1 / 11

Potápění, plování a vznášení se stejnorodého tělesa v kapalině

Potápění, plování a vznášení se stejnorodého tělesa v kapalině. (Učebnice strana 123 – 125). Do vody ponoříme hliníkový váleček. Váleček klesá ke dnu, potápí se. Na hliníkový váleček ve vodě působí gravitační síla F g a vztlaková síla F vz. F vz. F g = m g ,. m = V ρ. F vz = V ρ k g.

oriel
Télécharger la présentation

Potápění, plování a vznášení se stejnorodého tělesa v kapalině

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Potápění, plování a vznášení sestejnorodého tělesa v kapalině (Učebnice strana 123 – 125) Do vody ponoříme hliníkový váleček. Váleček klesá ke dnu, potápí se. Na hliníkový váleček ve vodě působí gravitační síla Fg a vztlaková síla Fvz. Fvz Fg = mg , m = Vρ Fvz = Vρkg F Fg = Vρg hustota hliníku je hustota vody je Fg ρ= 2 700 kg/m3 ρk= 1 000 kg/m3 Vztlaková síla Fvz působí na hliníkový váleček o objemu V. Hustota hliníku je větší než hustota vody, pro výslednou sílu F působící na váleček platí: Fg > Fvz F = Vρg – Vρkg Těleso v kapalině klesá, je-li ρ > ρk. F = Fg – Fvz F = Vg(ρ – ρk) ρ > ρk

  2. Do vody ponoříme mikrotenový sáček naplněný vodou. Hmotnost i objem sáčku jsou zanedbatelné. Objem vytlačené vody je stejný jako objem vody v sáčku. Fvz Na mikrotenový sáček naplněný vodou ve vodě působí gravitační síla Fg a vztlaková síla Fvz. Fg Fg = mg , m = Vρ Fvz = Vρkg Fg = Vρg hustota vody v sáčku je hustota vody je ρ= 1 000 kg/m3 ρk= 1 000 kg/m3 Mikrotenový sáček naplněný vodou se v nádobě volně vznáší. Svisle nahoru na něj působí vztlaková síla Fvz, dolů gravitační síla Fg. Výsledná síla F = 0 N. Platí tedy: Fg = Fvz Vρg – Vρkg = 0 Fg – Fvz= 0 Vg(ρ – ρk) = 0 ρ = ρk Těleso se v kapalině volně vznáší, je-li ρ = ρk.

  3. Do vody ponoříme dřevěný kvádr. Aby se dřevěný kvádr ponořil celý, musíme ho pod vodou přidržet. Fvz Na dřevěný kvádr zcela ponořený ve vodě působí gravitační síla Fg a vztlaková síla Fvz. F Fg = mg , m = Vρ Fg Fvz = Vρkg Fg = Vρg hustota vody je hustota dřeva je ρ= 750 kg/m3 ρk= 1 000 kg/m3 Vztlaková síla Fvz působí na zcela ponořený dřevěný kvádr o objemu V. Hustota dřeva je menší než hustota vody, pro výslednou sílu F platí: Fg < Fvz F = Vρkg – Vρg Je-li ρk > ρ, těleso v kapalině stoupá k hladině. F = Fvz – Fg F = Vg(ρk – ρ) ρk > ρ Nepůsobí-li na zcela ponořený dřevěný kvádr žádná vnější síla, vlivem větší vztlakové síly Fvz výsledná síla F působí směrem nahoru, kvádr stoupá k hladině a vynořuje se. Tím se zmenšuje objem ponořené části kvádru a tedy i vztlaková síla. Těleso plove na hladině, je-li vztlaková síla rovna gravitační síle Fg.

  4. Vztah hustoty látky ρ a hustoty kapaliny ρk Vztah sil působících na těleso Chování tělesa v kapalině Výslednice sil ρ > ρk Fg > Fvz směřuje svisle dolů potápí se ρ = ρk Fg = Fvz je nulová vznáší se ρ < ρk Fg < Fvz směřuje svisle vzhůru stoupá Při plování tělesa v kapalině se vynoří taková část tělesa, že gravitační síla Fg a vztlaková síla Fvz působící na těleso jsou v rovnováze.

  5. Příklady: Na siloměr zavěsíme ocelové závaží o hmotnosti 100 g. Jaká síla působí na siloměr při ponoření závaží do vody? m = 100 g = 0,1 kg ρ1= 7 800 kg/m3 (ocel) ρ2= 1 000 kg/m3 (voda) F = ? N Fvz Fg = mg Fvz = Vρkg F F Fg Fg = 0,1 · 10 Fg Fg > Fvz Fg = 1 N F = Fg – Fvz F = 1 – 0,13 F = 0,87 N Při ponoření závaží do vody působí na siloměr síla 0,87 N.

  6. Svíčku o objemu 125 cm3 a hmotnosti 115 g ponoříme nejdříve do vody, potom do oleje (hustota oleje je 920 kg/m3) a nakonec do ethanolu. Jak se těleso v dané kapalině bude chovat? Vypočítej výslednou sílu, která působí na svíčku. m = 115 g = 0,115 kg V = 125 cm3 = 0, 000 125 m3 ρk1= 1 000 kg/m3 (voda) ρk2= 920kg/m3 (olej) ρk3= 789kg/m3 (voda) F1 = ? N F2 = ? N F3 = ? N Fg = mg Fg = 0,115 · 10 Fg = 1,15 N Fvz F Fg ρ1 > ρ Fg < Fvz ρ2 = ρ Fg = Fvz ρ3 < ρ Fg > Fvz Ve vodě stoupá k hladině. V oleji se volně vznáší. V ethanolu klesá ke dnu. Fvz1 = Vρk1g Fvz2 = Vρk2g Fvz3 = Vρk3g Fvz1= 1,25 N Fvz2= 1,15 N F1 = Fvz – Fg F2 = Fvz – Fg F3 = Fg – Fvz F1= 1,25 – 1,15 F2= 1,15 – 1,15 F3= 1,15 – 1 F1= 0,2 N F2= 0 N F3= 0,15 N

  7. Svíčku o objemu 125 cm3 a hmotnosti 115 g ponoříme do vody. Jaká část svíčky zůstane ponořená? m = 115 g = 0,115 kg V = 125 cm3 ρk= 1 000 kg/m3 = 1 g/cm3(voda) VP = ? cm3 Fg = mg Fg = 0,115 · 10 Fvz Fg = 1,15 N F Těleso na hladině plove, je-li gravitační síla Fgrovna vztlakové síleFvzponořené části tělesa. Fg Fg = Fvz mg = VPρkg Dosadíme-li hmotnost v g a hustotu v g/cm3, pak objem ponořené části tělesa VPvypočítáme v cm3. Ve vodě bude ponořená část o objemu 115 cm3, to je 92 % původního objemu svíčky.

  8. Tři krychle mají stejný objem 100 cm3. Jedna je z mědi, druhá z hliníku, třetí z olova. Krychle zavěsíme na siloměry. • Jaké tahové síly naměříme? • Krychle zavěšené na siloměrech ponoříme do vody. Jaké vztlakové síly působí na krychle ponořené do vody? • Jaké tahové síly naměříme, jsou-li krychle ponořené do vody? Velikost tahové síly každé krychle na siloměr odpovídá velikosti gravitační síly, kterou působí Země na tuto krychli. Hmotnost krychlí určíme z objemu a hustoty. V1= V2= V3= V = 100 cm3 ρ1= 8 900 kg/m3 (měď) ρ2= 2 700 kg/m3 (hliník) ρ3= 11 300 kg/m3 (olovo) Ft1 = ? N Ft2 = ? N Ft3 = ? N = 0,000 1 m3 Na siloměru s měděnou krychlí naměříme sílu 8,9 N, s hliníkovou krychlí 2,7 N a s olověnou krychlí 11,3 N.

  9. Všechny krychle mají stejný objem a jsou ponořeny do stejné kapaliny, potom i vztlakové síly na ně působící jsou stejné. V1= V2= V3= V = 100 cm3 ρk= 1 000 kg/m3 (voda) Fvz1= Fvz2= Fvz3=Fvz= ? N = 0,000 1 m3 Fvz = Vρkg Velikost výsledné tahové síly na siloměr každé krychle ponořené do vody určíme z rozdílu tahové síly na jednotlivou krychli a vztlakové síly. V1= V2= V3= V = 100 cm3 Fvz1= Fvz2= Fvz3=Fvz= 1 N Ft1 = 8,9 N Ft2 = 2,7 N Ft3 = 11,3 N F1 = ? N F2 = ? N F3 = ? N = 0,000 1 m3 F = Ft–Fvz F1= Ft1–Fvz F2= Ft2–Fvz F3= Ft3–Fvz F1= 8,9 – 1 F2= 2,7 – 1 F3= 11,3 – 1 F1= 7,9 N F2= 1,7 N F1= 10,3 N Ponoříme-li krychle do vody, na siloměru s měděnou krychlí naměříme sílu 7,9 N, s hliníkovou krychlí 1,7 N a s olověnou krychlí 10,3 N. Krychle mají stejný objem, proto se výsledná síla působící na krychle ponořené do vody zmenší o stejnou hodnotu.

  10. Tři krychle mají stejnou hmotnost 100 g. Jedna je z mědi, druhá z hliníku, třetí z olova. Krychle zavěsíme na siloměry. • Jaké tahové síly naměříme? • Krychle zavěšené na siloměrech ponoříme do vody. Jaké vztlakové síly působí na krychle ponořené do vody? • Jaké tahové síly naměříme, jsou-li krychle ponořené do vody? Velikost tahové síly každé krychle na siloměr odpovídá velikosti gravitační síly, kterou působí Země na tuto krychli. Hmotnost krychlí je stejná, proto i tahové síly budou stejné. m1= m2= m3= m = 100 g Ft1 = Ft2 = Ft3 = Ft = ? N = 0,1 kg Na siloměru naměříme pro všechny krychle sílu 1 N. Velikost vztlakové síly závisí na objemu krychle. Objem krychlí je různý, jsou z různé látky, určíme ho z hmotnosti a hustoty. m1= m2= m3= m = 100 g ρ1= 8 900 kg/m3 (měď) ρ2= 2 700 kg/m3 (hliník) ρ3= 11 300 kg/m3 (olovo) Fvz1 = ? N Fvz2 = ? N Fvz3 = ? N = 0,1 kg

  11. Velikost výsledné tahové síly na siloměr každé krychle ponořené do vody určíme z rozdílu tahové síly na jednotlivou krychli a vztlakové síly. m1= m2= m3= m = 100 g Ft1= Ft2= Ft3= Ft= 1 N Fvz1 = 0,11 N Fvz2 = 0,37 N Fvz3 = 0,09 N F1 = ? N F2 = ? N F3 = ? N = 0,1 kg F = Ft–Fvz F1= Ft1–Fvz F2= Ft2–Fvz F3= Ft3–Fvz F1= 1 – 0,11 F2= 1 – 0,37 F3= 1 – 0,09 F1= 0,89 N F2= 0,63 N F1= 0,91 N Krychle mají stejnou hmotnost, proto je tlaková síla působící na krychle stejná. Ponoříme-li krychle do vody, na siloměru s měděnou krychlí naměříme sílu 0,89 N, s hliníkovou krychlí 0,63 N a s olověnou krychlí 0,91 N. Čím má krychle větší hustotu, tím má menší objem a působí na ni menší vztlaková síla. Otázky a úlohy k opakování – učebnice strana 125.

More Related