počty, či politický nástroj? • ČR se chystá rozporovat pokuty u ESD

19. Reforma cukerního pořádku a kvóty na cukr • 20. února 2006 schválena v Radě reforma cukerního pořádku • Výsledek: od 1. července 2006 zkrácení minimálních garantovaných cen cukru v EU o 36% během 4 let (poprvé tak masivní snížení za 40 let) • Snížení produkčních kvót během 1 roku o 13,6% v rámci EU (o 2,5 mil.t) • Kompenzace pro pěstitele a Restrukturalizační fond usnadňující „nekonkurenceschopným“ výrobcům ukončit výrobu • Přístupová smlouva: ČR výrobní kvóta A 441 209 t; vývozní kvóta B 13 653 t • Reforma 2006: sloučení obou kvót a její snížení z 454 862 t cukru ročně na 411 332 t

20. Reforma cukerního pořádku a kvóty na cukr • Výsledek pro ČR méně nevýhodný než původní návrh z roku 2004 (vzhledem k zavedení speciální přímé platby na cukr) • X přesto se jí dotklo krácení kvót (výrobu ukončují cukrovary, které jsou v ČR de facto ze 100% v rukou zahr.kapitálu a využívají možností získat kompenzaci z restrukturalizačního fondu– Eastern Sugar X jiné vlastnické poměry v Polsku) • Výrobci se vzdávají výrobní kvóty a „spontánně“ tak dochází ke krácení výrobních kvót v měřítku celé EU – problém: neděje se tak vždy v „nekonkurenceschopných“ oblastech, situace spíše opačná • Ukončení výroby hlásí cukrovary i v dalších členských státech (Itálie, Polsko, Slovinsko – jediný fungující cukrovar bude konvertován na výrobu bioethanolu) • Přesto Komise signalizuje zklamání reformou – snaha nahradit „spontánní princip“ dalším plošným krácením výrobních kvót v EU o 10% na čl.stát

21. Další problematické body členství ČR v SZP – mléčné kvóty • V říjnu 2006 – ČR již podruhé pokuta za překročení produkčních kvót na mléko 5,128 mil. € • Další pokutované státy: Itálie, Německo, Polsko, Španělsko, Kypr, Lucembursko, Rakousko, Portugalsko • V ČR celková kvóta na mléko (Přístupová smlouva):2 682 143 t • U nových členů kvóta na dodávky rel. nízko vzhledem k produkci – každoroční překračování = pokuty (kvóta na přímý prodej přitom nebývá naplněna) • Od r. 2006/2007 byla celková kvóta pro ČR zvýšena o rezervu na 2 737 931 t - to by mělo zabránit dalším pokutám za překročení kvót, neplatí ale retroaktivně – neruší předchozí povinnost zaplatit pokuty • Dlouhodobé řešení - zrušení kvót – komisařka Boelová hovoří o plánu zrušení mléčné kvóty (okolo 2013?) • Možnost diskuse o zrušení dalších kvót v rámci střednědobé revize SZP (tzv. Health check) v l.2008/2009

22. www.hynek-fajmon.cz