Dyspraxie

1. Dyspraxie

2. Dyspraxie patří k pojmům, které se oddělily jako samostatné diagnózy od poruch učení a chování. • Tento pojem není v naší literatuře nový. Poruchy motoriky v souvislosti s LMD a dyslexií se objevují již v 60. letech 20. stol. • Připomeneme-li si symptomatologii LMD, jako nejčastější poruchy jsou uváděny: •      Poruchy jemné a hrubé motoriky •      Pohybové koordinace •      Specifické poruchy řeči • Jedním ze synonym pro LMD byl název percepčně motorická porucha. Všechny zmíněné symptomy můžeme shrnout pod pojem dyspraxie (porucha pohybové koordinace)

3. Již v r. 1960 sestavil Z.Žlab soubor zkoušek k diagnostice LMD, který se na některých pracovištích dodnes užívá. Tvoří ho 7 zkoušek zaměřených na motoriku: • Házení a chytání tenisového míčku • Koordinace horních a dolních končetin při pochodu na místě (u ribstolu) • Vizuomotorická zkouška barevným kruhem • Zkouška pravolevé orientace • Matějčkův obkreslovací test • Zkouška reprodukce rytmu • Vyšetření řeči se zaměřením na specifické poruchy

4. Spojení dyspraxie s dysgnozií (vývojová porucha schopnosti poznávat předměty) popsal Ivan Lesný (1989) a označil jako dy-dy syndrom (syndrom dysgnozie-dyspraxie).Řadí je mezi malá mozková postižení, diagnostika byla prováděna speciálním testem, který obsahoval 11 imitačních úkolů. • U neúspěšných dětí nastávaly tyto situace: • Dítě se snaží napodobit výkon, který vyšetřující předvádí, ale nesvede jej – vývojová dyspraxie •       Dítě provede jiný výkon – vývojová dysgnozie •      Dítě některé výkony nesvede, jiné provede jinak, případně se pokouší provést stále stejný výkon – vývojová dysgnozie - dyspraxie

5. Zahraniční pojetí dyspraxie • Dítě přichází na svět s velmi nízkou úrovní kontroly pohybů, koordinace pohybů a vnímání vlastního těla.Postupně se učí tělo ovládat, stabilizovat a kontrolovaně se pohybovat. • Utváří se tělové schéma, které má dva aspekty: • Kontrolovat jednotlivé části těla • Jmenovat části těla Přibližně 6% dětí má problémy v pohybovém vývoji, aniž by bylo diagnostikováno neurologické onemocnění. Projevy dyspraxie jsou velmi často zjevné brzy po narození.

6. Definice (Miller - 1986) Definuje dyspraxii jako poruchu vyšších korových procesů, která postihuje plánování a provádění naučených, volních, cílených pohybů za přítomnosti normálních reflexů, síly, svalového napětí, koordinace, cítění.

7. Dyspraxia Trust (1991) Definuje dyspraxii jako postižení nebo nezralost v organizaci pohybů, která vede k připojeným obtížím v jazyce, percepci a myšlení. Dítě s dyspraxií vykazuje rozdíl mezi pohybovými schopnostmi a věkem. Má obtíže při osvojování komplexních pohybových dovedností, které vyžadují sekvenční pohyb. Hrubá motorika je ve vývoji opožděná a dítě má problémy v nápodobě viděných pohybů. Následně si obtížně osvojuje úkoly vyžadující jemnou motoriku.

8. Členění dyspraxie • Ideativní – projevuje se neschopností plánovat pohyb • Ideomotorickou (exekutivní) – projevuje se neschopností provádět komplexní volní pohyby

9. Projevy dyspraxie • Opožděný vývoj řeči • Nižší koncentrace pozornosti • Slabší vizuální a auditivní percepce • Deficity v prostorové orientaci a vnímání tělového schématu • Postižení v porozumění informacím, které jsou přenášeny smysly

10. Vývojová opoždění vedou k obtížím • Ve formulaci myšlenek • Plánování akcí • Organizaci a sekvenčnímu postupu v myšlení • Obtíže při řešení problémů, popř. neschopnost poznat, jak problém řešit

11. Problémy v předškolním věku • Míčové dovednosti – reedukace začít s molitanovým míčem • Plížení, běh, válení sudů, stoj na jedné noze • Chůze po schodech dolů, chůze po lavičce • Bilaterální integrace – děti mohou mít obtíže s integrací obou polovin těla – jíst vidličkou a nožem, kreslit, jezdit na kole

12. Porucha vědomí vlastního těla – naráží do nábytku, stěn, není schopno odhadnout, jak daleko je předmět • Porucha propriocepce – propriocepce z latinského „svůj vlastní“, jsou to vjemy získané prostřednictvím svalů a kloubů. Proprioceptivní informace říkají mozku, jak se klouby ohýbají a informují mozek, která část těla se jak pohybuje. Dyspraktické dítě má špatnou zpětnou vazbu a nedokáže přizpůsobit své pohyby tak, aby došlo k nápravě. • Posloupnost – omezit příkazy • Sociální dovednosti

13. Problémy v mladším školním věku • Zapamatování jmen učitelů • Plán školní budovy • Pravidelné denní činnosti • Nové děti • Přivyknutí hlučným třídám • Orientace na hřišti • Poradit si samostatně se zadanou prací • Přestávky • Zvládnutí tělocviku včetně převlékání • Školní řád