1 / 51

Divoké byliny luk, pastvin a trávníků

Divoké byliny luk, pastvin a trávníků. Sedmikráska chudobka Bellis perennis. Listové růžice - po celý rok do salátů, polévek, pomazánek, omáček, špenátu. Květy a poupata - na zdobení jídel, poupata nakládáme. Kořeny vařené.

Télécharger la présentation

Divoké byliny luk, pastvin a trávníků

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Divoké bylinyluk, pastvin a trávníků

  2. Sedmikráska chudobkaBellis perennis

  3. Listové růžice - po celý rok do salátů, polévek, pomazánek, omáček, špenátu. • Květy a poupata - na zdobení jídel, poupata nakládáme. • Kořeny vařené. • Zpevňující tělový olej: do 1/3 malé sklenice květy, zalijeme sezamovým olejem. Macerujeme 3 týdny, pak přecedíme. Tonizující a zpevňující masáže poprsí, paží a břicha. • Čistící pleťová voda: 4 lžíce květů a poupat do šálku vařící vody, přikryjeme, louhujeme do vychladnutí. Ráno a večer. • Povzbuzuje chuť k jídlu, metabolizmus, působí hojivě na střeva, čistí od těžkých kovů, vysoký obsah Ca, Mg a Fe, vitaminu C, B. • Trvalka (0,2x0,2). Láká užitečný hmyz. Množíme dělením nejlépe na jaře a na začátku léta.

  4. Jetel (plazivý, luční)Trifolium (repens, pratense)

  5. Listy - vařené jako zelenina (používáme-li větší množství, např. na špenát, pak spaříme ve vodě a vodu vylijeme), syrové do salátů (v malém množství), sušené do jídel a dezertů (vanilková chuť). • Květy - na zdobení salátů polévek, sušené a rozdrcené na mouku. • Kořeny - vařené. • Působí příznivě na játra a povzbuzuje chuť k jídlu. Má dezinfekční účinek na trávicí trakt a dýchací cesty. Je bohatý na bílkoviny. • Trvalka (0,5x0,5). Zlepšuje a provzdušňuje půdu. Množení výsevem nebo dělením na jaře. Vhodná podsadba obilných polí a ovocných sadů, ne pod angrešty.

  6. Řebříček obecnýAchillea millefolium

  7. Mladé listy - spaříme, vodu vylijeme a v malém množství přidáváme do salátů, polévek a zeleninových jídel. • Povzbuzuje činnost střev, žlučníku a jater, dezinfikuje, hojí, proti plynatosti. Vysoký obsah minerálů – mědi, hořčíku. • Trvalka (0,6x0,6). Množíme dělením po celý rok, řízkováním nových 10 cm výhonků na jaře. Do obrub a lemů záhonů. Láká užitečný hmyz, odpuzuje slimáky. Urychlovač kompostu, mulč, do jíchy.

  8. Kopretina bíláLeucanthemum vulgare

  9. Mladé lístky a výhonky - od března do května do salátů nebo krátce podusit. • Květy - syrové i fritované v těstíčku. • Kořen - na jaře. • Vysoký obsah minerálů – vápníku. • Trvalka (0,6). Výsev na jaře, dělení oddenků na jaře a na podzim.

  10. Kerblík lesníAnthriscus sylvestris

  11. Listy a stonek - od jara do léta, nejlépe před rozkvětem. Listy jako koření ke konci tepelné úpravy do jídel (polévky, omáčky, kaše, špenát,…). Lodyhy blanšírujeme. • Kořen - na jaře před rozkvětem vařený jako zelenina. (Namočený na několik dní do vody zbylé po proplachování rýže a poté vařený s ostatními jídly byl používán jako tonikum při celkovém oslabení.) • Pleťová voda proti vráskám: čerstvé stvoly a listy vložíme do šálku vařící se vody, stáhneme z ohně, přikryjeme a louhujeme do vychladnutí. Přecedíme a kerblík dobře vymačkáme. Ráno a večer. • Čistí krev a příznivě ovlivňuje činnost žaludku a jater. • Dvouletka (1,2x0,6). Samovýsevná. Přímý výsev zralých semen ihned v červnu/červenci, nebo v dubnu/květnu.

  12. Kmín kořennýCarum carvi

  13. Listy - lze v dubnu a v květnu použít na salát i vařit jako zeleninu. • Kořen - vařený jako kořenová zelenina. • Semena - v od května do září jako koření a na čaj. • Podporuje trávení, chuť k jídlu, příznivě ovlivňuje činnost žaludku, proti parazitům a nadýmání. • Dvouletka (0,6x0,3). Vlhké louky, záhony. Samovýsevný. Přímý výsev zralých semen ihned koncem léta, nebo v březnu/dubnu. Přitahuje užitečný hmyz. Pěstování společně s mělce kořenící zeleninou, ne s fenyklem a pelyňkem.

  14. Mrkev obecnáDaucus carota

  15. Nať - před rozkvětem jako posypka ke konci varu do polévek a omáček, dušená na špenát. Čerstvá i sušená na posilující čaj. • Kořen - na jaře před rozkvětem vařený jako zelenina. Sušený, opražený a pomletý na kávu. • Květ - na tempuru. • Zralé plody - sušené na čaj. • Příznivě ovlivňuje činnost žaludku, syrový kořen působí proti roupům a průjmům, čaj z plodů proti kocovině. Obsahuje mnoho vitaminů a minerálů. • Dvouletka (0,6x0,3). Přímý výsev zralých semen ihned v srpnu/září, nebo v dubnu.

  16. Bolševník obecnýHeracleum sphondylium

  17. Mladé listy - od března, spaříme a používáme do polévek, špenátů. Nakládané jako zelí do boršče. • Stonky - vařené. Svázané do snopků a sušené na slunci dokud nezežloutnou a neroní sladkou substanci. • Květní poupata - zjara uzavřená před rozkvětem vařená, blanšírovaná, napařovaná. • Kořen - na podzim vařený jako kořenová zelenina. • Semena - od července do října jako koření s příchutí mandarinek. • Působí proti průjmu, afrodiziakálně a pomáhá trávení. Obsahuje mnoho minerálů a vitaminů. Pro obsah kumarinů používáme v malém množství. • Dvouletá až víceletá trvalka (1,5). Vlhké louky. Samovýsevný. Přímý výsev na začátku podzimu nebo koncem jara. Dělení na podzim. Přitahuje užitečný hmyz. Hnojivo na kompost a jako mulč.

  18. Pastinák setýPastinaca sativa

  19. Mladé listy a výhonky - od března vaříme jako zeleninu. • Kořen - od podzimu po prvních mrazech až do jara vařený jako kořenová zelenina. Nastrouhaný na čaj při rekonvalescenci po jaterních, žaludečních a ledvinových kolikách. Pití šťávy při lámání nehtů, zápalu plic a TBC. • Semena - krátce před dozráním odstřihneme okolíky se semeny, zavěšené necháme usušit, vydrolíme a přidáváme jako koření do polévek, zeleniny, kvašené zeleniny, kaší a salátů, chuť podobná kopru. Na čaj, odvar při kožních onemocněních a plešatosti. • Sprej proti hmyzu: nakrájené listy a kořeny namočíme přes noc, přecedíme, postřik proti savému hmyzu. • Čistí krev, silně zásadotvorný. Kořen pomáhá při lupence a vitiligu. • Dvouletka (1x0,3). Preferuje vlhké hluboké humózní půdy. Přímý výsev od konce zimy do konce jara. Klíčí pomalu, semena rychle ztrácejí klíčivost. Přitahuje užitečný hmyz. Pěstování společně s cibulovinami, saláty, ředkvemi.

  20. Smetanka lékařskáTaraxacum officinale

  21. Listy - sbíráme na jaře před rozkvětem, můžeme zároveň vyrýt i s kořenem. Listy na salát, špenát, do polévek a zeleninových jídel. Přikrytím lze bělit. • Kořen - vaříme - nesolíme solí, ale ke konci misem, jinak zůstane hořký. Na podzim na čaj (sušíme) a na kávu (nakrájíme, asi 15 minut pražíme, pomeleme). • Poupata - od dubna dusíme, smažíme, nakládáme např. do umeocta (kapary). • Květy - usušíme a rozdrcené společně se sušenými kopřivami používáme do jídel jako náhrada mořských řas ke konci tepelné úpravy (2-3x týdně). • Vysoký obsah minerálů – Ca, Cu, Fe, Si, Mn a vitaminů A, B, C, D. Čistí krev, léčí sliznice i nervy, játra, ledviny, trávení, při jarní únavě, osteoporóze, zácpě, křečích, cukrovce, podporuje tvorbu krve. Šťáva na bradavice a kuří oka. • Trvalka (0,5x0,3). Samovýsevná. Provzdušňuje a mineralizuje půdu, přitahuje užitečný hmyz. Hnojivo na kompost, jako mulč urychluje zrání plodin, do jíchy.

  22. Kozí brada lučníTragopogon pratensis

  23. Nať - sbíráme zjara před květem, používáme jako zeleninu. Jemně nasekané listy a lodyhy s poupaty do salátů a jako posypka do jídel. • Poupata - nakládáme. • Kořen - sbíráme na jaře nebo na podzim a používáme syrový i vařený jako zeleninu. • Sladký lék na žaludek, játra a močový měchýř, čistí krev od toxinů. • Jednoletá až trvalá (0,6). Samovýsevná. Možno pěstovat na záhoně jako zeleninu. Přímý výsev na jaře.

  24. Prvosenka jarníPrimula veris

  25. Listy - na jaře na salát a na špenát. • Květ - od února do června na zdobení pokrmů. • Kořen - v září sušíme na čaj při problémech s dýchacími cestami. • Rozpouští hleny, zdroj Si. • Trvalka (0,3x0,2). Roste ve vlhké humózní alkalické půdě, v polostínu i na slunci. Množíme dělením na podzim.

  26. Pcháč zelinnýCirsium oleraceum

  27. Mladé listy - vaříme jako zeleninu. • Kořeny - sklízíme před květem a používáme na vaření jako zeleninu (dříve běžně používaný). • Trvalka (1,2). Roste ve vlhké až mokré humózní alkalické půdě. Samovýsevná. Množíme na jaře nebo na podzim dělením nebo přímým výsevem.

  28. Řeřišnice lučníCardamine pratensis

  29. Celé rostlinky i s květy - od jara nakrájené do salátů, pomazánek, posypka do hotových polévek a jídel. Má příjemně ostrou chuť. • Bohatá na vitaminy a minerály. Čistí krev, působí proti jarní únavě, povzbuzuje činnost jater a žlučníku. • Trvalka (0,5x0,3). Roste ve vlhké až mokré půdě. Odnožuje, na jaře a na podzim množíme dělením.

  30. Proskurník lékařskýAlthaea officinalis

  31. Listy - od pozdního jara do pozdního léta syrové do salátů, vařené jako zelenina s vysokým obsahem slizů, proto vhodná k zahušťování polévek a omáček. • Květy - od července do zář jako ozdoba salátů a polévek, možné nakládat. • Kořen - na podzim syrový i vařený. Vodu po uvaření kořene nevylévat, používat jako vaječný bílek např. na ušlehání sněhu. Sušený kořen používáme jako kartáček na zuby; můžeme jej pomlít na prášek, přidat trošku vody, aby vznikla pasta a z ní pak „péci“ sladké „marschmallow“. • Všechny části obsahují velké množství slizu, které chrání sliznice vnitřních orgánů. Květy a kořen mají sladkou chuť (dával se žvýkat dětem). Sušený kořen, listy i květy na čaj při onemocněních dýchacích cest, střevních, močového měchýře, žaludku a dvanácterníku. • Trvalka (1,2x0,8). Preferuje vlhkou půdu, možné pěstovat na záhonu. Množíme dělením na jaře nebo na podzim, kořenovými řízky v prosinci. Výsev nejlépe koncem léta.

  32. Sléz (přehlížený, pyžmový, lesní)Malva (neglecta, moschata, sylvestris)

  33. Listy a mladé výhonky - od jara před rozkvětem na špenát, do karbanátků, listy do salátu, polévek. • Květy - od června do září na zdobení, poupata nakládáme. • Nezralá semena - oříškové chuti v září syrová, nebo nakládaná. • Podporuje činnost žaludku, působí protizánětlivě, na problémy horních cest dýchacích. Bohatý na slizy, minerály, vitaminy a bílkoviny. • Trvalky (0,8x0,6). Preferuje vlhkou půdu na okraji louky, pod živý plot. Množíme zjara výsevem, zakořeňováním 10 cm odnoží koncem jara, řízkováním postranních výhonů v červenci/srpnu.

  34. Hadí kořen většíBistorta major

  35. Mladé výhonky - od května, do září listy a lodyha (stálá sklizeň, rostlina dorůstá) na špenát, salát a do zeleninových jídel. • Kořen - vaříme jako zeleninu. Sušený a pomletý na mouku. • Semena - vařená. • Zastavuje krvácení, působí proti průjmu. • Trvalka (0,5x0,5). Ve vlhké půdě na louce u jezírka i na záhonech. Množíme dělením na jaře nebo na podzim.

  36. Kostival lékařskýSymphytum officinale

  37. Mladé listy - od března do rozkvětu jako zelenina s chutí okurek, lodyhy jako chřest, dají se bělit. • Kořen - na podzim jako zelenina, např. jemně nakrájený, dušený s mrkví na sezamovém oleji. Sušený a pražený na kávu. • Zvláčňující a hojivá pleťová voda: 3 velké čerstvé listy do šálku vařící vody, stáhneme z ohně 20 minut louhujeme. Ráno a večer. • Bohatý na bílkoviny a vitamin B12. • Trvalka (1,2x0,6). Preferuje vlhkou jílovitou půdu a polostín. Pěstujeme pod stromy, keři, v živém plotě. I malé části kořene snadno zakoření. Listy jako urychlovač kompostu, hnojivý mulč a do jích.

  38. Popenec břečťanovitýGlechoma hederacea

  39. Mladé listy - před rozkvětem do salátů, do špenátu. Použití misa místo soli zjemní výraznou chuť. Jinak můžeme sklízet celou rostlinu bez kořenů po celou vegetační dobu a používat čerstvou nebo sušenou jako koření. • Pročišťuje krev, rozpouští hleny, podporuje tvorbu krve. Bohatý zdroj vitaminů a minerálů. • Trvalka (0,2x1). Půdopokryvná, roste nejraději ve vlhké půdě na slunci i v polostínu. Množíme dělením na jaře nebo na podzim.

  40. Černohlávek obecnýPrunella vulgaris

  41. Celá rostlina, kromě kořenů, květen – říjen do salátů, do pomazánek utřeme s umeboškou. • Působí antibakteriálně, proti průjmu, příznivě na játra a je hojivý. • Trvalka (0,2x0,3). Půdopokryvná. Roste ve vlhké půdě na slunci i v lehkém stínu. Množí se sám, jinak dělením na jaře a na podzim.

  42. Zvonek řepkaCampanula rapunculus

  43. Listy a květy všech zvonků do salátů. • Kořen - od května do září syrový nebo vařený. Sladká chuť vlašských ořechů. • Dvouletka (0,9x0,3). Preferuje vlhkou propustnou půdu. Přímý výsev v květnu/červnu.

  44. KontryhelAlchemilla

  45. Listy a nať - od jara do léta do salátů, polévek a do zeleninových jídel, sušené na čaj. • Kořen - vařený. • Zpevňující pleťová a tělová voda: velkou hrst kvetoucích vršků a listů do ½ l studené pramenité vody, povaříme 10 minut, scedíme. Ráno a večer. • Čistí krev, uvolňuje křeče, je hojivý, působí proti průjmu a pomáhá ženám při problémech s reprodukčními orgány. • Trvalka (0,3x0,3). Půdopokryvná. Roste na slunci i v polostínu. Množíme na jaře nebo na podzim dělením.

  46. Šťovík kyselýRumex acetosa

  47. Listy - od února v malém množství na okyselení pokrmů, do boršče. • Povzbuzuje trávení, činnost jater a čistí krev. • Trvalka (0,6x0,3). Roste snadno a všude i na záhonu, snáší i zastínění. Množíme přímým výsevem nebo dělením na jaře.

  48. Pupava bezlodyžnáCarlina acaulis

  49. Lůžka květního úboru - od července do září vaříme 10 minut jako artyčoky. • Kořen - na podzim vařený v malém množství. • Zlepšuje trávení, působí antibioticky a antisepticky. • Dvouletka (0,2x0,3). Možné pěstovat na záhoně na slunci. Na jaře předpěstujeme a na začátku léta vysadíme ven.

  50. Hvozdík pyšnýDianthus superbus

More Related